Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Země se díky pandemii přestala otřásat. Až svět opět ožije, příroda může udeřit silněji

Trh ve Wu-chanu, kde nákaza začala, se skrývá za zástěnou

Tržiště ve městě Wu-chan, odkud se rozšířila nákaza koronavirem do celého světa, se nyní tiše skrývá za úhledně vypadající modro-bílou zástěnou. Stále jsou tu ale jasné stopy toho, že se uvnitř tržiště Chua-nan skrývalo něco nebezpečného: policejní páska, červené zátarasy a dělníci v ochranných oblecích, napsala agentura AFP.

Trump vedl "velice pěkný" rozhovor s Bidenem, probrali koronavirovou krizi

Americký prezident Donald Trump si dnes telefonoval se svým pravděpodobným vyzyvatelem v prezidentských volbách Joem Bidenem. Tématem byla koronavirová krize v zemi. Trump na pondělní tiskové konferenci v Bílém domě uvedl, že měl s uchazečem o prezidentskou nominaci demokratů "velice pěkný" rozhovor.

Čína hlásí 32 nově nakažených, nikdo údajně nezemřel

V pevninské Číně v pondělí přibylo 32 potvrzených případů nákazy koronavirem, oproti 39 o den dříve. Na nemoc covid-19, kterou koronavirus způsobuje, v Číně během pondělka nikdo nezemřel. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdravotnické úřady.

Čínský Wu-chan se po více než dvou měsících otevírá

Obyvatelé čínského města Wu-chan, kde se v prosinci loňského roku poprvé objevil koronavirus způsobující nemoc covid-19, odkud se rozšířil do světa, budou moci poprvé od konce ledna město opustit. Uzávěra města skončí o půlnoci místního času (dnes 18:00 SELČ).

Nemocnicím v EU dochází léky pro pacienty s covid-19

Nemocnicím v Evropské unii v důsledku omezení v obchodu a vytváření nadměrných zásob v členských zemích hrozí nedostatek léků pro pacienty trpící nemocí covid-19. S odvoláním na unijní činitele a zástupce farmaceutického průmyslu to dnes napsala agentura Reuters. Evropská komise údajně v tomto směru zkoumá legálnost kroků několika zemí včetně Slovenska.

Ví, že je nutná, přesto karanténu nedodržují. Jak přesvědčit blízké a známé, aby zůstali doma?

Světová zdravotnická organizace (WHO), Národní zdravotní služba (NHS) ve Velké Británii, a americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) tvrdí, že existuje účinný způsob, jak zpomalit šíření covid-19 tím, že se vyhneme úzkému kontaktu s ostatními lidmi. V některých částech světa šíření koronaviru zanechalo ulice liduprázdné, v jiných částech je během pandemie rušno jako před hrozbou viru SARS-CoV-2.

K promoření dojde i bez zásahu státu, děje se už teď, tvrdí vědci

Na vhodnosti záměrného promoření populace novým typem koronaviru se odborníci neshodnou. Zřejmě podle nich nastane dříve nebo později i bez zásahů státu. Někteří vědci zveřejnili své názory na sociálních sítích či v médiích, další to řekli na dotaz ČTK. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že při ochránění rizikových osob je ostatní třeba promořit.

Karanténa nebo promoření? Omezení vycházení je bez vakcíny časovaná bomba

Část Česka se začíná přiklánět k metodě promoření obyvatelstva koronavirem. Podobnou strategii zvažuje nebo zvažovala i řada dalších zemí, neboť jejím cílem vytvoření hromadné imunity tak, aby se šíření nemoci covid-19 zastavilo. Jde o jednu z možností, jak bojovat s nakažlivou nemocí, proti níž chybí vakcína, a na podobném principu fungují například neštovice. Je ale promoření v případě koronaviru SARS-CoV-2 účinnější než karanténa?

Vojtěch souhlasí s promořením populace. Opatření proti covid-19 se mají zmírnit

Pokud se situace do středy nezmění, půjde podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) omezení přijatá kvůli pandemii nového koronaviru zmírnit. Mohly by se otevřít některé prodejny, například stavebniny nebo papírnictví. Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Postupně se podle něj populace virem promoří, nesmí to být ale nekontrolované.

Bulharsko uzavřelo hranice pro cizince vyjma zemí EU

Bulharsko dnes ve snaze zabránit šíření epidemie koronaviru uzavřelo hranice pro všechny cizince s výjimkou občanů 19 států Evropské unie. S odvoláním na ministra zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters.

