Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Itálie hlásí více obětí s koronavirem než v pondělí

Švédsko mělo nejvíce obětí s covidem na počet obyvatel v Evropě

Ve Švédsku v posledních dnech v denním průměru po přepočtení na milion obyvatel zemřelo nejvíce lidí s covidem-19 v Evropě. Švédské úřady v boji proti pandemii zvolily ve srovnání s mnoha dalšími zeměmi světa liberální přístup.

Restart ligy v ohrožení? Po Mladé Boleslavi je pozitivně testovaný na koronavirus i ve Slavii

V sobotu 23. května má začít dohrávkou Teplice vs. Liberec dlouho očekávaný restart české Fortuna ligy, přičemž další týden v úterý 26. května by měla pokračovat svým dalším již 25. kolem. Otázkou však nyní je jak to celé bude poté, co se počátkem tohoto týdne objevil pozitivní test na koronavirus v týmu Mladé Boleslavi a nejen to. V úterý přišel šéf Slavie Jaroslav Tvrdík na svém twitterovém účtu s oznámením, že i v jeho klubu se objevil hhráč pozitivně testovaný na koronavirus. Podle hygienické stanice celý pražský klub do karantény jít nemusí, Slavii teď ovšem čeká do čtvrtka preventivně klidový režim. Navíc je tento týden v pátek na programu první kontrolní test, který musí Slávisté podstoupit, v pondělí pak ještě podstoupí druhý takový a v úterý by měla Slavia odehrát svůj první zápas po více než dvouměsíční pauze. A jak se nechal slyšet šéf Slavie Tvrdík, pokud páteční kontrolní testy dopadnou v případě vršovického klubu negativně, mohl by sešívaný tým už v pátek odpoledne trénovat.

Ve Velké Británii za den přibylo dalších 545 úmrtí s koronavirem

Britská vláda už eviduje úmrtí 35.341 lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2. Oficiální bilance dnes vzrostla o 545 případů, tedy výrazněji než v předchozích šesti dnech, minulé úterý však byl přírůstek o několik desítek vyšší. Vývoj oznámil na tiskové konferenci ministr životního prostředí George Eustice.

Data z chytré karantény: Kolik už bylo kontaktováno lidí?

V rámci chytré karantény bylo kontaktováno 3303 lidí, kteří byli potenciálně v rizikovém kontaktu s nakaženým novým typem koronaviru. ČTK to dnes řekla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Testy prokázaly koronavirus zatím u 82 zaměstnanců Dolu Darkov

Testy na nákazu novým koronavirem prokázaly jeho výskyt zatím u 82 zaměstnanců společnosti OKD a šesti jejich příbuzných. Všichni zaměstnanci pracují v Dole Darkov na Karvinsku. Hotové ještě nejsou všechny testy. Hygienici odebrali téměř 900 vzorků, všechny výsledky by měly být ve středu. ČTK to dnes večer řekla ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě Pavla Svrčinová.

Cena testů na covid-19 zůstane stejná, jednat lze o ceně odběru

Cena laboratorních testů na covid-19 zůstane podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na 1674 korunách, které platí zdravotní pojišťovny. Jednat je podle něj možné o navýšení ceny samotného odběru, který v současné době stojí maximálně 82 korun. Nepůjde ale o navýšení o stokoruny ani o tisíce korun, řekl novinářům.

V úterý zatím 44 nově nakažených. Dvě třetiny pozitivních už se vyléčily

V Česku za dnešek zatím přibylo 44 případů nákazy novým koronavirem, od vypuknutí epidemie jich testy odhalily celkem 8630. Z nemoci covid-19 se už vyléčily bezmála dvě třetiny nakažených.

Denní počet úmrtí lidí s covidem-19 ve Španělsku v úterý vzrostl

Počet nových úmrtí lidí s covidem-19 se ve Španělsku za poslední den mírně zvýšil, ale už třetí den v řadě je stále nižší než sto. Za posledních 24 hodin zemřelo v této zemi 83 nakažených, v pondělí bylo oznámeno 59 úmrtí s covidem-19, což bylo nejméně za více než dva měsíce. Ve Španělsku už zemřelo 27.778 lidí nakažených koronavirem, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví.

Hlavní orgán WHO přijal rezoluci o vyšetření reakce na pandemii

Světové zdravotnické shromáždění, které je hlavním orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO), dnes schválilo rezoluci z dílny Evropské unie, která požaduje nezávislé a nestranné vyšetření světové reakce na pandemii covidu-19. Proti přijetí rezoluce se nepostavila žádná ze 194 členských zemí WHO, mezi nimiž jsou i USA a Čína, informovala agentura AFP.

Plzeňský výrobce WPA chce dodávat ochranné pomůcky státu

Plzeňská společnost Workpress Aviation (WPA), která začala v půlce dubna v Plzni vyrábět takzvané nanomasky, se chce ucházet o státní zakázky. Firma získala v pátek certifikaci pro distribuci v celé EU i ČR.

Případů může kvůli horníkům dál přibývat, očekává ministerstvo

Vyšší počet nových případů covid-19 může přibývat kvůli plošnému testování stovek horníků OKD na Karvinsku podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) i v dalších dnech. Řekl to na dotaz ČTK. V pondělí bylo 111 nových nakažených, což bylo nejvíc od 21. dubna, horníků bylo od víkendu 82. Nové případy přibývají podle ministra i v Praze, tam ale nejde o větší ohniska.

Jak funguje afghánské zdravotnictví? Lékaři protestují, tři měsíce nedostali mzdu

Více než 200 lékařů a zdravotníků dnes šest hodin protestovalo v západoafghánském městě Herát kvůli tomu, že už tři měsíce nedostali mzdy, zatímco riskují životy při péči o pacienty nakažené koronavirem. Informovala o tom agentura Reuters.

V Indii rostou obavy z šíření nákazy. S čím stát lidem pomůže?

Indie vypraví speciální vlaky a autobusy, aby umožnila miliónům dělníků opustit velká města, kam přijeli ze svých domovských oblastí za prací. Informovala o tom dnes indická federální vláda. V některých státech ale rostou obavy ze zvyšujícího se počtu nakažených covidem-19, jehož virus tito navrátilci mohou přenášet, napsala agentura Reuters.

Počet zemřelých s koronavirem v Česku překročil tři stovky

Počet zemřelých nakažených koronavirem v Česku dnes překročil hranici tří set. Za dnešek zatím zemřeli tři lidé s nemocí covid-19 způsobovanou novým koronavirem, a zemřelých je tak celkem 301.

Úmrtí na covid-19: Jak si stojí Česko v porovnání s dalšími státy?

V Evropské unii Česku patří v počtu obětí na milion obyvatel (28) 18. místo. V unii hlásí nejvíce obětí na milion obyvatel Belgie (777), Španělsko (590), Itálie (523), Francie (422) a Švédsko (364). Naopak nejlépe jsou na tom v EU Slovensko (5), Lotyšsko (10), Malta (14), Kypr (14), Bulharsko (15) a Řecko (15).

Kontroly na hranicích ve střední Evropě by mohly skončit 15. června, Hamáček jednal s bavorským kolegou

Opatření na hranicích kvůli koronaviru by měla v zemích střední Evropy skončit 15. června, uvedli dnes ministři vnitra České republiky a německé spolkové země Bavorska Jan Hamáček (ČSSD) a Joachim Herrmann. Podle nich jde zatím o politický cíl, definitivní rozhodnutí o úplném odstranění hraničních kontrol ještě nepadlo. Musí to dovolit epidemiologická situace, řekl Hamáček po jednání v Rozvadově.

Epidemie mohou být stále častější. Člověk na druhé straně světa se nakazí do 36 hodin

Zatímco svět nadále zápasí s pandemií koronaviru, oči některých expertů se obrací do budoucnosti. Právě rychlost a agresivita, s jakou se covid-19 šíří, totiž naznačují, že epidemie či pandemie různých nemocí se mohou objevovat stále častěji. Vyplývá to ze zprávy Světového ekonomického fóra.

Lékaři řeší psychické potíže pacientů s covid-19. Jsou horší než při SARS a MERS

Onemocnění covid-19 může mít v některých případech velký dopad také na psychiku pacientů. Studie i názory psychiatrů ukazují, že situace je v tomto ohledu ještě horší než při epidemiích nemocí SARS a MERS.

Belgičtí zdravotníci chystají stávku, popudila je ministryně

Část belgických zdravotníků pohrozila v době koronavirové pandemie stávkou kvůli vyostřujícím se sporům s místní vládou. Dlouhodobě napjatou situaci zhoršila víkendová návštěva premiérky Sophie Wilmésové v jedné z nemocnic, kde se k ní shromážděný personál demonstrativně otočil zády, neboť podle zdravotníků neřeší akutní nedostatek sil a peněz v oboru.