Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Jak dál v boji s koronavirem? Profesor zpochybnil přínos drakonických opatření

Koronavirus v Česku: Kdy se opět povolí koncerty a otevřou kina?

Koronavirus SARS-CoV-2 negativně ovlivňuje život většiny lidí nejen v Česku, ale i v desítkách dalších zemí. U nás má kromě jiného za následek například omezené vycházení a uzavřené sportovní, kulturní a společenské akce. A jak se zdá, ještě dlouho se na tom nic nezmění.

Epidemie COVID-19 se vrací? V Číně opět roste počet nově nakažených

Pevninská Čína zaznamenala za pondělí 78 nově nakažených koronavirem, což je dvakrát více, než o den dříve. Podle Reuters o tom informovaly místní zdravotnické úřady. V dnes oznámené bilanci je rovněž vyšší počet případů, kdy se pacienti nakazili od nemocného na čínském území. Jeden z nich se přitom infikoval ve městě Wu-chan, kde se nákaza potvrdila koncem loňského roku poprvé.

New York hlásí už skoro 15 000 nakažených a více než 130 mrtvých

New York má 14.775 potvrzených případů nákazy koronavirem a 131 obětí, uvedl starosta největšího amerického města Bill de Blasio. New York je jedním z ohnisek nákazy ve Spojených státech. Koronaviru podle agentury AP podlehlo už více než 600 Američanů a přes 46.000 se nakazilo.

Irsko zpřísňuje opatření, zavírá obchody i restaurace

Irská vláda nařídila od půlnoci přerušení běžného provozu ve všech restauracích, kavárnách a méně důležitých obchodech a vyzvala obyvatele, aby co nejméně vycházeli do ulic. V Irsku, kde byly dosud uzavřené školy a hospody, se tak výrazně stupňuje boj proti šíření koronaviru, napsala agentura AFP. Nová opatření budou platit nejméně do 19. dubna.

Zemřel třetí pacient s koronavirem

V Česku již zemřeli tři lidé nakažení koronavirem. Dva z nich podlehli nemoci COVID-19 v úterý.

Itálie hlásí téměř 70 000 nakažených, obětí je necelých 7000

V Itálii zemřelo dalších 743 lidí nakažených koronavirem, celkem má tato země už 6820 obětí. Informovala o tom dnes místní civilní obrana. Počet dosud nakažených vzrostl za posledních 24 hodin o 5249 na 69.176, což je druhý nejvyšší počet případů nákazy po Číně, odkud se koronavirus loni koncem roku začal šířit do světa a která zaznamenala necelých 82.000 případů nákazy a na 3300 obětí.

Ochranné pomůcky se rozdělily špatně, na některé lékaře nezbylo

Dodávky ochranných pomůcek některé kraje nerozdělily tak, jak se původně naplánovalo. Ochranný materiál tak nezbyl třeba na praktické lékaře či ambulantní specialisty. Po jednání ústředního krizového štábu to dnes řekl jeho šéf Roman Prymula. S hejtmany chce dohodnout nastavení zásobování.

Trump chce uvolnit opatření proti koronaviru do Velikonoc

Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že Spojené státy nejsou stavěny na to, aby se zastavily, a dodal, že rozsáhlá restriktivní opatření mohou být destruktivní. Vyjádřil naději, že se země opět otevře do Velikonoc, tedy do 12. dubna, a zdůraznil, že věří, že Američané budou schopni dodržovat kvůli koronaviru bezpečný odstup a brzy se budou moci vrátit do práce. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí Fox News.

Uzavření hranic na dva roky by Česko zničilo, bojí se prodejci

Uzavření hranic a omezení cestování na rok či dva by bylo podle prodejců jazykových pobytů v zahraničí i cestovních kanceláří pro tuzemské podnikatele nejen v cestovním ruchu likvidační. Na možnost dlouhodobějších restrikcí v cestování do zahraničí upozornil v neděli náměstek ministra zdravotnictví a šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová prý asi měla koronavirus

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová předpokládá, že se koronavirem rovněž nakazila. Nyní se již ale zotavila, uvedla dnes na instagramu. Symptomy pocítila před deseti dny po návratu z Bruselu, stejné potíže, ač trochu vážnější, měl i její otec.

