Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Co přinese koronavirus Rusku? Politolog naznačil, čeho se bojí v Kremlu

Koronavirus má v Česku první oběť

V Česku zemřel dnes po sedmé hodině večer první pacient s nemocí COVID-19. Byl to pětadevadesátiletý muž hospitalizovaný v pražské Nemocnici na Bulovce. Trpěl dalšími nemocemi, zejména srdečními, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví.

Rozhovor

Koronavirus v jiném světle: Psychiatr Cimický pro EZ o tom, jak se zachovají lidé

ROZHOVOR – Ve své ordinaci už začíná mít pořádný nával. Uznávaný psychiatr Jan Cimický (72) nyní řeší s pacienty především úzkosti a obavy z ekonomické budoucnosti, kterou v zemi zasel nový typ koronaviru COVID-19. „Mohou nastat případy, že někteří svoji tíživou situaci vyřeší sebevraždou nebo se u řady lidí ještě prohloubí jejich závislost na alkoholu. Historie to dokazuje,“ varuje doktor Cimický v rozhovoru pro EuroZprávy.cz

Merkelová bude v domácí karanténě, byla v kontaktu s nakaženým

Německá kancléřka Angela Merkelová bude v příštích dnech v domácí karanténě. U lékaře, který ji v pátek očkoval, se totiž prokázala nákaza koronavirem. Dnes o tom informoval její mluvčí Steffen Seibert, podle něhož bude šéfka německé vlády v dalších dnech opakovaně testována.

Senátor Fischer: Klanět se čínským rouškám hraničí s vlastizradou

Prostředky proti novému koronaviru se podle předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nezávislý) musí vyrábět v Evropě. Fischer chce toto téma otevřít v horní komoře, která se má příští týden zabývat vládními návrhy opatření kvůli pandemii. Děkování českých vládních činitelů Číně za to, že umožnila nákup prostředků, hraničí podle senátora s vlastizradou.

Uzavření hranic ČR na dva roky? Opozice pokládá Prymulovo vyjádření za šokující

Za šokující a nešťastné označují někteří opoziční politici vyjádření šéfa krizového štábu Romana Prymuly o tom, že kvůli epidemii koronaviru by mohlo být cestování do zahraničí omezeno až dva roky. Kritici vlády přitom znovu nastolili otázku, zda by měl být šéfem Ústředního krizového štábu úředník místo politika.

Obětí koronaviru v Itálii je přes 5000, nakažených skoro 60 tisíc

V Itálii počet obětí nákazy koronavirem překročil 5000. Za poslední den se počet mrtvých zvýšil o 651 na 5476. Infikovaných je celkem už 59.138, což je o 5560 více než v sobotu. Informoval o tom dnes úřad civilní ochrany. Podle italských médií lze přes hrozivá absolutní čísla vidět optimistický trend, protože v posledních dnech se počty nově infikovaných nemocí COVID-19 začaly snižovat.

COVID-19 dál zamořuje svět. Přes 330 tisíc nakažených, obětí jsou tisíce

Po celém světě se koronavirem nakazilo již téměř 330.000 lidí a 14.376 jich zemřelo, ukázaly údaje americké Univerzity Johnse Hopkinse, která monitoruje globální vývoj pandemie. V nejhůře postižené evropské zemi, Itálii, počet obětí nákazy koronavirem dosáhl 5476, jen za poslední den se počet mrtvých zvýšil o 651. Infikovaných je celkem už 59.138.

První letadlo ČSA přiváží ochranné pomůcky, v Česku bude ráno

Ze Šanghaje odletělo první letadlo ČSA, které nyní do Prahy přepravuje z Číny další ochranné prostředky pro zvládání epidemie koronaviru. Vzlétlo přibližně v 12:55 středoevropského času, v českém hlavním městě by mělo přistát kolem druhé hodiny ranní, sdělila dnes ČTK mluvčí společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Letadla ČSA, která mají být součástí zásobovacího mostu s Čínou, měla problémy se získáním přeletových povolení.

Více než 600 Čechů se vrátilo přes Německo speciálními autobusy

Více než 600 Čechů se kvůli koronaviru v posledních dnech vrátilo přes Německo do své vlasti speciálně vypravenými autobusy. ČTK a České televizi to dnes v Berlíně řekl velvyslanec ČR v Německu Tomáš Podivínský. Zatímco dosud většina autobusů jezdila z Frankfurtu nad Mohanem, dnes večer první dva se zhruba 70 lidmi vyrazily přímo od budovy české ambasády v německé metropoli.

