Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Británie má přes 53 tisíc úmrtí na covid-19, píše agentura. Vláda uvádí zcela jiná čísla

V Německu přibylo dalších 378 nakažených, devět lidí s covidem zemřelo

V Německu za pondělí přibylo 378 potvrzených případů infekce koronavirem. V souvislosti s nákazou zemřelo dalších devět lidí. V obou případech bilance oproti neděli stoupla, ale celkově zůstává na nízké úrovni.

Levný a široce dostupný lék snižuje riziko úmrtí na covid-19, zjistili vědci

Široce dostupný a levný lék s účinnou látkou dexametazon významně snižuje riziko úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, zjistili britští vědci. Ti provedli studii, kdy zhruba dvěma tisícovkám pacientů podávali nízké dávky kortikoidu. Počet úmrtí u nemocných napojených na plicní ventilátory byl pak díky tomu o třetinu nižší než u lidí, kteří lék nedostali.

V Maďarsku skončil stav nouze, Orbánova vláda už nemá mimořádné pravomoci

Maďarský parlament dnes ukončil stav nouze, vyhlášený před více než dvěma měsíci kvůli koronavirové krizi, a tím i kritizované mimořádné pravomoci vlády. Rozhodnutí zákonodárců se očekávalo, protože ho inicioval sám premiér Viktor Orbán a opozice zrušení mimořádných pravomocí požadovala hned od počátku.

Nejen Evropa. Část Asie se po koronakrizi otevírá, jinde nemoc nadále zuří

15. června se téměř obnovil Schengenský prostor. Díky vládou zveřejněnému semaforu mohou Češi v podstatě bez omezení v závislosti na opatřeních jednotlivých zemí cestovat po Evropě. Problematické už zůstává jenom Švédsko, Portugalsko a Slezské vojvodství, odkud se příchozí musejí prokázat buď negativním testem na covid-19, anebo podstoupit karanténu. Jinak tomu není ani na Dálném východě, kdy Japonsko pomalu a jistě otevírá své hranice.

Sportovat s rouškou není nejlepší nápad. Šermířský experiment to jasně prokázal

Celosvětová pandemie covid-19 se dotkla i sportu. Poprvé v historii musely být odloženy olympijské hry v Tokiu na léto 2021 a sportovní organizátoři čelí výzvám, jak nejlépe umožnit návrat sportovní kultury na poli profesním i amatérském. Jedna z těchto výzev se týká také dýchání.

Vláda nepomáhá, Češi zkrachují, varuje šéfka TOP 09. Děláme maximum, hájí se Havlíček

Epidemie koronaviru a v jejím důsledku přijatá omezení znamenala celkový útlum ekonomiky, která se díky následnému rozvolnění začíná pomalu nadechovat. Vláda slíbila OSVČ a firmám, které musely zavřít, podporu v rámci programu Antivirus. Na tu ale ne všichni dosáhnou. Předsedkyni TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vadí zejména pomalost.

Aplikaci eRouška má 220 tisíc lidí, ministerstvo zdravotnictví chystá kampaň

V aplikaci eRouška, která má pomáhat vyhledávat kontakty nakažených novým typem koronaviru, je podle jejích autorů registrováno 220.000 telefonních čísel. Ministerstvo zdravotnictví chce počet uživatelů zvýšit informační kampaní. V aplikaci Mapy.cz sdílí polohu 1,3 milionu lidí. Oba nástroje mají být využitelné v systému takzvané chytré karantény, která má v ČR usnadňovat odhalování nových případů nemoci covid-19. Vlastní aplikaci dnes představilo také Německo.

Poznamenala karanténa víc páry, nebo nezadané? Studie přinesla odpověď

Přísná karanténní opatření přijatá v souvislosti s bojem proti epidemií nového koronaviru se výrazným způsobem podepsala i na psychice lidí. Vzhledem k tomu, že jednotlivé rodiny musely být téměř pořád spolu, se nelze divit, že s tím šel ruku v ruce i rostoucí počet rozvodů a domácího násilí. Podle dostupných britských statistik navíc lidé žijící v trvalých svazcích vykazovali větší sklony k úzkosti.

