Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Česko uzavřelo hranice. Šíření koronaviru může být trestným činem, zákaz prodeje na tržnicích

Prezident Zeman vyzval občany, aby dodržovali vládní nařízení

Prezident Miloš Zeman vyzval občany, aby dodržovali všechna vládní nařízení. Není podle něj čas na sobectví, smlouvání a handrkování. Všichni musí projevit bezpodmínečnou solidaritu.

Vláda dočasně zrušila nedělní zákaz jízd kamionů

Vláda kvůli koronaviru dočasně zrušila nedělní zákaz jízdy kamionů. Opatření by mělo přispět k lepší plynulosti zásobování obchodů, řekl dnes po jednání vlády vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Připomněl, že na řidiče kamionů se nevztahují karanténní opatření. Havlíček také řekl, že české zájezdové autobusy, které jsou v zahraničí, se budou moci vrátit do Česka i poté, co dnes o půlnoci začne platit zákaz přeshraniční linkové dopravy.

Koronavirus má i australský ministr vnitra. V zemi by se mohly nakazit miliony lidí

Australský premiér Scott Morrison dnes doporučil, aby se kvůli šíření nového typu koronaviru v zemi neorganizovaly akce s více než 500 lidmi, zároveň ale prohlásil, že o víkendu se chystá jít jako divák na ragbyový zápas. Ministr vnitra Peter Dutton krátce po premiérově vystoupení oznámil, že se sám nakazil a je v nemocnici, informovala agentura Reuters. Podle Reuters byl Dutton minulý týden ve Spojených státech a setkal se mimo jiné s dcerou amerického prezidenta Ivankou Trumpovou.

V Pardubicích byl zastaven RegioJet, jeli v něm kašlající Italové

Na pardubickém nádraží byl dnes ráno zastaven rychlík RegioJet jedoucí z Ostravy. Cestující si stěžoval na čtyři Italy, kteří jeli v kupé a kašlali. ČTK to řekla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Pardubicích Olga Hégrová .

Lidé z Prahy se nakazili v Itálii, Betlémě či Paříži. Koronavirus potvrzen u dvou hasičů

U dvou pražských hasičů se potvrdila nákaza novým koronavirem. Novinářům to dnes řekl ředitel sboru Roman Hlinovský. Jeden hasič je ze směny ze stanice Satalice, druhý ze strojní služby ve Strašnicích. Nakazili se podle ředitele při soukromé nebo sportovní aktivitě. Dalších 19 hasičů je v souvislosti s tím v izolaci, izolována byla sloužící směna a strojní služba. Stanice Satalice, Letňany a Strašnice byly vydezinfikovány.

Koronavirus šroubuje ceny ústenek. Kus stojí přes 20 korun, dříve byl za 1,50

Několikanásobně vzrostly od ledna kvůli koronaviru ceny některých zdravotních ochranných pomůcek. Firma MEDILAB z Českého Meziříčí na Rychnovsku dodává na český trh zdravotnický materiál včetně ochranných roušek, které si nechává vyrábět v Číně. Ústenku N98, která na začátku roku stála 1,50 korun, firma nyní nabízí za více než 20 korun.

Státy EU by měly uzavírání hranic koordinovat, žádají ministři

Státy Evropské unie by měly lépe koordinovat svůj postup předtím, než kvůli šíření koronavirové nákazy uzavřou hranice. Shodlo se na tom dnes několik unijních ministrů vnitra před jednáním v Bruselu, na němž se budou zabývat dalšími opatřeními v boji proti viru. Zástupci vlád EU se sešli den poté, co se Česko rozhodlo zásadně omezit průchodnost svých hranic.

Na hranicích ČR zkontrolovány tisíce aut. Do karantény putovalo ve čtvrtek šest lidí

Z kontrol na vybraných deseti hraničních přechodech policisté za posledních 24 hodin poslali do karantény šest lidí. Od čtvrtečního do dnešního rána zkontrolovali 27.248 vozidel, čtyři odstavili. Teplotu změřili 15.839 lidem. Policie to dnes uvedla na twitteru. Od pondělního rána, kdy byly na hranicích namátkové kontroly zavedeny s cílem snížit riziko šíření nákazy koronavirem, poslali policisté do karantény celkem 17 lidí a kontrolovali přes 134.000 aut. Česko má ke dnešnímu ránu 117 lidí s nákazou.

Nepál zakázal výstupy na Mount Everest, Covid-19 už pronikl i do Kazachstánu

Nepál kvůli pandemii nového koronaviru zakázal výstupy na Mount Everest ze své strany, píše dnes agentura AFP. Na Mount Everest ležící v Himálaji na hranicích čínské Tibetské autonomní oblasti a Nepálu se lze vydat buď severní nebo jižní cestou. Vzhledem k tomu, že Čína tento týden také výstupy ze své strany zakázala, je nyní nejvyšší vrchol světa nepřístupný. Nepálská vláda ohlásila, že opatření se může změnit podle toho, jak se situace ve světě bude v nejbližší době vyvíjet.

Studenti kvůli koronaviru bojují s diplomkami, mají horší přístup ke knihám

Studentům brněnských univerzit komplikují opatření proti šíření nového typu koronaviru tvorbu bakalářských a diplomových prací. Zavírají se studovny a knihovny jednotlivých fakult, nepřístupná je také Knihovna Jiřího Mahena a Moravská zemská knihovna. Studenti ale literaturu potřebují pro své práce. Nyní mohou plně čerpat v podstatě jen z elektronických zdrojů.

Kvůli koronaviru uzavírá školy také Lucembursko, přednášky budou přes internet

Kvůli šíření nového typu koronaviru uzavírá na dva týdny všechny školy v zemi také Lucembursko. Velkovévodství s 600.000 obyvateli má nyní 26 potvrzených případů koronaviru. Nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje, tam zatím nikdo nepodlehl, informovala dnes agentura DPA.

Koronavirus v USA: Takovou paniku jsem neviděla od 11. září, říká expertka

Opatření proti šíření nového typu koronaviru stále více omezují každodenní život obyvatel Spojených států. Další a další zařízení uzavírají z preventivních důvodů návštěvníkům své brány. Po divadlech na newyorské třídě Broadway se lidé dočasně nepodívají ani do zábavních parků Disneyland v Kalifornii a Walt Disney World na Floridě. Svá shromáždění ruší i církve, zápasy odložila basketbalová, basebalová, fotbalová i hokejová liga. Významné dopady má krize kolem koronaviru na hospodářství. Americké akcie ve čtvrtek prudce poklesly a propad indexů Dow Jones a S&P 500 byl nejvyšší od roku 1987.

Katalánsko kvůli koronaviru izolovalo 70 tisíc lidí, v celém Španělsku je přes 3000 nakažených

Regionální katalánská vláda ve snaze zpomalit šíření nákazy novým typem koronaviru v noci ze čtvrtka na dnešek izolovala 70.000 obyvatel čtyř katalánských obcí. S odvoláním na tamní úřady o tom informoval deník El País. Lidé z oblasti západně od Barcelony budou v karanténě nejméně dva týdny.

Trenér Arsenalu Arteta i útočník Chelsea Hudson-Odoi. Koronavirus ohrožuje Premier League

Koronavirus zasáhl nově i anglickou fotbalovou Premier League. Ta bude totiž jednat o svém možném přerušení poté, co se pozitivní test na koronavirus potvrdil nově jak u trenéra londýnského Arsenalu Mikela Artety, tak i u útočníka dalšího londýnského klubu Chelsea a zároveň anglického reprezentanta Calluma Hudsona-Odoie. Bortí se tak původní představa Premier League o tom, že na rozdíl od ostatních evropských národních lig bude pokračovat podle původního plánu a to i s diváky na tribunách.

Polský prezident Duda kvůli koronaviru nepoletí do Ruska

Polský prezident Andrzej Duda kvůli šíření koronaviru příští měsíc nepojede do západoruského Smolensku na připomínkovou akci k desátému výročí leteckého neštěstí, při kterém zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński. Dnes o tom informuje agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný vládní zdroj.

Vláda ČR rozšířila karanténu pro příchozí z 15 rizikových zemí

Vláda rozšířila povinnou karanténu pro české občany vracející se z takzvaných rizikových zemí, ze kterých vyhlásila zákaz vstupu cizincům na české území. Původně karanténa platila pouze pro cestující z Itálie. Na twitteru to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Vláda také vzala zpět původní informaci o rozšíření seznamu rizikových zemí o tři, stejně jako ve čtvrtek platí, že jich je 15.

Koronavirus komplikuje dopravu: Na D2 u hranic se Slovenskem se vytvořila kolona kamionů

Na dálnici D2 se na hraničním přechodu Lanžhot na Břeclavsku kvůli opatření na slovenská straně vytvořila dnes ráno asi čtyřkilometrová kolona především kamionů. Doprava u hranic je svedena do jednoho jízdního pruhu. Slovensko kvůli šíření nového typu koronaviru ode dneška uzavřelo všechny přechody s Českou republikou.

Středočeský kraj má 15 lidí nakažených koronavirem, muzea a galerie jsou zavřeny

Ve Středočeském kraji je již 15 lidí s potvrzenou nákazou koronavirem. Testováno bylo celkem 250 lidí. Karanténu hygienici nařídili 122 lidem, další lidi poslali do karantény praktičtí lékaři, řekla dnes ČTK mluvčí krajské hygienické stanice Dana Šalamunová.

Nouzový stav v ČR: Svazy v cestovním ruchu se bojí ztráty až desítek tisíc míst

Ztráty až desítek tisíc pracovních míst a více než 100 miliard korun se obávají při delším trvání opatření kvůli novému koronaviru firmy a organizace v cestovním ruchu v Česku. Žádají proto stát o rozšíření bezúročných půjček pro podnikatele, daňové úlevy nebo spolufinancování mezd.