Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Muž se zřejmě nakazil koronavirem od norků, záhadný případ vědci analyzují

Stovka památek v ČR kvůli koronaviru uzavřena. Ústav spočítal, jaká bude ztráta

Národní památkový ústav (NPÚ) odhaduje, že do konce května ztráta způsobená uzavřením památek dosáhne 125 až 130 milionů korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Rok přitom podle ní začal z ekonomického hlediska dobře, za první dva měsíce z pětiny památek, které jsou otevřené celoročně, byly výnosy meziročně o 1,5 milionu korun vyšší.

Stát by se měl postavit čelem a platit, říká viroložka Peková o postoji Česka ke koronaviru

V Česku se v posledních dnech vede malá válka o testy na nový typ koronaviru. Cena laboratorních testů zůstane podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na 1674 korunách. Za tu cenu některé nemocnice ale testovat nedokáží, a proto s tím přestaly úplně, nebo si cenu stanovily vyšší. Viroložka Soňa Peková Českému rozhlasu řekla, co si o tom myslí.

Počet aktivních případů covidu-19 v Rakousku klesl pod tisícovku

Počet aktivních případů infekční nemoci covid-19 v Rakousku klesl pod 1000 na 838. Dohromady země podle dnešních statistik rakouského ministerstva vnitra dosud evidovala 16.281 případů a 633 zemřelých.

Pacient s covidem-19 se po několika týdnech probral z kómatu. Jeho první reakce lékaře překvapila

Velká Británie eviduje případ muže nakaženého novým typem koronaviru, který strávil několik týdnů v kómatu. Původně byl hospitalizován s těžkým zápalem plic, později testy ukázaly, že šlo o covid-19. Nemoc, na kterou muž překvapivě zapomněl.

Slovensko ruší další omezení, otevírají se velká nákupní centra

Slovensko ode dneška zrušilo další omezení, která zavedlo v zájmu zpomalení šíření nákazy koronavirem. Například velká kina ani Slovenské národní divadlo ale zatím běžný provoz neobnovují. Uvolnění karanténních opatření se vztahuje také třeba na velká obchodní centra, restaurace mohou podávat jídlo i ve svých vnitřních prostorách a volnější pravidla platí pro nošení roušky. V platnosti ale dál zůstávají různá hygienická opatření.

Bretaň opět uzavře některé pláže, výletníci se chovali nezodpovědně

V Bretani na severozápadě Francie se po víkendovém otevření opět uzavře několik pláží. Starostové tří bretaňských obcí si stěžují na nezodpovědné chování některých výletníků a obávají, že by se u nich kvůli nim mohl rozšířit koronavirus. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Užívání hydroxychlorochinu může skončit smrtí, koronavirus neléčí, varují vědci Trumpa

Americký prezident Donald Trump se v úterý bránil proti kritice řady politiků i zdravotnických expertů, jež následovala po jeho oznámení, že kvůli pandemii covidu-19 preventivně bere antimalarikum hydroxychlorochin. Podle odborníků by totiž jeho slova mohla vést ke zneužívání této látky, jež může mít za určitých okolností až smrtelné vedlejší účinky, napsala agentura AP.

Jak se nenakazit? Hygiena a odstup nestačí, záleží i na čase, potvrzují odborníci

Hygiena a sociální distanc, to jsou hlavní rady, jak se vyhnout nákaze onemocněním covid-19. Je tu však ještě jeden aspekt, o kterém se tolik nemluví, a to je čas. Důkazy naznačují, že vystavení viru SARS-CoV-2 po delší čas zvyšuje riziko nákazy.

Španělsko dnes zavedlo povinné nošení roušek

Španělská vláda dnes nařídila povinné nošení roušek pro všechny lidi starší šesti let. Týká se to podle agentury Reuters hlavně vnitřních veřejných prostor. V případě vnějších Španělé musejí mít roušku jenom tehdy, pokud nebude možné udržet si od ostatních aspoň dvoumetrový odstup.

Mohou za pandemii netopýři? Ochránkyně zvířat ukázala na jiné viníky

Nový koronavirus pochází podle řady teorií z netopýrů, kteří se tak v očích mnoha lidí stali viníky pandemie nemoci covid-19. Britská ochránkyně zvířat Lisa Worledgeová však ukazuje na někoho jiného.