V Bergamu testují obyvatele na protilátky proti covid-19, "biologickou bombou" byl fotbal

V severoitalském Bergamu, které těžce zasáhla koronavirová epidemie, začalo rozsáhlé testování, během nějž by zdravotníci chtěli test na protilátky proti viru SARS-CoV-2 udělat všem 120.000 obyvatel. V první vlně laboratoře vypracují 50.000 testů na protilátky a 20.000 výtěrových testů, uvedla dnes agentura APA.

Budeme opakovat chyby předků? Zkušenosti se španělskou chřipkou jsou alarmující

Po čase stráveném v karanténě se Česko i celý svět postupně vracejí k normálu, byť za přísných hygienických podmínek, včetně nošení roušek a dezinfekcí. Zatímco si někteří užívají znovu získaných "svobod", včetně možnosti si opět zajít do kavárny nebo ke kadeřnici, jiní varují před přílišným optimismem, a varují před opakováním chyb našich předků v době španělské chřipky.

Pošta vydá známky s rouškami, chce tak poděkovat záchranářům

Česká pošta vydá známky s poděkováním záchranářům a hasičům za boj proti novému typu koronaviru. Motivem známek budou roušky se symboly záchranných sborů. Známky vyjdou ve středu 24. června. Vyplývá to z informací České pošty.

Covid-19 se vrátil na Nový Zéland. Dva nové případy po 24 dnech bez nákazy

Nový Zéland má po 24 dnech bez nových případů koronaviru dva další infikované. Jsou to dvě ženy, které přicestovaly z Británie a měly povolení zúčastnit se pohřbu příbuzného. Země, která od začátku epidemie zaznamenala 1506 nakažených a 22 mrtvých, minulý týden zrušila ochranná opatření a ohlásila, že už nemá žádného aktivního nakaženého.

Koronavirus: V USA klesá přírůstek obětí, novým ohniskem nákazy je Peking

V souvislosti s covidem-19 ve Spojených státech za posledních 24 hodin zemřelo již druhý den za sebou méně než 400 pacientů. Vyplývá to ze statistiky zveřejněné Univerzitou Johnse Hopkinse. Celkem se v USA koronavirus od propuknutí nákazy potvrdil u více než 2,1 milionu lidí, z čehož jich přes 116.000 zemřelo.

Pandemie covid-19: Počet nakažených ve světě překročil osm milionů

Počet nakažených koronavirem celosvětově překonal hranici osmi milionů. Více než čtvrtinu všech potvrzených případů, přes dva miliony, evidují Spojené státy.

Koronavirus decimuje Brazilce. Další stovky mrtvých a tisíce nakažených

V Brazílii za posledních 24 hodin přibylo dalších 627 úmrtí v souvislosti s covidem-19, počet nakažených vzrostl od neděle o 20.647. Oproti předchozímu dni obě bilance vzrostly. S odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters.

Co s člověkem udělá covid-19? Muž zveřejnil fotografii před a po nemoci, nepoznáte ho

Ačkoliv většina lidí nemoc covid-19 zvládnou bez větší újmy a dlouhodobých následků, jde i přesto o nemoc, která dokáže s člověkem pořádně zahýbat. Dokládá to případ třiačtyřicetiletého Mika Schultze.

Honzák se pustil do Babiše. Jeho vláda zanechá zbídačení, tvrdí psychiatr

Epidemie koronaviru postupně polevuje a Česko se stejně jako ostatní země pomalu vrací do běžného života. Otevírají se hranice a na první pohled se zdá, jako by se nic nestalo. Přitom se k nám ale zřejmě blíží druhá a možná mnohem ničivější vlna, a to nikoliv nákazy, nýbrž ekonomické krize, jejíž rozsah lze těžko odhadovat.

Přichází na řadu další kontinent. Vědci se obávají nového epicentra pandemie

Nikdo z nás by ještě před půlrokem nečekal, že se budeme potýkat s globální pandemií vysoce infekčního koronaviru, která měla za následek ochromení celého světa. Epicentry nákazy se staly téměř už všechny kontinenty od Asie po Evropu a Ameriku, a proto se očekává, že brzy přijde na řadu i nejslabší článek Afrika.

USA zakázaly podávat lidem chlorochin a hydroxychlorochin, který prosazoval Trump

Ve Spojených státech už není povoleno na léčbu nemoci covid-19 předepisovat antimalarika propagovaná prezidentem Donaldem Trumpem. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dnes po necelých třech měsících stáhl povolení pro mimořádné využití léku hydroxychlorochin i podobné látky chlorochin.