Profil editora

Související články:

Vláda má v plánu zdanit nečekané zisky. Má na to v demokracii právo?

Má nebo nemá nějaká autorita, a řekněme rovnou, že vláda, rozhodovat o tom, co je ještě přiměřený zisk pro firmy? Říkáte si, jasně, proč mají banky, rafinérie nebo energetické společnosti „odírat“ chudáky spotřebitele, když se vlastně k těm ziskům dostaly tak nějak bez přiložení ruky „k dílu“. A máte možná pravdu. Jak se ale říká, čert je skryt nejen v detailu. Tak je mnohem nebezpečnější záležitost skryta „za rohem“, je pro mnohé z nás neviditelná. A zvláště, když jde o tak citlivé sektory, jako energetika, bankovnictví nebo potravinářství. I když si totiž myslíme, že dokážeme uhlídat všemožná zákoutí totalitářů, extrémistů a ultra nacionálních populistů, kteří touží uchopit moc a pak tu po „putinovsku“ vládnout, platí, že demokracie není opravdu tak silná, aby vždy dokázala ustát všemožné i nemožné útoky na ní.

Slova někdy nestačí a lepší je nic neříkat? Naopak. Fialova vláda musí zlepšit komunikaci

Není těžké zjistit, že Česká republika ztratila za osm let populisticko-socialistických vlád, zvláště v očích západních spojenců, kredit seriózního a spolehlivého partnera. A není už vůbec těžké zjistit proč a kvůli komu. Jenže se zdá, že bude zřejmě opět považována za zemi promarněných šancí. Proč? Bohužel kvůli špatné komunikaci vlády, na jejíž existenci útočí nejen opoziční politické strany, ale stále více i nejrůznější obskurní uskupení dezinformátorů, proruských aktivistů a dalších mocichtivých skupin, jejichž neskrývaným snem je zastavit silně prozápadní směřování České republiky.

Mohou kvůli drahým energiím lidé přijít o práci?

Po odkopání se ruského totalitního režimu, který oznámením o tom, že neobnoví dodávky svého plynu do Evropy přes plynovod Nord Stream 1 dokud budou platit západní sankce, ukázal, jak má podle jeho představ fungovat svět, se ihned nejen na dezinformační scéně objevila „jasná“ stanoviska. Fake news hlásají, že jediným řešením, jak zabránit fatálním následkům na ekonomiku vlivem této zprávy, je „okamžité zrušení nesmyslných a sebedestruktivních sankcí, které Rusku neubližují, ale jen dokonale ničí celou Evropskou unii. Konec plynu pak prý přinese obrovskou nezaměstnanost, další spirálu inflace, bankroty, a nakonec (dle četných extremistů prý konečně) rozpad EU.“ A to je pochopitelně nesmysl.

Fixovat ceny energií a ušetřit? Jistotu úspory už nemáte, experti radí obezřetnost

Ceny energií jsou v Česku velký problém. Ohrožují nejen domácnosti, ale s ohledem na poslední události také fungování země jako takové. Můžeme jistě diskutovat o tom, co nebo kdo za to může, proč to už někdo nezastavil, ale jednoznačné odpovědi se (určitě) hned tak nedočkáme. Jistě, viděno politologicky, celá situace je z pohledu vládních politiků tak trochu podřezáním si vlastní větve pod sebou, kterou dokázaly opoziční strany šikovně využít ve svůj prospěch a před nadcházejícími komunálními volbami to dají všem vládním stranám s vysokou pravděpodobností „sežrat“. Otázku, kterou ovšem pořád, bohužel bez ohledu na dohady politiků, řeší stále větší procento „obyčejných lidí“, je, zda je nyní správný čas při konci fixace cen energií znovu domluvit fixaci nebo dát raději přednost dynamickému kontraktu

Na sucho se kvůli válce či energetické krizi zapomíná. V budoucnu může způsobit velké globální potíže

