Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Norsko má prý šíření koronaviru pod kontrolou

USA hlásí 10 000 obětí koronaviru, v New Yorku je 130 000 nakažených

Ve Spojených státech dosud nákaze koronaviru podlehlo přes 10.000 lidí. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která vede vlastní bilanci. Počet obětí je tak v USA po Itálii a Španělsku třetí nejvyšší na světě. Americká Univerzita Johnse Hopkinse, která rovněž šíření nákazy sleduje, prozatím v USA eviduje zhruba 9700 obětí a necelých 340.000 nakažených.

Hygienici hlásí v Praze 1132 nakažených, ministerstvo 1204

Hygienici evidovali k dnešnímu večeru v Praze 1132 případů nákazy novým typem koronaviru. Za posledních 24 hodin jich přibylo 33. Úmrtí s onemocněním covid-19, které koronavirus způsobuje, bylo v hlavním městě 34, o čtyři více než v neděli večer. Údaje zveřejnila na svém webu pražská hygienická stanice. Podle dat ministerstva zdravotnictví je v hlavním městě už 1204 nakažených.

Koronavirus zahýbal s nákupními zvyklostmi. Čeho Evropané kupují méně?

Z údajů společností IRI a BCG, které se zabývají průzkumem trhu, vyplývá, že v zemích jako je Itálie, Francie nebo Velká Británie lidé více šetří a nekupují drahé potraviny jako je šampaňské. Informoval o tom server Politico.

Bezúročné půjčky pro pražské firmy už tento týden? Podle Havlíčka žaádají i firmy ve ztrátě

Program na bezúročné úvěry pro pražské firmy zasažené v souvislosti s koronavirem by měl být spuštěn tento týden. Hlavní město by do něj na krytí úvěrů mělo vložit více než půl miliardy korun, další peníze v podobném objemu přidá stát. Podnikatelé by tak měli mít k dispozici čtyři až pět miliard korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

WHO se nelíbí, že veřejnost nosí lékařské roušky a respirátory

Světová zdravotnická organizace (WHO) je znepokojena používáním profesionálních ochranných pomůcek běžnou populací. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes upozornil, že lékařské roušky a respirátory by měly být přednostně vyhrazeny zdravotníkům v první linii boje s koronavirovou pandemií.

Slovensko na deset dnů obnoví kontroly na hranicích

Slovensko od středy obnoví kvůli koronaviru kontroly na hranicích. Rozhodl o tom dnes kabinet premiéra Igora Matoviče, vyplývá z informací na vládním webu. Otevřeny budou jen vybrané hraniční přechody, například s Českem deset z 15 silničních přechodů.

Počet obětí covid-19 v Británii narostl o 439

Británie nově eviduje 51.608 lidí, kteří měli v zemi pozitivní test na koronavirus, 5373 z nich zemřelo. Čerstvá bilance znamená, že za poslední 24hodinové období bylo nahlášeno 3800 známých případů infekce a 439 úmrtí. U obou údajů jde o výrazně nižší nárůst oproti neděli, v případě počtu mrtvých dokonce o nejnižší přírůstek od minulého úterka.

Sýrie propouští vězně pomalu, navzdory koronaviru

Ochránci lidských práv upozorňují, že Sýrie propouští příliš pomalu trestance, kteří se mají dostat na svobodu v rámci amnestie vyhlášené prezidentem Bašárem Asadem a rozšířené kvůli pandemii koronaviru. Z vězení se navíc nedostávají političtí vězni. Syrské věznice přitom bývají přeplněné, což vyvolává vážné obavy z vývoje poté, co by se v nich nemoc začala šířit. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Počet nakažených vzrostl na 4735, 78 mrtvých

Počet uzdravených z nemoci covid-19 v Česku překročil podle údajů ministerstva zdravotnictví stovku, od rána se zvýšil o 25 na 121 lidí. Úmrtí v nemocnicích dnes v 17:30 bylo 78, o šest víc než ráno. Počet případů nemoci, kterou způsobuje nový typ koronaviru, za dnešek vzrostl zatím o 148 na 4735. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Cestovky budou za zrušené zájezdy vydávat poukazy. Hotovost dostanou klienti za rok

Tuzemské cestovní kanceláře (CK) budou moci odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy na rovnocenné cesty. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba.

Vláda zmírnila omezení pro sport, otevřou se hobby markety

Stát začíná postupně zmírňovat restriktivní omezení, která zavedl proti šíření koronaviru a dotkla se každodenního života lidí i ekonomiky. Od úterý mohou lidé individuálně sportovat na venkovních sportovištích, otevřou se sběrny a výkupny surovin a od čtvrtka budou moci za přísnějších podmínek otevřít i hobbymarkety, železářství a opravny jízdních kol. Po Velikonocích budou moci lidé v odůvodněných případech vycestovat z ČR a otevřou se možná další prodejny.

Vojtěch chce po Velikonocích představit plán uvolňování opatření

Ministerstvo zdravotnictví chce po Velikonocích představit plán postupného uvolňování přijatých opatření kvůli koronaviru. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V úřadu ustavil skupinu epidemiologů, která by měla posuzovat dopady rozvolněných opatření.

Merkelová připustila možnost nošení roušek v Německu

Německá kancléřka Angela Merkelová vnímá, že se postupně mění názor odborníků na nošení roušek. Když se tento trend bude dále prosazovat, bude za to, aby je lidé nosili i v Německu. Řekla to dnes na tiskové konferenci v Berlíně. Vyjádřila také přesvědčení, že koronavirus představuje pro Evropskou unii největší zkoušku od jejího založení.

Domov v pražské Michli eviduje šest zemřelých seniorů a další nakažené

V Praze zemřelo šest klientů z domova pro seniory v Michli, kde se objevila nákaza covid-19 způsobená koronavirem. Další desítky jich jsou nakaženy. ČTK to sdělil zdroj z magistrátu, který je dobře obeznámený se situací.

Covid-19: Psychologické sociální pasti a české roušky

Sociální psychologie zná již přes 50 let fenomén sociální pasti. Jde o situaci, kdy jednotlivci upřednostňují okamžitý vlastní prospěch, a tak způsobí významnou škodu své společnosti, na kterou vesměs dodatečně i sami doplatí. Klasickým příkladem je tzv.Tragedie obecní pastviny. Louka by v pohodě uživila stádo, kdyby do něj každý vesničan přispěl jedinou krávou. Každý je ovšem v pokušení poslat na pastvu krávu navíc – zdvojnásobil by tím svůj podíl a ostatní by to ani nepocítili. Ukáže se ale, že podobných sobců je tolik, že to pastvinu nakonec zničí poctivcům i sobcům najednou.

Slovensko má první dvě úmrtí na koronavirus

Slovensko má první dva případy úmrtí v souvislosti s koronavirem. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. V neděli přibylo v zemi pod Tatrami 49 infikovaných, což je nejvyšší nárůst během jednoho dne. Celkový počet nakažených tak přesáhl hranici 500 pacientů. Slovensko patří v Evropě mezi poslední země, kde bylo zaznamenáno úmrtí pacientů s koronavirem.

Známý fotbalový trenér v slzách. Koronaviru podlehla matka Pepa Guardioly

Sám svému Katalánsku pomohl milionem eur (zhruba 28 milionů korun) v boji proti koronaviru, přesto on sám nyní právě kvůli koronaviru zažívá nejbolestnější chvíle svého života. Španělskému trenérovi působícímu aktuálně v Manchesteru City Pepu Guardiolovi totiž v pondělí zemřela na koronavirus jeho dvaaosmdesátiletá matka Dolores Sala Carriová. S informací přišel deník Mirror.

Lékárny postupně doplňují vykoupené léky s paracetamolem

Lékárny postupně doplňují léky s obsahem paracetamolu, kterých byl v uplynulých týdnech v Česku nedostatek. Poptávka lidí po Paralenu a dalších podobných léčivech podle většiny z nich klesá. Vyplývá z dnešních vyjádření lékárnických sítí na dotaz ČTK.

Komentář

Komentář lékaře: Přinesl covid-19 konec doby postfaktické?

KOMENTÁŘ - Když jsme se ještě nedávno podivovali nad pojmem „doba postfaktická“, ani nás nenapadlo, jak rychle vezme tato zvláštní doba za své. Samozřejmě všichni jsme teď zahlceni informacemi o koronavirové pandemii, všichni myslíme na to, co udělá rázné zastavení celosvětové ekonomiky s naším světem. Rozvíjíme nejrůznější scénáře, co by se jak mohlo vyvíjet, předbíháme se ve vyhledávání možných nebezpečí. Je to pochopitelné. Zatím si moc nevšímáme toho, co dobrého nám tato pandemie přinesla, a bylo by opravdu naprosto nemístné se takovým tématem zabývat a riskovat ukamenování.