Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Svět ve válce: Další přísná opatření, polní nemocnice a Slovinsko v karanténě

Trump zrušil červnový summit G7, nahradí jej videokonference

Kvůli šíření nového typu koronaviru zrušil americký prezident Donald Trump summit hospodářsky nejvyspělejších zemí G7, který se měl uskutečnit v červnu v rezidenci Camp David. S odvoláním na Bílý dům o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se lídři USA, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Itálie, Británie a zástupce Evropské unie spojí místo toho prostřednictvím videokonference.

Nizozemský ministr zdravotnictví kvůli vyčerpání rezignoval

Ministr zdravotnictví Bruno Bruins, který stál v Nizozemsku v čele boje proti šíření koronaviru, dnes na svou funkci rezignoval.

V Německu se koronavirem nakazilo už přes 15.000 lidí

V Německu se novým typem koronaviru nakazilo již více než 15.000 lidí. Vyplývá to z dnešní statistiky agentury DPA, která shromáždila údaje z jednotlivých spolkových zemí.

Nejen koronavirus. Klimatické změny přispějí k šíření nemocí, obávají se vědci

NÁZOR - Environmentální faktory hrají klíčovou roli při šíření infekčních nemocí jako covid-19, tvrdí bioložka Manolya Adanová a expert na životní prostředí Basil Mahfouz. V komentáři pro server The Independent připomínají, že mnozí, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí, že teplejší letní měsíce mohou pandemii zpomalit, avšak předběžný výzkum podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazuje, že virus se zřejmě nebude chovat jinak v odlišných teplotách.

Čas pro nákupy seniorů se mění. Stát proplatí platy zaměstnanců, nakažených je téměř 700

Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol či školek, a to rodičům dětí do 13 let. Vládou schválené opatření se vztahuje i na osoby samostatně výdělečně činné. Stát dále proplatí výdaje na náhrady výdělků pracovníků v karanténě, uhradí také 80 procent mzdy zaměstnanců zavřených provozů. Čas vyhrazený pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích bude od nově od 07:00 do 09:00 namísto nynějších dvou hodin před polednem.

Komentář

Češi vás podrželi, pane Babiši. Teď jste na tahu

KOMENTÁŘ – Zase jsme ukázali svoji jedinečnost, kterou se málokterý národ může pochlubit. Češi se v těžkých dobách prostě umí vždy semknout, opadnou půtky i malicherné spory a všichni bojují proti společnému nepříteli. Jednotu prokázali i nyní, kdy zemi zachvátila pandemie nového typu koronaviru s názvem COVID-19. Vlnu solidarity občané prokázali zejména šitím roušek, které vláda České republiky svým voličům opomněla rozdat, neboť je nemá k dispozici, ale nařídila, že od čtvrtka nelze bez ochranných prostředků vyjít vůbec ven.

Kde se vzaly koronaviry? Experti objasňují, co se stalo v posledních 40 letech

Koronavirus se stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily. Ekonomický magazín Fast Company ale upozornil, že lidé znají návod na zabití virů už 5000 let. A podle televize BBC není jediný.

Epidemie v Číně na ústupu. Počet mrtvých ve zbytku světa rychle stoupá

Zatímco Číně se zřejmě podařilo zastavit šíření nového koronaviru mezi vlastním obyvatelstvem, za hranicemi nejlidnatější země světa rychle přibývají nakažení a mrtví a také drastická opatření proti postupu pandemie a na záchranu strádající ekonomiky.

Ve Francii je více než 10 000 nakažených, mrtvých je 372

Počet nakažených novým typem koronaviru ve Francii překonal hranici 10.000. Za posledních 24 hodin podlehlo v zemi nemoci COVID-19 108 pacientů, a celkový počet obětí se tak vyšplhal na 372. S odvoláním na data ministerstva zdravotnictví o tom dnes informoval list Le Figaro.

Česká policie si došlápne na řidiče. V Německu neřeší ani roušky, nakažených mají 15x víc

Policie bude v pátek sledovat, zda lidé dodržují omezení cestování. V souvislosti s očekávanými víkendovými cestami lidí na chalupy to dnes po jednání vlády řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Blokády dálnic nebo silniční kontroly se ale podle něj nečekají. Sousední Německo má oproti 694 nakaženým v Česku více než 10 000 lidí s koronavirem. Podobné restrikce ale země nejen že nezavedla, neřeší ale ani roušky.

