Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hydroxychlorochin zabíjí víc lidí než samotný covid-19, zjistila studie

Itálie se kvůli pandemii mění. Sbohem jídelním lístkům, bez mobilu se nenajíte

Itálie se postupně vzpamatovává z pandemie způsobené koronavirem a tamní restaurace se začínají pomalu otevírat. Podniky ale čekají významné změny, jejich majitelé totiž musí zajistit splnění přísných hygienických podmínek. "Řekněte arrivederci, tedy sbohem, papírovým jídelním lístkům," okomentovala to agentura Reuters.

Nárůst počtu nakažených v sobotu opět stoupal

Denní nárůst případů nemoci covid-19 způsobované novým typem koronaviru v Česku opět vzrostl, v sobotu přibylo 77 nakažených, o den dříve to bylo 59.

Co ukázal koronavirus o Rusku a Putinovi? Profesor má jasno

NÁZOR – Poté, co vypukla pandemie nového koronaviru, se ruský prezident Vladimir Putin pokusil využít této krize k posílení své pověsti silného vládce a Ruska coby efektivního státu, konstatuje profesor politologie Michael McFaul v komentáři pro server Washington Post. Bývalý americký velvyslanec v Rusku dodává, že Putin se zpočátku chlubil, že jeho země unikla nejhoršímu a naznačoval, že tento úspěch je důkazem jeho nesmlouvavé politiky.

Černý scénář vědců se naplňuje. Vliv počasí na koronavirus je jiný, než se očekávalo

Příchod koronaviru v zimních měsících rozdělil vědeckou obec na dvě skupiny. Zatímco jedna odhadovala, že covid-19 bude sezónní nemoc, která v příchodem teplého počasí zmizí, druhá se obávala opaku. Jak nyní vědci tvrdí, právě druhá možnost se stala tou reálnou. Nový typ koronaviru neporazí ani počasí.

Evropa má dva miliony nakažených, nejvíc ze všech kontinentů

V Evropě se potvrdily už více než dva miliony případů nákazy koronavirem, přičemž více než dvě třetiny z toho eviduje Rusko, Británie, Španělsko, Itálie a Francie. Vyplývá to z propočtů agentury AFP, podle které je Evropa i nadále pandemií nejhůře zasaženým kontinentem.

Itálie hlásí 119 dalších mrtvých s covidem-19, méně než v pátek

Itálie za posledních 24 hodin zaregistrovala dalších 113 úmrtí v souvislosti s covidem-19, oproti pátku se jedná o mírný pokles. Nákaza koronavirem se nově potvrdila u 669 lidí, tato bilance se v porovnání s předchozím dnem nepatrně zvýšila. S odvoláním na italskou civilní ochranu o tom informovala agentura Reuters.

Za sobotu dalších 40 nakažených nemocí covid-19

V Česku dnes zatím přibylo 40 potvrzených případů nemoci covid-19, od začátku epidemie se koronavirem nakazilo 8853 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k 17:30. Počet úmrtí s nemocí covid-19 stoupl oproti ranním údajům o dvě na 314. Nakažených je aktuálně 2501 lidí, 6038 se vyléčilo.

V Británii klesl počet úmrtí i nových případů nákazy

Ve Velké Británii počet úmrtí oficiálně spojovaných s covidem-19 vzrostl během pátku o 282 na 36.675, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na vládní údaje. O den dříve činil denní přírůstek úmrtí 351.

Kvůli Dolu Darkov hygienici evidují už 169 nakažených

V souvislosti s nákazou covidem-19 v Dole Darkov společnosti OKD v Karviné hygienici eviduji dosud 169 nakažených. Dnes byly k otestování odebrány vzorky dalších více než 900 lidí, řekla ČTK ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě Pavla Svrčinová. Další výsledky testů se podle ní dají očekávat v neděli.

Po Bundeslize se rozjede další elitní fotbalová liga. Od 8. června začne ta španělská

I ve Španělsku už vědí, jak dlouho se mají těšit na restart jejich nejvyšší fotbalové soutěže. Tamní fotbaloví fanoušci si musí v kalendářích zvýraznit datum 8. června, protože právě tehdy je restart La Ligy nově naplánován. Právě toto datum schválila v sobotu španělská vláda Pedra Sáncheze, jež tak tedy umožní španělské lize začít dříve než se původně spekulovalo. Mluvilo se totiž především o 12. červnu.