Vliv koronaviru v jiných odvětvích? Změní s i architektura

Nizozemec Rem Koolhaas, který získal Pritzkerovu cenu za architekturu, je zapřisáhlý kritik nynější podoby letišť, protože podle něj ztratila svůj původní smysl. Teď, v době koronaviru, svou kritiku rozšířil - domnívá se, že je třeba znovu promyslet a přeorganizovat podobu mnoha veřejných prostor. A týká se to i měst, zejména těch, jejichž smyslem se postupně stala jen atraktivita pro návštěvníky. O Koolhaasových názorech napsal americký časopis Time.

V Německu přibylo 797 nakažených, infikovaných je více než 176 000

V Německu za úterý přibylo 797 nových případů nákazy koronavirem a 83 lidí komplikacím souvisejícím s infekcí podlehlo. Vyplývá to z aktuální bilance Institutu Roberta Kocha (RKI).

Covid-19 trhá další rekord. V Brazílii zemřel za den nejvyšší počet nakažených na světě

V Brazílii v úterý zemřelo 1179 lidí s nemocí covid-19, což je doposud nejvyšší denní bilance obětí. V noci na dnešek to oznámilo brazilské ministerstvo zdravotnictví. Brazílie s asi 210 miliony obyvatel je nejhůře zasaženou zemí Jižní Ameriky, na komplikace související s nákazou koronavirem zde dosud zemřelo 17.971 lidí.

Nárůst počtu nakažených v Česku se oproti pondělku zmírnil

Nárůst počtu potvrzených případů nemoci covid-19 způsobované koronavirem v Česku v úterý po rekordním pondělku zmírnil. Přibylo jich 61 na celkových 8647, nárůst tak byl oproti pondělku téměř o polovinu nižší. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet zemřelých v úterý stoupl o dva na 302. Množství lidí vyléčených z covidu-19 podle revidovaných údajů ministerstva stagnovalo na 5726.

Proklínaný švédský přístup se může vyplatit. Je zde ovšem háček, zní z USA

NÁZOR - Švédsko nabízí přitažlivý model pro mnoho lidí, kteří jsou unavení těžkostmi plynoucími z karanténních opatření proti pandemii nemoci covid-19 a které se nepodařilo přesvědčit, že tato opatření byla zcela nezbytná, konstatuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník dodává, že méně tvrdý přístup k pandemii není zadarmo, ale zároveň má potenciálně velkou přednost.

Úřady ve Wu-chanu tajily pravdu, tvrdí "hrdina SARS", který varoval před koronavirem

Zhong Nanshan je čínský lékař, který vstoupil do historie hned dvakrát. Za zásluhy v dřívější epidemii si vysloužil přezdívku "hrdina SARS", stejnou měrou se ale poradce čínské vlády pustil i do boje s novým typem koronaviru. Byl to právě Zhong, kdo jako první upozornil svět, že covid-19 se přenáší mezi lidmi. A nyní tvrdí, že úřady ve Wu-chanu o koronvairu tajily pravdu.

Turecko hlásí nejméně nově nakažených za téměř dva měsíce

V Turecku za poslední den přibylo 1022 případů nákazy koronavirem, což je nejnižší denní nárůst od 25. března. Také denní počet zemřelých s covidem-19 byl dnes v Turecku rekordně nízký, za den úřady registrovaly 28 úmrtí, což je nejméně od 29. března. Informoval o tom dnes ministr zdravotnictví Fahrettin Koca.

Na Floridě manipulují s daty o epidemii? Analytička varuje

Analytička Rebekah Jonesová byla hlavní autorkou speciální platformy s daty o epidemii covidu-19 na Floridě. Ona a její tým však podle informací amerických médií před dvěma týdny přišly o kontrolu nad důležitým systémem a Jonesová se domnívá, že web už nebude poskytovat tak kvalitní informace jako dříve. Lokální televizní stanici řekla, že byla zbavena funkce, protože odmítla manipulovat s daty.

Francie po revizi dat oznámila nižší celkový počet obětí s covidem-19

Francouzská vláda dnes ohlásila 125 nových úmrtí pacientů hospitalizovaných kvůli nákaze koronavirem. Zároveň ale po analýze dat od regionálních orgánů snížila o 342 počet obětí covidu-19 v domovech důchodců, celková bilance epidemie tak od pondělka klesla z 28.239 na 28.022 mrtvých. S odvoláním na francouzské ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters.