Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemie může trvat i 18 měsíců. Z USA zní návod na udržení funkční společnosti

COVID-19 nabírá na síle. Světová ekonomika už je v recesi, tvrdí analytici

Světová ekonomika už je vlivem pandemie způsobené novým koronavirem v recesi. Myslí si to 31 z celkových 41 ekonomů, mezi nimiž si tento týden udělala v Evropě a ve Spojených státech anketu agentura Reuters. Experti čekají, že tempo růstu světové ekonomiky letos zvolní na 1,6 procenta. Loni růst podle předběžných údajů činil 2,9 procenta.

Koronavirus sužuje Británii. NHS vyzývá zdravotníky v důchodu, aby přišli na pomoc

Britský státní zdravotnický systém NHS vyzývá někdejší lékaře a zdravotní sestry, aby se vrátili z důchodu do služby a podpořili boj proti nemoci COVID-19. Uvádí to dnes zpravodajský web BBC, podle kterého se příslušné dopisy rozesílají více než 65.000 bývalých zdravotníků v Anglii a Walesu. V Británii se množí signály ohledně přetížení nemocnic, podobně jako ve Francii, přičemž zdravotníky v obou zemích také trápí nedostatek ochranných pomůcek.

Koronavirová krize: Je třeba rychlá reakce rozpočtové politiky státu, apeluje rada

Pro překonání situace související s šířením koronaviru je potřebná rychlá a dostatečně masivní reakce rozpočtové politiky státu, která si vyžádá změnu zákona o státním rozpočtu. Uvedla to dnes Národní rozpočtová rada. Výhodou České republiky podle rady je, že proti jiným zemím EU má relativně nízkou úroveň veřejného dluhu. ČR tak má poměrně velký prostor pro stimul ekonomiky ze strany státního rozpočtu, dodala rada.

Na lodi v Sydney byl zjištěn koronavirus, 2700 lidí ale už vystoupilo

U tří lidí z výletní lodi Ruby Princess, která zakotvila ve čtvrtek v největším australském městě Sydney, se při testech potvrdila nákaza novým typem koronaviru. Australské úřady se nyní snaží urychleně kontaktovat více než 2700 cestujících, kteří z plavidla v centru Sydney vystoupili.

Vědci v Rusku začali testovat prototypy vakcín proti COVID-19

Ruští vědci začali v laboratořích na Sibiři testovat prototypy vakcín proti novému koronaviru, který vyvolává nemoc COVID-19, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na úřad Rospotrebnadzor, který působí jako regulátor spotřebitelského trhu.

Důvěra v českou ekonomiku klesla. Už se projevují obavy z koronaviru

Důvěra v českou ekonomiku v březnu meziměsíčně klesla o 3,2 bodu na 94,4 bodu, nejvíce od listopadu 2011. Níže byl indikátor důvěry naposledy v říjnu 2013. Proti únoru byli skeptičtější spotřebitelé i podnikatelé.

COVID-19 se rozšířil do všech zemí Latinské Ameriky, Argentina je v karanténě

Nový koronavirus, který se začal do světa šířit loni koncem roku z Číny, je už ve všech zemích Latinské Ameriky, napsala dnes agentura DPA. Jako poslední potvrdilo nákazu Haiti, nejchudší země západní polokoule. Potvrzených nakažených zatím není v Latinské Americe tolik jako například v Evropě či Asii a úmrtí jsou tam dosud podle DPA zhruba dvě desítky, tyto počty ale mohou rychle vzrůst i vzhledem ke slabému zdravotnickému systému řady zemí.

Hrozba nejen pro seniory. COVID-19 může mít těžký průběh i u mladých lidí

Nové důkazy z Evropy a USA naznačují, že mladší dospělí nejsou tak imunní vůči novému koronaviru, který nyní koluje po celém světě, jak se původně myslelo, napsal zpravodajský server Bloomberg.

Olympiáda ve stínu koronaviru: Zrušení her by bylo nevídané, přineslo by obří problémy

Čtyři měsíce zbývají do zahájení jedné z největších sportovních událostí na světě. Letní olympijské hry se pořádají nepřetržitě od svého obnovení v roce 1896 a ke zrušení nejprestižnější sportovní akce v historii došlo pouze třikrát, kvůli válkám v letech 1916, 1940 a 1944. Pokud budou kvůli pandemii koronaviru letos zrušeny, stane se tak vůbec poprvé historii v době míru. A přinese to obrovské problémy celému světu.

Epidemie COVID-19: Mrtvé už ani nepočítáme, přiznávají italští lékaři

Doktor Romano Paolucci, který kvůli epidemii koronaviru vyměnil důchodový odpočinek za bílý plášť a slouží nyní dlouhé směny v nemocnici v severoitalské Cremoně, tvrdí, že nejtěžší pro něj není vidět umírat tolik pacientů, protože lékaři jsou na smrt zvyklí, ale dívat se, jak lidé umírají osamocení.

Pandemie COVID-19: Už přes 10 tisíc obětí, nejhůř je na tom Itálie

Už více než 10.000 obětí si vyžádala po celém světě nemoc COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru.

Prymula: Při obcházení karantény přijde úplný zákaz vycházení

Pokud budou lidé karanténu obcházet, přijde na řadu úplný zákaz vycházení. Právu to řekl předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula.

Na německo-polské hranici zmizely kolony, Poláci mírnili kontroly

Na východoněmecké dálnici A4 na pomezí s Polskem zmizely v noci na dnešek kolony, které ještě ve čtvrtek dosahovaly délky 20 kilometrů. Důvodem je podle agentury DPA zmírnění polských kontrol.

Soud na Kanárských ostrovech uložil první tresty kvůli koronaviru

Soud na Kanárských ostrovech udělil první tresty za nedodržení pravidel nouzového stavu, který španělská vláda vyhlásila o víkendu kvůli koronavirové epidemii. Informoval o tom v noci na dnešek deník El País. Dva lidé dostali pokuty 480 eur (asi 13.000 Kč) a 360 eur (10.000 eur) za to, že byli na ulici za jiným účelem, než povolují pravidla nouzového stavu.

Politico: Nový koronavirus šířilo i známé lyžařské středisko v Rakousku

Populární písnička oslavuje tyrolskou vesnici Ischgl jako zimní sen v podobě zasněžených Alp a zářícího slunce, letos se ale Ischgl pro návštěvníky tohoto rakouského lyžařského střediska stal spíše vleklou noční můrou.

Návrat na Měsíc se odkládá. Nový koronavirus zasadil ránu plánům NASA

Šíření nového typu koronaviru zasadilo tvrdou ránu plánům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vrátit se do roku 2024 na Měsíc. Ředitel úřadu Jim Bridenstine totiž kvůli výskytu viru mezi zaměstnanci nařídil dočasně uzavřít dvě zařízení, ve kterých se vyrábí a testují rakety.

Koronavirus: Kalifornský guvernér vyhlásil celostátní karanténu

Guvernér amerického státu Kalifornie Gavin Newsom vyhlásil kvůli šíření nového typu koronaviru celoplošnou karanténu. Nejlidnatější stát USA má téměř 40 milionů obyvatel, kteří ode dneška mohou z domovů vycházet jen ve výjimečných případech, informovala agentura AP. Kalifornie je prvním americkým státem, který přistoupil k plošnému omezení pohybu.

Svět ve válce: Další přísná opatření, polní nemocnice a Slovinsko v karanténě

Svět dnes čeká další den boje proti pandemii koronaviru. Nová opatření proti šíření viru dnes vstoupí v platnost mimo jiné v Británii či Slovinsku. V Itálii se otevře první polní nemocnice určená výhradně lidem s nemocí COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. K vývoji se znovu vyjádří také Světová zdravotnická organizace (WHO).

Trump zrušil červnový summit G7, nahradí jej videokonference

Kvůli šíření nového typu koronaviru zrušil americký prezident Donald Trump summit hospodářsky nejvyspělejších zemí G7, který se měl uskutečnit v červnu v rezidenci Camp David. S odvoláním na Bílý dům o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se lídři USA, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Itálie, Británie a zástupce Evropské unie spojí místo toho prostřednictvím videokonference.