Koronavirová nákaza může v USA trvat měsíce, varuje Pentagon

Vysoce postavení představitelé Pentagonu dnes uvedli, že rychle šířící se koronavirová nákaza může ve Spojených státech trvat měsíce. Armáda proto bude po dobu, po kterou to bude nutné, pomáhat ve snaze dalšímu šíření zabránit. Informovala o tom agentura Reuters. Koronavirová pandemie si ve Spojených státech dosud vyžádala více než 550 obětí a přes 43.800 lidí se nakazilo.

Vlády musí v boji s virem lidem dávat rozkazy, ne doporučení, tvrdí psycholog

Z mnoha evropských zemí, ze Spojených států nebo z Austrálie v posledních dnech přicházejí zprávy o tom, jak lidé ignorují apely politiků v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru. Podle profesora behaviorální vědy Nicka Chatera, který působí na anglické vysoké škole Warwick Business School, ovšem není chyba jen na straně veřejnosti. Akademik vidí také "obrovské komunikační selhání" na straně politických lídrů, jejichž vyjádření jsou mnohdy nejednoznačná. Řekl to americké televizi CNN.

Starosta Moskvy přiznal: Statistiky o nakažených jsou podhodnocené

Moskevský starosta Sergej Sobjanin dnes připustil, že šíření koronaviru v jeho městě je mnohem horší než ukazují oficiální statistiky. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o zatím nejsilnější prohlášení někoho z významných ruských činitelů, z něhož vyplývá, že úřady nemají úplný přehled o tom, jak dalece se nákaza v největší zemi světa rozšířila. Rusko dosud ohlásilo 495 nakažených, jedna žena infikovaná koronavirem zemřela.

Indie zavedla úplný zákaz vycházení na 21 dní. Nikdo neví, jak si zajistit jídlo

Indický premiér Naréndra Módí dnes kvůli koronaviru nařídil na 21 dní úplný zákaz vycházení pro všechny obyvatele druhé nejlidnatější země světa. Informovala o tom agentura Reuters.

Pražská Nemocnice na Bulovce hlásí první nakažené mezi personálem

Lékař a zdravotní setra z pražské Nemocnice na Bulovce se nakazili novým typem koronaviru. Jedná se o první nakažené mezi personálem této nemocnice. Informaci České televize potvrdila ČTK nemocnice v písemném vyjádření.

Analýza

Ekonomika ČR klesne o 5,2 procenta. Potíže čekají i okolní státy

Podle nejnovějších odhadů ekonomů Raiffeisenbank by měla česká ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru v letošním roce klesnout o 5,2 procenta. Pokles ekonomiky přitom očekávají u všech okolních státu. U Německa počítají s poklesem o 4,1 procenta, u Slovenska o šest procent, u Maďarska o 3,5 procenta a u Polska o dvě procenta. Informovala o tom hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. V příštím roce by se pak měly ekonomky všech zemí regionu vrátit k růstu.

Austrálie zavádí další restrikce kvůli koronaviru. Jsou velmi přísné

Australský premiér Scott Morrison dnes vyhlásil zákaz cest do ciziny pro všechny Australany a sérii dalších opatření, jejichž cílem je omezit šíření koronaviru. Zákaz cestování do zahraničí vstoupí v platnost od středy, informovala tisková agentura Kjódó.

Koronavirus: V Nizozemsku je už 276 mrtvých, v Belgii 122

V Nizozemsku i Belgii dál roste počet nakažených koronavirem a pacientů, kteří podlehli nemoci COVID-19. V Nizozemsku se počet potvrzených případů nákazy za posledních 24 hodin zvýšil o více než 800, v Belgii za stejnou dobu výrazně vzrostl počet obětí: z 88 na 122. Informovala o tom místní média.

Všeobecná fakultní nemocnice už má remdesivir, lék dostává pacient s COVID-19

Americká firma Gilead ve spolupráci se zdravotníky zřejme vytvoří schéma, podle nějž se experimentální lék remdesivir v Česku dostane k nejpotřebnějším pacientům. Taková je aspoň naše představa, řekl dnes novinářům zástupce přednosty anesteziologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Martin Balík. Do ČR se podle něj dostane možná pár desítek nebo pár stovek ampulí léku, který může pomáhat proti nemoci COVID-19 způsobované novým koronavirem.