Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Seniorka leží ve vážném stavu ve FN Hradec Králové, COVID-19 se u ní nepotvrdil

Dezinformace, které uvěřila i česká média. Jak je to s ibuprofenem a koronavirem?

Česko zachvátilo nové šílenství. Poté, co lidé vykoupili prakticky všechny respirátory a roušky, vrhli se hromadně do lékáren pro léky s paracetamolem. Na nedostupnosti léků typu Paralen má určitou měrou vliv zpráva některých českých médií, která tvrdí, že Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před používáním léků s ibuprofenem. Ve skutečnosti zní ale oficiální stanovisko WHO, s nímž se ztotožňují i české úřady, úplně jinak.

Nizozemí mapuje rozšíření COVID-19 testováním krve od dárců, Amsterdam se vylidnil

Nizozemské zdravotnické úřady spustily rozsáhlé testování krve od jejích dárců, aby zjistily, kolik lidí se v zemi mohlo nakazit koronavirem bez toho, že by cítili nějaké příznaky onemocnění.

Ve Španělsku za 24 hodin zemřelo 209 lidí, má celkem 767 obětí

Počet obětí nového koronaviru ve Španělsku stoupl za posledních 24 hodin o 209 na celkem 767 mrtvých, což představuje 30procentní nárůst.

Nick Cave či Nick Mason pozastavují turné, koncerty v Praze odloženy

Přesun koncertních turné ohlásili němečtí Einstürzende Neubauten i bubeník Pink Floyd Nick Mason se svou kapelou Saucerful of Secrects. Po Van der Graaf Generator jsou to další dva umělci pořádající agentury 10:15 Entertainment, kteří se rozhodli své koncertní aktivity zahrnující i Prahu posunout na pozdější termíny z důvodu koronaviru. Odložit své evropské turné se rozhodli také Nick Cave & The Bad Seeds.

Nákupy pro seniory: Řetězce nasadily ochranku, hlídaly věk zákazníků

Potravinářské řetězce u vstupů do prodejen nasadily pracovníky bezpečnostní služby, aby hlídali věk zákazníků. Ode dneška platí zákaz přítomnosti lidí pod 65 let v maloobchodních prodejnách potravin mezi 10:00 až 12:00, který ve středu přijala vláda. Podle zpravodajky ČTK lidé nařízení většinou dodržovali, senioři se na nákup vydávali na 10:00 a později. Nákupy podle nového nařízení byly podle zástupců řetězců bez komplikací.

Policie obvinila muže z Prahy. Měl vyhrožovat Hřibovi kvůli opatřením proti koronaviru

Pražští policisté zadrželi muže, který vyhrožoval primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti) kvůli zavedeným opatřením proti šíření koronaviru. Obvinili ho z trestného činu vydírání. ČTK to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Hřib nařízením v uplynulých dnech mimo jiné zakázal vstup do MHD, obchodů či veřejných budov bez zakrytí úst a nosu. Uzavřeny jsou budovy magistrátu na Mariánském a Kafkově náměstí a omezen provoz ve Škodově paláci.

Koronavirus má v Íránu dalších 149 obětí, mrtvých už je 1284

Nový koronavirus si za uplynulých 24 hodin v Íránu vyžádal dalších 149 mrtvých, celkem v zemi nemoci už podlehlo 1284 lidí. Počet nakažených v islámské republice, která je koronavirem nejpostiženějším státem na Blízkém východě, vystoupal na 18.407. S odvoláním na sdělení íránského ministerstva zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters. Ve středu Írán hlásil 147 nových úmrtí, v úterý 135.

Lékaři odpověděli na ožehavou otázku: Šíří se koronavirus při milování?

Prodeje kondomů napříč státy nejvíce zasaženými pandemií koronaviru rostou a internetové služby s videi pro dospělé dočasně uvolňují své nabídky zdarma. Hrozba v podobě nemoci Covid-19 lidi sbližuje, z velké části i proto, že sami doma či s partnery zkrátka nemají co jiného dělat. Může se ale koronavirus šířit i při sdílení intimních chvil?

Mexiko hlásí první úmrtí na COVID-19, ve Venezuele se bouří vězni

Mexiko hlásí první úmrtí způsobené novým koronavirem. Jedná se o muže ve věku 41 let, který trpěl cukrovkou, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo už dříve oznámilo, že ve středu narostl počet případů nákazy novým koronavirem o čtvrtinu z 93 na 118 potvrzených případů.

