Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve Švýcarsku je už přes 7000 nakažených koronavirem, vzrostl počet obětí

Počet nakažených koronavirem na Moravě roste. Přehled situace po krajích

Počet potvrzených případů nákazy nemocí COVID-19 v Moravskoslezském kraji překročil stovku, od sobotního večera stoupl o 12 na 103. Nejvíce nakažených lidí je na Frýdecko-Místecku. Vyplývá to z informací na internetových stránkách Krajské hygienické stanice v Ostravě.

Prymula: Omezení na hranicích může trvat až dva roky, letos bude dovolená nejspíš v Česku

Pokud na konci března bude méně než 8500 nakažených, bude podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly v Česku v dalších deseti dnech možné uvolňovat vyhlášená opatření. Řekl to dnes v České televizi. Po Velikonocích chce také země podle náměstka spustit nový systém testování, do kterého se zapojí i armáda. Stejně jako vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se Prymula domnívá, že vláda bude zřejmě muset upravovat pohyb lidí za prací do zahraničí. V Česku by se také mohl začít používat lék, který zkracuje dobu vylučování viru. Je stahovaný z lékáren, aby ho lidé nevykoupili, dodal Prymula.

Analytici: Zvýšení schodku i další opatření jsou zatím přiměřená

Plán ministerstva financí navýšit schodek rozpočtu na 200 miliard korun je zatím v kombinaci s dalšími opatřeními na podporu ekonomiky zasažené šířením koronoviru přiměřený. Je ale možné, že během roku bude nutné ještě schodek navýšit. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Zároveň považují za výraznou pomoc podnikatelům odklad plateb záloh zdravotního a sociálního pojištění.

Thomayerova nemocnice: Pacienti z oddělení s nakaženými sestrami jsou negativní

Thomayerova nemocnice v Praze-Krči testovala pětadvacet pacientů z oddělení následné péče, kde pracovaly nakažené sestry. Všichni mají test negativní, řekl ČTK mluvčí nemocnice Petr Sulek. Nemoc COVID-19 se v pátek prokázala u dvou tamních sester, na potvrzení neprůkazného výsledku se čeká. V nemocnici se nakazily také dvě sestry z plicní kliniky, zřejmě od pacienta, který leží ve vážném stavu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Přes 10 tisíc nakažených v ČR? Prymula by v takovém případě navrhl zákaz vycházení

Zákaz vycházení kvůli šíření koronaviru není podle předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly zatím na místě, pokud budou lidé dodržovat již přijatá opatření. Vládě by takové nařízení navrhl v případě, že počet nakažených přesáhne hranici 10.000.

Koronavirus paralyzoval automobilový průmysl. Polovina firem omezuje výrobu

Od pondělí bude zhruba čtvrtina firem z automobilového průmyslu uzavřená, více než polovina firem omezuje výrobu. Sektor bude ochromený z 80 procent, uvedlo dnes v tiskové zprávě Sdružení automobilového průmyslu. Oceňuje dosavadní vládní kroky, ty ale mají podle sdružení pouze omezený pozitivní dopad. Vyzývá proto kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na svém pondělním jednání přijal potřebná opatření.

Proti Putinovi. V Rusku demonstrovaly stovky lidí, navzdory epidemii COVID-19

V několika ruských městech se dnes sešly desítky i stovky lidí, kteří protestovali proti ústavní novele umožňující Vladimiru Putinovi zůstat v čele státu až do roku 2036. Demonstrace se uskutečnily navzdory varování zdravotníků před šířením nebezpečné nákazy, která podle dnes zveřejněných údajů připravila v Rusku o život 367 lidí. Velkou většinu nakažených koronavirem i mrtvých zaznamenala Moskva.

Nemocnice v Motole má nové oddělení pro pacienty s COVID-19

Fakultní nemocnice v Motole má nově k dispozici oddělení s 20 lůžky s plicní ventilací pro pacienty nakažené novým typem koronaviru v nejtěžším stavu. Chod bude zajišťovat až 240 zdravotníků. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Miloslav Ludvík.

Expert WHO: Omezování pohybu nestačí, COVID-19 se po něm může vrátit

Vládám k úspěšnému boji proti koronaviru nestačí jen poslat obyvatele svých zemí do preventivní karantény. Omezení pohybu musí provázet i důsledné testování všech potenciálních nakažených a další zdravotnická opatření. Vyplývá to z dnešního rozhovoru předního experta Světové zdravotnické organizace (WHO) Mika Ryana ve vysílání televize BBC. Varoval, že bez doplňkových kroků se po uvolnění karanténních režimů může virus znovu začít rychle šířit.

