Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Saský premiér Kretschmer je zklamán uzavřením českých hranic, pochválil Merkelovou

BBC News: Proč i chytří lidé věří mýtům o koronaviru?

Je to smutná pravda, ale každá zdravotní krize vyvolá svou vlastní pandemii dezinformací. Od 80. let do přelomu století jsme zažili šíření nebezpečných lží o AIDS - od přesvědčení, že virus HIV vznikl ve vládní laboratoři, přes tvrzení, že testy HIV jsou nespolehlivé, až po teorii, že se nákaza dá léčit kozím mlékem.

Z Číny přišlo varování: Kvůli covid-19 hrozí světu potravinová krize

Pandemie způsobená koronavirem by mohla vyvolat šok v mezinárodním obchodě se zemědělskými produkty a spustit novou globální potravinovou krizi. Uvedl to dnes náměstek čínského ministra zemědělství Jü Kchang-čen.

Papež František vyzval politiky: Odložte spory a bojujte s virem jednotně

Papež František dnes vyzval politiky, aby nechali stranou své spory a bojovali s pandemií koronaviru jednotně. Papež to prohlásil při dnešní soukromé ranní mši, kterou již šest týdnů od vypuknutí nákazy v Itálii vysílá živě na internetu.

V USA se protestuje proti karanténě, lidé žádají návrat do práce. Trump je podpořil

Ve Spojených státech propukly v minulých dnech na několika místech protesty proti karanténě, kterou místní úřady vyhlašují kvůli pandemii covid-19. Lidé podle agentury Reuters nesouhlasí s omezením pohybu na veřejnosti a uzavíráním obchodů a podniků. Podle průzkumu televize NBC se ale většina Američanů předčasného uvolnění karantény bojí.

Příjmy světových firem by se mohly letos snížit o 44 procent, odhaduje Fidelity

Pokud bude pandemie koronaviru dále utlumovat ekonomickou aktivitu, v průměru by se příjmy světových společností mohly v průběhu roku 2020 snížit o 44 procent. Vyplývá to z průzkumu, který investiční společnost Fidelity International uskutečnila počátkem dubna mezi 150 svými analytiky, kteří pokrývají všechny sektory z celého světa.

Roztříštěnost Sýrie komplikuje boj s covid-19, ochranné obleky jsou z pytlů na odpadky

Sýrie je po devítileté válce rozdělena na tři části, které nespolupracují v boji proti koronaviru a jsou na něj špatně vybaveny. Zdravotníci v Kurdy spravované severovýchodní Sýrii si vyrábějí ochranné obleky z pytlů na odpadky.

Americké úřady kvůli covid-19 zpřísňují dozor nad domovy důchodců

Americké domy s pečovatelskou službou a penziony pro seniory budou mít povinnost hlásit počty nakažených koronavirem federálním orgánům a rovněž příbuzným svých klientů. O nařízení střediska pro zdravotnické služby CMS informoval dnes server Politico. Vláda tak reaguje na alarmující šíření nákazy mezi seniory v pečovatelských domech, kde v USA nemoci covid-19 podlehly už tisíce lidí.

6787 nakažených. Počet nových případů koronaviru v Česku klesá

Počet úmrtí s nemocí covid-19 v nemocnicích Česku se od nedělního večera zvýšil o dvě na 188, vyléčených přibylo 13 na 1311. Případů nákazy koronavirem, který nemoc způsobuje, bylo dnes před 08:30 podle údajů ministerstva zdravotnictví 6787, proti nedělní půlnoci o 41 víc. Testů bylo v neděli provedeno 4027, nejméně za šest dní. Celkově už jich bylo 172.123.

Bolsonaro demonstroval proti koronavirovým opatřením, dav žádal intervenci armády

Brazilský prezident Jair Bolsonaro podpořil osobní účastí demonstranty, kteří se i přes doporučení o rozestupech v době koronavirové krize shromáždili před sídlem armády v metropoli Brasília. Protestující vyjadřovali svůj nesouhlas s opatřeními proti koronaviru, jež zavedly některé brazilské státy a požadovali ve věci vojenskou intervenci, informovaly zahraniční agentury.

Nový Zéland má jeden z nejpřísnějších režimů proti covid-19, opatření prodloužena

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová dnes o týden prodloužila přísná opatření vyhlášená kvůli koronaviru. Slíbila ale, že za týden některá z nich uvolní. Pětimilionový Nový Zéland vyhlásil koncem března jeden z nejpřísnějších ochranných režimů na světě. Země uzavřela hranice a vyhlásila nejvyšší stupeň pohotovosti dříve, než zemřel první pacient.

Trump slíbil navýšit výrobu pomůcek pro testy na koronavirus

Americký prezident Donald Trump přislíbil navýšit výrobu pomůcek pro testy na koronavirus. Spojené státy nyní podle kritiků Trumpovy administrativy testují příliš málo lidí, prezident však během tiskové konference v noci na dnešek SELČ uvedl, že to je chyba státních samospráv, nikoliv federální vlády. Informovaly o tom zahraniční agentury.

Guvernér státu New York kvůli koronaviru umožnil svatby online, opatření vyvolalo rozpaky

Guvernér amerického státu New York Andrew Cuomo umožnil tamním párům svatby přes internet. Obyvatelé nejhůře zasaženého státu USA si nyní mohou zažádat o povolení k sňatku a nechat se sezdat online, píše zpravodajský server BBC.

The Guardian: Společně s koronavirem se světem šíří šarlatánství. Podílejí se i vlivní lidé

V Indii politici vládní hinduistické strany BJP propagují kravskou moč jako lék proti nemoci covid-19. V Tanzanii prezident slíbil, že svaté přijímání v kostele virus "vypálí". V Brazílii tvrdil jeden z kongresmanů, že den půstu zastaví jeho šíření. A vůdce nejmocnější země světa, Donald Trump, prosazoval jako zázračný lék neprověřené antimalarikum, které bylo příčinou nejméně jednoho úmrtí, napsal zpravodajský server The Guardian.

Otevírají úřady. Vrací se vrací k běžnému chodu za přísných hygienických podmínek

Úřady se dnes vrací k běžnému provozu, který omezily v souvislosti s koronavirovou situací. Zaměstnanci i veřejnost však musejí v budovách úřadů dodržovat přísné hygienické podmínky a minimalizovat osobní kontakt.

Vysoké školy se ode dneška částečně otevírají studentům. Pravidla jsou tato

Vysoké školy se ode dneška částečně otevřou pro aktivity studentů v posledním ročníku studia. Účastnit by se jich mohlo vždy maximálně pět lidí najednou.

VELKÝ SEZNAM: Ode dneška mohou otevřít řemeslníci nebo farmářské trhy

Ode dneška mohou znovu otevřít provozovny řemeslníků, farmářské trhy, autobazary či autosalóny. Fungovat mohou také psí salóny, povoleno je rovněž konání svateb do deseti lidí a s venkovním tréninkem mohou v menších skupinách začít profesionální sportovci. Vláda plán otevírání obchodů a uvolnění dalších činností rozdělila do pěti etap ode dnešního dne až do pondělí 8. června.

Prezident Zeman: Hranice by měly být uzavřeny jeden rok

Hranice by měly být uzavřené podle prezidenta Miloše Zemana jeden rok. Lidem doporučil vychutnat krásy české krajiny. Sám plánuje léto trávit znovu na Vysočině, řekl dnes v rozhlasovém pořadu Press klub na Frekvenci 1. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v březnu uvedl, že cestování by mohlo být omezeno rok či dva.

S nemocí covid-19 zemřelo v Česku 186 lidí, nakažených je přes 6700

S nemocí covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, zemřelo v českých nemocnicích dosud 186 lidí. Dnes přibylo pět úmrtí. Vyléčilo se 1298 lidí, což je o 63 více než ráno. Počet potvrzených případů se dnes zatím zvýšil o 47 na 6701 od začátku epidemie.

Nákaza koronavirem se může projevit na nohou, zjistili lékaři ve Španělsku

Příznaky nemoci covid-19 se z velké části shodují s těmi chřipkovými, lékaři už si ovšem všimli i některých nečekaných projevů nákazy novým koronavirem. Španělští pediatři tvrdí, že se nemoc může projevit také na nohou.