Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ministerstvo omezilo předepisování léku Plaquenil, může být účinný proti COVID-19

V Česku je 1120 nakažených koronavirem, 20 pacientů leží na JIP

Počet případů nákazy novým typem koronaviru v Česku stoupl na 1120, oznámilo na svém webu ministerstvo zdravotnictví. Za dnešek přibylo 73 nemocných. Vyléčených z nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, zůstává šest lidí. První tři potvrzené případy nákazy se v České republice objevily před třemi týdny - v neděli 1. března.

Babiš v pondělí vystoupí s projevem na ČT, Nově a Primě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v 20:00 vystoupí s projevem ve veřejnoprávní České televizi a na soukromých stanicích Nova a Prima. Na twitteru naznačil, že se jeho řeč bude týkat soudržnosti v době šíření epidemie nového typu koronaviru.

V Německu budou zakázána shromáždění více než dvou lidí. Výjimku dostanou rodiny

V celém Německu budou kvůli rychlému šíření koronaviru zakázána shromáždění více než dvou lidí. Při dnešním telefonickém jednání se na tom shodla kancléřka Angela Merkelová s ministerskými předsedy spolkových zemí. Výjimka z opatření, které bude platit nejméně dva týdny, se bude vztahovat na rodiny a členy jedné domácnosti.

V kolumbijských věznicích propukly nepokoje. 23 mrtvých, desítky zraněných

Při nepokojích v kolumbijských věznicích v noci na dnešek zemřelo 23 lidí a 83 jich bylo zraněno. Důvodem výtržností byla vládní opatření související s bojem proti koronaviru.

Odklad olympiády kvůli koronaviru? Pořadatelé v tichostí připravují několik scénářů

Pořadatelé olympijských her v Tokiu se kvůli pandemii koronaviru potichu připravují i na možné odložení soutěží. Třebaže Mezinárodní olympijský výbor i japonská vláda trvají na původním termínu her 24. července až 9. srpna, dva zdroje blízké organizátorům řekly agentuře Reuters, že už vznikají scénáře různých možností odložení.

Obří finanční pomoc pro ekonomiku USA? Demokraté a republikáni se dostali do sporu

Zákon o mamutí finanční pomoci americké ekonomice podlomené koronavirovou krizí se může stát obětí mezistranických půtek. Vyplývá to z dnešní informace předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, podle níž jsou navzdory vytrvalému jednání názory republikánů a demokratů stále vzdálené a demokratická opozice předloží vlastní návrh. Podle informací amerických médií by se výška podpůrné finanční injekce měla pohybovat mezi jedním a dvěma biliony dolarů.

Stát stahuje letecky Čechy uvízlé kvůli koronaviru v zahraničí

Česko v příštích dnech vyšle do Egypta, na Filipíny a do Vietnamu tři evakuační lety. Dnes vojenský speciál dopravil z Pobaltí 51 Čechů a Slováků, naopak do lotyšské Rigy dopoledne dovezl 25 osob. Do Česka, uzavřeného kvůli pandemii koronaviru nového typu, by se díky čtyřem letům mělo dostat 700 lidí, z toho téměř 600 českých občanů. Volná místa v letadlech Česko poskytlo dalším zemím EU, uvedlo dnes v tiskové zprávě ministerstvo zahraničí. Podle letecké společnosti Smartwings se chystají další repatriační lety ze Střední a Jižní Ameriky.

Řecký premiér Mitsotakis ohlásil celostátní karanténu, nakažených je 624

V Řecku začne kvůli koronaviru od pondělí platit celostátní karanténa, oznámil dnes v projevu k občanům premiér Kyriakos Mitsotakis. Počet případů nákazy za poslední den stoupl o 94 na 624, mrtvých je 15, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Bulovka: Pět pacientů s COVID-19 má zavedenou plicní ventilaci

Na infekční klinice pražské Nemocnice na Bulovce leží podle jejích informací na twitteru nyní 27 pacientů s nemocí COVID-19. Dopoledne nemocnice informovala o 22 nemocných, za den tak pět přibylo. Už v sobotu zástupci Bulovky na tiskové konferenci informovali, že plicní ventilátor na jednotce intenzivní péče potřebuje pět nemocných, což se do nedělního podvečera nezměnilo.

Vláda by měla znovu posoudit zákaz výjezdů pendlerů, domnívá se Hamáček

Vláda by měla v pondělí podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) znovu zvážit zákaz jízd takzvaných pendlerů za prací do zahraničí. Riziko, že narušují systém dalších opatření, je příliš veliké, řekl Hamáček v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Je podle něj nicméně na šéfovi krizového štábu Romanu Prymulovi, zda jsou cesty pendlerů za hranice ještě snesitelné z hlediska šíření epidemie nového typu koronaviru. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) by rád postupoval se sousedními státy společně.

