Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Šéf WHO žádá útok proti koronaviru

Komentář

Epidemie COVID-19: Životní test naší kultury i charakteru

KOMENTÁŘ - Když jsme na podzim slavili 30 let svobody, netušili jsme, že nás brzy čeká zkouška i té druhé strany svobody, tedy test naší odpovědnosti. Symbolem odpovědnosti se v současné době staly roušky. Pomocí nich signalizujeme ostatním, že nám záleží i na jejich zdraví, a oni nám to oplácejí tím, že nosí roušky též.

Česko bojuje s koronavirem solidaritou. Podnikatelé nabízejí obědy či nápoje záchranářům zdarma

Populární kuchaři, restaurace s rychlým občerstvením, kavárny i další firmy v současné době podporují zdravotníky, hasiče a policisty. Kuchařské týmy Zdeňka Pohlreicha a Jana Punčocháře budou od úterý připravovat pro hasiče, záchranáře a strážníky v Praze obědy zdarma. Příslušníci záchranných a bezpečnostních složek z celé ČR mají i ve výdejových oknech řetězce McDonald´s kávu nebo jiný nápoj zdarma. Müsli výrobky zdravotníkům věnuje společnost Mixit.

Vláda schválila kurzarbeit, stát firmám přispěje na mzdy

Vláda schválila kurzarbeit pro firmy, na něž dopadla omezení kvůli koronaviru. Stát jim přispěje na mzdy. Živnostníci by nemuseli půl roku platit zálohy na sociální pojištění, rozhodl také kabinet. Na svém twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

COVID-19 byl předpovězen už v roce 2007? Studie varovala před epidemií podobnou SARS

Vědci Hongkongské univerzity už před více než deseti lety varovali před možností, že se z Číny může rozšířit nový virus podobný tomu, který v roce 2003 vyvolal epidemii SARS. Studie zveřejněná v roce 2007 v odborném časopise Clinical Microbiology Reviews uvedla, že se nemoc může znovu objevit z míst, jako jsou čínské trhy s exotickými zvířaty.

Vláda schválila protikrizová opatření MZe za šest miliard

Více než miliardu korun pro vlastníky lesů, zvýšení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) o miliardu a 3,3 miliardy na doplňkové platby u evropského rozvojového programu navrhuje k minimalizaci dopadů pandemie koronaviru ve svém sektoru ministerstvo zemědělství. Vláda dnes materiál, který má ČTK k dispozici, schválila, sdělili ČTK zástupci ministerstva.

EET se pozastaví. Vláda schválila i umoření daňové ztráty zpětně nebo prominutí záloh

Vláda dnes schválila další daňová opatření ministerstva financí na podporu firem kvůli dopadům šíření koronaviru, tzv. liberační balíček II. Jde například o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů u fyzických i právnických osob. Firmy budou také moci umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně a MF plošně promine pokuty za pozdě podané daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nebo úhradu daně. Informoval o tom mluvčí MF Michal Žurovec.

Češi by rádi na bezpečnou olympiádu. Když to nepůjde, podpoří odklad

Komise sportovců Českého olympijského výboru nechce rušit olympiádu v Tokiu, ale uspořádat hry v bezpečné době. Pokud se situace kolem pandemie koronaviru neuklidní, podpoří odklad svátku pod pěti kruhy.

Úpravy v maturitách a přijímačkách? Střední školy mají k návrhům výhrady

Zástupci středních škol mají výhrady k návrhu úprav v maturitách a přijímacích zkouškách, které dnes v souvislosti se situací kolem koronaviru představil ministr školství Robert Plaga (ANO). Ředitelé nerozumí například tomu, proč by měly maturitní testy opravovat školy podle podkladů Cermatu. Podle nich by to Cermat zvládl rychleji a lépe.

"V mém městě se courat nebudete!" Italští starostové spílají lidem, kteří nedodržují karanténu

Pozornost médií i Italů na sociálních sítích v posledních dnech získali starostové italských měst, kteří - poklidně i se zvýšeným hlasem - občany přesvědčují, aby dodržovali karanténu.

Rychlotest na COVID-19 zjistí protilátky, objeví se 3 dny po příznacích

Rychlotesty na COVID-19 odhalí protilátky viru. Podle manuálu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se objevují v dostatečné míře tři dny po prvních příznacích. Nakažení lidé jsou ale podle ústavu infekční už dva nebo tři dny před objevením příznaků. Hygienici z Moravskoslezského kraje dnes uvedli, že chybovost testů je kolem 80 procent.

