Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus: Počet nových případů v ČR se zvýšil, nakažených je celkem 6657

Austrálie žádá nezávislé vyšetřování původu koronaviru, kritice čelí Čína i WHO

Austrálie bude požadovat mezinárodní vyšetřování, které by objasnilo původ nového typu koronaviru a jeho rozšíření. Ministryně zahraničí Marise Payneová se připojila ke kritice Číny a řekla, že nedůvěřuje tomu, jak Čína o situaci informuje.

Další oběť koronaviru. Proslulý bejrútský hotel Le Bristol se definitivně zavřel

V Bejrútu zavřeli věhlasný hotel Le Bristol, který byl v provozu nepřetržitě od roku 1951 a v jehož apartmá dříve bydleli světoví politici i celebrity. Hotel skončil kvůli hospodářské krizi, s níž se Libanon potýká a kterou umocňuje situace kolem koronaviru. Agentura AFP informovala, že hotel byl zavřen už v březnu, ale až teď bylo oznámeno, že končí definitivně.

Králíci, morčata, křečci. Prodej domácích mazlíčků za koronavirové krize roste

Na začátku dubna stoupl meziročně o více než o čtvrtinu prodej drobných domácích mazlíčků. ČTK to sdělila Lenka Harudová, marketingová ředitelka největší české sítě prodejen zvířecích potřeb PetCenter. Lidé kupují zvířata seniorům, aby byla karanténa snesitelnější.

V Německu klesl denní počet nových případů koronaviru, méně je i obětí

Německo v sobotu zaznamenalo 2458 nových nákaz koronavirem, což je méně než v pátek, kdy jich bylo 3609. Zemřelo dalších 184 lidí, v pátek to bylo 242.

Žirinovskij chce pozavírat a zakázat komunisty, pokud strana položí věnec u mauzolea

Známý ruský politický bouřlivák Vladimir Žirinovskij chce nechat pozavírat ruské komunisty a zakázat jejich stranu, pokud bez ohledu na preventivní opatření proti koronaviru letos opět půjdou položit věnce k mauzoleu Vladimira Iljiče Lenina na Rudém náměstí. Informovala o tom agentura TASS.

V Jižní Koreji přibylo za den jen osm nákaz koronavirem

Jižní Korea dnes poprvé po dvou měsících zaznamenala pouze jednociferný nárůst počtu případů nákazy koronavirem. Pacientů přibylo za posledních 24 hodin osm. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na korejské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.

Koronavirus: Texas, Vermont a Montana uvolní opatření, Florida otevřela pláže

Americké státy Texas a Vermont umožní v pondělí otevřít některé podniky, které byly uzavřeny v obavách z šíření koronaviru. Stát Montana začne uvolňovat omezující opatření v pátek. Na tiskové konferenci v noci na dnešek SELČ to prohlásil americký prezident Donald Trump.

Hudební hvězdy koncertovaly na znamení díků zdravotníkům

V sobotu ve 20:00 SELČ začala osmihodinová celosvětová hudební show na podporu zdravotníků, kteří v první linii bojují proti koronaviru. Do projektu One World: Together at Home (Jeden svět: Společně doma) se postupně zapojí řada slavných zpěváků a hudebníků jako Lady Gaga, Alanis Morissetteová, Billie Eilish, Elton John, Paul McCartney, Stevie Wonder či Rolling Stones. Ti by měli vystoupit v hlavní části programu, kterou bude od dnešních 2:00 SELČ přenášet několik televizí.

USA hlásí za den 2394 zemřelých lidí s koronavirem

Počet obětí koronavirové nákazy ve Spojených státech vzrostl o 2394 na 35.443. Oznámilo to dnes americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Trump: Čína ponese následky, pokud vědomě nezamezila šíření viru

Americký prezident Donald Trump varoval Čínu před následky, pokud vědomě nezasáhla a nezabránila rozšíření koronaviru do světa. Virus se poprvé objevil na přelomu roku v čínském městě Wu-chan a Čína čelí obviněním, že nákazu zpočátku tajila.

