Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Policie prověřuje vedení Plzeňského kraje, zda nešířilo covid-19. Dle hejtmana jde o politický boj

Rakousko zavádí roušky povinně, kancléř Kurz dal za příklad Česko

Rakousko chce začít po Velikonocích postupně rušit přísná opatření, která přijalo v boji proti šíření koronaviru. Předběžný plán zmírnění krizových opatření dnes na tiskové konferenci představil kancléř Sebastian Kurz, podle kterého bude ale záležet na tom, jak se lidé budou o Velikonocích chovat. Rakousko je jednou z prvních evropských zemí, která zveřejnila konkrétní termíny na cestě z krize kolem koronaviru.

MZ dosud objednalo 88,5 milionu kusů ochranných pomůcek, zaplatí za ně miliardy

Ministerstvo zdravotnictví dosud objednalo 88,5 milionu kusů ochranného materiálu za šest miliard korun. Doručeno bylo 19,5 milionu kusů, distribuováno už je zhruba 11,1 milionu. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Jeho úřad zásobuje primárně přímo řízené nemocnice, krajské hygienické stanice a laboratoře, které testují vzorky na nový typ koronaviru.

Francie poděkovala Česku za solidaritu, pacienty s covid-19 nepošle

Francie už lépe zvládá situaci s léčbou komplikovaných případů lidí infikovaných koronavirem, pacienty na plicní ventilaci proto do Česka nepošle. Po telefonátu s francouzským premiérem Édouardem Philippem to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Premiér Philippe českému protějšku nicméně poděkoval za to, že Česko vyslyšelo víkendovou žádost jeho země.

Japonsko kvůli covid-19 zvažuje vyhlášení stavu nouze, měl by platit od úterý

Japonská vláda zvažuje, že kvůli koronaviru vyhlásí nouzový stav. Měl by začít platit již od úterý a trvat šest měsíců, uvedla japonská televize TBS. Podle zákona přijatého v březnu může premiér vyhlásit tento stav v případě, že nemoc představuje "vážné nebezpečí" pro životy a její rychlé šíření může mít obrovský dopad na ekonomiku.

Počet úmrtí na covid-19 v Nizozemí stoupl, Belgie má přes 20 tisíc nakažených

V Belgii a Nizozemsku dál roste počet lidí nakažených koronavirem a přibývá i těch, kteří nemoci covid-19 podlehli. V Belgii už je potvrzených případů více než 20.000, v Nizozemsku dnes padla hranice 18.000 infikovaných. Obětí nemoci covid-19 hlásí Belgie přes 1600, Nizozemsko dokonce přes 1800.

Německo zatím nedá termín, kdy uvolní opatření. Kontroly na hranicích s ČR nezavede

Německo zatím nezavede kontroly na hranicích s Českem, jak o tom uvažoval ministr vnitra Horst Seehofer. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes řekl mluvčí resortu Björn Grünewälder. Stejně tak spolková republika zatím nepočítá s kontrolami na hranicích s Polskem, Nizozemskem a Belgií, chystá ale 14denní karanténu pro lidi, co přicestují. Na pendlery se toto opatření vztahovat nebude.

Ekonomové ke covid-19: Vláda by měla více investovat do testů

Česká vláda by měla masivněji investovat do testů na zjištění onemocnění covid-19. Vynaložené peníze se jí vrátí v včasnějším opětovném nastartování celé země včetně hospodářství, které je výrazně utlumeno a sčítá velké ztráty. Shodla se na tom většina vybraných ekonomů a akademiků.

Češi jsou doma, více pečou a vaří. Chovatelé slepic mají vyprodané sklady

Chovatelé slepic hlásí vyprodané sklady vajec. Jejich odbyt v uplynulých týdnech nezvýšily očekávané Velikonoce, ale to, že lidé kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru jsou více doma, kde i více pečou a vaří. ČTK to dnes řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Podle ní podobná situace je i s drůbežím masem.

Počet nakažených nic neukazuje, varuje expert. Prozradil, do kdy budeme bojovat s koronavirem

Počet nakažených koronavirem se v Česku každý den zvedá. Podle virologa Výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity Pavla Plevky ale z tohoto čísla nejde prakticky vůbec nic vyčíst.

