Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rusko oznámilo rekordní počet nově nakažených, na covid-19 zemřelo 313 lidí

Nová bilance pandemie covid-19: Které státy jsou nejvíc zasažené?

V Číně se začal nový typ koronaviru šířit začátkem loňského prosince. V pevninské Číně bylo dosud zaznamenáno téměř 83.800 případů a přes 4600 obětí. Situace se v Číně postupně zlepšila a novými ohnisky nákazy jsou USA a Evropa, do které se nový typ koronaviru dostal o necelé dva měsíce později.

Covid-19 v Afghánistánu: Nakaženo je 20 lidí z okruhu prezidenta Ghaního

Nejméně 20 lidí zaměstnaných v úřadu afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního je nakaženo koronavirem. Sedmdesátiletý politik proto musel omezit kontakty s personálem a komunikuje hlavně na dálku. Oznámily to dnes afghánské vládní zdroje.

KLDR stále tvrdí, že je bez covid-19. Severokorejci mají o nákaze přednášky

Severokorejské úřady informovaly občany Severní Koreje, že v zemi jsou potvrzené případy nákazy koronavirem. Oznámila do rozhlasová stanice Radio Free Asia (RFA), podle níž byli obyvatelé informováni na veřejných přednáškách. Pchjongjang ale dál oficiálně tvrdí, že v zemi žádný případ není.

Narozeniny Alžběty II. budou bez kanonády, královna si ji kvůli pandemii nepřeje

Čtyřiadevadesáté narozeniny britské královny Alžběty II. se v úterý budou muset obejít bez slavnostní kanonády. Panovnice si ji nepřeje, protože ji s ohledem na koronavirovou krizi nepovažuje za vhodnou.

Ukrajina: Infekce covid-19 se šíří v nejznámějším klášterním komplexu

V nejznámějším ukrajinském klášterním komplexu Kyjevskopečorská lávra se nejméně po několik dní šíří koronavirus, píší ukrajinská média.

Počet obětí covid-19 v jihovýchodní Asii roste, krize dopadá na rohingské migranty

Koronavirem se nově nakazili další občané Malajsie, Filipín i Indonésie. Tyto tři země navíc dohromady za uplynulých 24 hodin zaznamenaly téměř 30 nových úmrtí, z nichž polovina připadá na Indonésii. Tato čtvrtá nejlidnatější země planety v pátek překonala Filipíny v počtu nejvíc nakažených v oblasti Jihovýchodní Asie, uvedla agentura Reuters.

Británie pod náporem covid-19: Nemocnicím chybí ochranné prostředky, umírají zdravotníci

Britským nemocnicím začíná chybět ochranné vybavení potřebné kvůli ochraně zdravotníků před nákazou koronavirem. O víkendu by tak na četných jednotkách intenzivní péče v zemi mohly dojít zásoby doporučovaných jednorázových ochranných obleků s dlouhým rukávem, které odpuzují vlhkost. Informují o tom světové agentury.

Digitální firmy chtějí podpořit obnovu české ekonomiky. Krize je i příležitostí, říká Telička

Digitální firmy, které ještě před začátkem krize založily platformu Digital Economy Network (DEN), chtějí podpořit obnovu české ekonomiky. Své know-how hodlají poskytnout i tradičním firmám, a tím nastavit modernější směr tuzemské ekonomiky. Kromě automobilového průmyslu, na který se v současné době nejvíce spoléhá, chtějí upozornit na mnoho špičkových inovativních společností.

Kadeřnictví zavřena. Zastřihovače vousů a vlasů jdou v obchodech na dračku

U Čechů skokově vzrostl zájem o přístroje na úpravu vousů, vlasů i nehtů. Nejlépe se daří zastřihovačům, u nichž obchodníci sledují růst o více než 200 procent. Vysoká poptávka je také po produktech na domácí manikúru a pedikúru. Zboží prodejci pravidelně doplňují, rozšiřují také jeho nabídku, a to včetně barev vlasy a sprejů na krytí šedin.

Írán má 80 tisíc nakažených a přes 5000 úmrtí. Teherán zmírnil opatření kvůli covid-19

Počet nakažených koronavirem v Íránu překročil 80.000. Nově tam zemřelo přes sedm desítek pacientů, takže celkový počet úmrtí v zemi překonal číslo 5000. Údaje z posledních 24 hodin dnes zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. V Teheránu a okolí se dnes začala obnovovat činnost v některých podnicích a obchodech, i když je Írán epidemií nejpostiženější ze zemí Blízkého východu.