Průzkum: Z domova aktuálně pracuje 35 procent Čechů, roste zájem o sex

Z domova kvůli opatřením proti šíření koronaviru aktuálně pracuje 35 procent zaměstnanců v Česku. Dvě pětiny z nich postrádají pravidelný kontakt s kolegy. Čtvrtina uvádí, že je při práci doma ruší děti a rodina, kvůli čemuž se nemohou dostatečně soustředit.

Na linkách mezi Prahou a Itálií v únoru cestovalo 85 tisíc lidí

Itálie patřila v únoru k nejvyhledávanějším destinacím z pražského letiště. Na trase mezi Prahou a Itálií cestovalo více než 85.000 lidí. Celkově letiště v únoru odbavilo více než jeden milion cestujících, což představuje meziroční nárůst přes tři procenta. Krize kolem koronaviru se v únoru v provozu projevila zatím pouze zastavením letů do Číny, které tvořily jedno procento z celkového provozu.

Německo čeká rekordní deficit, odhaduje ho na 156 miliard eur

Rozpočet Německa letos pravděpodobně skončí rekordním deficitem. Spolková vláda dnes totiž schválila jeho úpravu kvůli hospodářským dopadům rychle se šířícího koronaviru. Nově počítá s deficitem 156,3 miliardy eur.

Infekce COVID-19 zasáhla španělské zdravotníky, nakažených jich je přes 4000

Koronavirem se ve Španělsku nakazilo již téměř 4000 zdravotnických pracovníků, tedy více než jedna desetina všech infikovaných. S odvoláním na dnešní prohlášení španělských úřadů o tom informovala agentura Reuters. Boj s virem tvrdě dopadá na zdravotníky po celém světě, v některých státech si v jejich řadách onemocnění COVID-19 vyžádalo i oběti.

Praktičtí lékaři chtějí předepisovat více léků. Mnoho ordinací specialistů je zavřeno

Praktičtí lékaři žádají ministerstvo zdravotnictví, aby zrušilo jejich omezení předepisovat některé léky na chronická onemocnění, například na diabetes nebo léky zabraňující srážení krve. Sdružení praktických lékařů o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Nemocným je v současnosti musí předepsat ambulantní specialista.

Rakousko má přes 3500 nakažených koronavirem. Řeší se stovky trestních oznámení

V Rakousku se koronavirus potvrdil již u více než tří a půl tisíce lidí. Jen za posledních 24 hodin vzrostl počet nakažených téměř o dvacet procent, informovala ráno s odvoláním na data ministerstva zdravotnictví agentura APA. Nemoci COVID-19, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje, podlehlo v alpské republice už 16 osob.

Bulovka: Na infekční klinice leží 24 pacientů s COVID-19

Na infekční klinice pražské Nemocnice na Bulovce leželo k dnešnímu poledni 24 pacientů s nemocí COVID-19. Pět z nich je na jednotce intenzivní péče, informovala nemocnice na twitteru. Podle posledních údajů z neděle je v českých nemocnicích asi sedm desítek pacientů nakažených novým typem koronaviru. Laboratorně potvrzených případů nákazy je v Česku k dnešnímu ránu 1165.

Koronavirus: Počet nakažených ve Švýcarsku překonal 8000, ve Francii zemřeli další lékaři

Ve Švýcarsku vzrostl počet infikovaných koronavirem na 8060 po denním nárůstu o 1046. Mrtvých přibylo oproti neděli šest, a nyní jich tak je 66. Oznámil to dnes švýcarský zdravotnický úřad (BAG). Ve Francii zemřeli další dva nakažení lékaři. První takový případ byl hlášen o víkendu v Compiègne severně od Paříže.

Ministerstvo: Ošetřovné pro OSVČ bude mít pravidla jako u zaměstnanců

Příspěvek pro živnostníky, kteří zůstali po uzavření škol s dětmi doma, bude mít stejná pravidla jako ošetřovné u zaměstnanců. Podpora se nastaví podle schválené verze zákona o doplacení ošetřovného od státu kvůli koronavirové nákaze. ČTK to řekla mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová.