Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

USA hlásí za poslední cen 598 úmrtí způsobených koronavirem

Evropa dnes uvolní další opatření proti koronaviru

Obyvatelé řady evropských zemí se dnes dočkají další vlny uvolňování koronavirových opatření. Postupně se začnou zmírňovat restrikce v Británii. Částečně tam budou znovuotevřeny školy, stejně jako na Slovensku. V Nizozemsku se otevřou kavárny, muzea a střední školy, v Norsku bary a zábavní parky.

V Brazílii hlásí dalších 16 000 nakažených, celkem přes půl milionu

V Brazílii za poslední den narostl počet potvrzených případů nákazy koronavirem o 16.409 na celkových 514.849, zatímco počet úmrtí připisovaných nemoci covid-19 stoupl na 29.314 po nahlášení dalších 480 obětí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví. O den dříve byl nárůst bilance nakažených i mrtvých zhruba dvojnásobný.

Koronavirus podle italského doktora ztrácí sílu a je méně smrtící

Koronavirus ztrácí na síle a stává se mnohem méně smrtícím. Uvedl to italský lékař Alberto Zangrillo, který je šéfem milánské nemocnice San Raffaele. Dodal, že někteří experti vyvolávají nadměrné obavy ohledně vyhlídek na druhou vlnu epidemie a že politici musejí zohlednit novou situaci.

Život ve Wu-chanu se vrací k normálu, vláda kontroluje informace o koronaviru

Život v jedenáctimilionovém městě Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej se po uvolnění karanténních opatření vrací do běžných kolejí, ale jeho obyvatelé se stále vyrovnávají s bezprecedentní zkušeností. Média upozornila, že Čína zadržuje občanské novináře, kteří kritizovali postup místní vlády během pandemie. Peking se podle kritiků snaží kontrolovat informace o šíření koronaviru, který se před půl rokem poprvé objevil právě ve Wu-chanu.

Proč to vypadá, že Číňané snědí cokoli?

Můj otec rád vyprávěl jeden vtip o kantonské kuchyni, píše reportérka listu South China Morning Post Jessica Noviová. Když to má čtyři nohy a není to stůl, sníme to. Když to létá a není to letadlo, sníme to. A když to plave v oceánu a není to ponorka - tak to taky sníme.

Rumunský premiér Orban neměl roušku a navíc kouřil, zaplatil pokutu

Předseda rumunské vlády Ludovic Orban musel v sobotu zaplatit pokutu 3000 lei (téměř 17.000 korun), protože porušil preventivní opatření, která přitom kvůli šíření koronavirové infekce schválil jeho kabinet. Neměl na obličeji roušku a navíc kouřil v uzavřeném prostoru. Informovala o tom agentura Agerpres.

V Itálii zemřelo dalších 75 pacientů s nemocí covid-19. Jaká je situace ve Francii?

Počet úmrtí lidí s nemocí covid-19 se v Itálii za poslední den zvýšil o 75 na 33.415. O den dříve přitom úřady informovaly o 111 nových obětech.

Situace v ohnisku nákazy na Dole Darkov se uklidňuje, přibyli jen čtyři nakažení

V souvislosti s ohniskem nákazy na Dole Darkov těžební společnosti OKD v Karviné přibyli od soboty čtyři lidé s onemocněním covid-19. Nemocných je nyní celkem 347 pracovníků dolu a jejich blízkých. Situace v ohnisku se tak podle hygieniků postupně zklidňuje. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnila Krajská hygienická stanice v Ostravě.

Koronavirus v Británii ztrácí na síle, dnešní bilance mrtvých je nízká

V Británii za uplynulých 24 hodin zemřelo 113 lidí s covidem-19. Doposud tak v zemi, kde žije zhruba 67 milionů obyvatel, na komplikace související s infekcí zemřelo 38.489 lidí. Informovala o tom agentura Reuters.

"Skoncujeme s pandemií." Ve Španělsku má být naposledy prodlouženo omezení pohybu

Španělský premiér Pedro Sánchez dnes uvedl, že jeho země potřebuje prodloužit omezení pohybu zavedená kvůli šíření koronaviru ještě o 15 dnů do 21. června, aby "s pandemií jednou pro vždy skoncovala". Dodal, že o schválení tohoto posledního prodloužení restrikcí požádá parlament.

