Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Putin nařídil armádě poskytnout Itálii pomoc s koronavirem. Pošle experty a dezinfekční vozy

Na JIP je 19 pacientů s koronavirem. Přísná karanténa potrvá do půlky dubna, říká Prymula

V Česku je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) hospitalizováno 74 lidí s nemocí COVID-19. Na jednotkách intenzivní péče je 19 z nich, na plicní ventilaci jedenáct a jeden muž ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) je na speciálním přístroji ECMO, který okysličuje krev. Ministr to dnes řekl v televizi Prima.

Chameneí odmítl pomoc USA, označil je za původce koronaviru

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí dnes v projevu k národu odmítl pomoc Spojených států v boji s pandemií způsobenou koronavirem. Odvolával se přitom na konspirační teorii, podle které byl virus SARS-CoV-2 cíleně vyroben v USA, informovala agentura AP. Země dnes podle místních úřadů zaznamenala dalších 129 obětí nákazy, jejich celkový počet se tím vyšplhal na 1685.

Bývalý český hokejový reprezentant pozitivně testován na koronavirus. Hrál i v NHL

Česká republika má druhého pozitivně testovaného bývalého sportovce. Poté, co oznámil pozitivní testování na koronavirus o tomto týdnu bývalý boxer Lukáš Konečný, se nyní koronavirus objevil u bývalého hokejisty Litvínova a zároveň bývalého českého reprezentanta Jana Vopata. O jeho nakažení se spekulovalo v Litvínově už v pátek, kdy se mluvilo o nakaženém obyvateli Litvínova. Nyní se tedy potvrdilo, že mezi tisícovkou nakažených je i bývalý hokejista se zkušenostmi z kanadsko-americké NHL.

Policisté v Plzeňském kraji zkontrolovali tisíce aut, vstup a výjezd z ČR zakázali 43 vozům

Policisté v Plzeňském kraji zkontrolovali v sobotu na vstupu do ČR přes 3000 vozidel a 25 z nich odepřeli vstup. Z Česka vyjelo v regionu přes téměř 2400 vozidel a výjezd byl zakázán 18 z nich, řekla dnes ČTK krajská policejní mluvčí Martina Korandová. Valná většina vozidel na čtyřech hraničních průjezdných přechodech v regionu (Rozvadov, Folmava, Železná Ruda a Všeruby) byly kamiony, pendlerů za prací jezdí o víkendu málo.

Koronavirus uvěznil Čechy doma. Roste prodej knih přes internet, zájem je o stolní hry

Knihkupcům v souvislosti s vládními opatřeními proti šíření koronaviru vzrostly prodeje na internetu. Nákup v e-shopu si v těchto dnech často poprvé vyzkoušeli i zákazníci, kteří dosud navštěvovali výhradně kamenné prodejny. Lidé si objednávají především beletrii, zájem je také o tituly, které se zabývají rozvojem osobnosti, dětské knihy či recepty. Lépe proti běžnému období se prodávají i společenské hry. Vyplývá to z ankety ČTK mezi knihkupci.

Propustkou z karantény jsou ve Španělsku psi, lidé se s nimi pokoušejí kupčit

Karanténa je ve Španělsku velmi přísná, avšak pes může být propustkou, která člověka dostane na vzduch. Jako první v Evropě své občany kvůli koronaviru uvěznila doma Itálie, ovšem Španělsko je nekompromisní - netoleruje se žádné protažení nohou venku a to ani v patřičných rozestupech.

Ministr Vojtěch se zlobí. Neférové srovnání, říká o číslech nákupů ochranných pomůcek

Vláda se tento týden snaží vyřešit akutní nedostatek ochranných pomůcek pro zdravotníky. Nákupy mají na starosti ministerstva zdravotnictví a vnitra. Na sociálních sítích se objevilo srovnání, jak se oběma úřadům daří. Ministrovi Adamu Vojtěchovi (ANO) se však nelíbí.

Česko má přes 1000 nakažených koronavirem, několik pacientů ve vážném stavu

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku překročil tisícovou hranici, k dnešnímu ránu je nakažených 1047. První tři případy onemocnění COVID-19 se objevily před třemi týdny - v neděli 1. března. Během soboty přibylo 158 nových případů. Z nemoci se doposud vyléčilo šest pacientů, několik jich ale leží v nemocnicích ve velmi vážném stavu, nikdo onemocnění COVID-19 nepodlehl.