Když v Evropě vypukl po mnoha letech klidu opět Rusy zaviněný válečný konflikt, oznámil Mezinárodní měnový fond, že vinou války na Ukrajině zpomalí letos výkon české ekonomiky na 2,3 procenta. Loni to bylo o procento více. Zatím sice srpnová data Českého statistického úřadu ukázala, že hrubý domácí produkt ČR vyskočil v meziročním porovnání o 3,7 procenta, ale o konci války a jejích dopadech na domácí ekonomiku pořád nikdo nemluví. Zato o energetické, inflační a dalších krizích se toho už namluvilo více než dost. Bohužel, jsou ale i některé použité nástroje či kroky k řešení oněch krizí takové, že mohou způsobit ještě mnohem závažnější krizi. Jde totiž o urychlení klimatických změn, především sucha. A to bez ohledu na povyk nejrůznějších extremistů a populistů, že nic takového neexistuje.

Proč se nadále zdražuje? Inflaci ovlivňují i důchody či nevyřešené problémy

Když český finanční regulátor, tedy Česká národní banka (ČNB), v roce 2010 oznámil, že tzv. inflačním cílem je meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši dvou procent, jistě nikdo netušil, že za 12 let budou čísla znehodnocení cen mnohem vyšší. A i když má tento způsob držení inflace pod krkem (tedy onoho cílování inflace) nejen své příznivce, ale i odpůrce, dnes by si mohli být názory víc blízcí. A to v tom, že právě dnes je možná až příliš optimistické čekat, že inflace v dohledné době klesne právě na ona dvě procenta za rok.

Energetická bouře smýká Evropou. EU a vlády hasí požár vyvolaný Ruskem

Možná si ještě řada z vás vzpomene na heslo bolševické propagandy, která jej s chutí sobě vlastní využívala při „potírání“ nejen ekonomických, ale především vojensko-politických aktivit Západu a opakovala, že: „Ten, kdo seje vítr, sklidí bouři…“ No, nutno říct, že ač bolševický žvást, dobře se hodí. Smutným faktem totiž je, že ač se zdá, že ze všech seriózních médií pomalu mizí viník současných strastí, útrap, a hlavně války na Ukrajině, který zasel v únoru vítr, tak pomalu ale jistě se i díky výsledkům těchto aktivit přesouvá vztek lidí v Evropě vesměs k těm, co jednotlivé země vedou.

Energie v říjnu opět zdraží, obávají se analytici. Ceny mohou zůstat vysoké i několik let

Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent. Jen samotná cena elektřiny nyní doslova láme nové rekordy, když během obchodování na burze v Lipsku na začátku předposledního srpnového týdne vyskočila nad 700 EUR za MWh. To kromě jiného způsobuje to, že se výrazně zdražují energetické kontrakty na léta 2023, 2024, 2025 a 2026. Analytici navíc varují před tím, že „zlevnění energií zůstává v nedohlednu“.

Potraviny hned tak levnější nebudou. Proč to u nás nejde a v zahraničí ano?

Nedávno jsem při nakupování v supermarketu vyslechl dost „rozčilený“ (hodně slušně řečeno) rozhovor mezi staršími manželi. „To snad není pravda,“ čílil se on. „Ty (asi všichni, kdo jsou v tzv. dodavatelsko-obchodním řetězci) už nevědí, co by si za ten chleba měli říct.“ A ona mu odpověděla: „Vždyť v tý televizi říkali, že ceny těch komodit či co už se prý dostaly na předválečnou (rozuměj před spuštěném ruské agrese na Ukrajině) úroveň, tak proč ten chleba pořád zdražuje?“ Naposledy červencové statistiky ukázaly, že z jednotlivých potravin se ceny mouky zvýšily meziročně o téměř 70 procent. Chleba pak ve stejném čase zdražil o 28,6 procenta.

Česko dál říká společné evropské měně ne. Má to dnes ještě smysl?