Švédsko dnes nehlásí žádné úmrtí na covid-19, je to poprvé od března

Švédsko nevykázalo za posledních 24 hodin žádné úmrtí související s nemocí covid-19. Stalo se tak poprvé od 13. března. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na švédské úřady. Upozornila nicméně, že o víkendech jsou obvykle údaje hlášeny se zpožděním. Skandinávská země je známá svým poměrně benevolentním přístupem k pandemii způsobené koronavirem.

Růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí zpomalil, odhadují analytici

Reálný růst průměrné mzdy, tedy po zohlednění inflace, v prvním čtvrtletí kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen zpomalil. Ekonomové oslovení ČTK odhadují reálný růst o 1,1 až 2,5 procenta. Údaje zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek 4. června.

Itálie povolí cestovat mezi regiony. Některé jsou proti, bojí se lidí z Lombardie

Italské ministerstvo zdravotnictví dnes potvrdilo, že v zemi se mohou od středy otevřít hranice mezi jednotlivými regiony. Guvernéři některých regionů ovšem nesouhlasí s tím, že bez omezení se budou moci pohybovat obyvatelé Lombardie, která je v Itálii ohniskem epidemie covidu-19.

Slezská nemocnice v Opavě nabídne další formu testování na covid-19

Slezská nemocnice v Opavě nabídne samoplátcům od pondělí testování protilátek na covid-19 formou ELISA testu, který je průkaznější než rychlotesty. Novináře o tom dnes informoval mluvčí zdravotnického zařízení Jiří Krušina. Podle něj nemocnice patří mezi první pracoviště v Česku, která tento způsob testování zájemcům umožní.

Koronavirus v Rusku se stále šíří, počet nakažených přesáhl 400 tisíc

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Rusku překročil hranici 400.000, když v sobotu přibylo dalších 9268 infikovaných. Proti předchozímu dni je to mírné zvýšení, zato opět výrazněji poklesl počet úmrtí spojených s nemocí covid-19. Vyplývá to z údajů, které dnes dopoledne zveřejnil krizový štáb.

"Dobrý den a vítejte." Restaurace v době koronaviru nepohrdne roboty +VIDEO

Shaosong Hu loni na podzim v Číně viděl, jak tam jídlo servírují roboti. Řekl si, že přesně to chce mít ve svém podniku v nizozemském pobřežním městě Renesse. Tehdy ještě nevěděl, jak užitečné to bude, napsala agentura AP.

Koronavirus v Česku: Za sobotu přibylo 34 nakažených, málo se testovalo

Za sobotu přibylo v Česku 34 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je nejméně za posledních devět dnů. Druhý den po sobě nikdo s nemocí covid-19 nezemřel, snížil se počet hospitalizovaných i těžce nemocných. Laboratoře provedly v sobotu 2796 testů na covid-19, což bylo nejmíň od 23. března. Podíl pozitivních případů na počtu testů vzrostl na 1,22 procenta.

Indie opět hlásí rekordní přírůstek nakažených, vláda přesto zmírňuje restrikce

Indie třetí den po sobě zaznamenala rekordní přírůstek potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Během soboty testy prokázaly infekci u dalších 8380 testovaných osob. Informovalo o tom dnes ráno na své internetové stránce indické ministerstvo zdravotnictví.

Nový typ koronaviru razantně zasáhl i Česko, zlom nastal 19. března

V prvních dnech března počet nakažených rostl jen pomalu, pozitivních testů bylo maximálně několik desítek denně. Zlom přišel 19. března, kdy se prokázalo 205 nakažených a další tři týdny počet pozitivních testů jen vzácně klesl pod 150. Nejvíce nových případů přibylo 27. března (373 nakažených) a teprve od 10. dubna se počet pozitivně testovaných drží pod dvěma stovkami denně. Téměř celý květen se denní počet pozitivně testovaných drží pod stovkou, i přes lokální ohnisko v Dole Darkov.