Profil editora

Související články:

Důchody čekají nepopulární změny. Co by ale bylo, kdyby k nim nedošlo?

Problematika důchodů je nejen v Česku ožehavá záležitost, která se dotýká každého obyvatele země, ale především se stává ostrým střelivem pro všechny politické strany a hnutí. Nějakou formu důchodu pobírá v tuzemsku až čtvrtina populace, stát ale vydává na penze více peněz, než je schopen získat. Inflační a cenová krize posledních měsíců navíc způsobila to, že vinou několika mimořádných valorizací právě penzí, rostou všeobecné výdaje státu rostou rychleji, než by bylo zdrávo. Systém výplaty důchodů tak opravdu potřebuje reformu.

Řešíte fixaci záloh na energie? Pečlivě zvažte, jestli se to vyplatí

Veřejně dostupné statistiky ukazují, že už měsíce patří platby za energie k nejvyšším výdajům běžné české domácnosti. Věc došla dokonce tak daleko, že podle některých zdrojů ohrožuje energetická chudoba až milion občanů. Leč, hlavní příčina tohoto stavu, totiž vysoké ceny energií, jak i zpravodajský server EuroZprávy.cz už několikrát uvedl, setrvale klesají. 

Pokud Češi chtějí důchody, jsou změny nutné. Dokonce by mohly být rychlejší a jasnější

Většina z vás, laskavých čtenářů, mi dá jistě za pravdu, když řeknu, že opozice v parlamentu je tu hlavně od toho, aby kritizovala vládnoucí sestavu. Děj se, co děj. No, budiž. Když se ale člověk zamyslí nad tím, co ti lidé dneska většinou vládě vyčítají, rychle zjistí, že po ní chtějí perpetuum mobile. A to přece neexistuje. Opozice totiž kritizuje vládu za to, že nepřidává penzistům, jindy jí ale zase peskuje za to, že nedělá nic s dluhy (přitom chce přidávat ještě více na důchodech) a pak kritizuje za to, že se vláda prý jen asociálně snaží napravit víc než špatnou pověst země po desetiletém působení hradní partičky Miloše Zemana s osmiletým vystupováním populisty Babiše v politice, kteří se oba snažili, spíše než o spolupráci s demokratickými zeměmi Euroatlantického regionu, vlézt do náruče totalitářům a válečným zločincům a vrahům. 

Spotřeba energií ukazuje, jak jsou Češi schopni odolávat dezinformacím

Už nějakou dobu může každý obyvatel České republiky na vlastní oči vidět, že cenové křivky klíčových energetických komodit míří setrvale níž a níž. Faktem také je, že tuzemské domácnosti nejen kvůli drahým energiím, ale i hrozbě, že by například zemního plynu nebyl dostatek (lidé tu na jakékoliv doporučení domácích úřadů, aby kvůli potenciálnímu riziku omezení nějakých dodávek, ať už plynu nebo třeba léků, nic doma „nesyslili“, dělají pravý opak), začali výrazně se spotřebou energií šetřit. 

Zestátnění ČEZ nebude jednoduché, míní experti. Jistý není ani jeho efekt na ceny energií

Bez ohledu na to, že cena elektřiny se třeba jen na pražské burze Power Exchange Central Europe znovu pohybuje na hodnotách z března loňského roku, tedy kolem 170 eur za 1 MWh, má vláda Petra Fialy z ODS už dávno jasno o tom, že chce mít kontrolu nad vývojem ceny elektřiny. Nechme teď stranou politické i právní okolnosti celého procesu, kterými toho chce dosáhnout a o nichž se nejen v médiích, ale i odborných kruzích už nyní vedou vášnivé debaty, a podívejme se na to, zdá plán v podobě restrukturalizace největší energetické skupiny v Česku, totiž skupiny ČEZ, o které má být jasno do poloviny letošního roku, může opravdu přinést nejen větší vliv státu na to, kolik budou lidé platit za elektrickou energií, ale i peníze na další stavby energetické infrastruktury.

