Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Austrálie: Nákaza covid-19 se šíří pomaleji, restrikce potrvají měsíce

BBC: Královna Alžběta II. vyzve v projevu k sebekázni a odhodlání

Britská královna Alžběta II. v dnešním zvláštním poselství veřejnosti zdůrazní nutnost sebekázně a odhodlání při zvládání koronavirové krize. Dnes o tom informovala společnost BBC, jejíž redakce má předtočenou nahrávku k dispozici. Ministr zdravotnictví Brity varoval, že pokud nebudou dodržovat pravidla karantény, bude muset omezit možnost vyrážet ven za pohybem.

Povinné roušky? USA by si měly vzít příklad z Česka, soudí bývalý diplomat

Zatímco Spojenými státy v posledních dnech hýbe debata o přínosech a nevýhodách plošného nošení ochranných roušek na obličej, v České republice se tato otázka vyřešila již před několika týdny. Amerika by se přitom měla řídit českým příkladem, napsal v komentáři pro americký list USA Today bývalý americký diplomat a učitel z Anglo-americké vysoké školy v Praze Steve Kashkett.

Nechvalně proslulé město v karanténě. Kvůli covid-19 je tikající bombou

Rumunské úřady uvalily karanténu na město Tsandarei poté, co zde v posledních dnech zaznamenaly neobvykle vysoký počet nakažených koronavirem. Město je považováno za jedno z center obchodu s lidmi.

AFP: Koronavirus budí obavy v nigerijských táborech pro migranty, hrozí katastrofa

V uprchlickém táboře v Bakassi na severovýchodě Nigérie stojí lidé frontu před plastovým umyvadlem, které zde bylo narychlo umístěné ve snaze začít s hygienickými opatřeními v době koronavirového nebezpečí, popisuje agentura AFP. Bakassi je jeden z největších táborů, kde našli dočasné útočiště lidé vyhnaní z domovů kvůli konfliktu s povstaleckým hnutím Boko Haram, které má vazby na Islámský stát.

Dva termíny přijímacích zkoušek na střední školy nebudou, říká Plaga

Ministerstvo školství neplánuje obnovit dva termíny zkoušek na střední školy, jak požaduje petice, kterou podepsaly tisíce lidí. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v debatě uvedl, že zkoušky na vysoké školy by mělo být možné skládat i bez maturity a mohly by se uskutečnit v červnu nebo v červenci.

Plaga: Školy otevřou v druhé půli května, variantní plány nejsou

Ministr školství Robert Plaga (ANO) dnes v České televizi uvedl, že žáci a studenti by se mohli podle současných plánů do školy vrátit v druhé polovině května. Pro otevření škol je podle něj zásadní stanovení podmínek pro takový krok od ministerstva zdravotnictví - tedy třeba dostatek dezinfekce, roušek či teploměrů ve školách. Žádné variantní plány pro otevírání škol, které by vycházely z údajů ministerstva zdravotnictví a vývoje šíření nemoci, podle něj nejsou.

Německo hlásí 5825 nových případů nákazy covid-19, Švýcarsko má 559 obětí

V Německu bylo za poslední den evidováno 5936 nových případů koronaviru. Nárůst je podle statistik Institutu Roberta Kocha nižší než v sobotu odpoledne, kdy bylo hlášeno 6082 nových případů. V pátek jich bylo hlášeno dokonce 6174. Celkem již úřady zaregistrovaly 91.714 nakažených a přes 1340 zemřelých. Vyplývá to ze statistiky německého Institutu Roberta Kocha. Švýcarsko hlásí 559 mrtvých.

Zeman nebyl testován na covid-19. Dle svých slov "velmi drsně" vynadal Nejedlému

Prezident Miloš Zeman uvedl, že na nákazu koronavirem testován nebyl na rozdíl od svých spolupracovníků. U nikoho z nich se nákaza neobjevila, řekl dnes v pořadu S prezidentem v Lánech na serveru deníku Blesk. Test prý nebyl potřeba, neboť až na bolavé nohy Zeman podle svých slov žádnými zdravotními potížemi netrpí. Několikrát si ale během rozhovoru stěžoval, že otázky novinářky přes její ústní roušku neslyší. Roušku měl i Zeman.

Opozice kritizuje nekoncepční návrhy na rozvolňování opatření

Vládní představitelé podle opozice velmi chaoticky navrhují rozvolňování některých opatření zavedených kvůli nákaze novým koronavirem. Většinou jde o marketingové výstřely, shodli se dnes v diskusním pořadu Partie televize Prima předseda ODS Petr Fiala a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Za nesmyslné považuje Bartoš například prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO) o možném znovuotevření obchodů s obuví a papírnictví. Otevírání prodejen by se podle něj mělo odvíjet zejména od toho, jak jsou využívány.

Papež František zahájil pašijový týden, mše byla kvůli epidemii bez poutníků

Papež František dnes v bazilice sv. Petra ve Vatikánu odsloužil mši, jíž zahájil předvelikonoční svatý týden. Obřady se kvůli koronaviru konaly bez poutníků. Lidé z celého světa je však mohly sledovat díky streamingové službě Vatikánu.

Prezident Zeman: Opatření proti koronaviru budou potřeba nejméně měsíc

Prezident Miloš Zeman dnes podpořil postup vicepremiéra a předsedy Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD), který chce stav nouze v ČR prodloužit o měsíc do 11. května. Opozice včetně KSČM, která vládu ANO a ČSSD toleruje, chce prodloužení jen do konce dubna. K tomu se přiklonil i premiér Andrej Babiš (ANO). O prodloužení stavu nouze bude příští týden rozhodovat Sněmovna.

Vitalij Kličko: Souboj s koronavirem, to je úplně jiný zápas

Na těžké bitvy byl bývalý boxerský šampion těžké váhy Vitalij Kličko zvyklý, v těchto dnech ale ukrajinský velikán svádí souboj úplně jiného charakteru a s donedávna zcela neznámým soupeřem. Tím je nový typ koronaviru, který se rozšířil z Číny a s kterým se v současnosti potýká celý svět, a na Kličkovi coby starostovi ukrajinské metropole Kyjeva leží v boji s nákazou velká tíha zodpovědnosti.

Zeman: Od Číny jsme dostali výhodné podmínky, máme jí děkovat

Číně bychom měli děkovat za dodávky ochranných pomůcek, na jejich čekací listině bylo 80 zemí. Díky dobrým vztahům navíc České republika dostala výhodné podmínky ohledně ceny i rychlosti dodání. V rozhovoru pro deník Blesk to dnes řekl prezident Miloš Zeman.

Uzavření hranic je správné, tvrdí Zeman. EU v epidemii koronaviru podle něj selhala

Evropská unie v epidemii nového typu koronaviru selhala, epidemie ji určitě oslabí. Prezident Miloš Zeman to dnes řekl v rozhovoru pro deník Blesk. Poukázal na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která se vyslovila proti uzavírání hranic. V krizi podle prezidenta většinou obstály národní státy.

Zeman udělí Prymulovi nejvyšší státní vyznamenání

Prezident Miloš Zeman udělí 28. října epidemiologovi a náměstku ministra zdravotnictví Romanu Prymulovi nejvyšší státní vyznamenání. Prymula ocenění dostane za svou činnost při potírání epidemie nového typu koronaviru. Podle ODS a Pirátů je na vyznamenávání dost času.

Covid-19 by mohl zničit ekonomiku Íránu. Úřady dovolí "nízkorizikové aktivity"

Počet obětí koronaviru v Íránu stoupl na 3603, za uplynulých 24 hodin přibylo 151 mrtvých. Celkem má země 58.226 potvrzených případů nemoci covid-19. Oznámil to dnes ve státní televizi mluvčí ministerstva zdravotnictví. Íránský prezident Hasan Rúhání přitom dnes v televizi oznámil, že Írán od 11. dubna obnoví některé málo rizikové ekonomické aktivity. Írán je koronavirem nejvíce zasaženou zemí Blízkého východu.

Opozice chce podrobné vysvětlení pro nouzový stav. Vláda jedná chaoticky, míní Fiala

Opozice bude ve Sněmovně po vládě požadovat podrobné vysvětlení, proč navrhuje prodloužit nouzový stav kvůli nákaze novým koronavirem. V diskusním pořadu Partie televize Prima to dnes řekli předseda ODS Petr Fiala a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Teprve poté je podle nich možné návrh podpořit, ne však na 30 dní.

Moskva čelí epidemii covid-19: Počet nakažených prudce roste, tisíce lidí v karanténě

Počet nakažených koronavirem v hlavním městě Ruska za posledních 24 hodin stoupl o 536. Celkem tak Moskva eviduje 3893 infikovaných, uvedla agentura Interfax s odvoláním na údaje Rospotrebnadzoru, který kromě jiného sleduje epidemiologickou situaci v zemi. Vzhledem k sobotním údajům je tak v celé Rusku potvrzených více než 5000 nakažených.

Španělsko má 674 nových úmrtí na covid-19, méně než v sobotu

Ve Španělsku za posledních 24 hodin vzrostl počet obětí koronaviru o 674, celkem už země zaznamenala 12.418 zemřelých. Jedná se o výrazný pokles v porovnání se sobotou, kdy bylo hlášeno 809 obětí. Počet nakažených k dnešku vzrostl na 130.759 ze sobotních 124.736.