Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Francie se obává druhé vlny epidemie, varují před ní vědci

Covid-19 zhatil další tradici: Pamplona zrušila populární běh s býky

Španělská Pamplona dnes zrušila tradiční běh s býky, které jsou součástí každoročních červencových oslav svátku svatého Fermína. Důvodem je současná pandemie onemocnění covid-19, informovala agentura Reuters.

Vědci ví, proč covid-19 zabíjí podstatně více mužů než žen. Za vším je mužská rýmička

Čína, Itálie, Spojené státy, Austrálie... Covid-19 má v různém státě různou intenzitu. Každá země hlásí odlišný počet nakažených či mrtvých, jedno ale mají všechny společné. Na koronavirus umírá podstatně více mužů než žen. Vědci nyní už zřejmě vědí, co za tím stojí.

Umělci jsou bohatí a pomoc nepotřebují? Je to úplně jinak, zlobí se herci

Program ministerstva financí „petadvacítka“, tedy plán na pomoc pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) má podle české Herecké asociace hned několik zádrhelů. Tak, jak je nastavený, totiž vyřazuje tu část herců, kteří se věnují například také učitelské činnosti na částečný úvazek. Hercům se také nelíbí, že herci jsou označováni za natolik bohaté, že pomoc od státu nepotřebují.

Analýza

Analýza MZV: Čína zneužívá covid-19 k posílení vlivu, pandemii zpočátku zapírala

Interní analýza ministerstva zahraničí varuje před snahou Číny využít pandemie koronaviru k posílení jejího globálního vlivu. Podle analýzy se Čína v souvislosti s epidemií snaží stavět do role spasitele a prosazovat přitom svůj společenský model. Dokument také varuje před možnou čínskou snahou skoupit strategické podniky v zemích ekonomicky oslabených pandemií.

Nový koronavirus není z laboratoře. Podle WHO má zvířecí původ

Všechny dostupné důkazy svědčí o tom, že zdrojem koronaviru SARS-CoV-2 jsou netopýři z Číny. Na tiskové konferenci to dnes podle agentury Reuters řekla mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO). Důkazy podle ní nenaznačují, že by byl virus uměle upraven nebo dokonce vyroben v laboratoři.

Firma Sanofi bude zkoumat lék na covid-19, do studie zahrne i Česko

Česká republika bude mezi pěti evropskými zeměmi zapojenými do klinické studie farmaceutické firmy Sanofi, která bude zkoumat bezpečnosti a účinnost hydroxychlorochinu na léčbu nemoci covid-19. Celkem do ní bude zapojeno 300 pacientů, v ČR několik desítek. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Spekulace o původu koronaviru: Čína je podrážděná, poslala vzkaz Merkelové

Čína dnes zdůraznila, že v boji proti koronaviru postupuje transparentně. Čínská vláda tak podle AFP reagovala na pondělní výzvu německé kancléřky Angely Merkelové, aby Peking objasnil původ pandemie. V pondělí čínské ministerstvo zahraničí odmítlo slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by země mohla pandemii nemoci covid-19 způsobit vědomě.

Vědci vytvořili mapu mutací koronaviru, má přispět k vakcíně

Vědci zapojení do mezinárodního programu Nexstrain vystopovali na 10.000 různých mutací smrtícího patogenu koronaviru. Na základě těchto variant vytvořili mapu, která ukazuje, jak se koronavirus v daných časových obdobích šířil do různých částí světa.

Škoda Auto obnoví výrobu 27. dubna, plánuje se řada hygienických opatření

Automobilka Škoda Auto se připravuje na obnovení provozu ve svých českých závodech. Výrobní linky by se měly znovu rozjet v pondělí 27. dubna v 6:00 ráno. Firma připravila desítky hygienických opatření, které budou muset zaměstnanci dodržovat. Pracovníci od firmy dostanou roušky nebo respirátory, řekla dnes ČTK mluvčí Škoda Auto Kamila Biddle.

Zaorálek chystá jednání s epidemiology. Otevírání památek bude zřejmě komplikované

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) chystá jednání s epidemiology a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), která by měla upřesnit, jaké kulturní akce a objekty by se mohly kdy otevřít. Řekl to dnes novinářům ve Sněmovně.