Hrozí Čechům ztráta práce? Ptali jsme se ekonomů na černé scénáře o velkém propouštění

Tuzemská nezaměstnanost i za rok 2022 pořád patří k těm vůbec nejnižším v celé Evropské unii. Statistická data uvádějí, že míra nezaměstnanosti dosáhla v prosinci loňského roku na hodnotu 3,7 procenta. A to i přesto, že některé odhady varovaly před tím, že od letošního ledna se prý kvůli vysoké inflaci a snad ještě vyšším cenám energií spustí vlna propouštění, která počty lidí bez práce zvedne. Leč (zatím) se tak nestalo. A to i přesto, že podle posledních průzkumů v Česku se ztráty zaměstnání bojí až 40 procent obyvatel země. Na druhou stranu, byť jen dle statistik a s lehkou nadsázkou řečeno, kam se domácí čísla nezaměstnanosti „hrabou“ na ta ze Španělska, Řeka nebo Itálie. 

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Průměrná cena benzínu Natural 95 na čerpacích stanicích v tuzemsku se nyní pohybuje okolo 37,40 korun za litr a u nafty kolem 37,98 korun za litr. Vezmeme-li v úvahu lednová čísla cen pohonných hmot v Evropě, dá se říct, že Česká republika patří k zemím s levnějšími pohonnými hmotami. Naše ceny se totiž nejen u benzinu, ale i nafty pohybují pod evropským průměrem. Nelze v této souvislosti ale nepřipomenout, že na rozdíl od řady zemí, které tu s výraznými, tu jemnějšími státními zásahy intervenovaly na trhu s palivy, jsme se k podobnému stavu dostali bez zásahů a narušování samoregulace trhu v podobě třeba fixace cen nebo nějakých přídělů či omezování dávek. 

Prospělo by zvolení Andreje Babiše české ekonomice? Pár důvodů, proč by to tak nebylo

Váháte ještě nad tím, koho zvolit ve druhém kole novým prezidentem České republiky? Snad vám tedy pomůže vybrat novou hlavou i několik vět z následujícího komentáře. Nedávno jsem slyšel názor, že prý prezidentské volby v USA a Česku jsou stejné. Ano, kvůli zklamání a frustraci stále větší řady lidí v obou zemích se k moci dostávají lidé, kteří když už ne kvůli vlastnímu hmotnému prospěchu, tak určitě kvůli moci a zpřetrhání zavedených principů a vazeb, označovaných jako tradiční, za sebou táhnou populisty a extremisty. Takové skupiny někdy neváhají rozbít opoziční kanceláře a fyzicky napadat politiky, kteří nemají něco na prvním místě, jindy zase neustále lžou a chtějí zničit vše, co funguje. Je smutným faktem, že si tohle obě země nechávají líbit a neumí nalézt na tu frustraci a zklamání nějaký účinný recept na to, jak zklamané lidi naučit, že plky o tom, že tu za někoho bylo líp, jsou jen virtuální vstupenkou k lepšímu životu. Možná pro ty, co to slibují.

Levný svět, jak jsme ho znali, prý opravdu končí. Přinese to jen drahotu?

Přiznám se, že podobné zprávy jako ta, kterou chci komentovat dále v textu, nebudou asi většině z vás, milí čtenáři, znít příliš „ladně“. Jde totiž o to, že prý levný svět, jak jsme ho znali, zřejmě definitivně končí. Proč? Jde o to, že posledních třicet let jsme zažívali, dá se říct, setrvalý pokles úrokových sazeb, který trval až donedávna. Není snad potřeba dodávat, co to znamenalo. Nízké sazby podporovaly levné úvěry nejen pro firmy a podnikatele, zvyšovaly produkci a výrobu a tak dále. Jistě, že za vším byla snaha „nějak“ řešit všemožné krize, dluhy a další ekonomické potíže, ale hlavně podporovat ekonomický růst, jenže podle amerického ekonoma Lawrence Summerse, chcete-li Larryho H. Summerse, je těmto dnům konec. Dalo by se říct, že nadešel čas začít všechny ty nahromaděné potíže a trable, dluhy a půjčky ekonomik světa splácet?

