Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Češi považují opatření za adekvátní, většina z nich vládu chválí

Koronavirus si vyžádal 11 000 mrtvých. Většinu v Evropě

Celosvětová pandemie způsobená koronavirem dnes přinesla další smutné milníky a stále více přetváří životy lidí po celém světě. Itálie, aktuálně nejhůře zasažená země, dnes oznámila úmrtí rekordních 627 lidí za 24 hodin.

Do USA se vrátily stovky lidí z obří výletní lodi, kde byl koronavirus

Ve Spojených státech dnes přistálo letadlo se stovkami Američanů a Kanaďanů, kteří pobývali na palubě obří výletní lodi Costa Luminosa. Na té onemocnělo několik lidí a panovalo u nich podezření na nákazu koronavirem.

Počet nakažených lidí koronavirem v Česku dnes stoupl na 833

Potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru v Česku přibylo na 833, během dneška se počet zvýšil o 68. Vyléčili se čtyři pacienti. Nejvíc nakažených je v Praze a Středočeském kraji. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu ministerstva zdravotnictví. Údaj o počtu nakažených je platný k dnešním 17:55.

USA poslaly do Česka experimentální lék remdesivir. Dostane ho pacient v kritickém stavu

Pro pacienta, který leží v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v kritickém stavu s nemocí COVID-19, budou moct lékaři použít experimentální lék Remdesivir. Americká firma Gilead, která ho vyrábí, schválila zařazení pacienta do svého programu a lék již odeslala do Česka. Nemocnice ho zatím neobdržela. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.

V Praze je 241 případů nákazy koronavirem

V Praze bylo k dnešním 15:00 už 241 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Od čtvrtečních 17:00 tak přibylo 18 nových případů. Vyplývá to z informací, které zveřejnila na svém webu Hygienická stanice hlavního města Prahy.

Prymula: Uzavřít Prahu je nesmysl. Pokud nebudou lidé doma, nařídíme zákaz vycházení

Uzavření Prahy a jiných velkých měst by bylo nesmyslné, řekl dnes náměstek ministra zdravotnictví a předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula. V krajních případech se to může týkat malých vesnic, zmínil. O zákazu vycházení by se podle něj uvažovalo až tehdy, pokud by všechna opatření selhala.

Koronavirus straší i zaměstnance jaderných elektráren ve Francii

Francouzské jaderné elektrárny zavádějí přísnější hygienická pravidla, aby zmírnily obavy zaměstnanců z nakažení koronavirem. Státní energetická společnost EDF, která spravuje 40 jaderných bloků, tak reagovala na situaci ve třech elektrárnách, kde část zaměstnanců z obavy před nákazou pracoviště opustila.

Statisíce zabavených roušek v Lovosicích. Část byla čínský dar Itálii, tvrdí Hamáček

Část roušek a respirátorů zabavených ve skladu firmy v Lovosicích v Ústeckém kraji byla součástí čínského daru Itálii. Na twitteru to dnes uvedl ministr vnitra Jan Hamáček. Při kontrole firemního skladu v průmyslové zóně v Lovosicích objevili v úterý celníci 680.000 roušek a 28.000 respirátorů.

Rakousko prodloužilo opatření proti koronaviru. Vydržte, vzkázal kancléř Kurz

Rakousko prodloužilo do 13. dubna opatření a omezení proti koronaviru. Dnes to ve Vídni podle agentury APA oznámil kancléř Sebastian Kurz, který řekl, že dosavadní kroky fungují, ale je nutné je prodloužit. Pokud se boj proti infekci bude vyvíjet dobře, bude podle Kurze možné po 13. dubnu omezení postupně uvolňovat.

Prymula: Občané by měli nosit textilní, ne jednorázové roušky

Náměstek ministra zdravotnictví a předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula apeloval na občany, aby používali textilní roušky. Stát se bude snažit je pro obyvatele získat. Opakované zásobování jednorázovými rouškami při dnešním nedostatku zdravotnických pomůcek je velmi komplikované, řekl Prymula po jednání pracovní skupiny Ústředního krizového štábu.

