Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

USA na špici, Brazílie je co do nakažených druhá. Rusko hlásí rekord obětí

Španělsko má 70 dalších úmrtí s covidem-19

Španělsko dnes v souvislosti s covidem-19 oznámilo 70 dalších úmrtí, tato denní bilance se již osm dní drží pod hranicí 100. Metropole Madrid a hlavní město Barcelona se s nedočkavostí připravují na uvolnění části přísných opatření, která přestanou platit od nového týdne, píše agentura Reuters.

Počet úmrtí v Británii dál klesá

Počet úmrtí oficiálně spojovaných s covidem-19 v Británii narostl o 118 na 36.793, uvedl dnes britský premiér Boris Johnson. O den dříve činil denní přírůstek úmrtí 282. Premiér na tiskové konferenci podržel svého klíčového poradce Dominika Cummingse, kritizovaného za porušení pravidel koronavirové karantény, a ohlásil částečné otevření škol od 1. června.

Mimořádná opatření se kvůli rostoucímu počtu nakažených v části Česka nezruší

Česko čeká v pondělí za přísných hygienických a bezpečnostních pravidel další vlna rozvolňování opatření přijatých kvůli koronaviru. Pro povinné nošení roušek začne platit mírnější režim, otevřou se například vnitřní prostory restaurací a hotely a do škol se mohou vrátit žáci prvního stupně. Konat se budou moci hromadné akce s účastí do 300 osob, což ale neplatí pro Karvinsko, kde se kvůli situaci v Dole Darkov od pondělí neruší ani zákaz návštěv v nemocnicích.

Za neděli zatím přibylo 42 potvrzených případů nemoci covid-19

V Česku dnes zatím přibylo 42 potvrzených případů nemoci covid-19, od začátku epidemie se koronavirem nakazilo 8932 lidí. Počet úmrtí s nemocí covid-19 zůstává na 315. Nakažených je aktuálně 2554 lidí, 6063 se vyléčilo. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k 17:30. Denní nárůst pozitivních případů v tomto týdnu kolísá. Nejvíce jich laboratoře zaznamenaly v pondělí, kdy mělo pozitivní test 111 lidí. Za dnešek bude konečné číslo známé po půlnoci.

Vědci spočítali, jaký má covid-19 vliv na planetu. Emise oxidu uhličitého rapidně klesly

O emisích skleníkových plynů, jejich růstu a dopadů na globálního oteplování, se v poslední době mluví často. Letošní rok však takříkajíc „hodil vidle“ do trendu poslední doby, protože v pandemie COVID-19 způsobila pokles emisí až o desítky procent. Tento trend nemohl uniknout ani vědcům, kteří se mu nedávno podívali na molekuly.

Německo hlásí 431 nových případů koronaviru

V Německu za poslední den přibylo 431 nových případů koronavirové infekce, čímž celkový počet nakažených vzrostl na 178.281. Nových úmrtí s nemocí covid-19 stoupl o 31 na 8247, oznámil dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Sobotní údaje se zásadně neliší od pátečních, kdy v zemi přibylo 460 nakažených a 42 zemřelých.

Brazílie má druhý nejvyšší počet nakažených, překonala Rusko

Brazílie v počtu nakažených koronavirem opět překonala Rusko, a je tak nyní na druhém místě za Spojenými státy. Celkem se v zemi nemocí covid-19 nakazilo 347.398 osob.

Nová chytrá karanténa letos vyjde asi na 200 milionů

Nová podoba projektu chytré karantény, který má od pondělí převzít ministerstvo zdravotnictví, by měla letos vyjít zhruba na 200 milionů korun. Zahrnuty jsou v tom náklady na informační technologie a na nové pracovníky, kteří by měli nastoupit do nového odboru ministerstva a na všech 14 hygienických stanic. Dohromady by mělo jít o více než 150 nových pracovníků. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Koronavirus není stavěný na lidi. Covid-19 by jinak nezabíjel, tvrdí český vědec

V Česku od pondělí začne další vlna zmírňování ochranných opatření, můžeme si zajít na víno nebo se ubytovat v hotelu. Podle Jana Konvalinky, biochemika a prorektora Karlovy univerzity pro vědu a výzkum je nevyšší čas vrátit se k normálnímu životu. Ale čeká nás druhá vlna? Jak je to s kolektivní imunitou a budeme mít účinnou vakcínu? Na všechny tyto otázky odpověděl biochemik v rozhovoru pro ČT24.

