Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Panama kvůli viru zavedla vycházky zvlášť pro ženy a muže

Nakažených v ČR rychle přibývá: 3330 případů COVID-19, počet obětí vzrostl

Nemoc COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, si v Česku vyžádala život dalšího seniora. Počet úmrtí v nemocnicích na toto onemocnění tak stoupl na 32. Případů nákazy je k dnešnímu ránu 3330. Za úterý se zvýšil o 307. Testů bylo v úterý provedeno za jeden den dosud nejvíc, víc než 6200. Vyléčených zůstává 45. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Zakladatel Zary věnoval španělským nemocnicím 63 milionů eur

Zakladatel oděvního řetězce Zara a jeden z nejbohatších lidí na světě věnoval španělským nemocnicím zdravotnické pomůcky na boj proti koronaviru za 63 milionů eur (1,7 miliardy Kč). Na 1450 ventilátorů, 450 postelí a milion rychlotestů dovezl Amancio Ortega z Číny, část ze tří milionů darovaných roušek pak nechal vyrobit v deseti velkých továrnách mateřské společnosti Zary - Inditex - přímo ve Španělsku.

Česká centra vysílají on-line kurzy češtiny, bude i přednáška o COVID-19 a fake news

Česká centra v zahraničí vysílají své programy on-line, do digitálního prostředí přechází i kurzy češtiny a pracovníci center pomáhají zastupitelským úřadům v konzulární agendě, tedy v komunikaci s českými občany. Česká centra v zahraničí jsou pro veřejnost nyní uzavřena, plánované akce se přesouvají na podzimní období, případně se ruší a domlouvají možné varianty jejich realizace v příštím roce.

Češi mají kvůli COVID-19 obavy o práci. Těší se na chození bez roušky, ukazuje průzkum

Osobně ohroženo koronavirem se cítí 81 procent Čechů. Dvě třetiny populace uvádí, že koronavirus představuje hrozbu pro jejich zaměstnání či zdroj obživy. Lidé zpřísnili své hygienické návyky, omezili osobní kontakty a více využívají například služeb e-shopů. Až opatření skončí, těší se lidé nejvíce na chození bez roušky. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos.

COVID-19 má i pozitivní vliv. V západní Africe se téměř zastavila nelegální těžba dřeva

Nynější pandemie má pozitivní vliv na pokles nelegální těžby dřeva v západoafrickém státě Sierra Leone, který je z velké části pokrytý lesy. Rozšíření koronaviru způsobilo prudké snížení poptávky po exotickém dřevu v Číně, která ho využívá pro výrobu nábytku, upozornila agentura Reuters.

Trump varuje před "těžkými dny". Bílý dům očekává až 240.000 obětí koronaviru v USA

Pandemie nemoci COVID-19, kterou způsobuje koronavirus, si ve Spojených státech vyžádá 100.000 až 240.000 obětí. Předpokládá to podle agentury AP Bílý dům v případě, že budou dodržována stávající preventivní opatření. Prezident Donald Trump varoval, že zemi čekají dva obtížné týdny, které ale USA překonají. Zároveň vyzval spoluobčany, aby se v zájmu boje proti koronaviru vyvarovali sociálních kontaktů.

Čína oznámila pokles nových případů koronaviru, úřady mění statistickou metodu

Čína hlásí další pokles nově potvrzených případů koronaviru: za úterý jich bylo 36 oproti 48 o den dříve, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na ústřední zdravotní komisi. Téměř všechny nové infekce byly do země dovezeny z ciziny, čímž celkový počet případů importované nákazy stoupl na 806. Jediný úterní místní případ byl hlášen z provincie Kuang-tung.

AFP: Irácké kmeny odmítají pohřbívat lidi, které zabil koronavirus

Irák, několik desetiletí poznamenaný boji a smrtí, nemá slitování s těmi, kdo teď umírají kvůli koronaviru. Lidé odmítají poskytnout hřbitovy a pozemky pro hroby, márnice se plní oběťmi nemoci COVID-19. Kmenové zvyklosti jsou zákon a kmeny kategoricky odmítají poskytnout své pozemky k pohřbení lidí, jež zabil koronavirus, napsala agentura AFP.

Nový koronavirus útočí na důležité buňky v nose, vysvětlují vědci

Koronavirus útočí i na důležité buňky v nose. Vědci z americké Harvardovy univerzity tak podle agentury Bloomberg vysvětlují ztrátu čichu a chuti, která patří mezi hlavní příznaky nemoci COVID-19.