Kdy a komu se otevřou hranice USA? K plošnému povolení vstupu jen tak nedojde

Zákaz cestovat do Spojených států kvůli pandemii koronaviru platí od 18. března. Místní vláda se ani po dvou měsících nechystá hranice otevřít. Zákaz cestování nadále platí i na hranicích s Kanadou. Ani v případě znovuotevření hranic však vláda nepočítá s plošným povolením vstupu do země.

Kuba ohlásila úspěch se dvěma léky při léčbě covidu-19

Kubánské zdravotnické úřady ohlásily úspěch se dvěma léky při léčbě covidu-19 u pacientů s těžkým průběhem nákazy koronavirem. Podařilo se díky nim snížit počet úmrtí. Informovala o tom agentura Reuters. Na karibském ostrově s 11 miliony obyvatel se potvrdila nákaza koronavirem u 1916 lidí a zemřelo tam 81 pacientů. Z 200 aktivních případů tam v minulých devíti dnech zemřeli dva lidé.

NHL se dohraje systémem play-off s 24 týmy. Souhlasila s tím hráčská asociace

Nejslavnější hokejová soutěž světa, kanadsko-americká NHL, je zase o krok blíže k dohrání právě přerušené sezóny 2019/20. Ta se přerušila již 12. března kvůli pandemii koronaviru a od té doby vedení soutěže hledá všelijaké varianty, jak by se tato sezóna mohla dohrát. Nyní výkonný výbor hráčské asociace souhlasil s tím, aby se přerušená sezóna této soutěže dohrála systémem play-off, kterého by se na místo obvyklých 16 mužstev zúčastnilo hned 24 účastníků. Ještě není ale jasné, na jakých neutrálních místech se zbytek sezóny odehraje a také to, jak bude vypadat herní formát.

Nošení roušek nám zůstane dlouho, lokálně se může zpřísnit, tvrdí epidemiolog

Nošení roušek uvnitř bude možná v některých oblastech volnější nebo přísnější podle epidemiologické situace. Rozhodne se v červnu, řekl ČTK epidemiolog Rastislav Maďar, koordinátor pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro uvolňování opatření přijatých jako ochrana před epidemií covidu-19.

Lék na koronavirus zřejmě nikdy nevytvoříme, obává se přední americký vědec

Celý svět se potýká s pandemií koronaviru již téměř 5 měsíců. Navzdory tomu, že se v mnoha zemích nákazu podařilo dostat pod kontrolu, přesáhl celosvětově počet nakažených 5 milionů. Dle předběžných odhadů výzkumníků by vakcína měla být dostupná nejdříve za rok. Přední americký vědec ale varuje, že k vyvinutí léku na koronavirus pravděpodobně nikdy nedojde.

V Rusku za poslední den přibylo 9434 případů nákazy koronavirem

V Rusku za posledních 24 hodinách přibylo 9434 případů nákazy koronaviru. Denní bilance se tak již osmým dnem po sobě drží pod hranicí 10.000 případů. Na komplikace doprovázející nemoc covid-19 v posledním dnu zemřelo 139 lidí, což je mírný pokles oproti rekordním 150 obětem o den dříve. Podle agentury TASS to vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil ruský krizový štáb.

Američany dál "kosí" covid-19 strašnými čísly. Dalších 1255 mrtvých za pátek

Zprávy přicházející z USA se nelepší. Spojené státy za uplynulých 24 hodin zaznamenaly dalších 1260 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to ze statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která situaci okolo pandemie dlouhodobě sleduje.

Nárůst počtu nakažených v pátek zrychlil, přibylo 59 případů

Nárůst počtu případů nemoci covid-19 způsobované novým koronavirem v Česku v pátek opět zrychlil, pozitivní test mělo 59 lidí. O den dříve to bylo 33 případů, nejméně za celý týden.

V Německu přibylo 638 nových případů koronaviru

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo 638 případů koronavirové infekce. Je to mírný nárůst oproti čtvrtku, kdy nakažených přibylo 460, již třetí den po sobě se však denní bilance drží pod hranicí 1000. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha.