Profil editora

Související články:

Chudoba i hazard jako problémy současného Česka. Jak to může jít ruku v ruce?

Říkat o Češích, že si nevidí kvůli své chamtivosti na špičku nosu, by bylo asi nošením dříví do lesa. Anebo nepokrytou urážkou. Doslova. Proč se ten člověk hned tak zpočátku textu čílí, řeknete si. No posuďte sami: Zatímco den co den můžeme v přímém přenosu sledovat jistě opravdové srdceryvné příběhy o tom, jak rodiny v Česku nemají na faktury za drahé energie nebo čím nakrmit své nejbližší kvůli inflaci, s o to větším klidem pak vyjde už jen psaným slovem zpráva o tom, že Češi prosázeli na právě finišujícím mistrovství světa ve fotbale už dvě miliardy korun. A to prosím tu dosud nebyly započítány výsledky ze semifinále a finále, které jistě přinesou další nuly ve statistikách navíc. 

Češi stále více spoléhají na někoho jiného než na sebe. Nemusí se to vyplatit

I dávní moudří vladaři dobře věděli, že když chtějí vědět to, co si lidi skutečně myslí, musí mezi „lid“. No a tady se člověk dozví opravdu nejrůznější věci. Třeba, že prý vláda málo dělá pro lidi, nepomáhá včas nebo dostatečně. Co na tom, že se pravidelně objevují seriózní studie, které ukazují spíše na to, že stát možná dělá víc, než by měl. Pak si můžeme myslet, že jsme lenivější než kdykoliv předtím, místo sebe se spoléháme na stát a podle často lákavých, nicméně šílených slibů se rozhodujeme, když máme rozhodovat o své budoucnosti spíše špatně než dobře. Stále víc totiž naskakujeme na sliby, že nebudeme nic dělat, ale budeme dostávat za to nicnedělání peníze. 

Dvojí kvalita potravin: Proč šidí výrobci právě nás Čechy?

Někdy se říká, že i když máme novou realitu, pořád se potýkáme se starými problémy. A dvojí kvalita potravin nebo výrobků je toho zářným důkazem. Určitě si budete pamatovat vlnu řešení tohoto problému, který se objevil poté, co už ani domácí politici nemohli snášet rozdíly, hlavně mezi kvalitou potravin prodávaných na západě a na východě Evropy. Chvilku to trvalo, než se našlo nějaké řešení a pak se problém - alespoň zdánlivě - uklidnil. Hlavně asi po slibech výrobců a producentů, že tohle už se dít nebude. Ale chyba lávky. 

Dokdy budeme svědky zdražování? Pokles inflace může trvat déle, než se čekalo

Tuzemští ekonomové, oslovení serverem EuroZprávy.cz se shodují na tom, že výsledky letošní říjnové české inflace tak trochu překvapily nejen finanční trhy, ale i samotnou centrální banku. Připomínat je to nutné nejen pro odhad dalšího vývoje inflace, ale i proto, aby nevznikaly zbytečně rychle příznivá očekávání. 

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

Ceny nemovitostí v příštím roce? Analytici i indexy se na vývoji shodují

House price index, tedy ukazatel, který ceny domů měří změnou cen rezidenčního bydlení jako procentuální změnu od určitého konkrétního počátečního data, se v České republice pohyboval ve druhém čtvrtletí roku 2022 na hodnotě 218,60 bodu, což bylo více než v prvním čtvrtletí roku, kdy index ukázal hodnotu 210,6 bodu. A podle modelů by se měl tento index cen nemovitostí v ČR pohybovat v příštím roce na hodnotě kolem 138 bodů a v následujícím roce kolem 137 bodů. Co to znamená, je jasné. S největší pravděpodobností může na českém realitním trhu konečně splasknout „bublina“, která na jedné straně dovoluje inkasovat často pro koupěchtivé zájemce o domy či byty nedostupný luxus a na druhé nečekaně vysoké příjmy, ale fakticky šlo dosud spíše o pokřivené fungování realitního trhu pro retailové spotřebitele.

Budou letos české Vánoce jiné? I cenovky u stromků se změní

Je zajímavé, že právě probíhající výprodeje z akcí „Černého pátku“ se dějí snad ve všech částech obchodních menu, jen ty vánoční stromky žádné Black Friday nemají. A bylo by to potřeba. Vždyť tuzemští pěstitelé říkají, že cena tradiční vánoční ikony českých domácností půjde letos zřejmě s cenou nahoru prý o deset až patnáct procent oproti loňsku. A když připočteme dennodenní zprávy, reportáže a titulky o tom, že stále více lidí nemá kvůli rostoucím cenám třeba ani na základní potraviny, bude to znamenat, že letos budou Vánoce v Čechách bez stromků? Problém totiž je, jak zjistila agentura ČTK, že ani možné náhrady živého jehličí, totiž umělé stromky, nebudou se zvýšením ceny otálet. 

Česko zase v něčem zaostává. Bartoš dělá reklamu pro Metu, ale lidé stále čekají ve frontách

Taky jste si mysleli, že zdigitalizovat v české ekonomice minimálně ty služby, které poskytují úřady či stát, nebo vůbec komunikaci s nimi, je výborný nápad? Bodejť by ne. Nikdo přece nechce brzy ráno vstávat, zvlášť když je třeba z okresů Praha-východ nebo Praha-západ a musí být už na osmou osobně přítomen na Úřadu práce, byť přijde na řadu třeba až v poledne, kvůli žádosti třeba o podporu v nezaměstnanosti. Naivky, kteří si myslí, že by tohle mělo fungovat kliknutím na políčko v nějaké mobilní aplikaci, se rozhodně se zlou potážou. Slib neslib. 

Firmy hlásí propouštění, ČEZ rekordní zisky. Proč tedy opět šroubuje ceny?

Hned zkraje tohoto komentáře musím říct, že Česko se vskutku stává zemí, tak říkajíc po Coenovsku, která není nejen pro starý, ale brzy asi pro nikoho. Proč? Dějí se tu prapodivné věci. Eufemisticky řečeno, protože v textu nebudu používat expresívní výrazy. Kdo je na vině tentokrát? Největší energetická společnost v zemi, tedy ČEZ. Ta totiž, aniž by to bylo zatím reálně vidět třeba změnou dodavatele, zvedla pořádně ze židlí zástupy lidí. Soudě tak alespoň pode reakcí na sociálních sítích.

Black Friday opět klepe na dveře. Fronty na "Černý pátek" v Česku střídají pokusy o podvod

Snad všichni koupěchtiví spotřebitelé, a to nejen v tuzemsku, už jsou teď nesví. Jejich den „D“ se totiž blíží mílovými kroky. Řeč je o Black Friday, jak se říká dni, kdy si s výraznými slevami můžete koupit, s trochou nadsázky, doslova co hrdlo ráčí. Faktem sice je, že zejména v českých poměrech se kvůli „permanentnímu“ Black Friday, v mnoha případech avizovanému nejen nyní v listopadu, stala z události „běžná věc“, ale s těmi slevami to tu možná i právě kvůli popsanému není vždy až zas tak horké. Navíc zřejmě ani letos nebudeme svědky scén, kdy davy fanoušků a fanynek, čekajících už od předešlých dní před dveřmi nákupního centra, vtrhnou úderem otvírací hodiny dovnitř a svádí v přímém přenosu televizních kamer doslova lítý boj o jakékoliv zboží. Jen aby to mělo slevu. My na tohle máme jiné obory. Třeba, když si chcete koupit laciný stavební pozemek.

Zdražování se jen tak nezastaví? Ekonomové nevidí klesající inflaci reálně

Zatímco statistiky ukazují, že letošní zářijová míra inflace dosáhla v Česku 18 procent a měsíc před tím se meziroční růst cen poprvé po třinácti měsících zpomalil na 17,2 procent, říjnová čísla inflace podle údajů České národní banky dosáhla hodnoty 17,1 % a listopadová se očekává na podobné úrovni, prosincová zase ještě výš ‒ 19,1 %. Ekonomové, oslovení serverem EuroZprávy.cz, navíc upozorňují, že zřejmě ani v příštích pěti měsících se nepodaří nějak výrazně zkrotit vysoká čísla znehodnocení peněz tak, aniž by to třeba mohlo nějak výrazně narušit zdraví nejen české ekonomiky, ale i členských států Evropské unie. Přesto odborníci věří, že brzdy, v podobě zvedání úrokových sazeb mají v tomto lítém boji opravdu smysl.

Česko má nejdražší elektřinu v Evropě. Může si za to ale bohužel samo

Česká republika, bohužel, má nejdražší elektřina v celé Evropské unii. Podle Evropského statistického úřadu byl totiž v tuzemsku růst této nyní hodně sledované komodity z celé sedmadvacítky vůbec největší, když za první polovinu letošního roku dosáhl 62 procent. Malou náplastí na tohle číslo snad jen může být to, že za domácí ekonomikou následuje Lotyšsko, kde elektřina zdražila o 59 procent a Dánsko, ve kterém si lidé připlatili za spotřebu elektřiny 57 procent. Elektřina se nyní na komoditní burze Power Exchange Central Europe v Praze prodává za 362,40 eur za 1 MWh. Ještě na konci srpna to ale bylo téměř tisíc eur za stejnou měrnou jednotku.

Rekordní zadlužení českých domácností se před Vánoci ještě prohloubí. Zbytečně

Když si člověk dá tu práci a projde si ve „virtuálním prostoru“ informace o tom, jak se Češi chovají v nejrůznějších situacích zjistí, že: Češi chtějí od státu co nejvyšší důchod, nebo ‒ Češi nemají na vlastní bydlení, chtějí, aby jim stát pomohl. Konec konců ani události z posledních týdnů neukazují jinou společnost. Ale tím se neříká, že by „stát“ neměl lidem pomáhat. Jenže možná i kvůli přístupu lidí ke všem těm potížím zřejmě nikoho nepřekvapí zpráva o tom, jak místní obyvatelé přistupují k vlastním dluhům.

