Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Druhý stupeň ZŠ a další školy by se mohly otevřít 8. června, ale jen s omezením

Houbařům nepřálo sucho ani omezení pohybu kvůli nákaze

Omezení pohybu kvůli koronavirové nákaze připravilo v březnu a dubnu mykology o návštěvy lidí v jejich poradnách. Lidé na dlouhé vycházky, při kterých by nacházeli houby, nechodili, a neměli tedy ani důvod chodit si pro radu do mykologických poraden. Houby ale příliš nerostly ani kvůli suchu.

V Rusku počet potvrzených případů koronaviru překročil 350 000

Rusko dnes oznámilo 8946 nových případů nákazy koronavirem během uplynulých 24 hodin, celkový počet tak dosáhl 353.427. Počet úmrtí vzrostl podle krizového štábu o 92 na celkem 3633. O den dříve to bylo 8599 nových případů a 153 úmrtí, což představovalo rekordní denní nárůst.

Olomoučtí vědci vyvinuli speciální nanokuličky, pomáhají odhalit covid-19

Olomoučtí vědci vyvinuli miniaturní částice s magnetickým jádrem a tenkou křemennou slupkou na povrchu, které dokážou izolovat virové RNA. Staly se tak základem pro nové sady vyvinuté v tuzemsku, které pomáhají při testování na covid-19. Technologii se již podařilo otestovat v praxi; první várky pro diagnostické účely již nakoupily komerční společnosti.

Důl Darkov přerušil těžbu, hejtman nehodlá vyhlásit stav nebezpečí

Důl Darkov těžební společnosti OKD v Karviné byl kvůli hromadné nákaze covidem-19 odstaven z důlní těžby. Přešel na technologické minimum, které musí důl zajistit, tedy odčerpávání vody a větrání. Po jednání krajského krizového štábu to dnes oznámil moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Důl podle něj nelze zavřít, to by znamenalo zavření celého OKD. Vzhledem k opatřením krajské hygienické stanice a zastavení těžby nepovažuje za nutné vyhlašovat stav nebezpečí.

Na podzim přijde další vlna omezení, roušek se nezbavíme nikdy, říká ministerský epidemiolog

Počínaje dneškem Češi mohou venku odložit roušky. Povinnost je nosit se nadále vztahuje na uzavřené prostory, jako jsou budovy nebo prostředky hromadné městské dopravy a měla by skončit v červnu. Epidemiolog Rastislav Maďar, který je členem pracovní skupiny pro rozvolňování při ministerstvu zdravotnictví, se ale obává, že ochrany obličeje se definitivně nezbavíme nikdy.

Řecko dál uvolňuje restrikce. Lidé opět mohou do restaurace a na ostrovy

Řekové si dnes po deseti týdnech mohou opět dát jídlo či pití v restauraci, kavárně či baru a mohou znovu volně cestovat na místní ostrovy. Jde o další fázi uvolňování opatření, které vláda přijala v březnu kvůli pandemii covidu-19. V Řecku se ale potvrdilo jen relativně velmi málo případů nákazy, takže země chce už za tři týdny zahájit i turistickou sezónu.

V Brazílii se mluví o „genocidě“ domorodců. Přispívá k ní koronavirus

Virus SARS-CoV-2 udeřil mohutnou silou v Brazílii, která už je druhou nejvíce zasaženou zemí. Úmrtnost nejvíce zasáhla brazilské domorodce, kteří umírají dvakrát více než zbytek brazilské populace. „Koronavirus na domorodém území může zapříčinit skutečnou genocidu,“ varoval brazilský aktivista.

Opatření proti koronaviru už Francii stála 450 miliard eur

Opatření na ochranu ekonomiky před dopady koronavirové krize už Francii stála 450 miliard eur (12,3 bilionu Kč), což odpovídá 20 procentům hrubého domácího produktu (HDP) země. Televizi BFM to dnes řekl ministr financí Bruno Le Maire. Zároveň se vyslovil pro odklad letních výprodejů jako pomoc obchodníkům, kteří byli řadu týdnů bez tržeb.

Proč Rusko nezvládá epidemii koronaviru? Svědectví z Moskvy mluví za vše

Rusko je v současné době s 344 tisíci pozitivních případů nemoci covid-19 na třetí příčce a je jednou z nejvíce zasažených zemí spolu s USA a Brazílií. Michele Berdyová, která v Rusku žije více jak 25 let, přinesla pohled zevnitř, jak se místní obyvatelé vypořádávají s omezeními a jak důvěra v ruského prezidenta Vladimira Putina klesá.

