Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Praze je 223 pacientů s COVID-19, nejmladší má rok, nejstarší 98

Co mohlo zhoršit situaci kolem koronaviru v Evropě? Třeba duel Ligy mistrů v Miláně

Kde to všechno pro Evropany s koronavirem začalo? Podle italského imunuloga Francesca Le Focheho mohl být jedním ze spoušťěčů aktuální smrtící poandemie koronaviru v Evropě první osmifinálový zápas fotbalové Ligy mistrů v Miláně, kde se spolu utkalo Bergamo s Valencií před 44 tisíci diváky na tribunách. Právě provincie Bergamo je aktuálně nejpostiženější v celé Itálie a momentálně tam nestíhají pohřbívat mrtvé, přičemž s odvozem rakví tam musí pomáhat už i armáda.

"Lidé nám lžou. Nejsme blbí, plýtváte naším časem a materiálem." Slova české lékařky se šíří jako lavina

České sociální sítě zažívají poslední dva dny nevídaný boom. Postarala se o něj lékařka Nemocnice Na Bulovce Pavla Kovaříková, která veřejnosti přiblížila, jakým peklem lékaři v posledních dnech prochází. Její slova o místy až neuvěřitelném chování některých lidí zasáhla více než sto tisíc lidí.

Někteří prodejci doplňků zneužívají strachu z COVID-19, kupující obelhávají

Někteří prodejci potravinových doplňků zneužívají současných obav lidí z nemoci COVID-19, zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Řeší případy, kdy prodejci používají při propagaci zakázaná léčebná a nepovolená zdravotní tvrzení o účincích proti působení nového typu koronaviru, uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Lékaři z Bulovky: COVID-19 vylučuje nemocný už den před příznaky

Virus vylučuje nemocný s COVID-19 už den před příznaky. Ty mohou být i mírnější než horečka nad 38 stupňů, často nenápadné jako mírná bolest v krku a kašel. Informace přednosty Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice na Bulovce a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiřího Beneše a vedoucího AIDS Centra kliniky Ladislava Machaly zveřejnil Státní zdravotní ústav.

Někteří prodejci potravinových doplňků zneužívají strachu z COVID-19, upozorňuje inspekce

Někteří prodejci potravinových doplňků zneužívají současných obav lidí z nemoci COVID-19, zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Řeší případy, kdy prodejci používají při propagaci zakázaná léčebná a nepovolená zdravotní tvrzení o účincích proti působení nového typu koronaviru, uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Stovky Slováků nedodržely koronavirovou karanténu

Stovky Slováků nedodržely povinnou karanténu, kterou úřady nařídily pro některé skupiny občanů jako jedno z opatření proti šíření nového koronaviru. Novinářům to dnes řekla ministryně vnitra Denisa Saková. Slovensko dnes zaznamenalo dalších 19 nakažených, celkový počet potvrzených infikovaných osob tak překročil 120. Slovensko v přepočtu na obyvatele ale provedlo méně testů než například Česko.

COVID-19 v Rusku: Řada lidí se začala chystat na nejhorší, vládě nevěří

Rusko tvrdí, že pandemii vyvolanou novým koronavirem, má na svém území "pod kontrolou". Ale obvyklá nečinnost úřadů při zvládání krizí budí podezření u mnoha lidí, kteří se raději připravují na nejhorší. Od jaderné katastrofy v Černobylu v roce 1986 až po obrovské lesní požáry v létě 2010 jsou sovětské a ruské dějiny plné epizod, kdy první reakce úřadů spočívala v utajování rozsahu škod, píše agentura AFP.

V Itálii se koronavirem nakazilo přes 2500 zdravotníků, mají málo ochranných pomůcek

V Itálii se už novým koronavirem nakazilo nejméně 2626 zdravotníků, kteří se dostali do styku s nemocnými, deset infikovaných lékařů zemřelo. Informovala o tom agentura ANSA. Čísla, která ve středu zveřejnila odborná monitorovací organizace GIMBE, vzbudila obrovské rozhořčení zejména proto, že výrazně převyšují údaje z Číny. Tam během epidemie tvořili zdravotníci 3,8 procenta všech nakažených, v Itálii to je 8,3 procenta. Italští lékaři i sestry si stěžují zejména na přepracování a na nedostatek ochranných pomůcek.

Rakousko překonalo hranici 2000 nakažených koronavirem, první oběť v Chorvatsku

Rakousko překonalo hranici 2000 nakažených koronavirem. Rakouské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že registruje 2013 infikovaných, z nichž šest nemoci podlehlo. Oproti středečnímu odpoledni, kdy bylo hlášeno 1646 případů, se bilance zvýšila o takřka 400 infikovaných.

