Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Nákazy COVID-19 se bojí i Jeruzalém, poutníci mají dodržovat bezpečnou vzdálenost

Kongres a Bílý dům pracují na podpůrném plánu pro ekonomiku USA

Obě komory amerického Kongresu a tým poradců Bílého domu usilovně pracují na podpůrném balíku pro americkou ekonomiku ohroženou koronavirem. Hodnota pomoci, původně odhadovaná na bilion dolarů, se má podle dnešní informace televize Fox News víc než zdvojnásobit. Senát by mohl opatření schválit v pondělí, později se vysloví Sněmovna reprezentantů.

COVID-19 v USA: Desítky milionů lidí mají zůstat doma a nevycházet

Zatím čtyři americké státy nařídily uzavření většiny obchodů a vyzvaly Američany, aby s výjimkou naléhavých případů zůstali doma. Ke státům Kalifornie, New York, Illinois a Connecticut se dnes podle agentury AP připojí i New Jersey. Ve všech pěti státech dohromady žije 84 milionů lidí. Virem se dosud v USA nakazilo přes 19.000 lidí, víc než 270 jich zemřelo.

Bulovka: Pro pacienty s COVID-19 garantujeme 200 lůžek

Nemocnice Na Bulovce garantuje pro péči o pacienty s COVID-19 až 200 lůžek. Z nich 60 bude v režimu intenzivní péče, 54 bude mít plicní ventilace a deset bude dialyzovaných. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Jan Kvaček. Nemocnice byla v Praze první, kam byli umisťovaní pacienti s nákazou novým typem koronaviru. V současné době je tam hospitalizováno podle primářky Hany Roháčové 15 pozitivních, tři byli dnes propuštěni do domácí izolace.

Počet nakažených v Německu strmě roste, nemoci COVID-19 podlehlo přes 70 lidí

Počet prokázaných případů nákazy koronavirem v Německu dnes podle agentury DPA překročil 20.000 a vyšplhal se na více než 21.600. Mrtvých, kteří zemřeli na nemoc COVID-19, je přes 70. Kvůli zvládnutí krize německá vláda výrazně upraví letošní rozpočet, jeho výdajová stránka stoupne o téměř 123 miliard eur (3,4 bilionu korun).

Boj s koronavirem? Jak ve třetím světě, stěžují si američtí zdravotníci

Sestry a lékaři po celých Spojených státech se stejně jako mnoho jejich kolegů v Česku během koronavirové pandemie potýkají s nedostatkem ochranných prostředků. Musejí improvizovat, opakovaně používají jednorázové masky anebo si je vyrábějí.

EK: Situace na hraničních přechodech Německa je dnes klidná

Situace na hraničních přechodech mezi Německem a jeho sousedními státy se dnes z velké části uklidnila. Zlepšila se i ve většině Evropy. Podle agentury DPA to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Fronty na hranicích způsobilo v minulých dnech uzavírání hranic, k němuž jednotlivé země Evropské unie přistoupily ve snaze bránit šíření koronaviru. Na hraničních přechodech mezi Německem a Českem dnes kolony nevznikají.

V Rakousku se počet nakažených blíží 3000

V Rakousku od pátku přibylo dalších 426 potvrzených případů nákazy koronavirem, a celkem tak už bylo pozitivně testováno 2814 lidí. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví.

Svatá Anna má další dva pacienty s koronavirem v těžkém stavu

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně přijala další dva pacienty s nemocí COVID-19 ve velmi vážném stavu. Jsou napojeni na plicní ventilátor, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Jedním z nich je podle České televize zubař z Uničova. Už dříve nemocnice přijala jednoho pacienta. Nemocnici vyčlenil stát spolu s pražskou Nemocnicí Na Homolce pro pacienty v nejtěžších stavech s nákazou koronavirem. Svatoanenská nemocnice na to má připraveno 30 lůžek s plicními ventilátory.

Odborníci: Látkové roušky je třeba přeprat, papírové vyhodit

Látkové roušky je možné podle odborníků opakovaně používat po přeprání ve vodě teplejší než 60 stupňů Celsia. Papírové se musí po jednom použití vyhodit.

KOMENTÁŘ: Jaké budou ekonomické dopady epidemie?