Pár seniorů dokázal, že láska nezná hranic. I v době pandemie COVID-19

Příklad páru seniorů z německo-dánského pohraničí ukazuje, že ani v době nynější pandemie láska nezná hranic. O 85leté Dánce a jejím o čtyři roky starším partnerovi z Německa, kteří si povídají přes hranici a dodržují přitom bezpečný odstup, informovala na svých internetových stránkách britská zpravodajská stanice BBC.

Jižní Korea hlásí 101 nových případů nákazy koronavirem

Jižní Korea v úterý zaznamenala 101 nových případů nákazy koronavirem, celková bilance tak vzrostla na 9887 infikovaných, z nichž 165 lidí zemřelo. Dnes to podle agentury DPA oznámily korejské zdravotnické úřady. Pro srovnání, v pondělí bylo v Koreji zjištěno 125 nově infikovaných.

V Hongkongu byla infikována kočka nakaženého majitele

Domácí kočka majitele z Hongkongu nakaženého koronavirem byla rovněž infikována. Oznámily to místní úřady, podle kterých zvíře nevykazuje příznaky nemoci, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.

Turkmenistán zakazuje slovo koronavirus v médiích i běžné řeči

Úřady autoritářského Turkmenistánu zakázaly používat slovo koronavirus. Nesmí se objevit na stránkách a v relacích státních médií, ale ani ve zdravotnických brožurkách distribuovaných ve školách či nemocnicích. Kdo zakázané slovo použije na veřejnosti, může být zatčen. S odvoláním na turkmenská nezávislá média o tom dnes informovala organizace Reportéři bez hranic (RSF).

COVID-19 na USS Theodore Roosevelt: Nejsme ve válce. Námořníci nemusí umírat, žádá kapitán o pomoc

Kapitán americké letadlové lodě USS Theodore Roosevelt, jejíž posádka se potýká s nákazou koronaviru, vyzval dopisem Pentagon, aby rychle pomohl šíření infekce na palubě zastavit. Podle kapitána Bretta Croziera je nutné zvážit i transport námořníků na pevninu. Americký ministr obrany Mark Esper evakuaci plavidla prozatím odmítl a uvedl, že ještě neměl příležitost si Crozierův dopis přečíst.

Rakousko zpřísňuje opatření proti koronaviru, je to téma i v SRN

Svět pokračuje v boji proti pandemii nemoci COVID-19, kterou způsobuje koronavirus. V Japonsku, kde se situace zdála pod kontrolou a kde ale začal růst počet infikovaných, se spekuluje o možné karanténě. Rakousko dosud přijatá opatření zpřísňuje, rakouské obchody ode dneška začnou nabízet nakupujícím roušky, jejichž nošení bude v obchodech nad 400 metrů čtverečních od pondělí povinné. O karanténních krocích dnes bude německá kancléřka Angela Merkelová jednat se zástupci jednotlivých spolkových zemích.

Začínají zápisy do prvních tříd, letos bez přítomnosti dětí

Na základních školách dnes začínají zápisy dětí do prvních tříd. Letos by se podle odhadů ministerstva školství měly týkat asi 137.800 předškoláků. Kvůli koronavirové epidemii se ale zápisy uskuteční bez jejich přítomnosti. Školy jsou zavřené.

Akciový index S&P 500 zažil nejhorší čtvrtletí od roku 2008

Americké akcie dnes oslabily, na trhu přetrvávají obavy z hospodářských dopadů koronaviru. Akciový index S&P 500 v celém prvním čtvrtletí klesl o zhruba 20 procent. Zažil tak nejhorší čtvrtletí od roku 2008, tedy od doby globální finanční krize.

Jak fungují dezinformace o koronaviru? Vědec vysvětlil, proč lidé věří nesmyslům

NÁZOR - V dobách krize rezonují dezinformace, konstatuje Hugo Mercier v komentáři pro server The Guardian. Kognitivní vědec francouzského Národního centra pro vědecký výzkum připomíná lživá tvrzení, že covid-19 vyléčí konzumace prostředků na mytí akvárií, že koronavirus vyvinuly čínské, americké či francouzské laboratoře nebo že nemocí trpí fotbalista Christiano Ronaldo a papež František.

Koronavirus zabije podstatně méně lidí, než se uvádělo. Smrtnost není ani procento

Počet úmrtí způsobených koronavirem SARS-CoV-2 je podstatně nižší, než se uváděla. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém magazínu The Lancet Infectious Diseases, která uvedla, že míra smrtnosti, tedy počtu nakažených, kteří podlehli nemoci COVID-19, není ani jedno procento.