Ceny zatím nepřestaly růst, přesto přichází další špatné zprávy. České ekonomice hrozí nové riziko

Zdá se, že České ekonomice, hrozí, snad kromě již známých rizik, i další. Totiž to, že kvůli „napjatému“ trhu práce v Německu, je centrální banka Evropy, tedy Evropská centrální banka (ECB) pod velkým tlakem. Jak totiž upozorňují analytici finanční skupiny ČSOB, je pro celou Evropu zatím velkou neznámou, jak se podle Německa budou měnit základní úrokové sazby v Evropě. „Jak výrazně bude muset ECB v tomto roce ještě zpřísnit měnovou politiku, záleží do značné míry na napětí na trhu práce. Pokud by v reakci na vysokou inflaci a další problémy spadla Evropa do hlubší recese vedoucí k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti, bylo by pravděpodobně o vysokou inflaci „postaráno” a ECB by si nemusela dělat velké starosti,“ uvedli analytici ČSOB.

Cena elektřiny jen tak neklesne, nikdo ji za nás nesníží. Co pro to můžeme udělat sami?

Podle tuzemského agenturního zpravodajství bylo v České republice loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent (!). Jistě vás taky napadne, že by tedy mohla cena elektrické energie, jak přece říká ekonomická teorie, s rostoucí výrobní kapacitou, tak nějak klesnout, že? Jenže výhledy na rok 2023 bohužel naznačují, že dodavatelé energií budou letos ceny nejen elektřiny spíše zvedat. Vláda ale i přes rostoucí výrobní kapacity elektřiny právě domácnostem a firmám zajistila, že budou za elektřinu platily méně, než by jim určoval aktuální ceník. 

Přestanou domácnosti zvládat zdražování? Lidé se umí přizpůsobit, a bude to třeba

Většinou během každého začátku nového roku si řada mediálních titulů všímá toho, jaká slova byla v předchozích dvanácti měsících na internetu nejvyhledávanější. Už jsme tu měli covid a jiné náměty, které rozkližovaly společnost, a určitě mi dáte za pravdu, že za loňský rok by nebyl žebříček těchto výrazů kompletní bez slova „inflace“. Zdražování, chcete-li. Podle lidí, kteří mohou s problémem vysokých cen něco udělat, jako je třeba předsedy vlády Petra Fialy, se má tempo zdražování letos snižovat. Podobně to vidí nejen sám guvernér centrální banky, která má cenovou stabilitu v popisu práce, Aleš Michl, ale také ekonomové, oslovení serverem EuroZprávy.cz. 

Nenecháme nikoho padnout, slibuje vláda a činí se. Navzdory inflaci může už letos zavládnout optimismus

Jistě mi dáte za pravdu, laskaví čtenáři, že je snad všeobecně známo, že mezi nejohroženější sociální skupiny v tuzemsku patří kvůli vývoji inflace především senioři, samoživitelé nebo mladé rodiny s dětmi. Ale to neznamená, že by si většina ostatních sociálních skupin v zemi jen bezstarostně pískala o tom, že se jich přetrvávající krize netýká. Poslední odhad Ministerstva financí naznačuje, že meziroční inflace by měla ve 4. čtvrtletí za rok 2022 díky energetickému úspornému balíčku výrazně poklesnout. A za celý rok 2022 tak průměrná míra inflace má podle odborníků z resortu financí dosáhnout 15 %. 

Dobře fungujícímu státu je jedno, jestli je malý nebo velký. Češi si to musí uvědomit

Za éry vlád, ve kterých měl hlavní slovo téměř vždy Andrej Babiš, vzrostl počet státních zaměstnanců o 40 tisíc. A ač se to zdá být na tuzemské poměry neuvěřitelné, veřejnost i přes zdánlivě líbivé sliby levicově-populistických politických uskupení, že se o veřejnost postarají právě nárůstem počtu státních zaměstnanců, tedy možná pro někoho zjednodušeně „velkým“ státem, rozhodla o vítězství volební koalice Spolu a PirStan a ukázala, že to tak být nemusí. Otázkou však pořád zůstává, zda bude stát, na který se spoléhá stále více lidí v tuzemsku, méně rozhodovat jako vrchnost o životech lidí, nebo naopak více.

Končí rok, v němž si Češi sáhli hluboko do kapsy. I kvůli agresivnímu Rusku

I jen pár chvil před koncem roku 2022 možná také uvažujete nad tím, jak by se vlastně dalo charakterizovat uplynulých dvanáct měsíců finančního života v České republice. Jistě, většinu z nás napadne hned na první dobrou hlavně zdražování, rekordní úrokové sazby nebo opozicí obehraná písnička, ve které se volá po nejrůznějším zastropování cen, které se v mnoha ohledech nakonec ukázalo jako, když ne problémové, tak přímo ekonomice škodící. Pro důkaz netřeba jezdit daleko. 

