Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Lékaři po celém světě nemají roušky. Veřejnosti nepomohou ani rukavice, dodávají experti

Ibuprofen může zhoršit infekci koronavirem, tvrdí ministr. WHO to ověřuje

Užívání některých léků jako ibuprofen může zhoršit průběh nemoci COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus. Veřejnost před tím varoval francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran. Světová zdravotnická organizace v úterý informovala, že záležitost zkoumají experti, zároveň ovšem doporučila, aby se lidé bez konzultace s lékařem ibuprofenu zatím raději vyhnuli.

Poláci se kvůli epidemii COVID-19 zásobují léky, v zemi je téměř 300 nakažených

V Polsku se dnes o 41 zvýšil počet potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Zatímco ráno bylo registrováno 246 infikovaných osob, večer ministerstvo zdravotnictví podle agentury PAP informovalo o 287. Obětí nemoci COVID-19, způsobované novým koronavirem, zůstává pět. Uzdravil se ale pacient, který představoval první známý případ nákazy v Polsku.

Velká Británie hlásí už přes sto obětí nemoci z koronaviru a uzavírá školy

očet obětí nemoci z koronaviru překonal v Británii hranici sta a potvrzených případů nákazy už je více než 2600. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informoval zpravodajský web BBC. Premiér Boris Johnson oznámil, že od příštího týdne se až do odvolání zavřou všechny školy v zemi.

Glosa

Trochu jiná olympiáda

Při olympijských hrách národy urputně soutěží v různých disciplínách. Nyní jsme nečekaně postaveni před daleko smysluplnější výzvu.

Polsko a Maďarsko oznámily ekonomická opatření kvůli koronaviru

Polsko plánuje balík opatření v hodnotě 212 miliard zlotých (zhruba 1,3 bilionu Kč), aby zmírnilo negativní ekonomické dopady koronaviru. Oznámili to dnes polský prezident Andrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki. Řadu opatření na zmírnění dopadů koronaviru dnes ohlásil rovněž maďarský premiér Viktor Orbán, a to včetně moratoria na splátky půjček do konce roku.

Německo má přes 10 tisíc nakažených koronavirem, Merkelová mluví o vážné situaci

Už více než 10.000 lidí se v Německu nakazilo novým typem koronaviru. Vyplývá to z dnešní statistiky agentury DPA, která shromáždila údaje z jednotlivých spolkových zemí. Nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje, podlehlo 28 lidí.

Izrael hlásí 427 případů koronaviru, lidé budou testování přímo z aut

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Izraeli stoupl za 24 hodin o zhruba 40 procent na 433. Očekává se, že počet infikovaných bude dál strmě stoupat, jelikož země zavádí rozšířenější testování. Dnes Izrael uzavřel své hranice všem cizincům s výjimkou těch, kteří tam trvale žijí. Dosud koronavirem způsobené nemoci COVID-19 v Izraeli nikdo nepodlehl. Uzavřeny jsou ode dneška také území kontrolovaná palestinskou samosprávou.

Francie hlásí dalších 89 obětí koronaviru, celkem mu podlehlo 264 lidí

Francouzské zdravotnické úřady za dnešek hlásí dalších 89 obětí nového typu koronaviru, jejich počet tak stoupl na 264. To oproti úterku představuje 51procentní nárůst, informuje agentura Reuters. V celé zemi ve snaze zabránit šíření koronaviru platí druhý den karanténa, omezen je pohyb lidí.

V Itálii podlehlo nákaze koronavirem dalších 475 lidí, z toho 319 v Lombardii

Počet mrtvých v Itálii kvůli nemoci způsobené novým typem koronaviru vzrostl za 24 hodin o 475 na celkových 2978. Jde o nejvyšší dosud zaznamenaný denní nárůst, uvedla agentura Reuters. Za posledních 24 hodin Itálie rovněž potvrdila 4207 nových případů nákazy. Celkový počet infikovaných v zemi je tak 35.713.