Antarktida si koronavirus drží od těla dvojitou izolací

Alejandro Valenzuela Peňa si na mrazivých a pustých pláních Antarktidy na izolaci už dávno zvykl. Nyní však nabírá pocit opuštěnosti nový rozměr. Kontinent, který je i za běžných okolností téměř odříznutý od okolního světa, dosud uniká nákaze koronavirem a dělá vše pro to, aby se pandemii vyhnul úplně, píše agentura Reuters.

Praha 1 se zákazem elektrokoloběžek v centru města zatím vyčkává

Radnice Prahy 1 zatím nenechala rozmístit značení se zákazem elektrokoloběžek v pěších zónách na Staroměstském náměstí a v jeho okolí. Jak ČTK řekl radní městské části Richard Bureš (ODS), zavedení zákazu bude záviset na návratu turistů do centra. Omezení se bude kromě elektrokoloběžek týkat i elektrokol, což kritizoval spolek Automat. Podle radního to je však po dohodě s magistrátem jediné možné řešení.

Japonsko hlásí 10 tisíc nakažených a 200 mrtvých, ukázala se slabina zdravotnického systému

V Japonsku dosáhl počet lidí nakažených koronavirem 10.000. Oznámila to dnes televizní stanice NHK. Země má do dnešního dne 200 mrtvých. Rekordní nárůst nových případů ohlásil Singapur, za den tam přibylo 942 infikovaných.

Covid-19 v Česku: V pátek přibylo 116 případů, vyléčených je téměř 1200

Počet lidí vyléčených z covid-19 se v ČR od pátečního rána zvýšil o více než 200 na 1183. V nemocnicích dosud s touto nemocí zemřelo 176 lidí. Prokázaných případů nákazy je od počátku 6553. V pátek přibylo 116 případů, jejich počet tak podruhé v řadě klesl. Laboratoře provedly více než 8200 testů.

Rozšířil se koronavirus SARS-CoV-2 z laboratoře? Američané mají pochybnosti

Prezident Donald Trump uvedl pro televizi Fox News, že virus SARS-CoV-2 mohl uniknout z laboratoře ve Wu-chanu. Opírá se o zprávy ministerstva zahraničí, které vyjádřilo obavy o bezpečnost biologické laboratoře. Co o této teorii víme?

Čína bude testovat některé pracovníky odjíždějící z Wu-chanu

Čína bude povinně na koronavirus testovat pracovníky v některých pro stát důležitých službách, kteří budou chtít odjet z nákazou nejvíce zasaženého čínského města Wu-chanu. Úřady tam nyní zrušily nařízení, které hlavní a nejlidnatější město provincie Chu-pej kvůli masivnímu rozšíření nemoci covid-19 uzavřelo na 70 dní.

Přes web lze cvičit jógu a navštívit přitom zámek

Správci lobkowiczkých památek nabízejí přes internet program, který může spojit dvě záliby - návštěvu hradů a zámků a cvičení jógy. Program YogArt přináší novou řadu lekcí jógy, které se budou odehrávat v historických prostorách lobkowiczkých objektů. Lekce se budou natáčet na zámku Nelahozeves, v sálech muzea Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě a ostatních lobkowiczkých lokalitách.

Tažným ptákům putujícím Libanonem prospívá klid při koronaviru

Hejna pelikánů, čápi vznášející se nad pobřežím v Bejrútu, volavky hnízdící v obydlených bejrútských čtvrtích. Nevídané množství opeřenců v těchto dnech pozorují Libanonci, jejichž zemí každoročně prolétají hejna stěhovavých ptáků. Většinou se zastaví jen na několik dní a spatří je jen ti, kdo vědí, kam se za nimi vydat.

Řada migrantů vrácených z USA má koronavirus, tvrdí guatemalský prezident

Velké množství migrantů, kteří byli tento týden vráceni deportačním letem ze Spojených států, je nakaženo koronavirem. Podle agentury Reuters to v pátek prohlásil guatemalský prezident Alejandro Giammattei, který zároveň oznámil pozastavení takovýchto letů.