Inflace bude dál znehodnocovat naše úspory, trumfy má v rukou ČNB. Zázraky ale nečekejte

Určitě mi dáte za pravdu, že řada z vás, ať už chtěně či nechtěně vyslechla třeba cestou do práce zasvěcené rozhovory lidí, kteří kritizovali „hloupost“ ostatních spoluobčanů. Tu kvůli volbám, tu kvůli financím, jindy zas kvůli něčemu jinému. Na druhou stranu a s trochou vážnosti, Češi si ve všeobecném měřítku a s jistou dávkou zjednodušení moc s tzv. finanční gramotností nezadají. Tak třeba pravidelné analýzy bankovní asociace právě ohledně finanční vzdělanosti domácí populace ukazují na to, že v zemi stále žije velké procento lidí, kteří se hůře orientují ve finančních záležitostech. Třeba v loňském roce každý třetí obyvatel země považoval řadu informací z finančního světa za zbytečnou. Co na to říct, že? 

Rok 2022 přinesl válku a prudké zdražování. Co nás čeká v roce 2023?

Už za několik dní se začne psát rok 2023 a jistě nejednoho z nás napadají při bilancování letošního roku vážné otázky. Tak třeba přinese nový rok konec krizím? Zastaví se výrazně všeobecné zdražování nebo ne? A hlavně, skončí nesmyslná válka na Ukrajině, kterou vyvolal agresor Vladimir Putin? A může to všechno zlepšit náladu lidí?

Češi platí za potraviny nejvyšší daň v Evropě. Co by udělalo její snížení?

Z pohledu finančních trhů by to byla jistě tzv. kurzotvorná informace, kdyby se na veřejnost dostala zpráva o tom, jak konkrétně by se mohla změnit sazba Daně z přidané hodnoty (DPH) v Česku. Jde totiž o to, bráno širším úhlem pohledu, že Češi platí třeba za opozicí tolik zmiňovanými potravinami (v současné době nejvyšších hodnot inflace za poslední dekádu) 15 procent, což je vskutku hodně vysoko, zatímco ve velké většině Evropy jsou potraviny zdaněny DPH většinou do deseti procent. 

Recese české ekonomiky: Máme se bát růstu nezaměstnanosti či stále vyšších cen?

Technická recese, recese, zpomalení ekonomiky, oslabení poptávky, propouštění, nižší HDP… a tak by se dalo pokračovat. Pojmy z posledních dní konce roku 2022 naznačují, že se česká ekonomika vlivem soukolí nejen domácích, ale i globálních událostí necítí dobře. Všichni vidí, že hodnota inflace dosahuje rekordních hodnot, ceny energií, potravin, ale i všeho ostatního rostou doslova před očima a navíc, na co upozorňují někteří tuzemští ekonomové, vysoké je i tzv. inflační očekávání. To totiž může - bez ohledu na skutečnou hodnotu inflace - výrazně ovlivnit nejen spotřebitelské chování, ale i rozhodování byznysmenů a firem, které pak ekonomiku mohou ještě více oslabit. Co to ale vlastně znamená být v recesi?

Vánoční nákupní horečka: Proč lidé žádají na náměstích demise politiků, když v obchodech utrácí stále více?

Tržby českých obchodníků o třetím adventním víkendu meziročně stouply o deset až 20 procent. A co víc, některé obchody i přes letošní zdražování hlásí stejný nárůst počtu zákazníků. Říkáte si možná, jak pak jdou s těmito zprávami dohromady často opravdu smutné scény z barvitě líčených reportáží o tom, jak některé rodiny trápí to, jak zaplatí faktury za energie nebo ceny potravin. A protože veřejnost má prý ráda jednoduché a jasné poselství, pak je nasnadě otázka, proč si lidé žádají na náměstích demise politiků, když jsou pak (jak se říká v globále) ochotni a schopni utrácet v obchodech meziročně víc? Znamená to, že drahé Vánoce, jak jsou líčeny, jsou vymyšlené? Anebo nedokážeme rozlišit mezi obecným a individuálním?