Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Online prodej vyjma potravin může klesnout až o 40 procent

Analýza

ECB zavádí kvůli koronaviru podpůrný program za 750 miliard eur

Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům pandemie způsobené šířením nového koronaviru zavádí Evropská centrální banka (ECB) nový podpůrný program. Banka ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů oznámila, že začne nakupovat dluhopisy a další aktiva v objemu 750 miliard eur (20,9 bilionu Kč). Program potrvá do konce roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru, stejně jako na dluhopisy řecké vlády.

ČR přivezla z Kanárských ostrovů 268 Čechů, na palubě byli i Slováci a Slovinci

Česko dopravilo z Kanárských ostrovů zpět 268 českých občanů, kteří tam uvízli. Spolu s nimi přiletělo i 68 Slováků a 15 Slovinců, uvedl dnes na twitteru ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Dnes by mělo podle Petříčkova dřívějšího vyjádření do Česka přiletět letadlo společnosti Ryanair z Maroka, které přiveze dalších asi 200 Čechů, připravuje se i evakuace českých občanů z Filipín, Vietnamu a Latinské Ameriky.

Lufthansa odstaví 95 procent letadel, Austrian Airlines pozastavily pravidelné lety

Německé aerolinky Lufthansa jsou kvůli potížím spojeným s šířením koronaviru nuceny odstavit zhruba 95 procent letadel. Řekl to dnes šéf společnosti Carsten Spohr, když představoval výsledky hospodaření za loňský rok. Upozornil zároveň, že pokud současná situace potrvá dlouho a vlády odvětví letecké dopravy nepodpoří, sektor tuto krizi nemusí přežít. Lufthansa už přijala více opatření, chce zkrátit pracovní dobu a zatím nebude vyplácet dividendy.

Dr. Müller Pharma: O dezinfekci na trhu v Česku je enormní zájem

Farmaceutická firma Dr. Müller Pharma z Hradce Králové před několika dny kvůli epidemii koronaviru začala vyrábět dezinfekci. Firma ji dosud neměla v nabídce. Také tato společnost se potýká s nedostatkem zaměstnanců z důvodů domácího ošetřování, řekla dnes ČTK obchodní ředitelka firmy Marcela Kaňková. Firma Dr. Müller Pharma se specializuje především na potravinové doplňky, dodává do lékáren.

Na túry v Krkonoších ano, ale jen sami nebo s rodinou

Přestože v Krkonoších platí v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu pro celou ČR řada omezení, jsou zavřeny restaurace, horské boudy, česko-polská hranice nebo je zakázáno poskytovat ubytování, do přírody vyrazit lze. Výjimka z omezení volného pohybu platí také pro pobyt v KRNAP, uvedla na svém facebookovém profilu Správa KRNAP. Výlety v Krkonoších jsou ale možné jen individuální či s rodinou, ve větší skupině nikoli.

Leninovo mauzoleum v Moskvě uzavřeno, zřejmě kvůli obavám z koronaviru

Rusko uzavřelo pro veřejnost mauzoleum na moskevském Rudém náměstí, ve kterém spočívá nabalzamované tělo bolševického revolucionáře Vladimíra Iljiče Lenina, uvedla agentura Reuters s odvoláním na kremelskou ochranku. Jde o poslední ruskou turistickou atrakci, která se uzavřela kvůli obavám z nového koronaviru.

Francie v karanténě. Život obyvatel se kvůli koronaviru razantně proměnil

Celá Francie je od úterního poledne v karanténě a Francouzi si pomalu zvykají na přísná opatření proti šíření koronaviru, včetně omezení pohybu. Od prvního vystoupení prezidenta Emmanuela Macrona před týdnem se vládní nařízení zpřísňovala.

WHO: Africké státy by se měly připravit na nejhorší. Kvůli koronaviru hrozí kolaps

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vzkázal africkým státům, že by se kvůli šíření koronaviru měly připravit na nejhorší. Dosud koronaviru v Africe podlehlo 16 lidí, šest v Egyptě, dalších šest v Alžírsku, dva v Maroku a po jednom v Súdánu a v Burkině Faso.

Hyundai v Nošovicích zastaví na 14 dní výrobu. Kvůli koronaviru

Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku kvůli pandemii nového typu koronaviru zastaví od pondělí na dva týdny výrobu. Zaměstnanci budou doma se 70 procenty průměrného výdělku. ČTK to dnes řekl mluvčí automobilky Pavel Barvík.