Kdo sleduje finančně-ekonomické a politické zprávy z tuzemska i ze světa, nemohl být uprostřed třetího srpnového týdne roku 2022 výrazně překvapen po zveřejnění rozdílů výše inflace v ČR a v Evropě. Nynější data, třeba ta, která zveřejnila hlavní zpravodajská relace České televize v tzv. prime time, ukazují, že Česko má čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. Před českou hodnotou znehodnocení peněz ve výši 17,3 procenta jsou už jen pobaltské státy. Nejsilnější ekonomika „sedmadvacítky“, tedy Německo, má za poslední rok inflaci ve výši 8,5 procenta a ve Francii je to dokonce jen necelých sedm procent. A zatímco v celé Evropské unii, tedy i zemích, které ani přes letité členství nebyly sto zavést společnou měnu euro, činila za poslední rok inflace 9,8 procenta, v těch zemích, které euro mají je to méně - 8,9 %. Otázka tedy zní: Opravdu je euro nevýhodné?

Bytová krize může trvat až 11 let. Do hry se vrací družstva i mamahotely

Když patříte mezi ty, kteří se rozhodují o tom, zda si kvůli tomu, že potřebují někde bydlet, chtějí nyní pořídit vlastní dům, byt nebo raději půjdou do nájmu, či dokonce založí nebo se jen chtějí přidat k nějakému „esvéjéčku“ (snad vás neodradí shlédnutí filmu Vlastníci…), to opravdu nemají vůbec lehké. I ve druhém čtvrtletí letošního roku totiž Česko nezastavilo doslova prudký růst cen nemovitostí.

Rostou obavy z podzimní energetické drahoty. Jak může snížit spotřebu každý z nás?

Zdá se, že koktejl všemožných opatření namířených na vysokou inflaci, které zavedly v tuzemsku instituce k tomu povolané, zřejmě začíná zabírat. Červencová inflace totiž byla dle zveřejněných statistik v porovnání s předchozím měsícem jen o 1,3 procenta vyšší, což byl podle konstatování Českého statistického úřadu, který data zveřejňuje, nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. To není vůbec špatná zpráva, a to přesto, že v prvním letním prázdninovém měsíci letošního roku narostla meziročně hodnota inflace o 17,5 procenta. Zkouška ohněm, jak se říká, nás ale teprve všechny čeká zřejmě na podzim.

Inflace stále ještě roste. Populisté ji svým chováním a hesly o lepších zítřcích nesníží

Čeští voliči mají před blížícím se závěrem letošního roku nejeden úkol. Ten hlavní je vybrat nové reprezentace do místních zastupitelstev a magistrátů. A i když nejen politologové, ale i další odborníci většinou říkají, že komunální volby by se s těmi parlamentními spojovat neměly (nejen proto, že ony reprezentace mají zcela odlišná práva a povinnosti), tak tomu v našich končinách zas tak moc není. Už nyní se třeba ukazuje, a nejen podle voličských preferencí, že lidem se líbí nejen „spanilé“ jízdy v cizí zemi soudem uznaného spolupracovníka totalitní československé Státní bezpečnosti, ale hlavně hesla o tom, že za něj bude zase líp, oproti nějakým argumentům, snažícím se vysvětlit, co v komunálu změnit, ale navíc nálada ukazuje, že snahy samotných lidí deagrofertizovat společnost, nemusí už být tou hlavní motivací ve volbách. Bez ohledu na to, které to jsou.

Jít na jedno se nám nejspíš prodraží. Kolik může výhledově stát pivo?

Milí Češi, tohle se vám ale opravdu nebude líbit. Při přerušení dodávek zemního plynu, se kterým už počítá v rychle se blížící topné sezóně snad celá Evropa, by tuzemské pivovary, alespoň tak to uvedla agentura ČTK, byly schopné vyrábět a prodávat (pivo) jen v omezeném množství. ČTK říká, že podle nejznámějšího domácího pivovaru, tedy Plzeňského Prazdroje, by přerušení dodávek plynu mělo zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně dodavatelů. Když tohle člověk slyší, říká si, zda pak bude platit i pro vládu země, která za tohle může, lidové moudro o tom, že právě taková vláda, která zdraží pivo, padne.

