Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Mošnově přistálo letadlo z Číny, přivezlo roušky a obleky

Na FF UK končí mluvčí Kukal, nevhodně komentoval vzhled žen s rouškami

Z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) odchází její mluvčí Petr Kukal. Důvodem jsou jeho příspěvky na sociálních sítích, ve kterých mimo jiné komentoval vzhled žen s rouškami proti koronaviru. Kukal na svém místě skončí po dohodě s vedením fakulty k 31. březnu.

V Česku je téměř 1500 nakažených koronavirem

Česko mělo k dnešnímu ránu 1497 potvrzených případů nákazy novým koronavirem, deset lidí se z nemoci COVID-19 vyléčilo a čtyři pacienti zemřeli. Během úterý přibylo 185 nových případů, což je druhý největší denní nárůst. Laboratoře ale v úterý také otestovaly nejvíce lidí, téměř 3000 lidí, celkem bylo testováno 22.600 lidí.

Facebooku kvůli koronaviru klesají příjmy z reklamy, potíže má i Twitter

Americké firmě Facebook, která provozuje stejnojmennou sociální síť, klesají kvůli koronaviru příjmy z reklamy. Lidé sice na sociálních sítích tráví z obav před epidemií více času, ale kvůli rozhodnutí vlád zavřít obchody nejsou firmy ochotny do reklamy tolik investovat. Facebook, pro který představuje reklama téměř jediný zdroj příjmů, to uvedl ve svém sdělení.

Největší karanténa v historii lidstva: 2,5 miliardy lidí nesmí ven, třetina světa je doma

Lidstvo v tuto chvíli zažívá největší karanténu ve své historii. Částečným nebo úplným zákazem vycházení je omezeno téměř 2,5 miliardy lidí, což představuje třetinu světové populace. Koronavirus SARS-CoV-2 se navzdory tomuto opatření nadále šíří a ve 170 zemích světa už nakazil více než 420 tisíc lidí.

Olympijské hry 2020 odloženy. Šéf MOV požádal sportovce o pochopení

Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach požádal sportovce o pochopení a shovívavost s možnými škrty a přesuny při přípravě přeložených olympijských her v Tokiu. Na odložení největšího sportovního svátku kvůli současné pandemii koronaviru se v úterý Bach dohodl s japonskými organizátory a zástupci vlády, OH se budou konat příští rok.

V Perthu nesmí zakotvit lodě s turisty. Úřady nechtějí opakovat "katastrofu ze Sydney"

Austrálie nepustí na své území pasažéry dvou výletních lodí, které jsou u jejího západního pobřeží. Na jedné z nich má příznaky koronaviru 25 lidí. Australské úřady na ni poslaly zdravotnický personál, ale do přístavu v Perthu jí vplout nedovolí. Země nechce zopakovat incident, který se stal na opačné straně Austrálie.

Evakuační lety přepravily 257 Čechů z Filipín či Hondurasu

V noci se do Česka vrátilo letadlem 88 Čechů, kteří kvůli opatřením proti koronaviru uvázli na Filipínách. Přiletělo také 169 Čechů z Hondurasu a Mexika. Na twitteru o tom informoval ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), jehož úřad evakuační lety organizuje. Na cestě je podle ministra dalších 300 Čechů například z Dominikánské republiky nebo Vietnamu.

Průzkum: Většina obyvatel zemí G7 očekává dopad koronaviru na příjem domácnosti

Zhruba 70 procent obyvatel členských zemí skupiny vyspělých ekonomik G7 předpokládá, že koronavirus bude mít negativní dopad na příjem jejich domácnosti.

Ruská armáda dál nacvičuje květnovou přehlídku, navzdory epidemii COVID-19

Navzdory epidemii koronaviru, v ruském hlavním městě podle přiznání úřadů prakticky nekontrolovatelné, pokračují v Moskvě přípravy na slavnostní vojenskou přehlídku, kterou by Rusko chtělo v květnu světu připomenout vítězné ukončení druhé světové války. Kreml oslavy neodvolal, média nicméně upozorňují, že vše bude záviset na vývoji epidemiologické situace.

