Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Od rána přibylo 31 nakažených, úmrtí s covidem-19 v Česku je 271

Koronavirus bez ustání mutuje. Co to znamená pro svět?

Koronavirus SARS-CoV-2, kterým se po celém světě nakazily miliony lidí, neustále mutuje, to však nutně neznamená, že se stává nebezpečnějším. Napsala to agentura AFP, podle níž většina odborníků neregistruje změny v nakažlivosti viru či v jeho schopnosti oslabit lidský organismus.

Podle Trumpa Čína nevypustila koronavirus úmyslně

Americký prezident Donald Trump si nemyslí, že Čína vypustila koronavirus do světa úmyslně. Trump to dnes prohlásil v rozhovoru s televizní stanicí Fox News.

Podání ruky je minulostí. Neměli bychom se k němu už vracet, varují vědci

Podání ruky mezi dvěma lidmi je rituál, který značí začátek jednání, gratulaci nebo také uznání či rovnost vůči svému protějšku, ale strach z viru SARS-CoV-2 mění naší psychologii. Podání ruky může být jedním z nejrizikovějších přenosů viru mezi lidmi, ale po tisícileté tradici může být podání ruky natolik zakořeněné, že nepůjde snadno zastavit.

Tak přeci jenom fotbal s diváky? Epidemiolog připustil nově 500 osob na stadionech

Dosud se počítalo s variantou, že by se restart fotbalové ligy u nás obešel bez diváků na tribunách, neboť se mluvilo o tom, že se každý fotbalový zápas budee konat s až 100 osobami na stadionu. Nyní ale epiddemiolog Rastislav Maďar potvrdil, že by na každém stadionu mohlo být nově až 500 lidí. Tudíž by se našlo dost míst i pro diváky na tribunách. „I na stadionu by mohlo být až 500 osob. Nicméně jen samotné fotbalové týmy a případně nějaký televizní štáb čítají více než sto osob,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro Radiožurnál Rastislav Maďar.

V Koreji se šíří nákaza koronavirem v nočních klubech

Zdravotnické úřady v Koreji se v posledních dnech soustředí na možné nové ohnisko nákazy koronavirem, kterým se nejspíš stalo několik nočních klubů v metropoli Soulu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Exhibice golfistů Woodse a Mickelsona vynese deset milionů dolarů na boj s koronavirem

Exhibice čtyř hvězdných sportovců, golfistů Tigera Woodse s Philem Mickelsonem a hráčů amerického fotbalu Peytona Manninga s Tomem Bradym vynese podle organizátorů nejméně deset milionů dolarů na boj s koronavirem. Zástupci pořádající PGA Tour a společnosti WarnerMedia také oznámili termín očekávaného charitativního duelu: hrát se bude 24. května na Floridě v golfovém klubu Hobe Sound.

Představitel Gluma čte živě celého Hobita, chce získat peníze na boj s koronavirem

Britský herec Andy Serkis, známý jako představitel Gluma z filmové série Pán prstenů, dnes naživo čte celý Tolkienův román Hobit, aby pomohl získat peníze na boj s koronavirem. Čtenářský maraton má trvat zhruba 12 hodin a Serkis předem slíbil, že bude předčítat nepřetržitě, jen s krátkými přestávkami na jídlo a na návštěvu toalety, napsal server BBC.

Česká studie je nesmysl? S covid-19 přišlo do styku přes milion lidí, zpochybnil vakcinolog čísla vlády

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve středu oznámil, že počet lidí s onemocněním COVID-19 je v jednotkách promile. Ministr se opírá o předběžné výsledky studie kolektivní imunity a výzkumníci zachytili z téměř 27 tisíc provedených testů jen 107 osob pozitivních na COVID-19. Podle ředitele očkovacího centra Jiřího Berana není možné, aby jednorázová studie ukázala, zda byly restrikce účinné a vynáší pochybnosti i případě české vakcíny na koronavirus.

Buďme rádi, že je na nás vir hodný, apeloval epidemiolog s nezakrytým nosem

Ve čtvrtek večer, v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, se znovu diskutovalo o pandemii Covid-19, tentokrát o jejích dopadech na školství. Měli by se žáci a studenti znovu vrátit do lavic a poslucháren? Kdy, v jakém počtu a za jakých podmínek? Anebo by bylo lepší výuku odložit až na září a dopřát jim delší "prázdniny"?

V případě pozitivního testu půjde celý klub do karantény, řekl o restartu ligy Maďar

Restart tuzemských fotbalových profesionálních soutěží poté, co musely v polovině března přerušeny kvůli aktuální pandemii koronaviru, je naplánován Ligovou fotbalovou asociací (LFA) na 25. květen a to na základě scénáře uvolńování vládních opatření, který počítá se sportovními akcemi bez diváků a až se sto lidmi na každé z nich právě na 25. květen. Dosud se zatím nevědělo, jak se bude u fotbalových týmů postupovat v otázce testování na COVID-19 . Nyní epidemiolog Rastislav Maďar, jenž má na starosti koordinační ministerskou skupinu pro uvolňování vládních opatření, uvedl, že jednotliví fotbalisté nebudou muset procházet pravidelným testováním, pokud se ale u některého z nich objeví pozitivní test, půjde daný fotbalový klub do čtrnáctidenní karantény.

Miliony lidí viděly lživé dezinformační video o koronaviru. Sociální sítě ho zablokovaly

Na facebooku a dalších sociálních sítích se v posledních dnech stalo hitem video propagující konspirační teorii o pandemii a nebezpečná tvrzení jako to, že nošení roušky a umývání rukou zvyšuje pravděpodobnost nákazy koronavirem. Platformy se nyní snaží jeho šíření zastavit, zakročily ale až poté, co se dostalo nejméně k milionům uživatelů.

Pandemie v Rusku nabývá obludných rozměrů. Denně přes 10 000 nakažených

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Rusku v uplynulých 24 hodinách stoupl o 10.699, celkem tak země zaznamenala už 187.859 infikovaných.

Německý export v březnu kvůli šíření koronaviru rekordně klesl

Německý export v březnu meziměsíčně klesl o 11,8 procenta, což je nejvíce od roku 1990, kdy se začala statistika vést. Vlivem pandemie se snížila poptávka po zboží největší evropské ekonomiky. Oznámil to dnes německý statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles vývozu o pět procent.

Dobré zprávy: Případů koronaviru ve čtvrtek v ČR přibylo nejméně za tři dny

V Česku ve čtvrtek přibylo 57 nových případů koronaviru, celkem se dosud nakazilo 8034 lidí. Čtvrteční přírůstek byl nejnižší za tři dny. S nemocí covid-19, kterou koronavirus způsobuje, zemřelo 270 lidí, 4372 se vyléčilo. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 08:30.

Češi se kvůli koronaviru bojí o práci a peníze

Obavy spojené s koronavirovou krizí má 60 procent zaměstnanců v ČR. Pětina se bojí propadu příjmů, každý desátý ztráty zaměstnání či nedostatku financí určených na výplaty.

Německo hlásí opětovný nárůst denního počtu zemřelých s covidem-19

V Německu zemřelo za posledních 24 hodin dalších 147 lidí kvůli komplikacím spojeným s covidem-19, více než o den dříve. Nákaza se tam nově potvrdila u 1209 osob, což představuje lehký pokles oproti čtvrtečním číslům.

Rakousko jako jedna z prvních zemí v EU přikročilo k uvolňování

Vybrané údaje o uvolňování restrikcí v okolních zemích v souvislosti s šířením nového typu koronaviru (v Česku vstoupí 11. května v platnost řada změn v omezeních; země řazeny abecedně):

Hesenský pivovar rozdal zásoby piva

Pivovar v západoněmeckém Willingenu se rozhodl rozdat zásoby navařeného piva, které mu zůstaly kvůli karanténním opatřením proti koronaviru.

V USA zemřelo za 24 hodin dalších 2448 lidí. Trump: Amerika vede nelítostnou bitvu proti hrozné nemoci

Ve Spojených státech zemřelo za posledních 24 hodin na následky nákazy koronavirem dalších 2448 lidí. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie průběžně monitoruje. Celkový počet zemřelých v souvislosti s onemocněním covid-19 v USA tak přesáhl 75.500.