Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Nouzový stav není pro nákup pomůcek nutný, tvrdí Rekonstrukce státu

Na světě se koronavirem nakazilo už přes 2,5 milionu lidí

Koronavirem se na celém světě nakazilo už více než 2,5 milionu lidí, téměř 172.000 z nich zemřelo. Obětí i nově infikovaných však nyní v porovnání s předchozím týdnem přibývá pomaleji.

Přejmenování jako součást boje proti koronaviru. Poprvé bude nést Camp Nou jiné jméno

Poprvé v historii se stane, že fotbalový chrám katalánského velkoklubu FC Barcelona Camp Nou se přejmenuje po sponorovi a to za účelem pomoci v boji proti koronaviru. Jak uvedl v úterý samotný klub, rozhodl se na rok prodat práva pojmenování svého stadionu celou částku z něj plynoucí holdá věnovat na boj s koronavirem. "Poprvé bude mít někdo možnost mít po sobě pojmenován Camp Nou a peníze půjdou na pomoc všem, ne jen Barceloně," cituje agentura AP slova Jordiho Coronera, klubového viceprezidenta.

Astmatici možná nebudou muset nosit roušky, uvedl Prymula

Výjimku z povinného nošení roušky na veřejnosti by mohli dostat lidé trpící astmatem. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula dnes v rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že vnímá problém, kterým těmto pacientům působí zakrývání dýchacích cest. Poukázal na to, že už dřív stát povolil nenosit roušku autistům.

Koronavirus má dalších 170 obětí v Belgii a 165 v Nizozemsku

V Belgii za poslední den přibylo 170 případů úmrtí lidí nakažených koronavirem a je jich celkem 5998. V sousedním Nizozemsku se počet mrtvých po nákaze zvýšil o 165 na celkových 3916. Dnes o tom informovaly úřady těchto zemí.

V USA už se nakazilo přes 800 tisíc lidí, ukazují údaje

Spojené státy dnes překonaly hranici 800.000 osob nakažených koronavirem. Vyplývá to ze statistiky portálu Worldometer. Podle propočtu americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) se USA k této bilanci blíží. Celková čísla nicméně naznačují, že situace v zemi se začíná stabilizovat.

Nemocnice ve Francii už nejsou tak vytížené, přibylo 531 obětí

Oficiální bilance spojená s nemocí covid-19 dnes ve Francii opět vzrostla o více než 500 úmrtí, denní přírůstek byl ale oproti pondělku i většině minulého týdne menší. Nemocnice a domovy důchodců nově za den ohlásily 531 mrtvých, celkem tak ve Francii těchto případů evidují 20.796.

Lékaři z UK v čele s rektorem Zimou žádají uvolňování opatření proti koronaviru

Lékařští odborníci z Univerzity Karlovy (UK) vyzývají k uvolňování opatření kvůli koronaviru v Česku. Udržování striktních omezení může mít podle nich vážné dopady na zdraví lidí i ekonomiku. Ve společném tiskovém prohlášení to dnes uvedlo jedenáct lékařů z univerzity, včetně rektora školy Tomáše Zimy.

Chytrá karanténa dokáže nahradit plošná opatření, tvrdí vědecký model

Chytrá karanténa dokáže nahradit významnou část plošných opatření proti šíření koronaviru, pokud se podaří do domácí izolace dostat tři pětiny lidí, kteří byli ve větším kontaktu s nakaženými. Zjistil to tým vědců z iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR. Někteří z autorů výsledky dnes představili na tiskové konferenci.

Epidemie v Turecku se blíží svému vrcholu, říká Erdogan

Turecko oznámilo za den dalších 4611 případů nákazy koronavirem a 119 úmrtí z řad nakažených. Jde o zhruba stejně vysoká čísla, jaká byla oznámena v pondělí. Podle údajů, které dnes zveřejnil na twitteru ministr zdravotnictví Fahrettin Koca, se dosud v Turecku potvrdilo 95.591 případů nákazy koronavirem. Z toho 2259 lidí zemřelo a téměř 15.000 se uzdravilo.

