Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Wagnerova skupina v Rostově na Donu (24. června 2023).

Co pro Ukrajinu znamená návrat wagnerovců? Za určitých podmínek představuje vážnou hrozbu

Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj řekl, na čem závisí délka války na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí na setkání ministrů zahraničních věcí členských států Evropské unie v Kyjevě řekl, že délka války s Ruskem a vítězství v ní bude záviset na podpoře, kterou Ukrajina obdrží od svých spojenců. Uvedl to server Guardian.
Wagnerovci se vracejí na ukrajinskou frontu

Vedení wagnerovců údajně převzal Pavel Prigožin. Namísto Troševa vyjednává o návratu na Ukrajinu

Pětadvacetiletý syn Jevgenije Prigožina, Pavel Prigožin, údajně převzal velení nad žoldnéřskou Wagnerovou skupinou. Ta je už měsíc bez velitele poté, co Prigožin starší zemřel za dosud nevyjasněných okolností při pádu letadla nedaleko Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek jednal o pozici šéfa wagnerovců s někdejším členem vedení Andrejem Troševem, to se ale podle Institutu pro studium války (IWS) u členů skupiny nesetkalo s kladným ohlasem.
Předchozí články Další články

před 2 hodinami

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 3 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy

Konec roku přinese do Česka pravé zimní počasí s častými sněhovými srážkami. Podle ČHMÚ.cz se mohou noční teploty propadnout až na -13 stupňů, během dne se pak teploty udrží kolem nuly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy