Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

NKÚ kvůli koronaviru omezil provoz, zřejmě odloží kongres EUROSAI

Británie čelí náporu COVID-19. Vědci doporučili preventivní opatření na "většinu roku"

Opatření omezující aktivity obyvatel s cílem předejít kolapsu zdravotnictví pod náporem pacientů s koronavirem budou v Británii potřeba nejméně půl roku a v jisté míře ještě výrazně déle.

Rozhovor

Českou poštu decimuje koronavirus. Primární je výplata důchodů, říká pro EZ mluvčí Vitík

ROZHOVOR - Tvrdě na ně zaútočil. Nový typ koronaviru COVID 19 pořádně oslabuje Českou poštu, infekčním onemocněním se nakazil její generální ředitel Roman Knap i užší managment vedení firmy. „I když jsme se ocitli v tíživé situace, vynakládáme enormní úsilí, abychom vyšli vstříc našim klientům. Primárním úkolem je teď pro nás, abychom seniorům doručili důchody. Pokoušíme se o to i v uzavřených zónách,“ tvrdí pro web EuroZprávy.cz tiskový mluvčí České pošty Matyáš Vitík, který je rovněž v izolaci.

Osud olympiády 2020 nejistý. Pro odložení kvůli COVID-19 se vyslovili i Norové

Norský olympijský výbor požádal předsedu MOV Thomase Bacha o odložení letošních her v Tokiu. Měly by se konat, až bude pandemie nového koronaviru pod kontrolou. MOV trvá na tom, že hry v japonské metropoli začnou podle plánu 24. července.

Dříve nenáviděný režim, nyní spása lidstva. Pandemie zlepšuje Číně image

Zpočátku jsme se koronaviru smáli a považovali jej za něco, co nás, Evropany, nemůže nijak ohrozit. Nyní se nacházíme ve válce s tímto neviditelným, ale o to zákeřnějším nepřítelem, kterou zatím úspěšně vyhrává Čína, nad níž jsme ještě donedávna ohrnovali nos, ba dokonce jí i občas politicky provokovali. Časy se ale změnily a najednou jsme za každou její pomoc vděční. Informoval o tom server Politico.eu.

Kuba se obává šíření COVID-19. Prezident zakázal vstup návštěvníkům z ciziny

Kuba od úterý kvůli koronaviru na jeden měsíc zakáže vstup návštěvníkům z ciziny do země. Oznámil to kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Vstup budou mít nadále povolen Kubánci a cizinci žijící na tomto karibském ostrově. Budou však muset projít dvoutýdenní karanténou.

Čerstvým dodávkám z farem se daří i za koronaviru

Podnikání jen kvete švýcarské společnosti, která se specializuje na dodávku čerstvých potravin z farem. V době poznamenané nebezpečím nákazy koronavirem a omezeními dopravy a pohybu totiž přicházejí opatrní zákazníci stále více na chuť nakupování po internetu, píše agentura Reuters.

Koronavirové prázdniny: Rada dětí a mládeže dává tipy na vyplnění času doma

Naučit se říct ahoj ve 46 světových jazycích, dělat něco levou rukou, pískat na trávu nebo hrát hru, při které děti pomáhají s úklidem domácnosti. To jsou jen některé z tipů k vyplnění volného času v době koronavirových prázdnin, které nyní pro děti a jejich rodiče přináší Česká rada dětí a mládeže (ČRDM).

Poplašná zpráva? Policie se zabývá nahrávkou z internetu o zákazu vycházení v ČR

Policie se zabývá zvukovou nahrávkou ze sociálních sítí, podle níž má být v Česku v noci na pondělí nebo po dosažení tisícovky nakažených novým koronavirem zaveden zákaz vycházení. Policie to uvedla na twitteru. Je to nesmysl, uvedl na twitteru k obsahu nahrávky premiér Andrej Babiš (ANO).

Austrálie zavřela pláž Bondi, lidé nedodržovali nařízení ohledně koronaviru

Policie v Sydney dnes uzavřela slavnou pláž Bondi poté, co davy na ní překročily počet lidí, kteří se podle australských nařízení mohou na veřejnosti sejít.

Svatba navzdory epidemii COVID-19. Novomanželé stráví líbánky v karanténě

Palestinský pár se v pátek rozhodl vzepřít pandemii způsobené koronavirem a uzavřel sňatek, i když to znamenalo omezit počet pozvaných hostů a doplnit ženichův oblek i nevěstiny bílé šaty a závoj rouškami na obličeji.

