Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

První letadlo ČSA přivezlo z Číny milion roušek, armáda rozváží zásilky pro republice

COVID-19 si vybírá vysokou daň. Počet mrtvých ve světě přesáhl 15 tisíc

Počet obětí nemoci COVID-19, kterou způsobuje koronavirus, už celosvětově překonal 15.000. Vyplývá to z dat francouzské agentury AFP i vědců z americké univerzity Johnse Hopkinse. Nejvíce lidí koronavirus SARS-CoV-19 zabil v Evropě, kde nejvyšší bilanci mrtvých hlásí Itálie, Španělsko a Francie.

Černá Hora hlásí první úmrtí na koronavirus, počet obětí vzrostl v Maďarsku a Polsku

V Černé Hoře zemřel tamní první pacient na nemoc COVID-19, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2. V Maďarsku této chorobě dnes podlehl už sedmý pacient a v Polsku osmý, informovaly podle agentur MTI a PAP tamní úřady.

Zůstaňte doma. Výzvu kvůli pandemii COVID-19 dostala už miliarda lidí

Už více než miliardu lidí po celém světě úřady vyzvaly, aby kvůli šíření koronaviru zůstali doma. Vyplývá to z propočtu, který dnes zveřejnila francouzská agentura AFP. Závazná opatření k omezení pohybu podle ní přijaly vlády v nejméně 34 zemích či závislých územích světa, ve kterých žije 659 milionů obyvatel. Volný pohyb lidí omezilo před týdnem také Česko.

Mezi hasiči v Česku je 23 nakažených koronavirem, karanténu jich mají stovky

V Česku je nyní novým koronavirem nakaženo 23 příslušníků hasičského sboru a deset policistů. Uvedli to mluvčí hasičů a policie. V preventivní karanténě bylo v neděli večer podle mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Studené 267 hasičů a 11 občanských zaměstnanců. Policistů je v karanténě 765, uvedlo policejní prezidium.

Průzkum: Strach Čechů z koronaviru roste, život se jim obrátil naruby

S nárůstem počtu lidí nakažených novým typem koronaviru se zvětšují i obavy Čechů. Strach má 74 procent z nich. Bojí se jak o zdraví své a svých blízkých, tak o to, že přijdou o práci a dojdou jim peníze. Nejvíce se obávají toho, že budou virus sami šířit. Vyplývá to z průzkumu životního pojištění Mutumutu a společnosti EMA data mezi tisícovkou respondentů.

Další stovky mrtvých za jeden den. Španělsko už má 2182 obětí koronaviru

Počet mrtvých kvůli koronaviru vzrostl ve Španělsku za posledních 24 hodin o 462, nákaze celkem podlehlo 2182 lidí, oznámilo dnes tamní ministerstvo zdravotnictví. V neděli španělské úřady evidovaly 1720 mrtvých.

Kvůli koronaviru musely zavřít tři čtvrtiny firem s EET

První týden po omezení obchodu v souvislosti s koronavirem přestaly své zboží a služby prodávat tři čtvrtiny podnikatelů zařazených do EET. U těch zbývajících klesl objem prodeje v průměru na desetinu obvyklých hodnot. Vyplývá to ze statistik jednoho z největších provozovatelů pokladních systémů pro EET, společnosti O2 eKasa.

Rusko uvádí 438 nakažených koronavirem, tiskovka před letem k ISS zrušena

Podle oficiálních údajů je v Rusku k dnešnímu dni 438 potvrzených případů nákazy koronavirem. Podle agentury TASS o tom informovala šéfka úřadu Rospotrebnadzor, který kromě jiného sleduje epidemiologickou situaci v zemi.

Británie patrně zpřísní opatření proti koronaviru. Řada lidí se chová sobecky, řekl ministr

Britská vláda ještě zpřísní opatření proti šíření koronaviru, pokud Britové nebudou dodržovat doporučení a neomezí sociální kontakty. Stanici Sky News to dnes řekl britský ministr zdravotnictví Matt Hancock, podle kterého se řada lidí chová v současné krizi "velmi sobecky". Hancock také slíbil, že vláda doručí zdravotníkům chybějící ochranné prostředky. Do jejich distribuce se zapojí i armáda.

Ohnisko epidemie Wu-chan po dvou měsících uvolňuje karanténu

Město Wu-chan, odkud se koronavirus rozšířil do světa, začalo po dvou měsících uvolňovat přísná karanténní opatření, která tam platila od 23. ledna. V neděli místní úřady oznámily, že lidé se mohou postupně vracet do práce, pokud nemají teplotu a mohou se prokázat potvrzením, že jim nebyla nařízena karanténa kvůli vlastnímu onemocnění či kontaktu s někým nakaženým v poslední době.