KOMENTÁŘ JIŘÍHO HLAVENKY - Co bude znamenat koronavirus pro podnikání, zaměstnanost, fungování států - výběr daní, rozpočtový schodek, možné škrty - a jak to postihne například akciové trhy nebo měny? Bude dopad krátkodobý nebo se budeme brodit krizí další čtyři roky? Nikdo to samozřejmě neví, protože jsme zatím stále na náběhové křivce s koncem v nedohlednu. Ale mohu se o prognózu pokusit.

V Nizozemí přibyly stovky pacientů s koronavirem, 136 obětí. Je povolána armáda

Nizozemsko eviduje už 3631 lidí, kteří se nakazili koronavirem, a 136 smrtelných případů nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje. Vláda také nově oznámila nasazení armády kvůli transportu pacientů z nejhůře zasažené oblasti.

Malta se uzavřela do izolace, kvůli koronaviru končí všechny lety

Malta ode dneška uzavřela svůj vzdušný prostor, a 490.000 obyvatel ostrovního státu nyní proto bude kvůli pandemii koronaviru v izolaci. Malta nyní registruje 73 lidí s nemocí COVID-19, kterou koronavirus způsobuje.

Politico: Mezinárodní spolupráce v čase koronaviru selhala

Rada bezpečnosti OSN se kvůli pandemii nesešla, státy Evropské unie blokují přeshraniční dodávky zdravotnického materiálu a prakticky si nepomáhají a globální finanční instituce teprve nedávno začaly zmírňovat hospodářský dopad koronaviru.

Rozhodnuto! Po fotbalovém ME se letos neuskuteční ani hokejové mistrovství světa

Trvalo to, ale přeci to nakonec přišlo. Po fotbalovém evropském šampionátu, jenž byl o tomto týdnu Evropskou fotbalovou unií UEFA odložen o rok, se kvůli pandemii koronaviru neuskuteční letos v květnu další velká původně planovaná akce v tomto roce, tedy hokejové mistrovství světa. V sobotu o tom rozhodla rada Mezináordní hokejové federace IIHF, přičemž proti pořádání této akce ve Švýcarsku byl i ten fakt, že ve Švýcarsku platí zákaz všech akcí do konce dubna a to i přesto, že samotný hokejový turnaj se měl konat od 8. do 24. května.

Trump byl varován před koronavirem již začátkem roku. Neudělal nic, věřil Číně

Americké zpravodajské služby varovaly politiky před globálními riziky plynoucími z šíření koronaviru již v lednu a únoru. Prezident Donald Trump a zákonodárci však záležitost zlehčovali a nepřijali včas opatření, jež by mohla šíření nákazy zpomalit. Podle listu The Washington Post (WP) to uvedli nejmenovaní činitelé seznámení se zprávami amerických tajných služeb.

Pandemie COVID-19: Přes 11 tisíc mrtvých, stamiliony lidí v karanténě

Od počátku jejího šíření na přelomu roku se už nákaza koronavirem SARS-CoV-2 potvrdila u více než 278.000 lidí po celém světě, uvedla agentura AP. Více než 11.000 infikovaných již zemřelo, zatímco další stamiliony lidí nyní kvůli snaze zastavit globální pandemii čelí povinné izolaci.

V Rusku je přes 300 nakažených koronavirem, úřady krotí obavy. Finsko má první oběť

Počet Rusů nakažených koronavirem se za posledních 24 hodin zvýšil o dalších padesát a přesáhl tři stovky. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zdravotnictví. Jedna žena nemoci COVID-19 podlehla. Největším centrem nákazy je Moskva a její okolí, nové případy ohlásil i Petrohrad.

Propad české ekonomiky o 10 procent? Zpráva vyvolala mezi politiky rozruch

Na seriózní odhady vývoje ekonomiky v důsledku šíření koronaviru je brzy. Záleží i na tom, jak ekonomické dopady zvládnou jiné země. ČTK to na dotaz ČTK sdělil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Hlavní ekonom firmy Deloitte David Marek dnes uvedl, že odhaduje letošní pokles české ekonomiky o deset procent. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by v takovém případě schodek rozpočtu přesáhl 300 miliard korun.

National Geographic: Zpráva o delfínovi v Benátkách je podvrh

Problém s dezinformacemi kolem pandemie způsobené koronavirem se zřejmě netýká jen alarmujících sdělení či způsobů boje proti nákaze, ale také pozitivních tvrzení.