Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Španělsko má 25 tisíc nakažených koronavirem. Přes 300 mrtvých za jediný den

Věřící mohou na mši přes internet, zpovídat se ale musí knězi osobně

Věřící se v době epidemie koronaviru účastní bohoslužeb prostřednictvím internetu, rozhlasu či televize. Kostely jsou pro větší shromáždění uzavřené. Církev stejně jako třeba psychologové a terapeuti nabízí i duchovní pomoc po telefonu či internetu. Přes telefon či videohovor ale nemohou věřící přistupovat ke zpovědi.

Ve středních Čechách je přes 100 případů COVID-19, s nákazou se potýká i Olomoucko

Ve středních Čechách je 101 lidí s potvrzenou nákazou koronavirem, od pátku jich přibylo 26. Jde tak zatím o největší denní nárůst potvrzených případů v kraji. Nejvíce nakažených je na Mělnicku, a to 19 případů, řekla dnes ČTK mluvčí krajské hygienické stanice Dana Šalamunová.

Írán má přes 1500 obětí koronaviru. V Jordánsku platí zákaz vycházení, Egypt zavřel památky

V Íránu podlehlo koronaviru již 1556 lidí a 20.610 se jím nakazilo. Podle agentury Reuters to dnes ohlásily místní zdravotnické úřady. Počet mrtvých tak za den vystoupal o 123. Írán je jednou z nejhůře zasažených zemí světa, prezident Hasan Rúhání však dnes prohlásil, že by tam krize měla polevit do dvou až tří týdnů.

Nakažených koronavirem přibývá i v Asii, Japonsko chce však uvolňovat omezení

Japonsko k dnešnímu dni zaznamenalo již 1016 lidí nakažených koronavirem. Ačkoli počet infikovaných v zemi roste, Tokio se chystá zrušit některá společenská omezení namířená proti šíření nákazy, informovala agentura Reuters. Počet infikovaných novým virem roste i v dalších asijských zemích, například v Thajsku, na Filipínách, na Tchaj-wanu, v Indonésii a v Malajsii.

Pomoc z Ruslanu půjde přes vnitro i záchranářům a nemocnicím

Vláda změní model distribuce ochranných pomůcek, které začnou do Česka proudit z Číny. Ministerstvo zdravotnictví bude zásobovat pouze svoje nemocnice, zbytek bude proudit do krajů přes ministerstvo vnitra. Sto tun ochranných pomůcek z obřího letounu Ruslan, který má dorazit do Pardubic, už podle nového modelu rozdělí dnes v noci mezi záchranáře a nemocnice ministerstvo vnitra.

Královéhradeckému kraji nevyšel nákup 200 tisíc respirátorů z USA

Královéhradecký kraj 200.000 respirátorů objednaných v USA nedostane. Dodavatel kraji oznámil, že má zákaz jejich vývozu ze Spojených států. Za respirátory, které byly typu FFP2, kraj peníze dopředu nezaplatil. Kraj nyní zvažuje nákup respirátorů z Jihoafrické republiky. ČTK to dnes řekl mluvčí kraje Dan Lechmann.

Gruzie a Kyrgyzstán vyhlásily kvůli koronaviru stav nouze, Kyjev zastavuje MHD

Gruzie s okamžitou platností zavedla na území celého státu stav nouze. Na návrh vlády ho dnes vyhlásila prezidentka Salome Zurabišviliová. Ke stejnému kroku přikročil středoasijský Kyrgyzstán. V ukrajinské metropoli Kyjevě zastavují s platností od neděle městskou hromadnou dopravu.

Česko čekají krušné časy? Ekonomika se propadne o 10 procent, odhaduje Deloitte

Česká ekonomka by letos mohla klesnout o deset procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad ekonomiky by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP.

Přepravní služby během pandemie nestíhají. Klienti jsou na nás extrémně závislí, shodují se pro EZ

Jsou na pokraji svých sil. Přesto soukromé přepravní zásilkové služby dělají v době pandemie koronaviru maximum, aby pomohli svým klientům, kteří jsou v nouzi. „Uvědomujeme si, že pro mnoho obchodníků, malých a středních podnikatelů je výdej zásilek z internetových obchodů alespoň částečnou kompenzací poklesu tržeb,“ říká pro EuroZprávy.cz Simona Kijonková, zakladatelka skupiny Packeta, do níž patří Zásilkovna. Zásilky nyní ale nabírají zpoždění. „Registrujeme komplikace v rámci Evropy, kdy dochází ke zdržení kvůli silničním kontrolám a dalším legislativním opatření,“ přibližuje potíže pro EZ generální ředitel DPD CZ Miloš Malaník.