Čína: Koronavirus kompenzovat nebudeme, jsme na prahu studené války

Ten, kdo požaduje od Číny kompenzaci za epidemii koronaviru, je snílek. Řekl to dnes čínský ministr zahraničí Wang-I. Čína a USA se podle něj ocitly na pokraji nové studené války.

V souvislosti s Dolem Darkov hygienici evidují už 186 nakažených

V souvislosti s nákazou covidem-19 v Dole Darkov společnosti OKD v Karviné hygienici eviduji už 186 nakažených. Od soboty do dnešních 09:00 počet potvrzených případů vzrostl o 17. Přibyli hlavně příbuzní zaměstnanců. ČTK to dnes sdělila ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě Pavla Svrčinová. Na dole se dělá plošné testování a všechny vzorky ještě nejsou vyhodnoceny.

V Rusku zemřelo za poslední den rekordních 153 lidí s koronavirem

Rusko hlásí 153 úmrtí po nákaze koronavirem za posledních 24 hodin, což představuje rekordní denní nárůst. Celkem již s covidem-19 zemřelo 3541 lidí. Denní bilance nově nakažených oproti předchozímu dni mírně klesla, když úřady evidovaly 8599 případů. Informovala o tom agentura Reuters.

Poměr nakažených k počtu testovaných v Česku stoupá

V Česku v sobotu stoupl poměr nakažených covidem-19 k počtu testovaných na 1,55 procenta. Vyšší byl naposledy 25. dubna, kdy činil 1,78 procenta. Za sobotu přibylo 77 nových případů, přičemž laboratoře provedly 4952 testů, zhruba o 3000 méně než v předchozích dnech.

Češi sundají roušky, mohou jít do restaurací. Co vše se od pondělí mění?

Česko čeká v pondělí velká vlna uvolňování restriktivních opatření zavedených kvůli koronaviru. Po dvouapůlměsíční pauze se mohou do škol vrátit žáci prvního stupně základních škol. Konat se mohou hromadné akce ve venkovních i vnitřních prostorách s účastí nejvýše 300 osob.

Šéfka wuchanské laboratoře: Studujeme koronaviry z netopýrů. Covid-19 ale není od nás

Ve wuchanském institutu virologie mají tři živé kmeny koronaviru z netopýrů, ale žádný neodpovídá covidu-19. Řekla to ředitelka tohoto pracoviště Wang Jen-i. USA chtějí vyšetřit možnost, že koronavirus, který se rozšířil z Wu-chanu do světa, unikl z tohoto čínského pracoviště. Wang to v čínské televizi CGTN označila za naprostý výmysl.

Nejsme si jisti, že vakcína proti covid-19 někdy bude, tvrdí lékař

USA v posledních týdnech prohlašují, že vakcínu proti covid-19 budou mít k dispozici do června příštího roku, ale Velká Británie je obezřetnější. Začátkem týdne zástupce hlavního lékaře Jonathan Van-Tam řekl: „Nejsme si jistí, že vakcína někdy bude“.

Vědci možná našli tajnou zbraň proti covid-19. Lamu

Řešení problému s koronavirem nám možná celou dobu civí do tváře a líně přežvykuje mrkev. Jak se zdá, vše, co potřebujeme, jsou lamy, napsal zpravodajský server The Guardian.

V USA zemřelo už přes 97 000 lidí s nemocí covid-19

Ve Spojených státech zemřelo už přes 97.000 lidí s nemocí covid-19, z toho na 1100 za poslední den, což je méně než o den dříve. Celkem se v USA dosud potvrdilo na 1,62 milionu případů nákazy, což je už více než třetina z 5,3 milionu nakažených evidovaných ve světě. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU).

Brazílie eviduje nejméně 347 400 nakažených a 22.000 úmrtí. Testy na covid-19 téměř neprovádí

Brazílie oznámila za poslední den 16.508 nakažených koronavirem a 965 úmrtí s nemocí covid-19, informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví. Oba denní přírůstky jsou nižší než o den dříve. Celkem se dosud v této největší zemi Latinské Ameriky potvrdilo 347.398 nakažených koronavirem, čímž se Brazílie znovu posunula před Rusko na druhé místo na světě za Spojené státy.