Nové případy nakažených v Číně jsou opět pouze importované

V pevninské Číně v pátek přibylo 41 potvrzených případů nákazy koronavirem. Již třetí den za sebou byly nicméně všechny nové případy zaznamenány u osob, které přicestovaly ze zahraničí. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na čínskou národní zdravotní komisi. Počet importovaných případů se tak zvýšil na 269 ze čtvrtečních 228.

Koronavirus v USA: Kalifornie, New York a Illinois omezují pohyb osob. Mladí stále "paří"

Guvernér amerického státu Kalifornie Gavin Newsom vyhlásil kvůli šíření nového typu koronaviru celoplošnou karanténu. Nejlidnatější stát USA má téměř 40 milionů obyvatel, kteří ode dneška mohou z domovů vycházet jen ve výjimečných případech, informovala agentura AP. K podobnému opatření se později uchýlili také guvernéři států New York a Illinois. Newyorský starosta nařídil uzavření všech podniků a nařídil lidem, aby neopouštěli domovy. Opatření se netýká nezbytných služeb.

Výzva Čechům: Nejezděte o víkendu na chaty, chodit po vesnici je nebezpečné +VIDEO

Ministerstvo zdravotnictví dnes důrazně doporučilo lidem dodržovat o nadcházejícím víkendu zákaz volného pohybu a omezit návštěvy chat a chalup. Uvedlo to v tiskové zprávě. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na tiskové konferenci na ruzyňském letišti řekl, že lidé by měli s ohledem na hrozbu šíření nového typu koronaviru zvážit, jestli je nutné na chaty jezdit. Pokud ano, měli by se zdržovat ve své vlastní skupině a nevycházet mezi místní obyvatele, řekl. Podobně se vyjádřil i šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula.

Právník podal návrh na zrušení nouzového stavu. Babiš prý zneužívá situaci pro svoje PR

Pražský městský soud obdržel návrh na zrušení vyhlášení nouzového stavu a některých dalších vládních opatření souvisejících s koronavirovou nákazou. Podal ho brněnský advokát David Zahumenský, podle kterého usnesení nesplnilo požadavky ústavního zákona. ČTK sdělil, že nouzový stav pokládá za přiměřený, že ale trvá na tom, aby byl vyhlášen v souladu s právem. Mluvčí soudu Markéta Puci uvedla, že instituce má na projednání návrhu zákonnou lhůtu v délce 90 dní.

Koronavirus v Česku: Jak se mohl vyvíjet počet nakažených, kdyby vláda nepřijala opatření?

Počet nakažených koronavirem SARS-CoV-2 v Česku každým dnem stoupá. Pokud by vláda nepřijala potřebná opatření a trend by pokračoval tak jako doposud, na konci měsíce by v Česku bylo více než 20 tisíc nakažených obyvatel. Předpokládá se ale, že se v řádu několika dní začne počte nových případů spíše snižovat.

Polsko má šestou oběť nemoci COVID-19. Žena zemřela pár dní po porodu

Polsko má šestou oběť nemoci COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus. V nemocnici v Lańcutu na jihovýchodě země nákaze podlehla sedmadvacetiletá žena, která před několika dny porodila. Uvedla to dnes polská média.

Turecko chystá reformu trestního řádu, patrně propustí až třetinu vězňů

Turecká vláda připravuje reformu trestního řádu, díky níž by mohla být propuštěna až třetina vězňů. Návrh reformy, kterou vláda podle deníku připravovala už dříve kvůli přeplněným věznicím a nyní ji urychlila kvůli pandemii koronaviru, by měl do parlamentu dorazit pravděpodobně příští týden.

Izrael má 705 nakažených, deset je ve vážném stavu. Úřady zavedly přísná opatření

Počet lidí, u nichž se potvrdila nákaza novým koronavirem, v Izraeli dnes stoupl na 705, ve čtvrtek večer země evidovala 677 nakažených. Tamní úřady dnes rovněž oznámily první úmrtí; nemoci, kterou koronavirus způsobuje, podlehl 88letý muž. Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu dosud nákazu podle palestinských činitelů odhalil u 48 lidí, 17 z nich se prý vyléčilo. Informovala o tom agentura Reuters.

Slovensko hlásí 14 nových případů koronaviru, celkem 137

Na Slovensku dnes přibylo 14 nových potvrzených případů nakažení koronavirem SARS-CoV-2. Celkem je tak nyní v zemi 137 lidí s touto infekcí. Podle slovenských webů o tom informovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Zuzana Eliášová.