V Česku je 925 nakažených koronavirem

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku dopoledne stoupl na 925, dnes přibylo zatím 36 případů. Vyléčeno je pět lidí. Několik pacientů leží ve velmi vážném stavu v nemocnicích v Praze a Brně. Vyléčení zůstávají čtyři lidé, testů bylo provedeno 13.704.

Pro pendlery začala platit nová pravidla. Přes hranice jich moc nejezdí

Na hraničním přechodu Cínovec - Altenberg dnes dopoledne mnoho pendlerů nejezdilo. Podle zjištění ČTK policie přebírala od řidičů dokumenty od zaměstnavatelů, kontrolovala je a s razítkem vracela motoristům. Ode dneška začala pro pendlery v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru platit přísnější pravidla. Přes hranice smějí pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným každodenním razítkem.

Vzkaz pro ustarané Američany? Jste špatný reportér, odvětil Trump

S nárůstem počtu pacientů nakažených koronavirem se ve Spojených státech znovu stupňuje napětí mezi prezidentem Donaldem Trumpem a americkými novináři.

Mistr světa F1 Lewis Hamilton je v izolaci, setkal se s nakaženými koronavirem

Mistr světa formule 1 Lewis Hamilton je v domácí izolaci. Britský pilot stáje Mercedes uvedl, že byl v kontaktu s lidmi, kteří byli později pozitivně testováni na koronavirus. Podle médií šlo o charitativní akci 4. března v Londýně, kterou navštívili také manželka kanadského premiéra Justina Trudeaua nebo herec Idris Elba. Oba jsou mezi nakaženými.

Města Litovel a Uničov jsou odříznutá od světa. Večer ožívají společným potleskem lidí

Potleskem desítek a možná už stovek párů rukou každý večer ožívají setmělá sídliště i starší zástavba ve městech Litovel a Uničov na Olomoucku, která jsou už takřka týden odříznutá od okolního světa kvůli vysokému počtu osob nakažených nových typem koronaviru.

Do Prahy dorazilo 53 tisíc respirátorů pro zdravotníky. Zásilky putují i do dalších krajů

Praha obdržela zásilku 53.000 respirátorů, rozděleny budou zejména zdravotníkům. Na twitteru to napsal primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Jde o část dodávky ochranných pomůcek z Číny, kterou objednalo ministerstvo vnitra. Hlavní město také nakoupilo v souvislosti s šířením nákazy novým typem koronaviru dalších asi 3,5 milionu roušek a respirátorů za 123 milionů korun.

Ochranné pomůcky proti koronaviru? Ministerstvo fatálně selhává, tvrdí hejtman

Ministerstvo zdravotnictví podle hejtmana Vysočiny pověřeného vedením Asociace krajů Jiřího Běhounka (ČSSD) fatálně selhává v zásobování svých organizací ochrannými prostředky. Z páteční dodávky respirátorů, totiž ministerstvo odebralo 200.000 respirátorů, ačkoli zásilka byla určena pouze pro silové složky státu a kraje, uvedl v České televizi. Do regionů tak šlo méně ochranných pomůcek. V páteční zásilce z Číny bylo 1,1 milionu respirátorů.

Výstraha meteorologů: Na jihu Čech se bude přes noc tvořit náledí

V jižních Čechách se bude od pozdního večera do nedělního rána tvořit náledí nebo zmrazky. Na zledovatělých silnicích a chodnících by měli být opatrní řidiči i chodci. Kvůli výraznému omezení volného pohybu a cestování, které má bránit šíření nového koronaviru, se v posledních dnech v zemi citelně snížila hustota dopravy, ulice jsou vylidněné.

COVID-19 doléhá na sportovce. Tenistka Williamsová přiznala, že cítí úzkost

Pandemie koronaviru obrátila lidem každodenní život vzhůru nohama, uvěznila je v jejich domovech a nová realita doléhá i na sportovce. Slavná americká tenistka Serena Williamsová přiznala, že cítí úzkost.

Dezinfekce místo ginu. Belgická palírna se zapojila do boje proti COVID-19

Belgická palírna, která ještě minulý týden stáčela denně do lahví kolem 4000 litrů ginu a jalovcového likéru jenever, se nyní v koronavirové krizi pokouší zaplnit díru na trhu a dodává nemocnicím desítky tisíc litrů dezinfekce.