Stav nakaženého premiéra Borise Johnsona se zhoršil, je na JIP

Zdravotní stav britského premiéra Borise Johnsona, který byl kvůli nemoci covid-19 v neděli přijat v jedné z londýnských nemocnic, se během dnešního odpoledne zhoršil. Oznámila to kancelář předsedy vlády. Johnson byl na doporučení jeho lékařského týmu přesunut na jednotku intenzivní péče.

Opatření proti koronaviru začne povolovat i Dánsko

Po České republice a Rakousku ohlásilo postupné uvolňování opatření proti šíření koronaviru také Dánsko. Nejdřív otevře 15. dubna jesle, školky a prvních šest tříd základních škol, informovala dnes podle agentury DPA dánská premiérka Mette Frederiksenová. Podmínkou je, že počet nových případů infekčního onemocnění a počet úmrtí zůstane stabilní.

Chile nařídilo povinné roušky ve veřejné dopravě

Chilská vláda nařídila povinné nošení roušek v celé zemi ve veřejné dopravě, opatření začne platit od středečního rána. Informoval o tom dnes místní tisk. Vláda zatím neupřesnila, zda za porušení budou vybírány pokuty, či zda cestující nebude vpuštěn do autobusu či metra. Chilské ministerstvo zdravotnictví rovněž na twitteru zveřejnilo instruktážní video, jak si lze roušku vyrobit třeba z trička či šátku.

Slovensko kvůli koronaviru zavádí zákaz vycházení. V ulicích bude armáda

Slovensko ve snaze zpomalit šíření pandemie choroby covid-19 o nadcházejících velikonočních svátcích až na výjimky zavede mezi 8. a 13. dubnem faktický zákaz vycházení. Rozhodla o tom dnes vláda. Návrh opatření ohlásil již v neděli premiér Igor Matovič. Kabinet kvůli tomu rozšířil nouzový stav, který dosud platil jen v sektorech zdravotnictví a sociálních služeb. Pětimilionové Slovensko má dvě úmrtí na koronavirus a více než 500 potvrzených případů nakažených.

Nákaza covid-19 v Rusku nabírá na síle, některé regiony přesto uvolňují restrikce

Několik ruských regionů dnes uvolnilo přísný protiepidemický režim, který si minulý měsíc vyžádala pandemie nemoci covid-19. Toto rozhodnutí, odůvodňované zájmy ruských průmyslových podniků, platí přesto, že šíření nákazy má v zemi rostoucí tendenci. Podle úředních statistik je v Rusku nakaženo více než 6300 lidí a bezmála padesát osob nemoci podlehlo. I podle oficiálních míst jsou ale skutečné počty vyšší.

Nošení rukavic vás neochrání, nepomáhá ani v obchodě, tvrdí vědci

Nošení jednorázových rukavic v obchodě. Tak zní jedno z ochranných opatření Ministerstva zdravotnictví. Britský chirurg, ale tvrdí, že to není dobrý nápad.

Šíření koronaviru v Itálii zpomaluje, obětí ale přibylo více

V Itálii zemřelo za den 636 lidí nakažených koronavirem, což je o 111 více, než hlásily tamní úřady v neděli, kdy byl tento údaj nejnižší za více než dva týdny. Nakažených ale za poslední den přibylo méně než v neděli. Dnes oznámila italská civilní ochrana 3599 nových případů, zatímco v neděli hlásila nárůst o 4316.

Norsko má prý šíření koronaviru pod kontrolou

Norská vláda tvrdí, že šíření koronaviru v zemi dostala pod kontrolu. Nové statistiky ukazují, že jeden nakažený člověk infikuje pravděpodobně méně než jednu další osobu, řekl dnes podle agentury DPA norský ministr zdravotnictví Bent Höie. Před zavedením opatření proti šíření viru Sars-CoV-2 to bylo 2,5 člověka, nyní má tento údaj hodnotu 0,7.

USA hlásí 10 000 obětí koronaviru, v New Yorku je 130 000 nakažených

Ve Spojených státech dosud nákaze koronaviru podlehlo přes 10.000 lidí. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která vede vlastní bilanci. Počet obětí je tak v USA po Itálii a Španělsku třetí nejvyšší na světě. Americká Univerzita Johnse Hopkinse, která rovněž šíření nákazy sleduje, prozatím v USA eviduje zhruba 9700 obětí a necelých 340.000 nakažených.