Řecko spustilo karanténu, zastavilo letecké spojení s Tureckem a Británií

Řecko od dnešního rána ve snaze zabránit šíření koronaviru pozastavilo veškeré lety z Turecka a Británie. Zákaz potrvá do 15. dubna, informoval s odvoláním na rozhodnutí vlády deník Kathimerini. V zemi dnes zároveň začala platit celostátní karanténa.

Plaga: Přijímací zkoušky by mohly být 14 dnů po otevření škol

Přijímací zkoušky na střední školy by měly být nejdříve 14 dnů po znovuotevření škol, které jsou nyní zavřené kvůli koronaviru. Ministr školství Robert Plaga (ANO) to dnes navrhne vládě. Testy by podle něj měly mít stejnou formu a obsah jako v předešlých letech. Děti by je ale měly psát jen v jednom termínu místo dvou, které se původně plánovaly.

Češi vykoupili droždí, v obchodech je nedostatkovým zbožím

Nedostatkovým zbožím se v těchto dnech kvůli rekordní poptávce stalo v Česku droždí, které zmizelo z chladících pultů většiny tuzemských prodejen. Lidé si nakoupili kvasnice do zásoby kvůli obavám z dopadu preventivních opatření proti šíření koronaviru na dodávky pečiva do obchodů a zároveň doma častěji pečou. ČTK to dnes řekl Tomáš Podivínský z olomoucké společnosti Lesaffre Česko, která je předním tuzemským dodavatelem droždí,

Írán má 23 tisíc nakažených koronavirem, počet obětí COVID-19 dál roste

Írán má nyní podle tamního ministerstva zdravotnictví přes 23.000 případů nákazy koronavirem. Zemřelo tam více než 1800 lidí - za posledních 24 hodin bylo v zemi 127 úmrtí, což je o dva méně než v předchozím dni.

Patolog varuje: V afrických slumech bude obtížné zabránit šíření koronaviru

Pro obyvatele chudinských čtvrtí v Africe je téměř nemožné dodržovat doporučovaná opatření, aby se ochránili před nákazou koronavirem. Keňská vláda už nařídila zavření škol a omezila pohyb obyvatel, ve slumech je však velmi obtížné omezit sociální kontakt nebo se v případě potřeby izolovat. Lidé v nich mají ztížený přístup k vodě a panují tam špatné hygienické podmínky.

Poznej svého nepřítele. Co je nový koronavirus, kde se vzal a proč je nebezpečný

NÁZOR - "Co víme o novém koronaviru?" táže se editorial serveru Washington Post. Renomovaný americký deník v něm upozorňuje na známou poučku, že je nutné znát svého nepřítele.

MMR připravuje pomoc na podporu domácího cestovního ruchu

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravuje nástroj na financování rozvoje domácího cestovního ruchu. Podstatou jsou rekreační poukazy pro zaměstnance a živnostníky, které by se daly odečíst z daňového základu. Ministerstvo to dnes ČTK sdělilo ve své zprávě. Opatření by podle MMR mělo pomoci firmám působícím v cestovním ruchu zmírnit dopady omezení na jejich podnikání.

Plaga: Když se školy neotevřou do června, maturity by být neměly

Maturitní a závěrečné zkoušky by měly být podle návrhu ministerstva školství nejdřív 21 dnů po znovuotevření škol, nebo by je mohly nahradit výsledky studentů z posledních tří vysvědčení střední školy. Rozhodující by mělo být datum 1. června. Pokud by se středoškoláci do škol vrátili později, zkoušky by už dělat neměli. Kdyby se školy otevřely dříve, nemuseli by maturanti letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků. Testy by mohly vyhodnocovat samotné školy podle podkladů Cermatu, který je připravuje. Novinářům to dnes řekl ministr školství Robert Plaga (ANO).

OECD: Ekonomika se bude zotavovat roky. Koronavirus vyvolal větší šok než finanční krize

Světové ekonomice potrvá roky, než se zotaví z dopadů šíření koronaviru. Uvedl to generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría. Dodal, že koronavirus už způsobil větší ekonomický šok než finanční krize. Naděje na rychlé hospodářské oživení jsou podle něj spíše zbožným přáním než výsledkem racionálního uvažování.