Právník varuje: Zákaz cestování dle zdravotního zákona by byl neústavní

Zákaz vycestování z České republiky, který by byl podložen zákonem o ochraně veřejného zdraví, by byl neústavní. Na dotaz ČTK to uvedl ústavní právník Marek Antoš. Vláda nyní zákaz, který platí od poloviny března, opírá o krizový zákon, i v tomto případě je ale podle Antoše konstrukce velmi sporná.

Lidovci navrhují ošetřovné 80 procent zpětně od 11. března

Lidovečtí poslanci navrhují zvýšení ošetřovného na 80 procent denního základu příjmu zaměstnanců zpětně od 11. března. Na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny to řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Vláda počítá se zpětnou platností od 1. dubna.

Na Slovensku zemřel další člověk s koronavirem, obětí je celkem 14

Na Slovensku v pondělí zemřel další člověk s koronavirem, celkově tak počet úmrtí pacientů s pozitivním testem na chorobu covid-19 stoupl v pětimilionové zemi na 14. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Testy potvrdily dalších 26 infikovaných, zatímco v neděli při menším počtu vyšetření přibylo 12 nakažených.

Počet infikovaných v Rusku stále roste, obětí covid-19 jsou stovky

V Rusku se v pondělí ve srovnání s nedělí opět zvýšil denní přírůstek potvrzených případů nákazy koronavirem, nicméně je nižší než sobotní rekord 6060 pozitivních testů. Za uplynulých 24 hodin zemřelo o sedm více infikovaných pacientů než bylo nedělních 44 úmrtí. Vyplývá to z údajů zveřejněných dnes na webu ruského operačního štábu.

Německo má větší denní přírůstek úmrtí, s koronavirem zemřelo 194 pacientů

Německo v pondělí registrovalo 194 úmrtí nakažených koronavirem, což je o 84 více než v neděli. Počet potvrzených infekcí se nadále zvyšuje výrazně pomalejším tempem než v předchozích týdnech, za pondělí stoupl o 1785 na celkem 143.457, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Jestli kvůli nákaze stoupá ve spolkové republice celková úmrtnost, zatím podle úřadů není možné říci.

STAN chce od 25. května poslat všechny žáky do škol, TOP 09 se nelíbí zavření hranic

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) dnes vyzvalo ministerstvo školství, aby 25. května nastoupili do škol všichni žáci. Školáci, jejichž rodiče to odmítnou, by na konci školního roku byli přezkoušeni, řekl dnes na tiskové konferenci poslanec Petr Gazdík. Starostové také apelovali na vládu, aby v nové podobě rozpočtu na letošní rok, který počítá s deficitem 300 miliard korun, byly prioritou investice do regionálního rozvoje, které by pomohly hospodářskému růstu v celé zemi.

Češi přestali kupovat dražší zboží. Bojí se budoucnosti, tvrdí ekonom Prouza

Lidé přestávají nakupovat dražší zboží, vede je k tomu nejistota z budoucnosti. V obchodech tráví méně času, do normálu se až na výjimky vrátily objemy nákupů. Na dnešní tiskové konferenci to řekl prezident Svazu a obchodu cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza. Podle zjištění svazu byly i letošní Velikonoce obchodně slabší než loňské.

Plán Strade Aperte. Milán chce po koronavirové krizi snížit znečištění ovzduší

Italský Milán dnes představil plán na proměnu desítek kilometrů ulic, ve kterých chce na úkor automobilové dopravy upřednostnit chodce a cyklisty. Město se inspirovalo současnou koronavirovou krizí a karanténou, díky které se znatelně zlepšila kvalita ovzduší v oblasti, která za normálního stavu patří k jedněm z nejhůře znečištěných v Evropě.

Covid-19 můžete mít, aniž byste to věděli. Chystá se studie kolektivní imunity v ČR

Studie kolektivní imunity by měla podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ukázat výsledky na začátku května. Od čtvrtka se bude testovat až 27.000 lidí z míst s různým podílem nakažených. Pokud bude podíl nakažených v populaci nízký, čeká Česko další nárůst případů v příštích týdnech a měsících. Ministr to řekl na dnešní tiskové konferenci.