Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemie covid-19: Američany čeká nejhorší týden jejich životů, řekl šéf zdravotnické služby

Počet obětí koronaviru v Itálii stoupl o 525, nárůst je znovu mírnější

V Itálii zemřelo za poslední den 525 lidí s nemocí covid-19, což je nejméně za více než dva týdny, informovala dnes večer agentura Reuters s odvoláním na italské úřady. Potvrdil se tak pozitivní trend klesajícího počtu nových obětí z posledních dní. V Itálii bylo dosud zaznamenáno 15.887 zemřelých pacientů s koronavirem SARS-CoV-2. Počet nakažených vzrostl na 128.948, což je o 4316 více než v sobotu, ale i to podle Reuters představuje mírnější denní nárůst.

V Nizozemí zemřelo na koronavirus dalších 115 lidí, Británie má téměř 5000 obětí

Počet obětí nákazy koronavirem vzrostl v Nizozemsku za poslední den o 115 na celkových 1766. S odvoláním na zdravotnické úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. V Británii za poslední den přibylo 621 lidí, kteří podlehli nákaze koronavirem. O den dříve země zaznamenala smutný rekord, kdy počet mrtvých za 24 hodin vzrostl o 708.

Všichni nakažení senioři do nemocnic? Babiš a Vojtěch odmítli návrh Maláčové

Pokud se potvrdí zpráva, že v havlíčkobrodské nemocnici zemřeli na covid-19 dva klienti domova pro seniory s lehkými příznaky, bude zřejmě nutné všechny nakažené seniory umístit do nemocnic. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). V každém případě by podle ní měli být senioři testováni přednostně, aby nemuseli čekat na výsledky několik dní. Premiér Andrej Babiš (ANO) to odpoledne odmítl.

Benešová pro ČRo: Testy před schůzkou se Zemanem nařídil Mynář

Účastníci sobotní schůzky s prezidentem Milošem Zemanem podstoupili test na koronavirus na příkaz prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Výsledek byl ještě v den odběru, vyplývá z vyjádření účastnice schůzky, ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), pro Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Benešová neví, proč výsledky byly tak rychle k dispozici, ani kdo testování platil, řekla.

Epidemie covid-19 za vrcholem? Stát New York hlásí pokles v počtu zemřelých.

V americkém státě New York podlehlo nemoci covid-19 za sobotu 594 lidí, což je méně, než za předchozí den. Výrazně se snížil také počet nově potvrzených případů, a to z téměř 10.800 na 8327. Menší je rovněž denní nárůst lidí přijatých na jednotky intenzivní péče, zvýšil se naopak počet lidí propuštěných z nemocnic.

Nákaza covid-19 byla v Olomouci potvrzena u dalších 21 studentů

Nákaza novým typem koronaviru byla o víkendu v Olomouci prokázána u dalších 21 zahraničních vysokoškolských studentů. Testováno bylo zhruba osm desítek studentů, kterým byla v předchozích dnech nařízena karanténa. ČTK to dnes řekl ředitel Správy kolejí a menz Univerzity Palackého Josef Suchánek.

Krásné počasí komplikuje boj s koronavirem. Jak udržet lidi doma?

Obyvatelé Paříže musejí odolat pokušení vyjít si za dnešního krásného počasí na procházku. Úřady jim připomínají, aby během karantény nařízené kvůli koronaviru zůstali doma, i když přišlo jaro a venku hřeje slunce. Nemoci covid-19, kterou koronavirus způsobuje, ve Francii podlehlo 7560 lidí.

Zeman: Kvůli covid-19 se patrně zmrazí minimální mzda, ekonomice pomohou rozumné investice

Kvůli dopadům epidemie koronaviru se velmi pravděpodobně zmrazí růst minimální mzdy. Prezident Miloš Zeman to dnes řekl v rozhovoru pro deník Blesk. Vyslovil se také pro zmrazení růstu platů státních úředníků, zmrazení platů v Parlamentu by podle něj nepřineslo žádné peníze. Premiér Andrej Babiš (ANO) zmrazení minimální mzdy nepodpořil. Uvedl, že to neumí posoudit. Prioritou podle něj bude posílit financování zdravotnictví.

Covid-19 zamořuje Tokio. 143 nakažených za den, jde o nový rekord

V Tokiu se od soboty nakazilo koronavirem dalších 143 lidí. Jedná se o dosud nejvyšší denní nárůst zaznamenaných případů nákazy, v japonské metropoli jich je celkově už přes 1033. Dnes to s odvoláním na představitele města uvedla agentura Kjódó. Celkový počet obětí koronaviru v Japonsku podle agentury přesáhl hranici jedné stovky.