Lékaři by podle ODS měli vytipovat nejzranitelnější lidi a poslat je do karantény

Vláda by měla podle opozičních občanských demokratů nechat lékaře vytipovat osoby nejvíc ohrožené novým typem koronaviru. Pro tyto lidi by měla zajistit karanténu, která by zahrnovala například i donášku jídla a dalších služeb.

V pražských nemocnicích pomáhají stovky mediků, zásoby materiálu rapidně dochází

Přibližně čtyři stovky studentů lékařských fakult v Praze se kvůli současné situaci kolem koronaviru zapojily do výpomoci v nemocnicích. Pomáhají třeba jako ošetřovatelé nebo asistují u testování lidí na nemoc COVID-19. Medici ze tří lékařských fakult Univerzity Karlovy (LF UK) vytvořili skupinu, ve které koordinují nabízenou pomoc.

V Itálii zemřelo na koronavirus víc lidí než v Číně

V Itálii za posledních 24 hodin zemřelo 427 pacientů nakažených novým koronavirem, a země tak s celkovým počtem 3405 obětí registruje již více mrtvých než Čína. Informoval o tom na tiskové konferenci šéf italské civilní ochrany Angelo Borrelli. V Číně dosud zemřelo 3245 lidí s nemocí COVID-19 z celkového počtu více než 80.000 nakažených. Počet případů nákazy v Itálii se za poslední den zvýšil o 5322 (téměř 15 procent) na 41.035.

Karanténa nuda je, nad virem však vyhraje. Švejk se opět hlásí o slovo

Jestli je něco Čechům vlastní, pak jednoznačně schopnost brát i to nejhorší s humorem a nadhledem. Dalo by se říci, že jsme veškerá neštěstí přežili doslovným dodržováním veškerých, oprávněných i neoprávněných, restrikcí tak doslovně, až z toho měly vrchnosti šrámy na duši. Tato naše vlastnost přetrvává od 1. světové války a zřejmě nás posílí v boji s novým nepřítelem koronavirem.

Remdesivir vykazuje podle Trumpa dobré výsledky při léčbě koronaviru

Americký prezident Donald Trump dnes vyzval americké zdravotnické úřady, aby co nejrychleji schválily použití některých experimentálních léků na koronavirus. Mezi nimi zmínil i remdesivir, který vyvinul lékařský tým v americké firmě Gilead Sciences, který vede Čech Tomáš Cihlář. Informaci přinesla agentura Reuters.

Zeman vyzval veřejnost, aby situaci nezlehčovala. Sám roušku neměl

V 19:25 pronesl český prezident Miloš Zeman na Primě svůj projev k národu vzhledem ke stále se zhoršující situaci v souvislosti s pandemií koronaviru. Na rozdíl od vánočního poselství byl poměrně stručný. Občany vyzval, aby současnou situaci nezlehčovali, ale aby zároveň udrželi klid a rozvahu. Kritikou nešetřil směrem k hercům a komentátorům.

Zeman nevylučuje první úmrtí na koronavirus. Poděkoval Číně

Prezident Miloš Zeman vyzval občany v souvislosti s šířením nákazy způsobené novým typem koronaviru k odvaze. Lidé nemají epidemii koronaviru zlehčovat, ale zároveň ani propadat panice a strachu, řekl v předtočeném projevu v televizi Prima.

V Praze je 223 pacientů s COVID-19, nejmladší má rok, nejstarší 98

V Praze je k dnešnímu dni 223 pacientů nakažených novým typem koronaviru. Od středečních 17:00 přibylo 41 dospělých a jedno dítě. Mezi nemocnými je roční dítě a 98letý senior. Na webu to uvedla Hygienická stanice Hlavního města Prahy.

Co mohlo zhoršit situaci kolem koronaviru v Evropě? Třeba duel Ligy mistrů v Miláně

Kde to všechno pro Evropany s koronavirem začalo? Podle italského imunuloga Francesca Le Focheho mohl být jedním ze spoušťěčů aktuální smrtící poandemie koronaviru v Evropě první osmifinálový zápas fotbalové Ligy mistrů v Miláně, kde se spolu utkalo Bergamo s Valencií před 44 tisíci diváky na tribunách. Právě provincie Bergamo je aktuálně nejpostiženější v celé Itálie a momentálně tam nestíhají pohřbívat mrtvé, přičemž s odvozem rakví tam musí pomáhat už i armáda.