Soumrak nad auty v Evropě? Konec motorismu, jak ho známe, nebude tak jednoduchý

Prý se rychle blíží konec aut v Evropě. Možná, že jste v tuzemském mediálním prostoru tuhle zprávu v různých variantách také zaznamenali. Po letošním Mondial de l'automobile de Paris, tedy Světové výstavě automobilů v Paříži, se tohle poselství tak nějak rozletělo domácím informačním světem. Podle některých komentářů totiž byla přehlídka posledních výdobytků automobilového segmentu po čtyřech letech útrap a potíží, způsobených hlavně koronavirovými restrikcemi, „tragická“ a jasně ukázala „absolutní úpadek evropského motorismu“. 

Cena plynu klesá. Nejistota ohledně budoucnosti je ale velká

Proruským trollům, dezinformátorům a všem obskurním antisystémovým postavám, které vychvalují totalitní režimy, jako například Putinovo Rusko, a dosud se jim hodily nepříznivé zprávy o tom, že cena zemního plynu neustále roste, nebude z této novinky dobře. Cena zemního plynu pro evropský trh totiž dál (chce se říct neustále už několik týdnů) klesá. A dá se i říct, byť v Evropě pořád zuří kvůli agresorovi z Ruska válka na Ukrajině, že je to nejen díky plným zásobníkům, ale i dobrému počasí a velkému množství tankerů, které do Evropy přivážejí zkapalněný zemní plyn (LNG). Bohužel to ale neznamená, že už bychom měli úplně vyhráno a cenová hladina velmi důležité komodity zůstane v klidu.

Benzin ani nafta v Česku nezlevní, i když by mohly. Jaké jsou důvody?

Statistiky průměrných cen benzinu a nafty, jak je eviduje společnost CCS, ukazují, že za rok se tahle čísla posunula z loňských 32,74 koruny za litr v září na letošních 43,25 koruny za litr. To je celkem výrazné zdražení. Člověka hned napadne, proč tedy, když víme, že v případě růstu cen pohonných hmot zdraží v ekonomice rychle ihned všechno, neplatí pořád třeba nižší daně nebo nějaké jiné nástroje, které tu měly jen omezenou platnost. A není nutné dlouho rozebírat proč.

Potraviny v Česku jen tak nezlevní. Některá odvětví čekají těžké časy

World Food Index, tedy Světový potravinový souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, setrvale klesá už půl roku. Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvedla, že i v září letošního roku se jeho hodnota snížila na 136,3 bodu ze zpřesněné hodnoty 137,9 bodu, kterou index vykázal v srpnu. To situace v Česku je úplně jiná. Faktem totiž je, že ceny potravin v tuzemsku podle mnoha analytiků rostou výrazně rychleji než jinde v Evropě. A navíc výhledy do příštího roku nejsou vůbec optimistické.

Česko chce energetickou nezávislost na Rusku, pomoci mohou nové plynovody. Má to ale háček

Možná to ještě není všem lidem v Čechách jasné, že i kvůli neschopnosti lidí, jako jsou Andrej Babiš či Karel Havlíček z ANO, kteří „zaručeně“ rozumí energetice, má Česká republika v právě probíhající energetické krizi velký problém. Nejen s cenami, ale s tím, že už mohla mít v zemi položené potřebné plynové potrubí k zemím s mořskými přístavy, jako třeba do Polska (viz slovenská úspěšně otevřená plynová stavba), z něhož mohl proudit nejen plyn z LNG terminálů, ale nemá. Navíc osm let vlády populistů a socialistů nevedlo ani k obnově dodávek třeba od norských dodavatelů plynu (proč, vždyť přece ruský plyn byl levnější) nebo jiných.

Rady, jak šetřit na energiích, si jistě zaslouží pozornost. Lidé ale chtějí jasné informace

Zastánci esoteriky, nebo skutečností či jevů, kterým člověk ne zcela, a ne vždy úplně rozumí, mi jistě dají za pravdu, že události, které se dnes a denně dějí, jsou odplatou za to, že jsme museli dělat dlouhou dobu lidem, Zemi a já nevím ještě komu všemu, pěkně zle. Proč? Tak třeba během října oznámená zpráva - při pro řadu lidí už tak nezvladatelných cenách plynu, elektřiny a dalších paliv - říká, že by Evropu mohla v prosinci zasáhnout výraznější studená vlna. Ta by s největší pravděpodobností negativně ovlivnila nejen ceny paliv, ale i výrazně zamávala s hospodařením plynu.

Energetická krize mění Evropu. Nejde jen o nadcházející zimu

S nelehkou letošní zimou se na starém kontinentu už tak nějak počítá. A dobře se také ví, proč tomu tak je. A když už se zdá, že na jeden vážný problém související s nějakou krizí na energetickém trhu se našlo řešení, ihned se objeví další. Energetický trh prý letos v zimě může zažít „ropný“ šok. A nejsou údajně vyloučeny ani uhelné prázdniny. Zdá se ale, jak upozornili server EuroZprávy.cz analytici, že právě teď je nejlepší čas pro Evropu na to, aby konečně začala skutečně hledat rovnováhu pro každou zemi kontinentu, aby našla své vlastní energetické zdroje.