Covid-19: Tradiční koledování není letos možné, upozornil Hamáček

Tradiční velikonoční koledování nebo připíjení si se sousedy nebude letos možné, řekl dnes novinářům ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Současná vládní nařízení kvůli novému koronaviru to nedovolují.

Proč covid-19 zabije i některé mladé lidi? Záhada

Když se 30letý Američan Ben Luderer začal cítit špatně, nebylo to pro něj překvapení. Jen o několik dní dříve měla totiž jeho žena Brandy pozitivní test na koronavirus. Nic zásadního jí ale nebylo, měla menší teplotu a její stav se rychle lepšil. Ani Ben se proto neobával, jsme přece oba mladí a zdraví, říkal si.

Babiš oponuje Prymulovi: Promoření populace je riskantní. Výhrady má i Hamáček

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s názorem náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, že pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc covid-19 prodělat nebo se s ní setkat. Babiš dnes Radiožurnálu řekl, že taková myšlenka je riskantní a neumí si to představit. Zdůraznil, že Česko jde cestou tzv. chytré karantény.

Reportáž CNN: Den v newyorské nemocnici, kde se bojuje s covid-19

Jen za 40 minut mělo na pohotovosti v nemocnici v newyorské čtvrti Brooklyn zástavu srdce šest lidí. Čtyři z nich zemřeli ještě předtím, než se dostali na jednotku intenzivní péče. Za další hodinu zazněla výstraha oznamující srdeční selhání ještě pětkrát a přivolala lékaře, kteří se snažili pacienty resuscitovat.

Koronavirus: O přijetí pacientů ze zahraničí mají zájem i nemocnice v Praze

O přijetí pacientů s nemocí covid-19 ze zahraničí projevily zájem i pražské nemocnice, podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) v nich pro to kapacity jsou. Prvních šest nakažených z Francie přiletí do Brna odpoledne. Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Podle dat z dnešního rána je v Česku hospitalizováno 391 lidí, 84 potřebuje intenzivní péči. Celkem byla nákaza v tuzemsku prokázána u téměř 4600 lidí.

Vojtěch: Zaměstnanci domovů pro seniory budou plošně testováni na covid-19

Pracovníci domovů pro seniory a podobných zařízení se budou kvůli možné nákaze koronavirem plošně testovat, a to pravidelně každých deset či 14 dní. Poslouží k tomu rychlotesty. Každý kraj jich má dostat 20.000. Testování provedou praktičtí lékaři či zdravotníci, kteří docházejí do domovů. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

V Evropě zemřelo na covid-19 již přes 50 tisíc lidí. Nejvíc obětí mají tyto čtyři státy

Nemoci covid-19 v Evropě podlehlo již více než 50.000 lidí. Vyplývá to z dat, která shromáždila a dnes zveřejnila francouzská tisková agentura AFP. Téměř 85 procent obětí je ve čtyřech zemích: Itálii, Španělsku, Francii a Británii.

Francii letos čeká nejhorší recese od roku 1945, přiznal ministr Le Maire

Francouzské hospodářství letos čeká nejhorší recese od skončení druhé světové války, odhaduje francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Propad hrubého domácího produktu (HDP) by mohl přesáhnout 2,2 procenta, řekl dnes ministr na slyšení v komisi pro ekonomické záležitosti francouzského Senátu.

Vycestovat z Česka? Jen v odůvodněných případech, navrhne krizový štáb

Ústřední krizový štáb navrhne vládě zrušit plošný zákaz vycestování z České republiky od 14. dubna. Češi by ale mohli vyjet ze země jen v odůvodněných případech. Hranice mají být kvůli pandemii nového koronaviru dál uzavřené, fungovat by měly nadále vybrané přechody. Po jednání stálé pracovní skupiny štábu to dnes novinářům řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Covid-19: Írán má přes 60 tisíc nakažených, mrtvých 3739. Graduje spor s USA

V Íránu přibylo za den přes 130 nových úmrtí na covid-19. Země má podle dnešního údaje ministerstva zdravotnictví 3739 mrtvých a počet nakažených stoupl na 60.500. Údaj o infikovaných se zvýšil oproti neděli o více než 2200. Ve srovnání s nedělí se ale počet nových úmrtí snížil - ze 151 na 136.