První letadlo Smartwings odletělo do Číny, zpět přiveze zdravotnické pomůcky

První letadlo Smartwings dnes odletělo z Česka do Číny pro zdravotnický materiál. Dopravce vyšle postupně sedm letadel do dvou čínských měst. Informoval o tom ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Ochranné zdravotnické pomůcky by měly do Česka přivést i další letadla, od pátku by měly přivážet několik milionů respirátorů a roušek a další stovky tun zdravotnického materiálu.

Austrálie a Nový Zéland kvůli koronaviru zavírají hranice

Austrálie kvůli šíření koronaviru zakazuje lidem, kteří nejsou jejími občany a ani v této zemi nemají trvalý pobyt, vstup na své území. Dnes to oznámil premiér Scott Morrison. Opatření začne platit od pátečního večera. Stejné nařízení dnes vydal i Nový Zéland, tam ale vstoupí v platnost už od dnešní půlnoci místního času (dnes 12:00 SEČ).

Koronavirus patrně zvýší rozvodovost, domnívá se právnička

Opatření spojená s epidemií nového koronaviru velmi pravděpodobně povedou ke zvýšené rozvodovosti, stačí si totiž představit, co se stane s páry, které spolu skončí v karanténě. Podle britské televize Sky to prohlásila přední britská právnička Fiona Shackletonová.

Koronavirus mění etiketu: Namasté, ruka na srdci nebo vulkánský pozdrav?

Potřesení rukou? To se nedoporučuje. Ťuknutí pěstí o pěst? Příliš kontaktní. Polibek na tvář? Rozhodně ne. Dokonce i šťouchnutí loktem do lokte je příliš osobní, uvedl generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO).

Trump podepsal balík opatření proti COVID-19, testy budou zdarma

Americký prezident ve středu podepsal balíček opatření pro boj s novým typem koronaviru v hodnotě kolem 100 miliard dolarů (asi 2,5 bilionu korun). Informoval o tom Bílý dům. Spojené státy tak nově zajistí bezplatné testování na koronavirus, nemocenské pojištění pro všechny zaměstnance zasažené nákazou nebo potravinovou pomoc.

Španělé na protest tloukli do hrnců, téměř přehlušili projev krále Felipeho VI.

Tisíce lidí ve Španělsku, které je kvůli šíření nového typu koronaviru celé v karanténě, ve středu boucháním do hrnců a pánví téměř přehlušily projev krále Felipeho VI.

Začala platit povinnost zakrýt si nos a ústa, opět se sejde vláda

S půlnocí začal v Česku platit zákaz vycházení bez zakrytí nosu a úst. Povinnost nosit mimo bydliště respirátor, roušku, ústenku, šátek nebo šálu ve středu schválila vláda jako opatření proti šíření nového koronaviru. Ode dneška je také v prodejnách potravin nebo lékárnách doba mezi 10:00 a 12:00 vyhrazena pro lidi starší 65 let. Ministři se dnes v poledne znovu sejdou, večer televize Prima odvysílá projev prezidenta Miloše Zemana k aktuální situaci.

VIDEO: Dívky nakažené koronavirem otevřeně o problémech s testováním

Na internetu se objevují první svědectví Čechů, kteří se nakazili koronavirem. O svou zkušenost se rozhodly podělit dvě mladé dívky. Ve včera zveřejněném videu zazněly některé věci, ze kterých mrazí.

Jak zabránit opakování celosvětové krize z roku 2008? Ekonom má jasno

NÁZOR - V době globální ekonomické a finanční krize jsou zbožná přání a stranický boj sotva moudrou hospodářskou strategií, deklaruje ekonom Desmond Lachman v komentáři pro server National Interest. Analytik z think tanku American Enterprise Institute varuje, že přesně k tomu se ale uchyluje současná americká administrativa, která jen neochotně uznává, že ekonomika Spojených států míří do recese, a připouští jen vlastní přístup k podpoře hospodářství.

Jenom roušky koronavirus nevymýtí, účinnost mohou ztratit za 10 minut, říkají experti pro EZ

Nejsou ve svém názoru úplně jednotní. Špičkoví čeští lékaři a kapacity se nedovedou shodnout, zda je opravdu nutné, aby občané země od čtvrtka povinně nosili na základě nařízení vlády ČR respirátory, roušky nebo šátky na zakrytí úst i nosu, když vyjdou do ulic. Světová zdravotnická organizace (WHO) i vedení Nemocnice na Bulovce tvrdí, že ochranné prostředky stoprocentně lidi neochrání a dokonce hovoří o plýtvání. „Ať budeme nyní dělat cokoli, koronavirem už onemocní 50 až 70 procent populace,“ říká webu EuroZprávy.cz Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory.