Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Nákaza koronavirem se může projevit na nohou, zjistili lékaři ve Španělsku

Plošné testování na covid-19 má začít ve středu. Kterých krajů se bude týkat?

Plošné testování populace na nový typ koronaviru by mělo začít ve středu. Radiožurnálu to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Testování se bude týkat Prahy, jižní Moravy, Litoměřicka a Litovelska. Cílem je zjistit podíl nakažených mezi obyvateli Česka.

Koronavirus jako španělská chřipka? Odbornice dospěly k překvapivým závěrům

NÁZOR - Srovnání stávající pandemií koronaviru s chřipkou, která se světem prohnala v roce 1918, se nevyhnutelně nabízí, konstatují bioložka Marlene Zuková a historička Susan Jonesová z Minnesotské univerzity. V komentáři pro server Los Angeles Times uvádějí, že mezi oběma situacemi skutečně nalezneme zarážející paralely, ale také důležité rozdíly.

Chytrá karanténa: Musí se zapojit všechny kraje, nařídilo ministerstvo

Chytrá karanténa se od pondělí rozšíří do všech krajů, půjde hlavně o řízení testování, oslovování kontaktů a předávání informací mezi krajskými hygienickými stanicemi (KHS), odběrovými místy a laboratořemi prostřednictvím elektronických žádanek a webové aplikace. Používání paměťových map z dat mobilních operátorů a platebních karet opatření nezmiňuje.

V Polsku je nakažených přes 9000, v Maďarsku téměř 2000

V Polsku od soboty přibylo 545 lidí, kteří se nakazili koronavirem SARS-CoV-2, potvrzených případů infekce je tak v zemi nyní registrováno 9287. Informovalo o tom dnes večer ministerstvo zdravotnictví. Za stejnou dobu zemřelo dalších 13 nakažených.

Šité roušky jsou hlavním módním doplňkem, odpovídá tomu i cena

Šité roušky se v tuzemsku staly hlavním módním doplňkem. Je možné si pořídit roušku v téměř v jakékoliv barvě, aby ladila s dalšími kusy oblečení. K dostání jsou limitované edice z luxusních látek, roušky zdobené krajkami a křišťálovými kamínky. Exkluzivitě jednotlivých kusů odpovídá také cena, prodávají se od několika set do několika tisíc korun.

Pandemie covid-19 v New Yorku slábne. Počet mrtvých začal klesat, oznámil Cuomo

Nových případů nákazy koronavirem ve státě New York začalo poprvé ubývat, oznámil dnes guvernér Andrew Cuomo. New York je přitom ve Spojených státech ohniskem infekce. Úřady ale varují, že bude záležet na dalším postupu a teprve pak bude možné říci, zda příznivý vývoj vydrží.

Mynářova zabijačka? Zeman se kancléře zastal, Vojtěch na to má odlišný názor

Prezident Miloš Zeman se zastal hradního kancléře Vratislava Mynáře v souvislosti s kauzou dopisu od čínské ambasády i ohledně zabijačky, kterou si Mynář uspořádal v Osvětimanech. V rozhovoru pro rádio Frekvence 1 dnes Zeman připomněl kancléřovo prohlášení, že informace o dopisu je lživá. K zabijačce uvedl, že prase by jinak pošlo hlady.

Uvolňování vládních restrikcí Zeman nekritizuje, překvapilo ho otevření hobbymarketů

Uvolňování vládních restrikcí prezident Miloš Zeman nekritizuje. Otevření hobbymarketů ho překvapilo, ale uznal argumenty vlády. Klidný je také v případě možnosti obnovení bohoslužeb, podle něj jsou kardinál Dominik Duka a premiér Andrej Babiš (ANO) domluveni na zvyšování počtu věřících při jejich konání. Řekl to dnes v rozhovoru v pořadu Press klub na Frekvenci 1.

Covid-19: Turecko má třetí nejvyšší počet nakažených mimo Evropu a USA

Turecko aktuálně registruje 86.306 potvrzených případů nakažení koronavirem SARS-CoV-2. Oznámil to dnes ministr zdravotnictví Fahrettin Koca.

Počet nových úmrtí na koronavirus ve Francii klesá, nakažených je přes 150 tisíc

Počet smrtelných obětí koronavirové nákazy ve Francii vzrostl proti sobotě o 395 a dosáhl 19.718. Oznámilo to dnes francouzské ministerstvo zdravotnictví. V sobotu úřady hlásily, že za den zemřelo v souvislosti s koronavirem 642 lidí, počet nově zemřelých klesá už více dnů. Francie patří spolu s Itálií a Španělskem k zemím, které jsou v Evropě pandemií způsobenou koronavirem zasaženy nejvíce.

Koronavirus měl být vakcínou proti AIDS? Držitel Nobelovy ceny má teorii o původu viru

Teorií o vzniku nového koronaviru je stále víc. O další zajímavou konspiraci se postaral francouzský držitel Nobelovy ceny Luc Montagnier, který tvrdí, že virus vznikl při tvorbě vakcíny proti jinému viru HIV. Jeho reputace však v minulosti utrpěla už několikrát.

Piknik bez roušek v zámecké zahradě. Partu 11 mladých lidí čeká pokuta

Jihomoravská policie při pátečních a sobotních kontrolách zjistila asi 250 prohřešků proti vládním nařízením přijatým kvůli šíření koronaviru. Pachatele předá do přestupkového řízení. Například ve vyškovské zámecké zahradě narazili policisté na skupinu 11 mladých lidí, kteří tam společně popíjeli, přestože shromažďování není dovolené, oznámili dnes ČTK policejní mluvčí.

Britská vláda řeší aféru: Johnson nechodil na jednání o koronaviru, tvrdí list Sunday Times

Britský premiér Boris Johnson se na začátku epidemie způsobené koronavirem nezúčastnil pěti schůzek krizového štábu. Napsal to dnes list Sunday Times, člen kabinetu Michael Gove to ale popřel. Stínový ministr zdravotnictví Jonathan Ashworth přesto tvrdí, že jsou to závažné informace, které vyvolávají otázky o reakci vlády na pandemii a o tom, zda nebyla příliš pomalá.

V Panamě se koronavirus začal šířit mezi migranty

V uprchlickém táboře na jihovýchodě Panamy se nakazilo nejméně 17 lidí koronavirem, informoval dnes místní list La Prensa. V táboře, který se nachází blízko hranice s Kolumbií, se momentálně nachází přibližně 1900 uprchlíků.

Německo signalizuje další pomoc firmám, které zasáhl koronavirus

Politici v koaliční vládě německé kancléřky Angely Merkelové signalizovali ochotu poskytnout další pomoc firmám zasaženým koronavirovou krizí. Soustředit by se měla na hotely, restaurace a mzdy pracovníků zaměstnaných v režimu kurzarbeit. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

V Británii zemřelo na koronavirus dalších 596 lidí, růst zpomalil

V britských nemocnicích za poslední den zemřelo dalších 596 lidí s nemocí, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Oznámilo to dnes britské ministerstvo zdravotnictví. Celkem už má země 16.060 lidí, kteří zemřeli v souvislosti s koronavirem. Nárůst počtu úmrtí je výrazně nižší než v předchozí denní bilanci, kdy jich bylo 888.

V Mali se navzdory epidemii konají volby, předseda největší opoziční strany unesen

V Mali se navzdory šíření koronaviru dnes koná druhé kolo voleb do 147členného parlamentu. Výsledky hlasování by v této západoafrické zemi měly být známy příští týden, informují tiskové agentury. Před prvním kolem byl unesen předseda největší opoziční strany a dosud o něm není nic známo.

Izrael uvolňuje opatření proti covid-19: Venkovní modlitby, otevřou se některé obchody

Izraelská vláda se dnes dohodla na konečné podobě postupného uvolňování opatření zavedených kvůli epidemii způsobené koronavirem. Umožní podnikům zvýšit počet zaměstnanců na pracovišti z nynějších 15 na 30 procent, povoleny budou i venkovní modlitby ve skupinách do deseti lidí. V omezeném počtu žáků začnou fungovat i některé školy.

Ruský lékař šíří oficiální, leč pochybné informace o covid-19. Kozel zahradníkem, glosuje Meduza

Ruský kardiolog Alexandr Mjasnikov stojí v čele oficiálního ruského informačního centra o koronaviru, jeho informování o zatím nepříliš probádaném viru ale někteří považují za kontroverzní. Příklady některých nepodložených výroků tohoto lékaře, který není specialistou na infekční onemocnění, přinesl server Meduza.