Jako válečná zóna. Nemocnice v New Yorku čelí náporu pacientů s COVID-19

Pohotovosti přeplněné pacienty, které sužují neustálé záchvaty kašle. Postele vmáčknuté kdekoli, kde je kousek místa. Přepracovaní, nevyspalí doktoři a sestry, kteří dostávají na příděl jednu obličejovou masku denně a ničí je starost o tenčící se počet dostupných plicních ventilátorů.

Pandemie COVID-19: Počet obětí překonal prasečí chřipku z let 2009 až 2010

Svět za posledních 100 let zažil řadu pandemií, nejhorší byly spojené se šířením různých kmenů chřipky. Celosvětové nákazy se ale týkaly také moru, cholery či skvrnitého tyfu. Od 80. let 20. století je velkým nebezpečím pandemie AIDS, virem HIV bylo v roce 2018 zasaženo přes 37 milionů lidí, většinou obyvatel subsaharské Afriky.

Rakouská obec chce změnit jméno svého maskota. Kvůli pandemii COVID-19

Malá obec v Dolních Rakousech kvůli pandemii zřejmě změní jméno svého maskota. Mravenčí královně, která láká na místní naučnou stezku, totiž vesnice St. Corona am Wechsel propůjčila část vlastního jména, informovala agentura AFP. Starosta se nyní obává, že maskot jménem Corona by kvůli asociaci s koronavirem mohl v budoucnu turisty spíše odrazovat.

Prezident Bolsonaro přirovnal opatření proti koronaviru ke spálené zemi, epidemii zlehčoval

Brazilský prezident Jair Bolsonaro zkritizoval omezovací opatření, přijatá různými brazilskými státy a obcemi ve snaze zamezit šíření koronaviru, a přirovnal je k politice "spálené země, která hrozí zničením nejpřednější ekonomiky Latinské Ameriky". Uvedla to dnes agentura AFP.

Izraelský papoušek varuje svět: "Koronavirus! Nechoďte ven!"

K varování před nebezpečím šíření koronaviru se v Izraeli připojil i papoušek šedý jménem Luca, který do svého okolí vykřikuje vzkaz: "Nechoďte ven!", napsala agentura Reuters. Čistou hebrejštinou Luca skřehotá: "Je tu koronavirus!" a dodává: "Nechoďte ven!"

V pevninské Číně klesl počet nových případů koronaviru, všechny jsou importované

Pevninská Čína zaznamenala pokles nových případů koronaviru, ze 78 v pondělí na 47 v úterý, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Ty tvrdí, že všechny nové případy se týkají lidí, kteří přicestovali z ciziny.

Mluvčí Bílého domu se vrací do práce, test na koronavirus byl negativní

Mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová, která byla v karanténě kvůli kontaktu se svým brazilským protějškem, prošla testy na koronavirus s negativním výsledkem a dnes se vrací do práce.

Českem zazní Není nutno. Zpěvem můžete poděkovat všem, kdo bojují proti koronaviru

Lidé v celém Česku mají dnes po obědě možnost vyjádřit zpěvem poděkování a podporu lékařům, sestřičkám, lékárníkům, řidičům, hasičům a dalším profesím bojujícím proti šíření koronaviru. Připojit se mohou k České televizi a Českému rozhlasu, kde ve 12:30 po úvodním slovu Zdeňka Svěráka zazní píseň Není nutno.

Američan zemřel po požití "léku proti koronaviru", Trump preparát vychvaloval

Američan ve státu Arizona zemřel a jeho manželka bojuje o život poté, co si vzali látku používanou jako lék proti malárii, o které si mysleli, že je ochrání před nemocí COVID-19 způsobovanou koronavirem, uvedla britská stanice BBC na svém webu. Připomněla, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dosud neschválil žádný lék či léčiva proti koronaviru.

Vyšší nezaměstnanost než ve 30. letech. Dobré volby neexistují, bojí se expert

NÁZOR - Americký prezident Donald Trump a jeho tým čelí bolestivému dilematu, konstatuje bezpečnostní analytik Peter Bergen. Profesor z Arizonské státní univerzity v komentáři pro server CNN vysvětluje, že pokud americká administrativa přijme drakonická opatření potřebná k zastavení pandemie koronaviru, ekonomika Spojených států spadne nejen do recese, ale rovnou do deprese.