V ČR již zemřelo přes 200 lidí s covid-19. Dnes přibylo 61 nakažených

Počet úmrtí pacientů nakažených novým koronavirem v českých nemocnicích přesáhl dvě stovky. K dnešním 17:30 eviduje ministerstvo zdravotnictví 201 případů. Celkový počet prokázaných případů nemoci covid-19 je 6961, za dnešek jich zatím přibylo 61. Počet vyléčených stoupl od dnešního rána o 156 na 1753.

Švédsko hlásí dalších 185 obětí covid-19, nejvíce za den

Ve Švédsku od pondělka přibylo 185 lidí, kteří zemřeli v důsledku nemoci covid-19. Podle britského listu The Guardian jde o nejvyšší denní nárůst počtu mrtvých. Tato skandinávská země na rozdíl od většiny evropských států přijala poměrně mírná opatření proti šíření nákazy a zatím spoléhá na to, že lidé se jimi řídí dobrovolně.

Itálie představí plán uvolňování karantény, denní bilance mrtvých vzrostla

Itálie do konce tohoto týdne představí plán, který by měl detailně stanovit, jak bude země od začátku května postupně uvolňovat karanténní opatření kvůli koronaviru. Informoval o tom premiér Giuseppe Conte.

Testovací kapacita v Česku je momentálně dostatečná

Laboratoře v Česku mají zatím dostatek kapacity i materiálu pro testování na koronavirus. Maximální kapacity testů zatím většinou nedosáhly. Vyplývá to z ankety ČTK mezi laboratořemi a nemocnicemi.

Ve Velké Británii opět výrazně vzrostl denní počet úmrtí pacientů s covid-19

V britských nemocnicích za poslední den zemřelo dalších 823 lidí nakažených koronavirem. Dnes o tom na twitteru informovalo ministerstvo zdravotnictví. Británie tak eviduje celkem 17.337 případů úmrtí pacientů s nemocí covid-19.

Slovensko zítra začne s uvolňováním karanténních opatření

Slovensko od středy umožní plošné otevření menších prodejen, vnějších sportovišť a tržišť, jakož i dalších provozoven. Jde o první ze čtyř plánovaných fází uvolnění karanténních opatření v souvislosti s pandemií způsobenou koronavirem, kterou dnes schválil ústřední krizový štáb. Novinářům to řekl premiér Igor Matovič.

V Rakousku se 15. května otevřou restaurace, postupně i školy

V Rakousku se 15. května znovu otevřou restaurace uzavřené v polovině března kvůli šíření koronaviru. Na tiskové konferenci to dnes oznámil kancléř Sebastian Kurz. Zároveň potvrdil, že už od 1. května budou otevřené všechny obchody i nákupní centra. V Rakousku za posledních 24 hodin přibylo jen 78 potvrzených případů nákazy koronavirem. Země uvažuje také o postupném otevírání hranic pro turisty. Nyní jedná hlavně s Českem a Německem.

Španělsko oznámilo 430 nových obětí covid-19, více než v pondělí

Ve Španělsku za posledních 24 hodin zemřelo 430 pacientů s nemocí covid-19, což je více než o den dříve. V pondělí země evidovala 399 nových obětí. Mírně naopak klesl počet nově nakažených, testy koronavirus ukázaly u 3968 lidí.

Irák před začátkem ramadánu zmírnil omezení pohybu

Irák dnes před začátkem muslimského postního měsíce ramadánu částečně po měsíci uvolnil zákaz vycházení a zmírnil další protokoronavirová opatření, například otevřel některé obchody. Informovala o tom agentura Reuters.

V Německu přibývá spolkových zemí, kde se počítá s nošením roušek

Částečná povinnost nosit roušky jako ochranu před koronavirem se rozšiřuje do stále více německých zemí. Německá metropole Berlín, která je zároveň jednou ze spolkových zemích, dnes rozhodla, že tuto povinnost od příštího týdne zavede v autobusech, metru a na příměstské železnici.