Koronavirem se nakazil i monacký kníže Albert II.

Monacký kníže Albert II. měl pozitivní test na nový typ koronaviru, informovala dnes agentura AFP s odvoláním na oficiální sdělení monackého knížecího paláce. Ten rovněž uvedl, že stav dvaašedesátiletého panovníka není vážný. Podle místních médií jde o první hlavu státu, která se nakazila novým koronavirem, jenž se začal šířit koncem loňského roku z Číny.

Z Kyjeva odstartoval obří Ruslan, do Česka přiveze 106 tun ochranných pomůcek

Z Kyjeva dnes v 11:00 vyletěl obří letoun Ruslan do Číny pro 106 tun roušek, respirátorů a testů na koronavirus nového typu, které dopraví do Česka. Na twitteru o tom informoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Už dříve do Číny odletěla z Česka pro zdravotnický materiál první dvě letadla Smartwings.

Češka v Madridu: Může se na procházku se psem, s dítětem ne. Řada lidí se zlobí na krále

Ve Španělsku v těchto dnech kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru nelze jít ani s dítětem na procházku, protože i na nákup se musí chodit jednotlivě. Proto se například v Madridu šíří nápad pořídit si psa, aby lidé mohli ven. Situaci ve španělské metropoli a v Barceloně dnes popsaly ČTK dvě Češky, které tam dlouhodobě žijí.

USA kvůli koronaviru zastavují přesuny vojáků do Afghánistánu

Velení americké armády zastavilo veškeré přesuny vojáků do Afghánistánu a 1500 příslušníků armády a civilistů, kteří se nedávno z Afghánistánu vrátili domů, umístilo do karantény.

Lékař z Wu-chanu tvrdí, že vláda manipuluje s počty nakažených

Jeden z lékařů z čínského města Wu-chanu, které je nejhůře postižené koronavirovou pandemií, obvinil čínské úřady, že manipulují s údaji týkajícími se počtu nově nakažených a již vyléčených. Podle něj tak chtějí vyzdvihnout úspěchy vlády prezidenta Si Ťin-pchinga v boji s novým typem koronaviru, informovala dnes japonská tisková agentura Kjódó.

631 nakažených v ČR. Nemocnice u svaté Anny v Brně má prvního pacienta ve vážném stavu

V Česku je 631 případů nákazy novým koronavirem, který způsobuje onemocnění COVID-19. Údaj aktualizovaný k dnešním 13:30 zveřejnilo na webu ministerstvo zdravotnictví. Oproti údajům z dnešního rána počet nakažených stoupl o 59. Vyléčení zůstávají tři lidé. V Česku se nákaza koronavirem poprvé prokázala 1. března. Kvůli šíření koronaviru platí v zemi nouzový stav, výrazné omezení volného pohybu lidí i většiny aktivit.

Vědci vyvrátili dezinformaci: COVID-19 má přirozený původ, není z laboratoře

Analýza genonů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů, provedená mezinárodním týmem vědců nepřinesla důkazy o tom, že by byl virus vyroben v laboratoři nebo jinak uměle upraven.

Počet nakažených v Německu rekordně stoupl. Kvůli COVID-19 se zvažuje zákaz vycházení

Počet případů nákazy novým typem koronaviru v Německu za 24 hodin podle Institutu Roberta Kocha narostl o rekordních 2801 na 10.999. Institut spadající pod německé ministerstvo zdravotnictví informoval o číslech aktuálních k dnešní půlnoci na svém webu. Mrtvých na nemoc COVID-19 je podle úřadu 20. Němečtí politici vzhledem k aktuálnímu vývoji uvažují o přijetí dalších opatření.

Bavorský premiér Söder pohrozil kvůli koronaviru zákazem vycházení

Pokud obyvatelé Bavorska nezačnou dobrovolně dodržovat preventivní opatření proti koronaviru, vyhlásí tato německá spolková země zákaz vycházení. Dnes tím Bavorům podle agentury DPA pohrozil zemský premiér Markus Söder.

ODS chce jednat o podpoře ekonomiky, navrhuje 15 tisíc pro zasažené koronavirovou krizí

Opoziční občanští demokraté chtějí jednat s menšinovou vládou hnutí ANO a ČSSD o ekonomických opatřeních v souvislosti s epidemií koronaviru. Navrhuje například 15.000 korun podpory všem postiženým krizí, na twitteru to oznámil předseda ODS Petr Fiala. Vláda bude o podpoře zaměstnanosti jednat dnes odpoledne, probere návrhy směřující k zaměstnancům z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) a návrhy ministerstva průmyslu a obchodu pro živnostníky a firmy.