Státní ústav vyzval, aby lidé nehromadili léky typu Paralen

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vyzval lidi, aby zbytečně nehromadili léky s obsahem paracetamolu, kterých je aktuálně na českém trhu nedostatek. Ústav to dnes uvedl na svém webu. Jde například o Paralen. Některým lékárnám v Česku v posledních dnech docházejí léčiva proti horečce, jež je jedním z průvodních jevů nemoci COVID-19, kterou způsobuje šířící se nový koronavirus.

Nedaleko Litovle je mobilní odběrová stanice, postavila ji armáda

Vojenští policisté vybudovali v noci na dnešek nedaleko Litovle na Olomoucku mobilní odběrovou stanici. Urychlit by měla testování obyvatel z oblasti Litovle a Uničova, která byla uzavřena v pondělí kvůli šíření nákazy koronavirem. Stanoviště vzniklo i kvůli velké poptávce zdejších obyvatel a starostů, dosud byly v místě testovány jen desítky lidí. Zamíří sem však pouze lidé s příznaky na doporučení hygieniků.

Wu-chan nehlásí žádný nový případ koronaviru. Rostou obavy z druhé vlny epidemie

Čínské město Wu-chan, odkud se na začátku letošního roku do světa rozšířil nový typ koronaviru, dnes poprvé od začátku nynější pandemie nehlásí žádný nový potvrzený případ nákazy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na čínskou národní zdravotní komisi. V Číně ale přibývá importovaných případů infekce, za středu jich bylo 34 oproti úterním třinácti. To vyvolává obavy z možné druhé vlny nákazy.

Policie v Německu má plné ruce práce s koronavirovými večírky

Policie v Německu má plné ruce práce z rozpouštěním takzvaných koronavirových večírků, ke kterým se mládež i přes zákaz spolkového života schází na hřištích či v parcích. Akce, na kterých lidé podle médií společně popíjejí alkohol a grilují, mají mnohdy i více než stovku účastníků. Úřady takové počínání kritizují jako nezodpovědné, bezohledné a nebezpečné.

Důchodce ohrožuje koronavirus nejvíce. Experti radí, jak se vyhnout nákaze

Drtivá většina lidí, kteří podlehli nemoci Covid-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2, jsou senioři. Zatímco děti současná pandemie příliš neohrožuje, u starších lidí je situace naopak kritická. Jak by se proto v současné době měli chovat?

Deutsche Bank: Německá ekonomika letos klesne až o pět procent

Německá ekonomika v letošním roce kvůli pandemii způsobené novým koronavirem vykáže propad o čtyři až pět procent. Ve svém aktualizovaném výhledu to dnes uvedl finanční ústav Deutsche Bank. U průmyslové výroby pak čeká největší německá banka nyní propad až o deset procent. Poklesu hrubého domácího produktu (HDP) se letos podle analytiků banky nevyhnou ani Spojené státy a Japonsko.

Praha nakoupí 3,5 milionu roušek a respirátorů, část bude i pro veřejnost

Hlavní město chce v souvislosti s šířením nákazy novým typem koronaviru nakoupit tři miliony chirurgických roušek a půl milionů respirátorů za celkem 123 milionů korun. Sloužit mají zejména pro pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách, ale i pro veřejnost. Nákup dnes schválili pražští zastupitelé.

Poptávka po taxi klesla o desítky procent, ubývají i řidiči

Současná krize kolem šíření koronaviru výrazně omezila poptávku po jízdách taxislužeb. V posledních dnech se jejich provoz snížil o vysoké desítky procent. Řada řidičů přestala jezdit úplně. Mnohé firmy proto kompenzují výpadky tržeb rozvozem jídla a zboží. Vyplývá to z informací firem pro ČTK. Úřady dosud evidují dva případy taxikářů, kteří se koronavirem nakazili. Oba šoféři jezdící pro společnost Uber jsou ve vážném stavu.

Lži, represe a propaganda. Odborník popsal, jak bojují s koronavirem v Turecku

NÁZOR - V Turecku se šíří koronavirus, ale tamní prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho ministři zapírají, tvrdí Michael Rubin v komentáři pro server National Interest. Expert na Blízký východ z think tanku American Enterprise Institute připomíná, že ještě minulý týden turecký ministr zdravotnictví odmítl, že by se v zemi vyskytoval jediný případ nemoci covid-19, ačkoliv existují důkazy, že cestovatelé se nakazili právě v Turecku.

Česko má 572 případů nákazy koronavirem, počet testovaných roste

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku ke dnešnímu ránu stoupl na 572. Podle aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví ve středu přibylo 110 nakažených, což je dosud nejvyšší denní počet zjištěných pozitivních případů. Vyléčeni zůstávají tři lidé. Počet testů překročil 9400, ve středu laboratoře vyšetřily 1738 lidí. Počet testovaných se zvyšuje.