Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Turecko má více nakažených koronavirem než Írán, restrikce prodlouženy

Solidarita mezi tenisty. Největší hvězdy fondem pomohou slabším kolegům

V každém sportu se vedle profesionálů pohybují i amatéři a nejinak je tomu i v tenise. Každá ekonomická krize ale dopadá nejvíce právě na amatéry, kteří nemají rozhodně tolik finančních prostředků na přežití jako jejich slavnější kolegové, tedy profesionálové. A to v tenise ví, jak vidno, velká tenisová trojka ve složení Novak Djokovič, Rafael Nadal a Roger Federer. Ti totiž společně chystají speciální fond na pomoc tenistům z nižších pater světového žebříčku, kam budou proudit peníze nejen od ostatních elitních tenistů, ale i od pořadatelů grandslamových turnajů a organizace ATP.

Itálie hlásí 482 nových obětí koronaviru, Francie má přes 19 300 mrtvých

Itálie dnes hlásí 482 nových obětí koronavirové nákazy. To je méně než v pátek, kdy jich bylo 575, a nejméně od minulé neděle, kdy přibylo 431 zemřelých. Dohromady v Itálii zemřelo už 23.227 lidí s virem SARS-CoV-2, oznámil dnes podle agentury Reuters úřad italské civilní ochrany. To je druhý nejvyšší počet po Spojených státech.

Většina úvěrů z COVID I byla zamítnuta, COVID II si vede líp

Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I pro firmy zasažené v souvislosti s koronavirem byla zamítnuta. O půjčky žádaly zadlužené firmy, žadatelé nedodrželi podmínky programu, dalším důvodem bylo vyčerpání částky použitelné pro pražské podniky. Naproti tomu v případě COVID II, do kterého byly zapojeny komerční banky, bylo u dosud zpracovaných žádostí kladně vyřízeno 90 procent.

V Praze je podle hygieniků 1552 případů covid-19, ministerstvo uvádí jiné číslo

V Praze je podle hygieniků 1552 případů nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Za posledních 24 hodin jich v metropoli přibylo 21. Počet vyléčených stoupl o 29 na 334. Zemřelých evidují hygienici 59, o jednoho více než v pátek večer.

Polsko se obává druhé vlny pandemie covid-19, dle prognózy přijde na podzim

Všechny prognózy naznačují, že na podzim může v Polsku přijít druhá vlna šíření koronaviru. Podle dnešní informace deníku Rzeczpospolita na to upozornil náměstek polského ministra zdravotnictví Waldemar Kraska.

USA a Kanada prodlouží uzavírku hranic, New York má přes 13 tisíc obětí koronaviru

Kanada a USA o dalších 30 dní prodloužily uzavírku společné hranice pro zbytné cesty kvůli koronavirové epidemii. Oznámil to dnes kanadský premiér Justin Trudeau. Opatření podle něj umožní zůstat lidem po obou stranách hranice při pandemii v bezpečí. V New Yorku, nejpostiženějším státě USA, vzrostl počet obětí o 540, což je nejnižší denní nárůst od 1. dubna.

Ve FN Hradec Králové je nadále osm pacientů s covid-19, dva ve vážném stavu

Fakultní nemocnice Hradec Králové dnes odpoledne pečovala o osm pacientů s covid-19, což byl stejný počet jako v pátek. Proti minulé sobotě 11. dubna se počet pacientů s covid-19 snížil o čtyři. ČTK to dnes řekl náměstek ředitele hradecké fakultní nemocnice Zdeněk Tušl.

Fotbal v době koronavirové? V ochranných maskách i při zápasech, radí virolog

Většina fotbalových soutěží je v současnosti pozastavena kvůli aktuální pandemii koronaviru, nyní se v těchto například v Česku vracejí fotbalisté pomalu k tréninkům, ovšem vzhledem ke stále excistujícím opatřením proti šíření koronaviru budou muset profesionální fotbalisté trénovat v rozestupech a ve skupinkách. I proto se začíná vyvstávat debata o tom, jak takový samotný fotbalový zápas, během kterého je velké množství kontaktů při sobojích a při faulech, může v době koronavirové probíhat. S určitým řešením tohoto problému přišel belgický virolog Marc van Ranst, jenž ohledně korornaviru radí belgické vládě. Fotbalisty totiž nabádá, aby při zápasech hrái s ochrannou maskou. Je tu ale potíž. V takovém případě by se totiž jednalo o narušení stávajících pravidel Evropské fotbalové unie UEFA.

Covid-19: Francie se chce vyvarovat diskriminace seniorů při opatřeních

Francie se pokusí vyhnout tomu, aby při uvolňování kroků, které měly v zemi zamezit šíření koronaviru, platila jiná pravidla pro mladší a starší občany. Uvedl to dnes Elysejský palác s tím, že vystříhat se chce i dalších možných forem diskriminace.

Koronavirus v Africe už zabil přes 1000 lidí, nakažených je téměř 20 tisíc

V Africe je koronavirem nakaženo přes 19.800 lidí a zemřelo tam zatím více než 1000 pacientů. Oznámilo to dnes africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí. Případy nákazy hlásí 52 z 54 afrických států.

Covid-19 v Chorvatsku: Vláda prodloužila restrikce, uvažuje ale o jejich zmírnění

Chorvatská vláda rozhodla o dalším patnáctidenním prodloužení omezujících opatření, která přijala v boji proti šíření koronavirové nákazy. Začala už ale také uvažovat o jejich postupném zmírňování. Podle chorvatských médií to dnes na tiskové videokonferenci uvedl ministr vnitra Davor Božinović.

Kvůli koronaviru jezdí emír Afrikou na koni, vybízí ke konci bojů

Ousmane Amirou Dicko, emír nyní už neexistujícího emirátu Liptako v západní Africe, který se historicky rozkládal na částech území dnešních Burkiny Faso, Nigeru a Mali, nyní tyto země objíždí na koni. Jejich obyvatele vyzývá k ukončení násilných konfliktů v situaci, kdy je oblast ohrožena koronavirem, píše agentura AFP.

Na koronavirus zemřelo v Británii dalších 888 pacientů. Statistika je však zkreslená

V britských nemocnicích zemřelo dalších 888 pacientů s nemocí covid-19, což je mírně vyšší denní nárůst než v předchozí 24hodinové bilanci. Obětí tak v zemi je podle nejnovějších údajů dohromady 15.464, oznámilo britské ministerstvo zdravotnictví.

Lék favipiravir na covid-19 dorazí do ČR příští týden, dle Vojtěcha je slibný

Japonský lék favipiravir, který bude možné nasadit k experimentální léčbě nemoci covid-19, dorazí do Česka v příštím týdnu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes novinářům řekl, že dodávka medikamentu je nyní ve Vídni a čeká se na podpis smlouvy mezi Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN) a distributorskou společností Astro Pharma.

V Nizozemsku přibylo 142 mrtvých, Belgie už jich má 5453

V Nizozemsku přibylo za posledních 24 hodin 142 mrtvých na celkem 3601, v Belgii koronaviru podlehlo dalších 290 lidí, což v úhrnu představuje 5453. Švýcarsko hlásí nárůst úmrtí o 52 na celkem 1111. Podle světových agentur to dnes oznámily tamní zdravotní úřady.

Kancléř Mynář uspořádal za nouzového stavu zabijačku, hygieniky neinformoval

Hradní kancléř Vratislav Mynář uspořádal v pátek ve své restauraci v Osvětimanech na Uherskohradišťsku zabijačku, které se v době platnosti nouzového stavu zúčastnilo šest lidí. Na porážku prasete dorazil i starosta obce Aleš Pfeffer. Krajská hygiena o zabijačce nevěděla. Mynář se hájí, že prase bylo třeba zabít, jelikož bylo nemocné a uhynulo by.

V Ekvádoru jsou zřejmě tisíce obětí koronaviru, píše BBC

I když oficiální statistiky tvrdí, že v Ekvádoru zemřelo na nemoc covid-19 něco přes 400 lidí, realita by mohla ve skutečnosti být mnohem horší, plyne ze zjištění zpravodajského serveru BBC. Vládní statistiky hovoří o několikatisícovém nárůstu v celkovém počtu úmrtí v zemi, rozdíl by mohl být vysvětlen právě nákazou koronavirem.

Rusko oznámilo rekordní počet nově nakažených, na covid-19 zemřelo 313 lidí

Rusko ohlásilo další rekordní nárůst nových případů nákazy koronavirem. Za minulých 24 hodin jich přibylo přes 4700, v pátek nárůst činil něco přes 4000. Mrtvých má země nově 313. Informoval o tom dnes štáb pro řešení epidemie z koronaviru, uvedly agentury. Prezident Vladimir Putin nařídil vládě připravovat krátkodobé prognózy dalšího šíření infekce.

Nová bilance pandemie covid-19: Které státy jsou nejvíc zasažené?

V Číně se začal nový typ koronaviru šířit začátkem loňského prosince. V pevninské Číně bylo dosud zaznamenáno téměř 83.800 případů a přes 4600 obětí. Situace se v Číně postupně zlepšila a novými ohnisky nákazy jsou USA a Evropa, do které se nový typ koronaviru dostal o necelé dva měsíce později.