Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Drážďanech lidé roušky nosí, ne všem je ale novinka po chuti

Srovnání pomoci EU s Marshallovým plánem kulhá, soudí experti

Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur (řádově v desítkách bilionů Kč).

Jak ordinují praktičtí lékaři za epidemie covid-19? Od středy může nastat problém

Praktický lékař je v současné době v kontaktu průměrně s víc než 58 pacienty za den, což je stejné jako v době před epidemií. Do ordinace jich ale přijde v průměru jen 8,5, s ostatními lékař komunikuje na dálku, přes telefon nebo internet. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Sdružení praktických lékařů. Od středy navíc mají praktici testovat lidi, kterým má skončit nařízená preventivní karanténa.

Koronavirus: V Rusku se zvýšil počet nakažených na 47 121, mrtvých přes 400

Vrchol šíření koronavirové infekce má Rusko stále ještě před sebou, počet nakažených nadále roste, nicméně díky přijatým preventivním opatřením se podařilo postup epidemie zpomalit. Při dnešní poradě s experty o epidemiologické situaci v zemi to podle agentury TASS prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.

Slovensko zmírní pravidla povinného nošení roušek na veřejnosti

Slovensko od úterý zmírní nařízení o povinném nošení roušky či jiného překrytí nosu a úst při pohybu lidí na veřejnosti, které země zavedla v březnu jako jedno z opatření na zpomalení šíření koronaviru. Vyplývá to z nového nařízení, které dnes vydal hlavní hygienik.

Rakousko zváží otevření hranic pro turisty z Německa

Rakouská vláda je v zásadě připravena zvážit otevření hranic pro Němce, kteří vyrazí na letní dovolenou. Vyplývá to podle agentury DPA z dnešního prohlášení rakouské ministryně hospodářství Margarete Schramböckové.

Obavy z covid-19 polevují. Norsko otevřelo školky, Dánsko kadeřnictví a autoškoly

Norsko dnes znovu otevřelo školky, které byly kvůli obavám ze šíření koronaviru v zemi uzavřeny po pět týdnů. Rozhodnutí norské vlády má umožnit návrat do zaměstnání rodičům s nejmenšími dětmi, ne všichni s ním ale souhlasí. Internetovou petici proti otevření školek podepsalo do dnešního rána 28.000 lidí, uvedla agentura AFP.

Call centra jsou zahlcena. Vyřizují o desítky procent více dotazů než dříve

Počty dotazů, které směřují lidé na infolinky a služby zákaznické podpory, v době nynějších opatření proti šíření koronaviru stouply o desítky procent. Operátoři call center tak vyřizují každý den o tisíce hovorů více než dříve. Vyplývá to ze zjištění Asociace direct marketingu, e-commerce a zásilkového obchodu (ADMEZ), která call centra sdružuje a která to dnes sdělila ČTK.

Provoz saun není rizikovější než fitness nebo masáže, tvrdí šéf centra Saunia

Provoz saun není podle jejich provozovatelů rizikovější než fitness center nebo masážních salonů. Komunita saunových profesionálů a provozovatelů saun vytvořila bezpečnostní a hygienické standardy pro jejich fungování. Otevření v co nejkratší době prosazuje i kvůli příznivým účinkům saunování na lidskou imunitu. Zimní a jarní měsíce jsou pro saunéry hlavní sezonou.

Koronavirus: Krizový štáb navrhne možnost nahradit u pendlerů karanténu testem

Ústřední krizový štáb navrhuje rozvolnění některých opatření zavedených kvůli šíření nákazy novým koronavirem na státních hranicích. Vládě navrhne, aby přeshraniční pracovníci a lidé cestující do Česka za obchodními aktivitami na méně než tři dny nemuseli po příjezdu do země na dva týdny do karantény, pokud se prokážou negativním testem na covid-19.

V Íránu roste počet nakažených a mrtvých, Indie zmírňuje opatření proti covid-19

V Íránu za den přibylo 91 úmrtí na nemoc covid-19, což je vyšší denní nárůst než v neděli. Celkově má země 5209 mrtvých a přes 83.000 nakažených. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví.