ČNB zřejmě opět sníží sazby. Dopad koronaviru už to nezmírní, soudí analytici

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním jednání zřejmě dále sníží úrokové sazby, a to o půl procentního bodu. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Někteří ekonomové upozorňují, že další snížení sazeb již nebude příliš účinné pro boj s ekonomickými dopady šíření koronaviru a povede k dalšímu oslabení koruny.

V Kanadě roste kvůli koronaviru spotřeba marihuany, před obchody jsou fronty

Aby zvládali stres v době epidemie koronaviru, snášeli lépe karanténu nebo si udělali zásoby pro případ nedostatku, shlukují se Kanaďané a turisté již několik dní před obchody či v místech, kde se prodává konopí. To je od konce roku 2018 v Kanadě legální drogou, píše agentura AFP.

Benzín „přes noc“ zlevnil nejvýrazněji za více než 10 let. Pád cen pokračuje

Pohonné hmoty v ČR včera pokračovaly pátý den v řadě v prudkém zlevňování. Benzín zlevnil ze dne na den o 35 haléřů na průměrnou cenu 29,31 koruny za litr, zatímco nafta zlevnila o 27 haléřů na 29,10 koruny za litr. V případě benzínu jde o nejvýraznější jednodenní zlevnění od 18. února 2010, tedy za více než deset let. Nafta pak včera zlevnila zde dne na den nejrapidněji od 12. prosince 2014. Informuje EuroZprávy.cz Lukáš Kovanda z Czech Fund.

Zloděj vrátil památku, kterou ukradl před 15 lety. Dostal strach z "koronavirové apokalypsy"

Nejmenovaný muž v Izraeli vrátil památkovému úřadu starý římský projektil do katapultu zvaného balista, který ukradl před 15 lety v Jeruzalémě.

Mike Pence nemá koronavirus, test byl negativní i u jeho manželky

Americký viceprezident Mike Pence v sobotu podstoupil test, který u něj a ani jeho manželky Karen nákazu koronavirem nepotvrdil. V noci na dnešek to oznámila viceprezidentova mluvčí Katie Millerová.

Rozvoz jídel zdaleka nepokrývá náklady zavřených restaurací

Rozvoz jídla ani provoz výdejových oken nestačí na pokrytí ztrát řady zavřených restaurací v Brně. Majitelé podniků však nechtějí, aby jejich zaměstnanci přišli o práci, řekli ČTK provozní několika brněnských restaurací. Některé restaurace spolupracují i se společností Dáme jídlo.

Soudci v Tanzanii nesmějí kvůli koronaviru posílat lidi do vězení

Soudci na severovýchodě Tanzanie dostali nařízeno, aby "za žádnou cenu" neudělovali tresty vězení. Mají rovněž poskytnout možnost propuštění na kauci těm delikventům, kteří na ni budou mít nárok.

Austrálie kvůli koronaviru chystá další opatření. Budou drakonická, naznačuje agentura

Austrálie připravuje kvůli koronaviru další zpřísnění preventivních opatření. Premiér Scott Morrison podle agentury DPA vyzval Australany, aby odložili veškeré zbytné cesty po Austrálii. Zároveň jsou v plánu přísná opatření k dodržování vzájemného odstupu, aby se zabránilo šíření infekce.

V Pardubicích a Praze přistála letadla, přivezla respirátory i roušky

Na pardubickém letišti přistál krátce před půlnocí ze soboty na dnešek ukrajinský letoun An-124 Ruslan se zdravotnickým materiálem na ochranu proti koronaviru. Z Číny dovezl mimo jiné dva miliony respirátorů nižších tříd a pět milionů roušek, které budou rozděleny mezi kraje a nemocnice řízené ministerstvem zdravotnictví.

V Česku je 995 nakažených koronavirem, šest pacientů se vyléčilo

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku stoupl na 995, během dnešního dne přibylo zatím 106 nových případů. Z nemoci se doposud vyléčilo šest pacientů, dva z nich dnes. Nejvíce nakažených je nadále v Praze a Středočeském kraji.

Z nákazy koronavirem se v ČR vyléčilo šest pacientů

V Česku se z nákazy koronavirem vyléčil šestý pacient. Jde o studentku z Ekvádoru, která byla jako jedna z prvních pacientů hospitalizovaná v Nemocnici na Bulovce. Po ženě z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem jde dnes již o druhého člověka, o kterých nemocnice informovaly, že se z nemoci vyléčili.