Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Poslanci a pražští zastupitelé Čižinský a Nacher mají negativní test na covid

Merkelová mluví o křehkosti evropského projektu. Ukázal to koronavirus

Krize způsobená koronavirem ukázala, jak křehký je evropský projekt, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž ještě nikdy nebyla solidarita a soudržnost v Evropě tak důležitá jako nyní. Merkelová to dnes řekla v parlamentu v projevu k nadcházejícímu předsednictví Německa v Evropské unii. Za jeden z jeho hlavních cílů označila zvýšení mezinárodní váhy sedmadvacítky a také pokrok na cestě ke klimatické neutralitě, jíž chce EU dosáhnout do roku 2050.

Plíce obětí nemoci covid-19 mohou být poškozeny k nepoznání

Covid-19 může změnit plíce lidí, kteří nemoci podlehli, zcela k nepoznání. To by podle britského vědce mohlo znamenat jisté komplikace i pro přeživší, u nichž se nepozorovaně rozvíjí masivní trombóza.

Konec povinných roušek: Odložíme je od 1. července, budou ale výjimky

Lidé v Česku mohou od 1. července odložit roušky také ve vnitřních prostorách nebo veřejné dopravě. Zakrývání nosu a úst kvůli koronaviru bude dál povinné jen v místech s vyšším výskytem nemoci, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zachování povinnosti by se za současné situace týkalo Prahy a Karvinska, ministerstvo chce ale ještě počkat na vývoj v dalším týdnu. Na webu ministerstva bude mapa s rizikovými regiony.

OKD plošně testuje na covid-19, dnes má dorazit až 1500 zaměstnanců

Plošné testování zaměstnanců těžební společnosti OKD na Karvinsku na covid-19 dnes od rána pokračuje na dvou odběrových místech - na Dole ČSM-Sever a Dole ČSA. Během dneška by mělo testem projít až 1500 lidí. ČTK to řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Za první den bylo ve středu v OKD otestováno 1254 lidí, žádný nebyl pozitivní.

Covid-19: Přibylo 51 nakažených, v Česku je aktuálně 2442 nemocných

V Česku bylo od začátku epidemie do dnešního rána zaznamenáno 10.176 případů koronaviru. Během středy přibylo 51 nových případů, podobně jako předchozí den. Zemřelých s nemocí covid-19 je celkem 333, naopak 7401 se už vyléčilo. Aktuálně je tak v Česku 2442 nemocných.

Virus neodejde, roušky opět nasadíme, říká epidemiolog. Přijde druhá vlna?

Koronavirus se zřejmě stane neoddělitelnou součástí našich životů a hned tak nezmizí. Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal varuje zejména před podzimem, kdy by podle něj mohl opět zesílit, ale už by neměl přijít v druhé silné vlně. Česká vláda boj s epidemií zvládla díky včasnému přijetí přísných opatření.

Máte drobné? Banky v USA se kvůli koronakrizi potýkají se zvláštním problémem

Banky po celých Spojených státech se kvůli koronavirové krizi potýkají se zvláštním problémem - mají nedostatek mincí. Upozornil na to šéf centrální banky USA (Fed) Jerome Powell. Fed již proto zahájil přídělový systém v dodávkách mincí pro banky a jedná s mincovnou.

Jaká je skutečná míra promoření? Na Olomoucku se bude testovat

Studie promoření novým koronavirem, která se v Česku uskutečnila během karanténních opatření, ukázala, že se s ním setkala pouze velmi malá část společnosti. Nyní se ale očekává změna metodiky, a to odebrání a následná analýza žilní odkysličené krve na vzorku zhruba 9,5 tisíců lidí z nejvíce zasaženého Litovelska, Uničovska a Červenky.

Koronavirus v Německu opět sílí? Přibylo 580 nových případů a 26 úmrtí

Počet známých nakažených koronavirem v Německu za poslední den narostl o 580 na celkových 187.764, ukazují aktualizované údaje Institutu Roberta Kocha (RKI).

Pandemie covid-19 se v USA přesunuje, potíže mají hlavně jižní státy

Podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) bylo od úterního do středečního večera ve Spojených státech nahlášeno dalších 840 úmrtí způsobených koronavirem. Nemoc covid-19 už je tak ve Spojených státech spojovaná se smrtí přibližně 117.700 lidí

Čína oznámila 28 nových případů koronaviru, Peking zavádí restrikce

Pevninská Čína ve středu zaznamenala 28 případů covidu-19, tedy méně než v předchozích čtyřech dnech, kdy byl počet ohlášených nákaz vždy alespoň o deset vyšší. Z nových případů se 21 týká Pekingu, kde se tento týden po odhalení nového ohniska infekce obnovovala karanténní opatření.

Antimalarikum proti covid-19 nezabírá. WHO zastavila testování hydroxychlorochinu

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu oznámila, že zastavila testování léku hydroxychlorochin v rámci svého mezinárodního programu, který zkoumá možné způsoby léčby nemoci covid-19.

Brazílie zamořená koronavirem. Počet mrtvých a nakažených dál rychle stoupá

Brazilské ministerstvo zdravotnictví registrovalo ve středu už 955.377 potvrzených nákaz koronavirem a s nemocí covid-19 spojovalo 46.510 úmrtí.

Co způsobilo pandemii? Představitelé světových organizací mají jasno

NÁZOR - V roce 1997 byla vypálena velká plocha deštného pralesa v jihovýchodní Asii, aby uvolnila místo pro plantáže plamy olejné, připomínají ředitel Světového fondu pro ochranu přírody Marco Lambertini, tajemnice OSN pro biodiverzitu Elizabeth Maruma Mremaová a ředitelka oddělení pro životního prostředí a klimatickou změnu Světové zdravotnické organizace Maria Neiraová. V komentáři pro server Guardian upozorňují, že kombinace odlesnění, požárů a sucha tehdy vyhnala stovky netopýrů z jejich přirozeného prostředí.

Počet nakažených koronavirem rekordně stoupá. Druhá vlna sílí, někde ještě neskončila ani první

Zatímco Česko a většina Evropy postupně rozvolňují opatření přijatá proti šíření nového typu koronaviru, počet nakažených napříč světem stoupá rekordní rychlostí. Za jeden jediný týden přibylo milion lidí s covidem-19 a některé země hlásí příchod druhé vlny nemoci.

Pandemie se nezastavila. EK chce urychlit testování vakcín

Evropská unie navrhla dočasně ustoupit od přísných pravidel platných při schvalování očkovacích látek, aby urychlila testování vakcín proti koronaviru, který už v Evropě přispěl ke smrti desetitisíců lidí.

Ve Francii zemřelo za poslední den 28 lidí s covidem-19

Ve Francii zemřelo za posledních 24 hodin dalších 28 lidí v souvislosti s nemocí covid-19. Celková bilance obětí se tak zvýšila na 29.575.

WHO: V boji s pandemií covidu-19 se objevují náznaky naděje

V boji s pandemií nemoci covid-19 se objevují náznaky naděje, uvedl dnes šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nicméně dodal, že země musí pokračovat v dodržování preventivních opatření, aby zabránily dalšímu šíření nákazy.

Firma už zná původce nákazy na německých jatkách

Za lokální epidemii koronavirové nákazy v jatečním provozu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko mohou patrně dělníci z východní Evropy i chladné pracovní prostředí. Podle agentury DPA to uvedli zástupci firmy Tönnies, v jejímž závodě ve městě Rheda-Wiedenbrück bylo zjištěno už 657 potvrzených případů koronaviru.