Jižní Súdán má první případ covid-19, Etiopie prvního mrtvého

Jižní Súdán dnes oznámil první případ nemoci covid-19 způsobené novým koronavirem. Africká země doposud patřila mezi několik málo území, ve kterých se zatím nemoc nevyskytla. Etiopie pak oznámila první úmrtí na covid-19.

Počet nakažených v Rakousku překročil 12 tisíc, kancléř Kurz chystá nový plán

Počet nakažených koronavirovou nemocí covid-19 v Rakousku překonal hranici 12.000 a počet mrtvých je přes 200. Informoval o tom dnes server oe24.at. Podle něj lze vysledovat pozitivní trend. Devátý den po sobě je míra nárůstu počtu infikovaných v jednotkách procent a počet pacientů na jednotkách intenzivní péče se už tři dny prakticky nemění. Dnes jich bylo 244, což je dokonce o jednoho méně než v sobotu.

Zpěvačka Pink měla koronavirus, na boj s nákazou věnuje milion

Americká zpěvačka Pink v pátek uvedla, že byla před dvěma týdny pozitivně testována na nemoc covid-19 způsobenou koronavirem a že se mezitím uzdravila. Na boj s nákazou věnuje milion dolarů (25,7 milionu korun), uvedla agentura Reuters.

Itálie se chystá rušit opatření kolem koronaviru, datum nestanoví

Itálie připravuje plán na postupné rušení omezení přijatých v souvislosti s epidemií koronaviru. Deníku La Repubblica to dnes řekl ministr zdravotnictví Roberto Speranza s tím, že by zatím bylo nezodpovědné slibovat datum, kdy se země vrátí do normálu.

Vláda varuje před rychlým rušením omezení proti šíření koronaviru

Vláda varuje před rychlým rušením omezení, která vyhlásila ve snaze omezit šíření nového koronaviru. V materiálu pro poslance, kterým žádá o souhlas s prodloužením nouzového stavu, poukazuje na to, že se v Česku může pohybovat mnoho nakažených lidí, kteří ale nebyli testováni. Údaje k řízenému uvolňování restrikcí by mohly být k dispozici zhruba v polovině dubna, stojí v dokumentu.

Rektor Zima: Rozpočet Univerzity Karlovy přijde kvůli koronaviru o 1,5 miliardy

Rozpočtu Karlovy univerzity způsobí koronavirová krize a s ní spojený dopad na školy výpadek příjmů asi 1,5 miliardy korun. V Otázkách Václava Moravce to dnes řekl rektor školy Tomáš Zima. Výpadek způsobí omezení hospodářské činnosti školy i platby od zahraničních studentů, kteří nyní nemohou v Česku studovat. Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že z letošního rozpočtu ministerstva se nebudou krátit příspěvky pro vysoké ani regionální školství, ani pro sport.

Tady Valentino Rossi! Slavný závodník volal fanynce, která ve 102 letech porazila covid-19

Pandemií koronaviru těžce zasaženou Itálii v minulých dnech povzbudil příběh ženy, která ve 102 letech dokázala nemoc covid-19 porazit.

Austrálie: Nákaza covid-19 se šíří pomaleji, restrikce potrvají měsíce

Australské zdravotnické úřady vyjádřily opatrný optimismus nad zpomalením šíření koronaviru v zemi, ale zároveň upozornily, že omezení kontaktů mezi lidmi potrvá ještě půl roku.

BBC: Královna Alžběta II. vyzve v projevu k sebekázni a odhodlání

Britská královna Alžběta II. v dnešním zvláštním poselství veřejnosti zdůrazní nutnost sebekázně a odhodlání při zvládání koronavirové krize. Dnes o tom informovala společnost BBC, jejíž redakce má předtočenou nahrávku k dispozici. Ministr zdravotnictví Brity varoval, že pokud nebudou dodržovat pravidla karantény, bude muset omezit možnost vyrážet ven za pohybem.

Povinné roušky? USA by si měly vzít příklad z Česka, soudí bývalý diplomat

Zatímco Spojenými státy v posledních dnech hýbe debata o přínosech a nevýhodách plošného nošení ochranných roušek na obličej, v České republice se tato otázka vyřešila již před několika týdny. Amerika by se přitom měla řídit českým příkladem, napsal v komentáři pro americký list USA Today bývalý americký diplomat a učitel z Anglo-americké vysoké školy v Praze Steve Kashkett.