Solidarita nebo strach? Část Čechů nadále nosí roušky i venku

I když lidé v Česku ode dneška už nemusí venku nosit při dodržení odstupů roušky, velká část z nich si i dál nos a ústa na veřejnosti zakrývá. Někteří si nasazovali roušku jen při průchodu kolem ostatních, v některých městech podle zjištění zpravodajů ČTK nosili roušky častěji senioři.

V Brně zemřela nakažená žena, kterou nemocnice léčila remdesivirem

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně zemřela žena s nemocí covid-19 ve vážném stavu, které nemocnice deset dní podávala remdesivir. Úmrtí ale nesouviselo s covidem-19 a léčbou remdesivirem, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Respektujte rozhodnutí epidemiologů o školách, vyzval Dobšík

Rozhodnutí epidemiologů otevřít za přísných hygienických podmínek k ochraně proti koronaviru první stupeň základních škol by se podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka mělo respektovat.

Vakcína se může zvrhnout v nebezpečnou zbraň. Kdo získá přístup k léku proti koronaviru?

Počet hlášených případů koronaviru po celém světě překročil 5 milionů. Celosvětově tak pandemie zasáhla více jak 187 zemí. Zatímco vědci usilovně pracují na vakcíně, světoví lídři se předhánějí v rychlosti jejího vývoje. Dle expertů by ale právě tento trend, který aktuálně pozorují ve Spojených státech, Číně nebo Indii, mohl ohrozit její globální distribuci.

Německo šetří možný první případ nákazy po otevření hospod

Německé úřady prověřují okolnosti nákazy koronavirem 18 lidí, stopy vedou do hostince v severoněmeckém Moormerlandu. Pokud se ukáže, že se zde lidé skutečně infikovali, bude to první takový případ v zemi od začátku uvolňování karanténních opatření, napsala dnes agentura DPA.

Řecké nemocnici pomohli v koronavirové krizi medici

Před více než stoletím byla nemocnice Sotiria v Aténách postavena jako veřejné sanatorium pro pacienty s obávanou infekční nemocí, která se šířila kašlem a zabíjela všechny bez rozdílu - tuberkulózou. Nyní hlavní řecká nemocnice pro pacienty s covidem-19 se zaměřila rovněž i na výcvikové programy pro desítky studentů medicíny, kteří jako dobrovolníci pomáhali lékařům, kteří byli často pod neuvěřitelným tlakem. Tito medici se tak často ocitli v první linii boje s pandemií způsobenou koronavirem, napsala agentura AP.

Celý svět dnes ruší některá opatření

Obyvatelé řady evropských zemí se dnes dočkají další vlny uvolňování koronavirových opatření. Velká vlna otevírání čeká části Španělska. V Itálii se po dlouhé pauze zprovozní plovárny a sportovní centra. V Řecku se otevřou taverny, kavárny a bary. Zrušení některých opatření se dočkají i neevropské země.

Za neděli více než šest desítek nově nakažených v Česku

V Česku přibylo v neděli 65 potvrzených případů nemoci covid-19, o den dříve to bylo 77. Celkem je potvrzených případů nemoci 8955, zemřelých zůstává 315. Vyléčených je 6078, aktuálně se s nemocí potýká 2562 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 0:30. Denní nárůst pozitivních případů v minulém týdnu kolísal. Nejvíce jich laboratoře zaznamenaly v pondělí, kdy mělo pozitivní test 111 lidí.

Nakažení lidé v Česku umírali sami. Některé nemocnice k nim příbuzné pouští tajně

V České republice umírá ročně tisíce lidí v nemocnicích na nevyléčitelné choroby. Přítomnost blízkých je v této těžké situaci samozřejmostí, ale to neplatí v době pandemie viru SARS-CoV-2. Přestože v tomto případě udělalo ministerstvo zdravotnictví výjimku z karantény a lidé mohli navštěvovat své umírající blízké, nemocnice přesto nechaly pacienty umírat o samotě. „Byla to spíše davová psychóza, že s každým zvenku může přijít do nemocnice nákaza,“ řekl onkolog Ondřej Sláma, který předsedá České společnosti paliativní medicíny pro Radiožurnál

Nejhlubší důl světa byl uzavřen, nakazilo se 164 pracovníků

Nejhlubší důl na světě Mponeng v Jihoafrické republice musel být dočasně uzavřen kvůli šíření nákazy koronaviru. Infekce se potvrdila u 164 dělníků, oznámila dnes nadnárodní společnost AngloGold Ashanti, pod kterou tamní zlatý důl spadá. Důl, dříve uzavřený v rámci celostátního přísných opatření proti koronaviru, se částečně jako ostatní doly znovuotevřel teprve v dubnu.