Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu se z nemoci COVID-19 vyléčilo přes 2800 lidí

USA rozhodnou, jak dál s koronavirem na konci 15denního plánu. Trump kritizuje Čínu

Spojené státy se podle prezidenta Donalda Trumpa rozhodnou, co dál s koronavirem na konci 15denního plánu, který vyhlásil 16. března. Součástí plánu jsou doporučení pro Američany zaměřená na zpomalení šíření viru, informovala dnes agentura Reuters. Podle Trumpa po uplynutí lhůty země vyhodnotí, "jakou cestou se chce dát". Starosta New Yorku Bill de Blasio dnes Trumpa za postup v boji s koronavirem tvrdě kritizoval a varoval před nedostatkem zdravotnického materiálu.

Koronavirus připraví německou ekonomiku o stovky miliard eur, odhaduje institut Ifo

Koronavirus připraví německou ekonomiku o stovky miliard eur, předpověděl dnes hospodářský institut Ifo. Jeho konkrétní odhady se pohybují mezi 255 miliardami a 729 miliardami eur. O práci navíc může přijít hodně přes milion lidí.

OSN se chystá vytvořit fond na boj s koronavirem

Organizace spojených národů (OSN) se chystá vytvořit světový fond na podporu léčby pacientů s koronavirem. Oznámila to dnes podle agentury Reuters norská ministryně zahraničí Ine Marie Eriksenová Söreideová. Fond má podle ní pomoci rozvojovým zemím se slabými zdravotnickými systémy.

Pevninská Čína hlásí 39 případů koronaviru, všechny importované

Pevninská Čína v neděli zaznamenala 39 nových případů koronaviru. Všechny se týkají osob, které do země přicestovaly ze zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čínskou národní zdravotní komisi. Počet obětí nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, za neděli vzrostl o devět na 3270. Hongkong, který je zvláštní správní oblastí Číny, dnes oznámil, že od středy zakáže všem cizincům vstup na své území.

Koronavirová krize dopadá na Budvar. Linka pro stáčení piva do sudů zastavena

Pivovar Budějovický Budvar zastavil kvůli koronaviru linku na stáčení piva do sudů. Prodeje do řetězců jsou za březen meziročně podobné. Balené pivo pomůže Budvaru vykrýt část ztrát z prodejů sudového piva, které se zastavily. Pivovar by pro zaměstnance potřeboval 1200 látkových roušek, zatím jich má 200. Budvar je schopen vyrobit část potřebné dezinfekce v laboratoři. ČTK to řekl generální ředitel Budvaru Petr Dvořák. Firma zaměstnává 670 lidí.

Anosmie: Ztráta čichu a chuti může být známkou nákazy koronavirem, tvrdí vědci

Matka nakažená koronavirem necítila plnou plenku svého dítěte. Kuchaři, kteří obvykle poznají každé koření v jídle, necítí kari nebo česnek, a všechno jídlo jim chutná mdle. Jiní uvádějí, že necítí příjemnou vůni šampónu nebo páchnoucí kočičí záchodek.

Počet nakažených v ČR stoupl na 1165. Jeden pacient nemoci COVID-19 podlehl

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku stoupl na 1165. Během neděle přibylo 114 nových případů a první pacient s nemocí COVID-19 zemřel. Stalo se tak tři týdny od oznámení prvních případů nákazy novým koronavirem v Česku. Z nemoci se doposud vyléčilo šest pacientů, testováno bylo celkem 17.377 lidí.

Pandemie COVID-19 může dočasně pomoci novému premiérovi SR, píše tisk

Novému slovenskému premiérovi Igoru Matovičovi může mimořádná situace kvůli pandemii koronaviru paradoxně vládnutí na jistou dobu ulehčit, napsal dnes slovenský list Hospodárske noviny k sobotnímu jmenování nové vlády po únorových volbách. Podle deníku Sme by nová čtyřkoalice měla představit výhled možného ukončení mimořádných opatření proti šíření nákazy.

Ministr Havlíček upozorňuje: Firmy zavřené bez věcného důvodu náhradu mezd nedostanou

Stát proplatí část mzdy pracovníků jen firmám zavřeným kvůli propadu odbytu, chybějícímu materiálu nebo zaměstnancům v karanténě. Podniky, které kvůli šíření koronavirové nákazy uzavřely bez "objektivního důvodu", na náhradu nebudou mít nárok. V České televizi (ČT) to dnes řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

COVID-19 v Evropě: Nakaženo je už 147 tisíc lidí, oběti hlásí 37 států

V Číně se začal nový typ koronaviru šířit začátkem loňského prosince. V pevninské Číně bylo dosud zaznamenáno přes přes 81.000 případů a téměř 3300 obětí. Situace se v Číně ale lepší a novým ohniskem nákazy je Evropa, kam se nový typ koronaviru dostal o necelé dva měsíce později.

Pandemie COVID-19 stáhne Evropu do recese, obává se viceprezident ECB

Negativní hospodářské dopady koronaviru stáhnou evropskou ekonomiku do recese, ve druhém pololetí by se však měl hrubý domácí produkt (HDP) vrátit k růstu. V rozhovoru se španělskou televizí La Sexta to řekl viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos.

Koronavirus: Íránu by nejvíc pomohlo zrušení amerických sankcí, řečnil Ruhání

Pokud USA chtějí Íránu pomoci zastavit šíření koronaviru, měly by zrušit protiíránské sankce. Řekl to dnes íránský prezident Hasan Rúhání. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí americkou pomoc v neděli odmítl - podle něj virus šíří Spojené státy záměrně.

Virolog: Rukavice někdy dodávají falešný pocit bezpečí

Nástup teplejšího počasí může šíření koronaviru zbrzdit, záleží ale i na prostředí, kde se člověk pohybuje. Ochranné prostředky někdy dodávají falešný pocit bezpečí, pokud je lidé nepoužívají správně. V rozhovoru s ČTK to řekl virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Expert: COVID-19 popožene výzkum, českou vědu ale může zasáhnout negativně

Situace kolem nového koronaviru podnítí řadu výzkumů, českou vědu ale může i negativně zasáhnout. Nedávné zmapování imunitní reakce u pacientky v Austrálii je pokrok, je však třeba zodpovědět další otázky. V rozhovoru s ČTK to řekl virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kanada nepošle své sportovce na letní olympijské hry v Tokiu

Kanada nepošle své sportovce na letní olympijské a paralympijské hry v Tokiu, pokud se budou konat v původním termínu od 24. července. Informoval o tom dnes Kanadský olympijský výbor (COC). Kanada se tak stala první zemí, která se rozhodla hry kvůli pandemii koronaviru bojkotovat. V podobném duchu se vzápětí přidala Austrálie, která vyzvala své sportovce, aby se začali připravovat na olympijské hry v roce 2021.

Počet nakažených koronavirem v jihovýchodní Asii roste, potíže má hlavně Thajsko

Počet nakažených koronavirem se za poslední týden v zemích jihovýchodní Asie více než zdvojnásobil, uvádí agentura Reuters. Přes 120 nových případů dnes oznámily úřady v Thajsku, celkem se v zemi nakazilo 721 lidí.

Odsouzený Harvey Weinstein se nakazil koronavirem, právníci jsou znepokojeni

Koronavirem se ve vězení nakazil bývalý hollywoodský producent Harvey Weinstein, odsouzený v USA za sexuální delikty. Ředitel svazu pracovníků věznic státu New York Michael Powers podle agentury Reuters oznámil, že Weinstein je nyní v izolaci.

Emiráty přerušily veškeré letecké spojení se světem. Kvůli pandemii COVID-19

Spojené arabské emiráty (SAE) v obavách ze šíření koronaviru oznámily přerušení veškerých leteckých spojení do země i z ní. Opatření začne platit v příštích 48 hodinách a bude platit dva týdny, informovala státní tisková agentura WAM s odvoláním na místní úřad pro civilní letectví. Saúdská Arábie zase ve snaze zastavit pandemii viru vyhlásila celostátní zákaz vycházení od sedmi hodin večer do šesti hodin ráno. Zákaz začne platit dnes večer a bude platný po dobu 21 dní.

Japonský premiér označil odložení olympiády za možnost

Japonský premiér Šinzó Abe dnes poprvé prohlásil, že odložení letní olympiády v Tokiu může být variantou, jestliže nebude možné uspořádat hry v "úplné formě". I Mezinárodní olympijský výbor (MOV) o víkendu přiznal, že kvůli pandemii koronaviru uvažuje o odložení olympijských her. Rozhodnutí by mělo padnout do čtyř týdnů.