Profil editora

Související články:

Ceny energií zlevňují. Jaký trend předpovídají výhledy do budoucna?

Přestože statistická data z komoditních burz ukazují, že meziroční poklesy klíčových položek, které potřebují české domácnosti ke svému životu, tedy elektřiny a zemního plynu meziročně rychle klesají, veřejnost dostává informace, které tomuto trendu zas tak neodpovídají. 

Bude Česko kvůli rozpočtu měnit sazby DPH? Strategie musí být jasná a smysluplná

Česká vláda rozjela naplno snahu o výrazné snížení zadluženosti domácí ekonomiky. Statistická data totiž hovoří jasně – hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března 2023 deficitem ve výši 166,2 miliardy korun. Když se vezme v úvahu očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 156,8 miliard korun. Jenže i tak jde o nejhorší výsledek hospodaření státu za první čtvrtletí od vzniku ČR. Loni byl ve stejném období schodek státního rozpočtu o poznání nižší ‒ 59,1 miliardy korun. Politika ale může vnést do reálného požadavku na snížení dluhu země nechtěné výsledky.

Špatná komunikace, zmatky a chaos. Vox populi promluvilo

Hodně lidí často, zvláště, když je spokojeno s tím, že byla přijata i přes nevoli odpůrců nějaká, řekněme „kontroverzní“ záležitost, ať už v byznyse, politice, ve škole nebo v rodině, vždy s trochou jízlivosti říká, že to prošlo právě proto, že to chtěl „hlas lidu“. Vox populi, vox Dei ‒ hlas lidu, hlas Boží, dodávají většinou s úšklebkem ti, kterým se právě podařil nějaký podobný husarský kousek. No jo, co má ale říkat současná vláda Petra Fialy, která od tuzemských obyvatel dostala prý nejhorší hodnocení od dob kabinetu Petra Nečase v roce 2013. A není to výmysl, ukazuje průzkum agentury CVVM. 

Na vlastní bydlení má stále méně Čechů. Je to ale trend, který známe ze Západu

Zdá se, že pomalu, ale jistě se nám tu, slovy filmového klasika, začíná rozmáhat takový nešvar. Zaděláváme si totiž na (bohužel další) pořádný sociální problém. Po vysokých cenách potravin, krizi s důchody a sociálními platbami od státu tu máme bydlení. Jak totiž vyšlo najevo z analýzy České spořitelny, vlastní bydlení se pro lidi stává stále méně dostupné. S velkou nadsázkou se pak nelze divit těm, kteří s dojetím a slzou v oku, řečeno opravdu hodně ironicky, vzývají staré (dobré) časy. Za těch přece stačilo dát úplatek úředníkovi na OPBH (Okresní podnik bytového hospodářství) a byt mohl být váš.

Rada nad zlato? Na inflaci může zafungovat dobrá nálada

Dobrých zpráv, určitě mi dáte všichni za pravdu, milí čtenáři, nikdy není dost. A i když nad tou následující řada z vás mávne s úšklebkem rukou, radno si ji zapamatovat. Růst spotřebitelských cen v Česku zpomaluje, konstatovala snad všechna tuzemská média. Statistiky totiž ukázaly, že meziroční míra inflace v březnu 2023 dosáhla 15 procent, což je o 1,7 procentního bodu méně než v únoru, a navíc jde o nejnižší meziroční cenový růst od loňského dubna. 

Čechy trápí, jak rostou ceny potravin. Kdo je na vině a měl by zasáhnout stát?

Jen před nějakou krátkou dobou jsem se tu v komentáři zamýšlel nad tím, proč si v Česku stěžujeme na drahé potraviny, když podle všech stran, které do toho mají co mluvit, mohou za vysoké ceny „ti druzí“. Když bych chtěl odbýt hodně citlivé téma jednoduchou zkratkou, řekl bych, že Češi jsou národem, který si pořád na něco stěžuje, i když vůbec nemusí. Bylo by to ale příliš lehké. Ono se totiž mezitím objevilo dost dalších informací, které obraz vysokých cen v tuzemsku zase o něco lépe a jasněji vykreslují. 

Pohádka o českých důchodech? Šťastný konec je stále v nedohlednu

Česká ekonomika se prý může dostat rychle na zdravé nohy bez toho, aniž by jí skutečně hrozil reálný krach. Stačit k tomu mají jen tři kroky, lze se dočíst v mediálním prostoru. Sami ale uznáte, že třeba jen otázka dlouhodobé stability českého penzijního systému je úkol, který těch kroků bude vyžadovat mnohem víc. Nebo myslíte, že ne? 

Energie zlevňují, nižší by mohly být i zálohy. Má smysl si je teď upravit?

Cenové křivky energetických položek na světových komoditních burzách už nějaký ten pátek míří níž a níž. Tak jen pro představu: cena zemního plynu na Power Exchange Central Europe v Praze nyní dosáhla hodnoty 64 eur za 1 MWh, což je číslo, které trhy viděly naposledy v prosinci roku 2021. Vývoj ceny komodity na klíčových amerických burzách je podobný. A cena elektřiny má, jak se říká, vývoj jako „přes kopírák“. Na dříve zmíněné pražské komoditní burze se aktuálně jedna „megawatt hodina“ obchoduje za 161 eur. 

Kdo může za vysoké ceny potravin v Česku? My ne, volají všichni

Zákopovou válku musí připomínat lidem v tuzemsku „souboj“ odpovědných ministerstev s nejrůznějšími obchodníky. Vlnu pozdvižení naposledy vyvolala snaha ministra zemědělství podívat se na to, proč jsou v Česku extrémně vysoké ceny potravin, když, zjednodušeně řečeno, ve většině okolních států mají cenovky u nich výrazně nižší. Výsledkem je, protože jsme v Česku, že nikdo za nic nemůže. To ti druzí.  

Zelené domky v celé EU od roku 2028 budí vášně. Smysl ale mají

Nové budovy v členských státech Evropské unie mají mít od roku 2028 nulové emise a povinné solární panely. Renovace těch stávajících se budou platit z evropských dotací. Tak zní titulky většiny evropských médií poté, co poslanci Evropského parlamentu schválili významné změny týkající se budov. Jasné je tak to, že majitelé nemovitostí, a pozor, týká se to i bytů, budou muset do deseti let výrazně snížit energetickou náročnost svých obydlí. 

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Svět se kvůli krachujícím bankám znovu děsí finanční krize. Je důvod k obavám?

Dalo by se říct, že nejen finanční euro-atlantický svět zažívá po desítce let znovu finanční déjà vu. Určitě si to pamatujete. Na přelomu let 2008 a 2009 tu nejdřív byly nějaké ty zaoceánské krachy bank, pro připomenutí, kvůli problémům zastavila svou činnost jedna snad z nejtradičnějších amerických bank, Lehman Brothers, založená v roce 1850 a pak přišlo rychle hodně problémů nejen na finančních trzích, ale hlavně v ekonomikách zemí světa. Pro dobro věci asi nemá cenu znovu otevírat staré rány (a s ironií dodávám, že odpůrci splácení řeckých dluhů, jistě budou dobře vědět, o čem je řeč…). A teď je to tu znova. Otázkou je, zda i přes ujišťování nejrůznějších finančních, dohledových a já nevím ještě jakých autorit, se skutečně nebude opakovat finanční krize z let 2008/2009. 

Co kdyby bylo o svátek méně, řekli si v Dánsku. Česko také hledá peníze do rozpočtu

Všeobecná snaha řady vlád nejen v Evropě, ale i v dalších zemích světa po roce války na Ukrajině nabírá v řadě případů na obrátkách. Že nejde o lehký úkol, jak by se na první pohled zdálo, svědčí i to, že mezi různými už zavedenými nástroji na seškrtání státních výdajů se začínají objevovat i některé netradiční. Například v lednu vydané prohlášení premiérky Dánska Mette Frederiksenové o tom, že předložila parlamentu návrh zákona, který by zrušil jeden z celkem jedenácti státních svátků v zemi, aby bylo možné zaplatit více vojenských výdajů z rozpočtu, vyvolal pořádný poprask. I přesto se také v tuzemsku objevily analýzy, které něco podobného doporučují české vládě.

Kdyby ženy a muži brali stejně, pomohlo by to nejen české ekonomice

Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, konstatuje zpráva vydaná ČTK, která cituje závěry studie společnosti Moody's Analytics. Aby bylo jasno, o čem je řeč: Existoval-li by nulový rozdíl mezi příjmy žen a mužů na stejných pozicích v zaměstnání, pak by mohl být světový HDP prý až o sedm bilionů dolarů (v přepočtu na koruny zhruba 155 bilionů) vyšší. Moody's Analytics ale upozorňuje, že při aktuálním tempu vyrovnávání rozdílů mezi ženami a muži potrvá minimálně 132 let, než se čísla srovnají. A i když svět dobře ví, v čem je zakopaný pes, nedaří se tyhle příkopy stále zasypat. 

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 

Důchodcům nezávidím. Změny penzijního systému jsou však nutné, platí to i pro valorizaci

Má, nebo nemá být schválená důchodová reforma, má, nebo nemá nově zvolený prezident, jak to po něm chce nejen opozice, ale i někteří mediální komentátoři, vetovat či potvrdit, prý v rozporu se zákony této země, navrhované snížení valorizačního mechanismu, který sníží částku v létě mimořádně vyplácených penzí? Celé nechutné opoziční divadlo, ukazuje na to, proč zásadní věci v Česku nefungují a země je pak musí často až hystericky řešit už ne na poslední chvíli, ale jak se říká s křížkem po funuse. A že důchody jsou toho nejviditelnějším příkladem, je jen smutná douška.

Česká politika opakuje staré chyby. Škoda nejen pro důchodce, ale i ostatní

Říká se, že jen blázen dělá stejnou chybu dvakrát. Jenže nám v Česku stará moudra asi nic neříkají, a i kdyby platila, nám to prostě nevadí. Říkáte si, že ne? Ale ano. Ukázka toho, že nejen politikům, ale ani jejich voličům nevadí neustálé opakování starých chyb a jejich nenáprava, je tu doslova na denním pořádku. 

Rok války na Ukrajině i dopadů na světovou ekonomiku. Kolik stojí konflikt?

Jen před několika málo dny si nejen celá Evropa, ale celý svět připomněl, že krvavá válečná ruská agrese na Ukrajině trvá už rok. A ač je utrpení obyvatel Ukrajiny nezměrné a nepopsatelné, snad o to víc se v poslední době objevují zprávy, které vystavují doslova krvavý účet administrativě totalitního vůdce Ruska Vladimira Putina, který tuto zemi ničí. A nejde tak přitom ani o sumy, které souvisejí s nějakou pomocí.  

Evropa přihlíží růstu další jednostranné závislosti. Problém představují auta z Číny

Možná se to jen zdá, ale nepřijde vám, že se na tom našem „starém“ kontinentu, pohybujeme takříkajíc z extrému do extrému? Ještě nedávno jsme se tu všichni chovali přesně jako v jedné filmem proslavené písni: „Kupovat potřebné energetické komodity z jednoho zdroje, ale levně? Nevadí!“ Jenže ruská agrese na Ukrajině ukázala, že to byl hodně špatný nápad. Mezitím se odhalily i další závislosti vyspělého světa na podobných „dodavatelích“, i když zatím ne se skutečnými válečnickými aktivitami. A to ať už u léků, čipů nebo potřebných součástek do vojenské munice. Jenže, jak se zdá, zatím jsme se z toho moc nepoučili.  

Chudoba hrozí stále více lidem ve světě. Ušetřeni nejsou ani Češi

I v Česku, jak naznačují události z posledních měsíců loňského roku, lidé nevěří, že tuzemské úřady dokáží skutečně bojovat s rychle rostoucími cenami energií. Člověk se proto asi nesmí divit, že pak veřejnost „naskakuje“ na pochybná, ale o to jednodušší hesla o tom, kdo a za co může, a podléhá emocím, způsobeným třeba zprávami o tom, jak se rychle zvyšuje chudoba v Česku. Že je i kvůli energetickým komplikacím v celé Evropě chudoba na vzestupu, není radno podceňovat. Tenhle problém ale nemáme jen v Česku.