Cestovní kanceláře neprosazují konkrétní země k zájezdům, záleží na bezpečnosti

Cestovní kanceláře (CK) podle zjištění ČTK neprosazují pro obnovení cestování konkrétní země. Záležet bude především na bezpečnosti, postupovat by se mělo podle vývoje epidemie v jednotlivých destinacích. Zásadní otázkou je zatím otevírání hranic. Vláda zatím nestanovila k této otázce ani předběžný plán.

6606 nakažených v Česku. Stoupl počet pacientů, kteří s covid-19 zemřeli

Počet prokázaných případů nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se dnes zvýšil o 57 na 6606. V nemocnicích dosud s touto nemocí zemřelo 181, dnes tak přibylo ve statistikách pět obětí. Počet vyléčených lidí vzrostl o 44 na 1227.

"Nezachrání jediný lidský život." Známý politolog tepe Peking i Washington

NÁZOR - Americký prezident Donald Trump nyní tvrdí, že Čína nese odpovědnost za zkázu, kterou páchá nový koronavirus ve světě, připomíná politolog a komentátor Fareed Zakaria. V komentáři pro server Washington Post podotýká, že Trump dokonce zastavil americké příspěvky Světové zdravotnické organizaci (WHO) za její údajné spolčení s Čínou při zakrývání skutečností o epidemii.

Rozhovor

Při chřipce jsem byl na umření, covid-19 mému tělu tak zabrat nedal, říká pro EZ kardiochirurg Pirk

ROZHOVOR - Bylo mu zle, měl horečku, střevní potíže, nejedl a neustále spal. Přesto si dál stojí za tím, že že koronavirus je určitým typem chřipky. „I když jsem byl za to kritizován, svůj postoj neměním. Když totiž srovnám chřipku, kterou jsem měl před třemi lety, kdy mně bylo na umření, s koronavirem, tak u něj byl průběh lehčí. Je třeba si uvědomit, že jen u nás na chřipku vloni zemřelo 1500 pacientů,“ tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Jan Pirk.

Virus není, úřady shromažďují DNA, tvrdí odpůrci očkování. Zapojila se i hollywoodská herečka

Celý svět pracuje na vývoji nové vakcíny proti viru SARS-CoV-2, ale existuje komunita lidí na sociálních sítích tzv. anti-vaxxeři, kteří tvrdí, že se jedná o globální spiknutí s cílem shromáždit DNA a že virus SARS-CoV-2 neexistuje.

V Německu přistálo letadlo s nezletilými migranty z Řecka, na některé už čekají rodiny

V německém Hannoveru dnes dopoledne přistálo letadlo se 47 nezletilými uprchlíky z táborů na řeckých ostrovech. Nejprve si musí odbýt dva týdny v karanténě v Dolním Sasku. S odkazem na tamní úřady o tom informovala agentura DPA. Na některé děti už v Německu čekají rodiny.

Koronavirus vrhá rozvíjející se země zpět do bídy. Mohou zbankrotovat, varuje německý list

Rozvíjející se země, včetně některých států ve východní Evropě, budou pociťovat následky koronaviru déle než ty rozvinuté. Rostoucí zadlužení by mnohé z nich mohlo dohnat až na hranici bankrotu, píše na svém webu německý hospodářský deník Handelsblatt.

Vojtěch: Neomezené cestování není otázka tohoto léta. Jedná se s Chorvatskem a Slovenskem

Neomezené cestování jako v době před pandemií koronaviru není otázka tohoto léta. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Umí si představit, že by v letní sezoně mohli turisté do vybraných zemí s nízkým rizikem nákazy. Podle něj se nyní vedou příslušná jednání s Chorvatskem a se Slovenskem.

Rozhovor

Čekám jen, kdy Plaga skončí. Jeho návrhy jsou nebezpečné, jsme zděšení, varuje šéf Pedagogické komory

Ministerstvo školství trvá na tom, aby do všech střeních škol začaly proudit davy uchazečů a žáci i učitelé se promořili koronavirem. Je to zbytečné a hlavně nebezpečné, varuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. Rezort podle něj s učiteli vůbec nekomunikuje a proto se k nim vůbec nedostávají relevantní informace.