Ministerstvo financí navrhuje pozastavit EET na dobu nouze a další tři měsíce

Ministerstvo financí navrhuje pozastavit elektronickou evidenci tržeb (EET) po dobu trvání nouzového stavu a následujících třech měsíců. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována.

Francie ohlásila další stovku obětí koronaviru, nakažených je přes 16 tisíc

Ve Francii se druhý den za sebou počet obětí nákazy koronavirem zvýšil o více než stovku. Mrtvých je už celkem 674, je mezi nimi i první lékař. Infikovaných přibylo o 1559 na 16.018. Na tiskové konferenci to uvedl zástupce ministerstva zdravotnictví Jérôme Salomon.

Johnson pohrozil: Dodržujte vládní doporučení, jinak omezíme svobodu pohybu

Británie bude možná nucena zavést zákaz vycházení a omezení cestování, pokud se lidé nebudou řídit vládními doporučeními ohledně udržování rozestupu při pohybu ve společnosti. Dnes to prohlásil britský premiér Boris Johnson.

Firmy by měly na dva týdny přerušit výrobu, žádá odborový šéf. Hospodářská komora oponuje

Předseda nejsilnějšího odborového svazu KOVO Jaroslav Souček vyzval majitele a manažery firem, aby alespoň na dva týdny přerušili výrobu. Výjimku by podle něj měly mít podniky, jejichž produkce řeší stavy ohrožující život, uvedl dnes v tiskovém prohlášení. Vláda podle něj má pomoci nechat zaměstnance doma a ve firmách, kde bude výroba pokračovat, zajistit ochranné prostředky, jako jsou roušky a dezinfekce. Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého potřebuje ČR pravý opak, tedy aby závody, které budou mít odbyt, dále pracovaly.

Odpůrci Mariánského sloupu v Praze chtějí odložit stavbu, prý hrozí nákaza koronavirem

Spolek pro zachování současné historické podoby Staroměstského náměstí v Praze žádá o pozastavení stavby repliky Mariánského sloupu a její odložení. Důvodem je podle členů spolku hrozící nákaza koronavirem a nerespektování vládních opatření kvůli koronavirové pandemii. Uvedla to místopředsedkyně spolku Lenka Veselá. Změnu doby záboru náměstí by musela schválit Technická správa komunikací (TSK). Vyjádření společnosti ČTK shání.

Facebook se obává přetížení internetu, v Evropě zpomalí streaming

Společnost Facebook během koronavirové krize v Evropě dočasně sníží rychlost streamingu videí na svých platformách a rovněž na sociální síti Instagram. Mluvčí firmy to dnes oznámil v Bruselu. Facebook chce tímto krokem předejít přetížení sítě, které by mohlo být vyvoláno vyšším využíváním internetu při práci milionů lidí z domova.

V Praze je 345 případů COVID-19, jednomu pacientovi je téměř 100 let

V Praze hygienici evidují 345 lidí nakažených novým typem koronaviru, 211 mužů a 134 žen. Za posledních 24 hodin přibylo 46 nových případů.

Americký senátor Rand Paul se nakazil, obětí koronaviru v USA je téměř 400

Americký republikánský senátor Rand Paul dnes na twitteru oznámil, že se nakazil koronavirem. Jde o prvního nakaženého člena horní komory Kongresu, která nyní jedná o finanční pomoci americké ekonomice zasažené pandemií nemoci COVID-19.

Polsko zatím nehodlá odložit prezidentské volby, koronavirem je nakaženo 627 lidí

V Polsku se dnes navzdory epidemii koronaviru konalo šest doplňovacích voleb do parlamentu a úřady daly najevo, že zatím neustupují od záměru uspořádat v květnu prezidentské volby. Vláda sice uzavřela školy, kina a divadla a omezila shromažďování lidí, stav nouze ale v zemi vyhlášen nebyl.

Tenorista Plácido Domingo se nakazil koronavirem, musí do karantény i s rodinou

Španělský operní pěvec Plácido Domingo se nakazil koronavirem. Oznámil to facebooku. Devětasedmdesátiletý Domingo je nyní v domácím léčení, prý se mu daří dobře.