Itálie chystá přísnější karanténu, v ulicích pomáhá armáda

Italská vláda zvažuje zpřísnění dosavadních karanténních opatření zavedených kvůli šíření koronaviru, šéfové regionů naléhají zejména na to, aby se nově zakázaly všechny venkovní rekreační a sportovní aktivity. V ulicích měst v Lombardii dnes začali pomáhat vojáci, kteří společně s policií na dodržování karantény dohlížejí.

V boji s koronavirem radí i lékař Semmelweis, vymýtil horečku omladnic

Do boje s novým typem koronaviru, který si po celém světě vyžádal už přes 10.000 životů, se zapojil i internetový gigant Google. V novém Doodlu - tedy obrázku či animaci na hlavní straně - upozorňuje na to, jak si správně mýt ruce. A připomíná přitom budapešťského rodáka Ignáce Semmelweise, lékaře, který v 19. století svým důrazem na hygienu v medicíně výrazně přispěl k vymýcení smrtelné horečky omladnic u rodiček.

Koronavirus brání ruské opozici v protestech proti Putinovi. Moskva vyhošťuje Číňany

Pandemie způsobená koronavirem komplikuje ruské opozici plány na protesty proti změnám v ústavě, které mají dát Vladimiru Putinovi právo zůstat v prezidentském křesle až do roku 2036. Kritici označují takový krok za ústavní převrat. Celostátní hlasování, v němž se mají občané k ústavní reformě vyjádřit, je naplánováno na 22. duben.

V Česku se z koronaviru vyléčil 4. pacient. Ženu čeká po opuštění nemocnice izolace

Žena, která je čtvrtým pacientem vyléčeným v Česku z nemoci COVID-19 a zároveň prvním z Moravskoslezského kraje, musí po propuštění z nemocnice zůstat ještě týden v izolaci. Ženu z Frýdecko-Místecka dnes propustili lékaři z ostravské fakultní nemocnice. ČTK to řekla mluvčí zdravotnického zařízení Petra Petlachová. Žena, ročník 1960, se nakazila v Itálii, kde byla lyžovat.

Během nouzového stavu mejdan? Pro bývalého extraligového gólmana žádný problém

Přestože se republika nachází kvůli pandemii koronaviru v nouzovém stavu a je zákaz shromažďování, někteří naši spoluobčané ovšem stále na vládní nařízení nebere žádný ohled. Třeba takovému bývalému extraligovému brankáři Martinu Růžičkovi. Ten podle informací TV Nova měl v úterý v jedné z pardubické restaurací pořádat soukromý mejdan, přičemž se mě+l pak dostat do sporu s jedním policistou, kterému měl strhnout roušku.

Další opatření kvůli koronaviru? Prymula chce zrušit slevové akce v obchodech

Předseda Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula navrhne vládě, aby zrušila slevové akce v obchodech. Podle něj to způsobuje komplikace kvůli shromažďování osob, rozvoz letáků je navíc potenciálním zdrojem šíření koronaviru. Prymula to dnes řekl novinářům po jednání krizového štábu.

Armáda ČR zřídila linky s psychologickou pomocí kvůli koronaviru. Mohou volat i civilisté

Armáda nabízí lidem psychologickou pomoc a poradenství v souvislosti s epidemií nového koronaviru. Zřídila proto telefonní linky, na které mohou volat nejen vojáci a zaměstnanci ministerstva obrany, ale i další čeští obyvatelé.

Hongkong zkoumá již druhý případ psa nakaženého koronavirem

Přítomnost nového koronaviru prokázaly testy v Hongkongu u dvouletého německého ovčáka. Zvíře, jehož majitelka má onemocnění COVID-19, je v karanténě.

Lidé se snaží opouštět uzavřenou oblast na Litovelsku. Policie musela nasadit i drony

Oblast Litovle, Uničova a dalších 19 obcí, která byla v pondělí uzavřena kvůli šíření nákazy koronavirem, střeží policisté i letecky. Podle nich někteří lidé nařízení spojené s nouzovým stavem nerespektují, uzavřenou zónu se snaží objíždět například po polních cestách. Vyplývá to i ze záběrů, které dnes policie poskytla novinářům. Policisté v této souvislosti důsledně žádají obyvatele z postiženého území, aby nařízení respektovali a zónu neopouštěli. Podle starosty Litovle Viktora Kohouta využívají policisté také drony.