Tokio poprvé připouští náhradní varianty s olympiádou. Počítá se i s Hrami bez diváků

Kvůli pandemii koronaviru se určitě v tomto roce neuskuteční původně plánované mistrovství Evropy ve fotbale, jež se tak tedy nakonec odložilo o rok, stejně tak se letos v květnu neuskuteční mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku. Je jen otázkou času, kdy se rozhodne nad osudem největší původně plánované sportovní akce tohoto roku, tedy nad osudem Letních olympijských her v japonském Tokiu, které by zde měly proběhnout od 24. července do 9. srpna. Dosud, jak Mezinárodní olympijský výbor (MOV), tak i samotné pořadatelské mětso Tokio, nad jinými variantami než na uskutečnění Her v původním termínu neuvažovaly, nyní se ale začíná v kuloárech začíná mluvit.

Asociace žádají po ČNB volnější pravidla pro banky

Komerční banky slibují ochotu pomoci firmám a odložit splátky jistin i úroků z úvěrů. Naráží ale na pravidla České národní banky (ČNB), uvedly dnes v otevřeném dopisu viceguvernérovi ČNB Tomáši Nidetzkému Asociace exportérů a Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK). Žádají proto po ČNB uvolnění těchto pravidel.

Ve Španělsku přibylo 400 mrtvých. Nejhorší vlna COVID-19 má teprve přijít

Španělská bilance počtu obětí nemoci COVID-19 narostla o dalších 394 mrtvých na celkových 1720 a opět se tak zvýšila o 30 procent. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dnešní aktualizované údaje španělského ministerstva zdravotnictví. Počet potvrzených případů za dobu šíření nákazy od soboty vzrostl z 24.926 na 28.572, přibylo jich tedy 3646. Vláda požádá parlament, aby schválil prodloužení stavu nouze o dalších 15 dní.

Kolumbie hlásí první oběti koronaviru, Kuba poslala zdravotníky do Itálie

Kolumbie oznámila první úmrtí na infekci koronavirem. V Ekvádoru rezignovala ministryně zdravotnictví Catalina Andramunoňová a jen několik hodin poté, co úřady uvedly, že bilance nakažených překročila 500 případů. Salvador s Guatemalou v sobotu vyhlásily zákaz vycházení, od kterého si slibují zastavení infekce.

Na očkování a léky proti koronaviru nespěchejte, varuje expert. Mohou situaci zhoršit?

Boj proti koronaviru nesvádí jen lékaři v nemocnicích, ale i vědci v laboratořích, kde vzniká řada léků a očkovacích vakcín. Podle virologa z Univerzity Fu-tan v Šanghaji Š'-po Ťianga by ale lidstvo nemělo vývoj uspěchat. Jinak hrozí vážné komplikace.

V USA budou omezení kvůli koronaviru trvat až 12 týdnů, tvrdí ministr Mnuchin

Omezením, nařízeným v zemi kvůli boji s nebezpečnou nákazou, budou Američané čelit pravděpodobně deset až dvanáct týdnů, tedy zhruba do počátku června. V televizi Fox News to dnes řekl americký ministr financí Steven Mnuchin.

Čína hlásí jako importované 45 z 46 případů koronaviru, Indie zavedla zákaz vycházení

Pevninská Čína za sobotu zaznamenala 46 nových případů koronaviru, 45 z nich se týká osob, které do země přicestovaly. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na čínskou národní zdravotní komisi. Počet obětí nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, za sobotu vzrostl o šest na 3261.

Ve Švýcarsku je už přes 7000 nakažených koronavirem, vzrostl počet obětí

Ve Švýcarsku přibylo za poslední den 901 potvrzených případů nákazy koronavirem, celkem je tak v zemi už přes 7000 infikovaných. Počet lidí, kteří zemřeli, se zvýšil o čtyři na 60, informoval dnes Spolkový zdravotnický úřad (BAG).

Počet nakažených koronavirem na Moravě roste. Přehled situace po krajích

Počet potvrzených případů nákazy nemocí COVID-19 v Moravskoslezském kraji překročil stovku, od sobotního večera stoupl o 12 na 103. Nejvíce nakažených lidí je na Frýdecko-Místecku. Vyplývá to z informací na internetových stránkách Krajské hygienické stanice v Ostravě.