Rychlotestů bude další milion, opatření nejspíš potrvají měsíc

Mezi 20. a 25. březnem by do Česka měla dojít zásilka dalšího milionu testů na koronavirus, která pokryje potřeby země minimálně na měsíc až měsíc a půl. Koncem příštího týdne by také v zemi měl být dostatek roušek, aby byly dostupné pro každého. Novinářům to dnes po jednání pracovní skupiny Ústředního krizového štábu řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Česko má 522 případů nákazy koronavirem, pět nemocných ve vážném stavu

Česko má 522 potvrzených případů nákazy koronavirem. Aktualizované údaje onemocnění COVID-19 k 18:00 zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví na svém webu. Počet nemocných stoupl v porovnání s ránem o 58 případů.

Erdogan doporučil Turkům, aby nevycházeli ven

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan doporučil Turkům, aby tři týdny nevycházeli z domu pokud to nebude nutné, a aby minimalizovali své sociální kontakty až do doby, než pomine hrozba onemocnění novým koronavirem. Chodit do práce nicméně Turkům nezakázal, poznamenala agentura Reuters.

WHO koordinuje studie o účinnosti léků na nemoc Covid-19

Světová zdravotnická organizace (WHO) koordinuje práci na studii o účinnosti pěti léků na nemoc, kterou způsobuje nový typ koronaviru. V Ženevě to dnes řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Koronavirus, kterým se po celém světě nakazilo již více než 200.000 lidí a který si vyžádal přes 8000 obětí, označil za "nepřítele lidstva".

Trump kvůli koronaviru aktivoval desítky let staré opatření z dob války

Americký prezident Donald Trump uvede v činnost zvláštní opatření, jež umožňuje úřadům nařídit soukromým společnostem výrobu produktů požadovaných vládou. Podle agentury AP to dnes oznámil na tiskové konferenci. Uvedl také, že do města New York a na západní pobřeží USA vyslal dvě nemocniční lodě, které mají pomoci při péči o pacienty nakažené novým typem koronaviru.

Agresivní testování pomohlo městu poblíž Benátek zastavit šíření nákazy, píše deník

Malé italské město Vò poblíž Benátek zavedlo již na začátku koronavirové pandemie zajímavý experiment, takzvané agresivní testování. Díky opakovanému a neustálému testování všech 3300 obyvatel obce bez ohledu na to, zda vykazovali příznaky nemoci, a rovněž díky přísnému dodržování karantény všech, kdo přišli s infikovanými do styku, se tamním úřadům podařilo zcela zastavit šíření koronaviru ve městě. Informoval o tom list Financial Times.

Zápisy do prvních tříd budou v dubnu. Ale bez účasti dětí, upozorňuje ministerstvo

Základní školy budou muset v dubnu zapsat předškoláky do prvních tříd bez přítomnosti dětí. Ve svém opatření v souvislosti se situací kolem koronaviru jim to dnes nařídilo ministerstvo školství. ČTK o tom informovala mluvčí úřadu Aneta Lednová. Zápisy se budou konat podle plánovaného harmonogramu, tedy od 1. dubna do 30. dubna.

USA a Kanada dočasně uzavřou svou hranici, obchod bude pokračovat

Spojené státy a Kanada uzavřou kvůli pokračující pandemii nového typu koronaviru svou společnou hranici. Omezení se nevztahuje na nutné cesty a nedotkne se obchodu, oznámili dnes podle agentury Reuters vůdci obou severoamerických zemí, kteří k opatření přistoupili po společné domluvě. Další detaily ohledně opatření by měli lídři obou zemí oznámit později.

Nová bilance COVID-19: Přes 200 tisíc nakažených a 8000 mrtvých

Nový typ koronaviru se v Číně začal šířit začátkem loňského prosince. V pevninské Číně bylo dosud zaznamenáno přes přes 81.000 případů a přes 3200 obětí. Situace se v Číně ale lepší a novým ohniskem nákazy je Evropa, kam se nový typ koronaviru dostal o necelé dva měsíce později.

Nový koronavirus přežije ve vzduchu tři hodiny, uvádí vědci z USA

Nový typ koronaviru, který způsobil globální zdravotnickou krizi, může v být kapénkách vznášejících se ve vzduchu nebezpečný i několik hodin, na některých typech povrchu pak může přežívat i celé dny. Naznačuje to studie vědců amerického institutu NIAID, který je součástí Národního ústavu zdraví (NIH) Spojených států.