Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Úřady obnoví činnost omezenou kvůli koronaviru, vnitro sestavilo tato doporučení

Papež František apeluje na svět: Uzdravování po epidemii musí být spravedlivé

Papež František vyzval svět, aby při uzdravování z epidemie způsobené koronavirem myslel na všechny a neopomenul žádnou část společnosti. Jinak to podle něj povede k ještě horší nákaze. Papež poprvé za více než měsíc opustil Vatikán a dnešní mši na neděli božího milosrdenství sloužil v téměř prázdném římském kostele Santo Spirito in Sassia.

EU musí snížit závislost na dovozu léků z Číny, soudí čeští politici

Evropská unie musí snížit svou závislost na dovozu léků z Číny, kterou odhalila pandemie koronaviru. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli eurokomisařka Věra Jourová, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Europoslanec ale varoval, že tento krok může vést k růstu cen, a vyjádřil pochybnosti o tom, zda si ho EU bude moct dovolit provést současně se svým plánem na razantní omezení emisí skleníkových plynů.

Paříž chce obyvatelům zadarmo rozdat dva miliony roušek

Paříž chce svým obyvatelům na ochranu před koronavirem zadarmo rozdat na dva miliony roušek. Starostka Anne Hidalgová řekla, že akce vyjde francouzskou metropoli na tři miliony eur (téměř 82 milionů Kč). Hidalgová svůj plán dnes nastínila v nedělníku Le Journal du Dimanche.

Cestování za hranice ČR? Vláda projedná další uvolnění restrikcí

Vláda v pondělí projedná možnost dalšího uvolnění cest přes hranice za účelem práce a podnikání. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Při uvolňování restrikcí pro turistiku ale podle něj bude nutná určitá koordinace v celé Evropské unii a bude záležet na epidemiologické situaci v jednotlivých státech.

Pandemie covid-19: V Evropě už onemocnělo přes milion lidí

V Evropě už koronavirem onemocnělo přes milion lidí a téměř 100.000 nemoci způsobené koronavirem podlehlo. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Maduro chce odložit parlamentní volby, v březnu přitom tvrdil něco zcela jiného

Venezuelský prezident Nicolás Maduro v sobotu oznámil, že kvůli krizi spojené s koronavirem se v zemi možná odloží plánované parlamentní volby. Informovala o tom agentura DPA. Mezinárodní společenství autoritářského prezidenta viní z porušování lidských práv a z humanitární krize ve Venezuele.

Další změna rozpočtu? Schillerová navrhne schodek 300 miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne na pondělním jednání vlády kvůli dopadům šíření koronaviru další zvýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok na na 300 miliard korun. Řekla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Na konci března Sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun, z původně plánovaných 40 miliard korun.

Počet úmrtí na covid-19 v Íránu zase stoupá, mešity zůstanou zavřené

V Íránu za poslední den zemřelo 87 lidí na nemoc covid-19. Oznámilo to dnes ministerstvo zdravotnictví. Po několikadenním snižování nárůstu nových případů je to znovu vyšší počet. Nakaženo je v zemi přes 82.000 lidí.

Fotbalisté Wu-chanu se vrátili domů, jejich putování trvalo 104 dní

Fotbalisté čínského klubu Wu-chan Zall se po více než tříměsíčním putování vrátili domů. V době propuknutí epidemie byl tým na soustředění ve Španělsku a do města, které úřady uzavřely a zcela odřízly od okolí, se od té doby nemohli vrátit. S příbuznými se nyní shledali po 104 dnech.

Na Slovensku zemřel další nakažený koronavirem, už je jich 12

Na Slovensku v sobotu zemřel další člověk infikovaný koronavirem, celkově tak počet obětí pandemie choroby covid-19 v zemi pod Tatrami vystoupil na 12. Informovalo o tom dnes slovenské ministerstvo zdravotnictví.

Španělsko má 410 nových úmrtí na koronavirus, méně než v sobotu

Španělsko má už 20.453 případů úmrtí na koronavirus, což je o 410 více než v sobotu. Nakažených je v zemi téměř 196.000 lidí. Oznámilo to dnes španělské ministerstvo zdravotnictví. Denní nárůst počtu mrtvých je nižší než v sobotu, kdy přibylo 565 úmrtí.

Nová slovenská vláda představila program, zdůrazňuje význam členství v EU a NATO

Význam členství Slovenska v Evropské unii a v NATO, dále očistu justice, boj proti korupci, důraz na vzdělávání, ochranu životního prostředí či změny kvůli pandemii nemoci covid-19 zahrnula nová slovenská vláda premiéra Igora Matoviče do svého programového prohlášení, které schválila na dnešním jednání.

Koronavirový rekord v Rusku: Přes 6000 nových případů za den

V Rusku je za den rekordních 6060 případů nákazy koronavirem. Úřady oznámily, že 43 procent lidí, u kterých se nákaza potvrdila, nemělo příznaky. Rusko už má 42.853 nakažených a 356 mrtvých, informoval dnes krizový štáb pro koronavirus. Počet zemřelých se od soboty zvýšil o 46.

Čína má 16 nových případů koronaviru, na Tchaj-wanu jsou nakaženi námořníci

Počet lidí nakažených korononavirem se v pevninské Číně v sobotu zvýšil o 16, což je nejméně od poloviny března. V pátek přibylo 27 infikovaných. S odvoláním na čínskou národní zdravotní komisi o tom dnes informovala agentura Reuters. Tchaj-wan, který po tři dny nezaznamenal žádný nový případ nákazy, dnes ohlásil přes 20 nově infikovaných.

Koronakrize: Evropa bude potřebovat dalších 500 miliard eur, říká šéf ESM

Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.

Koronavirus: Počet nových případů v ČR se zvýšil, nakažených je celkem 6657

Z nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se v ČR dosud vyléčilo 1235 lidí. Je to téměř pětina z celkového počtu případů nákazy. Od sobotního večera přibylo osm vyléčených, počet obětí zůstal na 181. Případů nákazy je v Česku 6657. V sobotu se jejich počet zvýšil o 105. Denní přírůstek tak potřetí za sebou klesl, výrazně se ale snížil i počet provedených testů.

Austrálie žádá nezávislé vyšetřování původu koronaviru, kritice čelí Čína i WHO

Austrálie bude požadovat mezinárodní vyšetřování, které by objasnilo původ nového typu koronaviru a jeho rozšíření. Ministryně zahraničí Marise Payneová se připojila ke kritice Číny a řekla, že nedůvěřuje tomu, jak Čína o situaci informuje.

Další oběť koronaviru. Proslulý bejrútský hotel Le Bristol se definitivně zavřel

V Bejrútu zavřeli věhlasný hotel Le Bristol, který byl v provozu nepřetržitě od roku 1951 a v jehož apartmá dříve bydleli světoví politici i celebrity. Hotel skončil kvůli hospodářské krizi, s níž se Libanon potýká a kterou umocňuje situace kolem koronaviru. Agentura AFP informovala, že hotel byl zavřen už v březnu, ale až teď bylo oznámeno, že končí definitivně.

Králíci, morčata, křečci. Prodej domácích mazlíčků za koronavirové krize roste

Na začátku dubna stoupl meziročně o více než o čtvrtinu prodej drobných domácích mazlíčků. ČTK to sdělila Lenka Harudová, marketingová ředitelka největší české sítě prodejen zvířecích potřeb PetCenter. Lidé kupují zvířata seniorům, aby byla karanténa snesitelnější.