Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koeficient R: V Bulharsku se koronavirus šíří rychleji než v Itálii

Lidstvo vyhlíží očkování proti koronaviru. Experti se neshodnou, kdy bude

Oficiální zprávy uvádějí, že očkování proti viru SARS-CoV-2 bude k dispozici za 12 až 18 měsíců, ale jsou i lidé, kteří tvrdí, že vakcína může být mnohem dřív, a to v červnu letošního roku.

Rozhodnuto. Oktoberfest se letos kvůli koronaviru konat nebude

Největší pivní festival světa - Oktoberfest - se letos kvůli koronaviru neuskuteční. Na tiskové konferenci v Mnichově to dnes oznámili bavorský premiér Markus Söder a mnichovský primátor Dieter Reiter. Už 187. ročník Oktoberfestu, který pravidelně navštěvuje kolem šesti milionů lidí, měl začít 19. září. Slavnost byla zrušena poprvé od poválečných let.

Pandemie mění vnímání bezpečnosti. Analytik volá po razantních změnách

NÁZOR - Katastrofální letní požáry zničily domovy a životy mnoha Australanům, připomíná Allan Behm v komentáři pro server The Guardian. Bezpečnostní analytik z think tanku Australia Institute dodává, že příroda se sice obnovuje, byť pomalu, ale podmínky se nemění a nástup pandemie koronaviru dále ničí osobní i ekonomický výhled postižených.

Uzavření kin zvýšilo zájem sledovat filmy on-line. Které snímky jsou nejpopulárnější?

Uzavření kin v rámci nouzového stavu zvýšilo zájem o sledování filmů on-line. Například návštěvnost webu on-line kina DAFilms.cz stejně jako sledovanost jeho filmů se zvýšila až pětinásobně. Zájem je také o projekt Moje kino Live, kde si zájemci mohou koupit e-vstupenku do pražských kin Aero, Bio OKO, Světozor, Bio Central z Hradce Králové a Univerzitního kina Scala z Brna, která promítají formou on-line streamu.

Pandemie: Reakce bohatých na mor jsou aktuální i dnes, upozorňuje expertka

Koronavirem se může nakazit každý, podle dosavadních zpráv se ale na pravděpodobnosti nákazy a následného úmrtí zřejmě podepisuje socioekonomické postavení. Jistota zaměstnání, přístup ke zdravotní péči a sociální mobilita tak patrně prohlubují rozdíl v počtech obětí koronaviru mezi chudými a bohatými.

6914 nakažených v ČR, nárůst nových případů je nejvyšší za posledních osm dní

Počet vyléčených z nemoci covid-19 v Česku se přiblížil hranici 1600. Od pondělního večera jich přibylo 38 na 1597, vyplývá z údajů ministerstva zdravotnictví. Úmrtí s onemocněním bylo k dnešním 08:30 v nemocnicích 196, o dvě více než v pondělí večer.

Covid-19: V Británii sílí debata o rouškách, lékaři se přidali k původem české iniciativě

V Británii v posledních dnech sílí debata o tom, zda by si měli lidé jako v jiných zemích včetně Česka zakrývat na veřejnosti ústa a nos. O tomto opatření v boji proti koronaviru budou dnes jednat i vědci z poradního týmu britské vlády, informovala zpravodajská stanice BBC. Ředitelé nemocnic ale varují, že by široké užívání roušek mohlo ohrozit jejich dostupnost pro zdravotníky.

300 milionů eur na boj s koronavirem pro Česko. CEB schválila půjčku

Rozvojová banka Rady Evropy (CEB) schválila úvěr 300 milionů eur (8,2 miliardy Kč) pro Českou republiku. Půjčka má sloužit k financování zdravotnických výdajů v boji proti pandemii nemoci covid-19. Banka dnes také upozornila, že Česko podniklo rychlé kroky na ochranu před touto nemocí ještě před potvrzením prvního případu v zemi.

Nová strategie Erdogana. Turecko se má stát humanitární velmocí, píše AFP

Zdravotnický materiál pro Itálii a Španělsko, zařízení pro Palestince a dokonce léky pro Arménii: v době pandemie nemoci covid-19 se Turecko snaží vylepšit si pověst a prosadit se jako humanitární velmoc.