Globální okolnosti nebudí optimismus. Bude litr benzínu v Česku za stovku?

Ač se v několika posledních dnech už i v tuzemsku mluví o tom, že ceny benzínu a nafty na čerpacích stanicích klesají, globální okolnosti zatím moc nenahrávají optimistickým úvahám o tom, že by se číslovky na „benzínových totemech“ mohly snížit, jak to už někde v českém mediálním prostoru zaznělo, znovu třeba k pětatřiceti korunám za litr. Proč taková skepse, řeknete si. Vždyť přece ropa Brent nyní nestojí na trzích ani 96 amerických dolarů za barel, což je přece dost vzdálené některým odhadům komoditních analytiků z března letošního roku, které počítaly s cenou ropy až kolem 250 amerických dolarů za barel.

Jak na drahé energie? Univerzální řešení není, jednu věc ale může udělat každý

Topná sezóna se blíží doslova mílovými kroky a možná ještě rychleji se zvyšují ceny za zálohy na plyn i elektřinu. Nejspíš si proto říkáte, když snad denně čtete, posloucháte nebo vidíte tu politiky, jindy zase analytiky a ekonomy, vyprávět o tom, že od přelomu září a října to bude s cenami za energie opravdu „hustý“, že musíte něco udělat. Ale co?

Dražší obilí a tím pádem i pečivo. Existuje naděje na snížení cen?

Přestože tuzemská média nedávno přišla se zdánlivě příznivou zprávou o tom, že odhad letošní sklizně obilí, s nímž přišel Český statistický úřad (ČSÚ), je dle mínění analytiků poměrně povzbudivý, ceny obilí dávají (a nejen v tuzemsku) tušit, že varování českých mlynářů o tom, že ceny pečiva a chleba budou ještě pořádně růst, můžou být vskutku reálná. Statistici říkají, že sklizeň základních obilovin v Česku by měla být na úrovni loňského roku, poměrně úspěšného a měla by převyšovat pětiletý průměr.

Drahá paliva trápí Čechy několik měsíců. Scénářů dalšího vývoje je několik

Ceny ropy jsou jedním z klíčových faktorů, proč svět okolo nás (doslova, nikoliv jen regionálně) zvedá rychle ceny vzhůru. Všichni už víme, že hlavní příčinou tohoto dění je agresor a válečný zločinec Vladimir Putin, toho času v křeslu ruského prezidenta, který hodlá svět nejen energeticky „vydusit“, ale i fakticky „vyhladovět“, aby mohl přijít k územím, která, jak pevně doufá, mu padnou radostí k nohám. Jenže se zdá, jak ukazují nejen poslední cenovky na světových komoditních burzách u ropy, že jsou spíše fantaskními přáními než realitou.

Za zdražování můžeme "poděkovat" Rusku. Dokud válku neukončí, cena obilí neklesne

Přestože tuzemská média nedávno přišla se zdánlivě příznivou zprávou o tom, že odhad letošní sklizně obilí, s nímž přišel Český statistický úřad (ČSÚ), je dle mínění analytiků poměrně povzbudivý, ceny obilí dávají (ale to nejen v tuzemsku) tušit, že varování českých mlynářů o tom, že cena pečiva a chleba bude ještě pořádně růst, bez zastavení války, můžou být vskutku reálná. Statistici říkají, že sklizeň základních obilovin v Česku by měla být na úrovni loňského roku, poměrně úspěšného a měla by převyšovat pětiletý průměr.

Káva podražila a zlevnění je v nedohlednu. Důvodů je hned několik

Zatímco energie už nejen v tuzemsku zdražují několik měsíců za sebou, u jiných položek každodenního života, jakou je třeba káva, jsou cenové skoky znát, zjednodušeně řečeno, výrazněji jen několik týdnů. A proč je zrovna řeč o kávě? Inu proto, že právě nyní se česká spotřeba či lépe řečeno chování zákazníků začíná výrazněji, a to kvůli souběhu všemožných okolností, skutečně měnit.