Mají se děti v době pandemie vrátit do škol? Čtenáři EZ jsou jasně proti

Pandemie koronaviru se mimo řady dalších odvětví a oblastí každodenního života promítla také do školství. Vyjma některých vysokých škol zůstává většina školních zařízení nadále zavřená, žáci a studenti by se ale měli postupně vracet do lavic v průběhu května. Zeptali jsme se čtenářů serveru EuroZprávy.cz, jestli s tímto návrhem souhlasí.

Skončení nouzového stavu by přineslo řadu komplikací, míní Hamáček

Pokud by po 30. dubnu nebyl v Česku prodloužen nouzový stav, přineslo by to podle předsedy Ústředního krizového štábu a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) řadu komplikací. Nebylo by podle něj možné například centrálně nakupovat ochranné prostředky, kontrolovat vstup cizinců do země či ukládat pracovní povinnost. Hamáček to dnes řekl na tiskové konferenci po jednání stálé pracovní skupiny štábu. Ústřední krizový štáb se bude problematice dále věnovat na svém pravidelném zasedání ve středu.

Bavorsko nařídí roušky v obchodech a veřejné dopravě, Merkelová se obává dalšího šíření covid-19

Největší německá spolková země Bavorsko od příštího týdne zavede povinné nošení roušek v obchodech a prostředcích veřejné dopravy. Oznámil to dnes podle agentury DPA regionální premiér Markus Söder v bavorském zemském sněmu. Možné bude si zakrýt nos a ústa také šálou.

Čtvrtina středoškoláků není v přímém kontaktu s učiteli, potíže dělá matematika

Kolem čtvrtiny středoškoláků není při výuce na dálku v přímém kontaktu s vyučujícími. Každý všední den s nimi komunikuje 11 procent středoškoláků. Zhruba polovina je sice s učiteli v kontaktu, ale ne každý den. Stejnému podílu studentů chybí výklad vyučujícího, zejména pak u matematiky. Ukázal to průzkum společnosti Education.cz ve spolupráci s Českou středoškolskou unií a Střední pedagogickou školou Futurum.

Na zahradě hospody na Zlínsku byl večírek, lidem hrozí pokuty. V Praze o víkendu 2427 prohřešků

Policisté vyjížděli v neděli večer do jedné z obcí u Luhačovic na Zlínsku, kde si několik lidí udělalo na zahradě hostince večírek. Podle policie porušili nařízení o zákazu volného pohybu osob, ve správním řízení jim proto hrozí několikatisícová pokuta. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila policejní mluvčí Monika Kozumplíková.

Asociace vyzvala stát, aby odložil pravidelnou revizi cen léků

Členské společnosti České asociace farmaceutických firem (ČAFF) vyzvaly stát, aby odložil pravidelnou hloubkovou revizi cen léků, kterou ze zákona provádí nejméně jednou za pět let Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Asociace o tom dnes informovala ČTK. Revize, která se má uskutečnit v letošním roce, podle ní může mít kvůli současné koronavirové krizi negativní vliv na dostupnost některých léků.

Onkolog a senátor Žaloudík: Opatření kvůli koronaviru by se měla rychle uvolnit

Opatření zavedená v ČR kvůli nemoci covid-19 by se měla co nejrychleji uvolnit a vše by se mělo vrátit do původní situace, řekl dnes ČTK senátor a onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD). Podle něj se křivka případů láme a nákaza postupně odeznívá. Pokud by případy začaly narůstat, je možné se k opatřením vrátit, uvedl. Sám ale návrat nákazy nepředpokládá.

Saský premiér Kretschmer je zklamán uzavřením českých hranic, pochválil Merkelovou

Saský premiér Michael Kretschmer (CDU) kritizuje sousední Českou republiku a Polsko za náhlé uzavření hranic kvůli šíření koronaviru, údajně bez předchozí dohody. V rozhovoru s deníkem Die Welt řekl, že to byla hořká zkušenost. Hraniční regiony totiž rázem pocítily nedostatek zdravotnických pracovníků. Kretschmer chce přesto Česku nabídnout spolupráci v oblasti zdravotní péče.

BBC News: Proč i chytří lidé věří mýtům o koronaviru?

Je to smutná pravda, ale každá zdravotní krize vyvolá svou vlastní pandemii dezinformací. Od 80. let do přelomu století jsme zažili šíření nebezpečných lží o AIDS - od přesvědčení, že virus HIV vznikl ve vládní laboratoři, přes tvrzení, že testy HIV jsou nespolehlivé, až po teorii, že se nákaza dá léčit kozím mlékem.