Trump chce kvůli koronaviru pozastavit imigraci do USA. Přihlouplý plán, vzkázali demokraté

Americký prezident Donald Trump dnes na twitteru oznámil, že se chystá podepsat exekutivní příkaz, jímž chce dočasně pozastavit imigraci do Spojených států. Důvodem je podle něj snaha o zpomalení šíření koronaviru v USA a starost o zaměstnanost Američanů. Podle médií chce Trump pozastavit i vydávání zelených karet a pracovních víz.

Česko bez roušek? Lidé nejsou promoření, počkáme si pěkně dlouho

Česká populace je koronavirem promořená jen velmi málo. Tvrdí to epidemiolog z expertního týmu ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar s tím, že k uvolňování opatření musí docházet postupně, abychom virus uhlídali.

AFP: Z letošního ramadánu zbude jenom půst

Naše srdce pláčou, stěžuje si muezzín z Velké mešity v Mekce při představě nadcházejícího muslimského postního měsíce ramadánu. Nejposvátnější místo islámu zeje prázdnotou, nebudu se konat sešlosti o večerní hostině iftáru ani společné večerní modlitby tarávíh.

Éra koronaviru: Ztratit tvář, aneb co všechno znamená nošení masek

Každou sobotu odpoledne bývá pittsburghská čtvrť Strip District plná lidí, kteří si sem přicházejí nakoupit v tradičním duchu. Korzují po Penn Avenue, zaskočí do prodejny ovoce a zeleniny, pak se zastaví u řezníka, v rybárně nebo na italském trhu, a přitom se usmívají a gestikulují a povídají si. Ale ne tento víkend, napsala agentura AP.

Koronavirová krize dopadá na německé pivovary. Situace je dramatická, říká sládek

Židle jsou složené, pípy zavřené. Ačkoli by bylo počasí ideální, německé zahradní pivnice jsou bez hostů. Zrušené jsou do konce srpna i lidové slavnosti, festivaly a hudební akce. Povolené nejsou zatím ani soukromé grilovací párty. Pandemie nemoci covid-19 kazí lidem po celém světě chuť se bavit a tím zahání také chuť na pivo.

WHO: V tuto nevíme, odkud se vzal koronavirus. Zvykněme si na nový způsob života

V současné chvíli nelze přesně určit, odkud pochází koronavirus. Ochranná opatření uvalená jednotlivými vládami je také nutné uvolňovat jen postupně, jinak hrozí další rozpuk nákazy.

Trumpův poradce: Čína tají informace, chce vydělat na vakcíně proti koronaviru

Čína zřejmě nesděluje ostatním zemím veškeré informace, které má o koronaviru, protože chce jako první vyrobit vakcínu proti nemoci covid-19 a vydělat na jejím prodeji dalším státům. V televizi Fox News to prohlásil poradce Bílého domu Peter Navarro. Valné shromáždění OSN dnes přitom jednomyslně schválilo rezoluci, v níž požaduje rovný přístup všech zemí k jakékoliv budoucí vakcíně na koronavirus.

Ukončí koronavirus ruské angažmá na Blízkém východě? Politolog má jasno

NÁZOR - Režim ruského prezidenta Vladimira Putina byl víceméně schopen přežít sankce, které na něj uvalil Západ v reakci na anexi Krymského poloostrova, živení války na ukrajinském Donbasu, podporu syrskému režimu prezidenta Bašára Asada v hodnotě milionů dolarů a nenávistnou propagandu vůči domácí ruské opozici, konstatuje ukrajinský politolog Alex Šatchin. V komentáři pro server The Times of Israel soudí, že to vše může změnit stávající pandemie nového koronaviru a nízké ceny ropy.

Miloši, jsi ubožák, zuří Topolánek. Na Hrad poslal hodně vulgární vzkaz

Prezident Miloš Zeman se domnívá, že hranice by měly být kvůli koronakrizi zavřené jeden rok. Jeho slova vyvolala mezi politiky pořádný rozruch. Kriticky se vyjádřili především zástupci ODS, Zemana nešetří ani Miroslav Kalousek (TOP 09).

Turecko má potvrzených 91 000 nakažených koronavirem

V Turecku přibylo za den 4674 lidí s covid-19, denní nárůst je větší než v neděli, kdy ministr zdravotnictví oznámil 3977 nově nakažených. S celkem 90.980 dosud potvrzenými případy nákazy je Turecko sedmé na světě. Počet zemřelých z řad nakažených se dnes v Turecku zvýšil o 123 na 2140, informoval ministr zdravotnictví Fahrettin Koca na twitteru.