Rumunsko a Kosovo mají první oběti COVID-19, Vučić poklonkuje čínským komunistům

Rumunská vláda dnes oznámila první oběť nemoci způsobené koronavirem. V Craiově na jihu země zemřel sedmašedesátiletý muž, který byl podle zdravotníků v posledním stádiu rakoviny. V Rumunsku, kde platí od minulého pondělí nouzový stav, je podle oficiálních údajů 367 nakažených.

Koronavirus v Čechách: Počet nakažených stoupá. Nastal spor o zveřejňování údajů

V Ústeckém kraji vzrostl podle ministerstva zdravotnictví od soboty počet potvrzených nákaz z 36 na 38. Z toho se už čtyři lidé, všichni z Děčínska, vyléčili.

Bulharský prezident Radev vetoval část zákona o stavu nouze

Bulharský prezident Rumen Radev dnes vetoval část prováděcího zákona pro období stavu nouze, který v pátek schválil sofijský parlament. Oznámil to v prohlášení k národu, o němž informoval server Balkaninsight. Svůj krok Radev zdůvodnil tím, že znění zákona otevírá dveře "nekontrolovatelnému zneužití moci" a omezení veřejného života vyvolává napětí v zemi.

Divadla či koncerty online. Dárci v době epidemie COVID-19 pomáhají i s provozem kultury

Peníze od dárců pro kulturní organizace stouply v březnu v meziročním srovnání o statisíce korun. Hudební kluby nebo divadelní soubory je používají na zajištění provozu, mohou tak třeba vysílat představení online. ČTK to dnes řekla Adéla Vojáčková z Nadace Via, která provozuje portál Darujme.cz.

Ministr Vojtěch: Objednáno je 1,5 milionu respirátorů nejvyšší třídy FFP3

Ministerstvo zdravotnictví má objednáno 1,5 milionu respirátorů nejvyšší třídy ochrany FFP3. České firmy jich umí vyrábět asi 40.000 měsíčně, další budou i z Číny. Z dodávek ochranných prostředků půjde část například i pro řidiče, pokladní nebo další strategické profese, distribuovat je bude resort vnitra. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to dnes řekl v pořadu Partie televize Prima.

Nejsilnější respirátory budou jen pro zdravotníky, říká ministr Hamáček

Policie stáhla nejsilnější respirátory FFP3 potřebné pro zdravotníky pro styk s nakaženými koronavirem ze svých zásob, aby šly lékařům a sestrám. Učinily tak i další profese, uvedl to ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v České televizi. Policisté budou podle něj používat respirátory nižší třídy, které začala do Česka přivážet od pátku letadla z Číny. Hamáček zopakoval, že v těchto nákupech nejsilnější respirátory nejsou.

Bohatí Rusové skupují plicní ventilátory ve velkém. "Obyčejní" lidé mají smůlu

Bohatí Rusové skupují plicní ventilátory, zatímco ve venkovských regionech je jich akutní nedostatek. Napsal to dnes ruský list The Moscow Times. Miliardáři se snaží zásobit nákladným zařízením, aby si zajistili přežití v případě těžšího průběhu nemoci COVID-19, kterou vyvolává nový koronavirus.

Itálie měla dostat všechny roušky zabavené v Česku, píše deník La Repubblica

Italský deník La Repubblica v sobotním článku naznačil, že čínským darem pro Itálii byly všechny ochranné pomůcky zabavené tento týden ve skladu v Lovosicích, nikoli jen jejich část. Odvolává se přitom na pracovníka pražského výzkumného ústavu AMO Lukáše Lva Červinku, který ovšem dnes ČTK řekl, že takové tvrzení italským médiím neposkytl. Česká vláda plánuje v následujících dnech Itálii poslat na 100.000 ochranných masek jako náhradu za zabavený náklad.

"Shutdown" v Německu? Vědci doporučují kvůli COVID-19 omezit veřejný život na tři týdny

Němečtí vědci doporučují, aby se ve spolkové republice kvůli koronaviru na dobu nejméně tří týdnů zásadně omezil veřejný život. Uvedli to ve svém stanovisku jménem německé akademie věd Leopoldina. Počet nakažených v zemi za 24 hodin stoupl o něco méně než v předchozích dnech; zvýšil se o 1948 na 18.610.

Pandemie COVID-19 se zhoršuje. V USA je třetí největší počet nakažených po Číně a Itálii

Spojené státy v posledních několika dnech zaznamenaly strmý nárůst počtu nakažených koronavirem na svém území - univerzita Johna Hopkinse jich eviduje již 26.747. Infikovaných je tam nově více než ve Španělsku, čímž se USA co do počtu nakažených staly celosvětově třetí nejvíce zasaženou zemí po Číně a Itálii. Na možnost rychlého růstu počtu nových případů předem upozorňovali někteří američtí vládní činitelé, podle nichž je to do značné míry důsledek zvýšení testovací kapacity.